28.2.2007 - Pokud byste uvažovali o nákupu zde hodnoceného fotoaparátu, dočtěte až DO KONCE! Tento článek je "fotografická satira" - aneb koupit to může jenom vůl. A pokud vám to bude chtít někdo prodat, tak je to podvodník !!! Zvláště na AUKRU je toho hodně.

        Už jsem si myslel, že jej neuvidím! O čem je řeč? O jednom špičkovém a pokrokovými technologiemi nabitém fotoaparátu značky Canomatic. Tento vpravdě dnes již legendární fotoaparát nekoupíte v žádném obchodě, vyjma bazaru, zato se s jeho prodejem můžete setkat na nádražích, letištích, před hotely apod. Zdá se, že jeho prodej vyžaduje osobní přístup, troufnu si říci, že i trochu tajemný - ale v každém případě, jak Vás prodávající přesvědčí - KRAJNĚ VÝHODNÝ! NO - NEKUPTE TO ZA TU CENU! Případný prodávající Vás jistě přesvědčí, že takovou kvalitu kupujete hluboce pod cenou - a v určitém ohledu bude mít jistě pravdu. Jedná se skutečně o raritu. Podívejme se na recenzovaný fotoaparát skutečně nezaujatě.

        Mé první setkání s tímto skvostem proběhlo asi před třemi lety, kdy jsem jej dostal na posouzení od jedné známé, protože její tatínek výhodně zakoupil dva tyto fotoaparáty (á 7.500,- Kč - na dva byla sleva) i s blesky pro své vnučky. Tehdy jsem se zmohl pouze na letmý posudek, který, jak dnes přiznávám, byl krajně nedostatečný a vůbec neodpovídal významu, který tomuto fotoaparátu v historii vývoje techniky přisuzuji dnes. Druhé setkání bylo v místním bazaru, kde se jej nějaký nezodpovědný jedinec zřekl a prodával jej hluboce pod cenou - než jsem si ovšem stihnul zajistit odpovídající hotovost, byl pryč! Teprve minulý týden jsem se souhrou náhod opět dočkal - a stálo to čekání věru za to! Fungl nový fotoaparát, zabalený ještě v igelitu, ve slušivé brašně - set deluxe a zcela neopotřebovaný, s originálním návodem k použití! Nebudu Vás déle napínat - je zkrátka v mé sbírce a bude tam mít čestné místo - raději s ním ani nebudu mnoho fotografovat, aby se v neporušeném stavu zachoval i mým dětem, budou na mne ještě vděčně vzpomínat. Ale kvůli Vám, laskavým čtenářům tohoto článku, udělám výjimku a založím - jako první! - kvalitní film FUJI 160 - nerad bych kvalitu této recenze a potažmo vlastní snímky, jejichž součástí je i hodnocení optických kvalit objektivu, znehodnotil nekvalitním materiálem.

Vybalujeme
Hned zkraje musím konstatovat, že za takovou prodejní adjustaci se skutečně nemusí výrobce stydět. Vše úhledně zabaleno v v příruční taštičce z hrubé a na první pohled velmi odolné látky v kombinaci černé a hnědé s červeným prošitím, držátkem a rychlozapínacím klipem. Po stranách brašničky jsou ještě našité úchyty pro ramenní popruh, který má příjemnou a s brašničkou ladící hnědou barvu s černými plastovými rychloúchyty. Součástí popruhu je samozřejmě i ramenní gumová vložka, aby Vám brašnička neklouzala po rameni. Snad jenom drubnost - plastové rychloúchyty mají jazýčky vyklopené nad zarážku a tak je musíte ručně zatlačit do správných pozic, jinak by svou funkci neplnily - kladou sice trochu odpor proti zařazení na správné místo a i poté jeví silnou snahu vrátit se do nezajištěných pozic - tady mohl být výrobce trochu pečlivější a použít spony kovové, ovšem ty by cenu fotoaparátu neúměrně prodražilo. Po otevření víka brašničky naleznete i řemínek pro nošení vlastního fotoaparátu - zde již výrobce lépe zainvestoval a vybavil konce popruhu malými kovovými kroužky připomínajícími malé kroužky na klíče, které je možné s trochou cviku natočit do plastových úchytů na fotoaparátu - i v tomto případě je součástí popruhu gumový rozšířený návlek - nevadí, že je menší než u konkurečních fotoaparátů, protože na Vašem krku se moc neohřeje, zaslouží si, abyste jej měli neustále u oka. Na spodní straně brašničky jsou umístěny ještě čtyři malé nožičky z umělé hmoty, vetknuté do koženkového pláště, které mají sloužit k postavení na zem bez znečištění brašny. Snad jen díky malému vyztužení dna se občas, snad i často a někdy i pokaždé stane, že vzhledem k malému vyztužení dna zajednou nožičky dovnitř brašny a umožní tak brašničce dosednutí na zem plnou plochou - ovšem i toto má jistě svůj důvod, protože poloha brašničky na zemi je tak daleko stabilnější. Snad jenom dílenské zpracování celé brašničky mohlo být trochu preciznější, švy o něco rovnější. Ale vnitřní polstrování jistě Váš nový fotoaparát dostatečně ochrání. Zde budiž řečeno, že k ostatním fotoaparátům získáte pouze papírovou krabici, které skončí ve skříni a musíte tak vynaložit další peníze na zakoupení brašny - u tohoto fotoaparátu však máte brašnu již v ceně! A co více - zdarma získáte v balení i malý pytlíček silikagelu, tj. známé hmoty pohlcující vlhkost - můžete jej tak mít v brašně stále a tím i stále pohlcovat vlhkost, které se může kolem ne zcela těsnícího víka brašny prodrat k Vašemu miláčkovi - nezapomeňte ovšem svůj pytlíček pravidelně vysušovat - žádné nevysušené pytlíčky - NENENE - TYTYTY!

A nyní již rychle k vlastnímu obsahu! Jak příjemné zjištění - výrobce ví, že fotoaparát není vybaven interním bleskem a proto přikládá k fotoaparátu i systémový blesk - a to rovnou včetně sáněk a plastového šroubu k uchycení na fotoaparát - jak praktické! Naopak trochu nezvyklé je, že plastový držák je pevnou součástí blesku - zato výrobce již od počátku vtipně předpokládal, že po obsazení plastového stativového závitu na fotoaparátu plastovým šroubem na uchycení držáku blesku Vám bude scházet závit pro upevnění na stativ a tak držák blesku vybavil druhým plastovým stativovým závitem mimo osu držáku a po nasazení celého kompletu na stativ tak mimosové vychýlení závitu poskytuje celé sestavě požadovanou vyváženost. Snad drobnou pihou na kráse tohoto řešení by se mohl jevit použitý plast na tyto konstrukční součástí a také vlastnost připevňovacího šroubu na uchycení blesku k fotoaparátu, který po odšroubování jeví silnou tendenci vypadnout z držáku a někam se zakutálet - tuto drobnost lze ale snadno a úspěšně vyřešit kouskem provázku či silonového vlasce, kterým šroub připoutáte k držáku - pokud použijete provázek, doporučuji černý, aby celkové ladil s provedením celé sestavy.

Ale nyní již rychle k prostudování návodu - nikdo přece nechce svůj nový fotoaparát pokazit neodbornou obsluhou.

Návod je vytištěn na křídovém papíře. Kvalita papíru bohužel patrně neumožnila výrobci opatřit jej instruktážními fotografiemi, ale naleznete zde schematické kresby, které obsluhu dostatečně ilustrují. Hned ovšem na úvod jedna velká výtka - výrobce nepřeložil návod do češtiny, což je s podivem, protože těchto přístrojů se u nás vyskytuje poměrně hodně. Ke své škodě výrobce nikde v návodu neuvedl ani svou adresu či logo, abyste se přímo a rychle mohli objednat přístroj další pro své rodinné příslušníky, přátele a známé - neodpustitelná marketingová nedbalost! S touto chybou - předpokládám, že se určitě stala až v tiskárně, kde návod tiskli, se svezla další a to neuvedení příslušných značek o schválení provozu tohoto výrobku, případně bezpečnosti - ale kdo by se bál fotoaparátu, že. Vezměme si tedy k ruce návod a projděme si jednotlivé funkce a základní obsluhu tohoto fotoaparátu.

          Jak jsem již výše uvedl citováním značky filmu, jedná se o přístroj na kinofilm - tedy klasika jemného filmového zrna bez digitálních přepalů a jiných digitálních ohavností (mimochodem - dlouho jsem přemýšlel, jakým přístrojem zhotovit instruktážní snímky a pouze z nedostatku času jsem sáhnul po dnes již zastaralém přístroji - Nikonu D2x). Od přístrojů jiných výrobců, namátkově jmenujme alespoň pár - Nikon, Canon, Pentax - se zdálky (větší) ničím neliší. Při bližším zkoumání lze ovšem zjistit, že se nejedná o tzv. zrcadlovku - výrobce zde zvolil poměrně revoluční řešení zrcadlovky - bez zrcadla a s nevýměnným objektivem (nepíši záměrně "s pevným" objektivem, protože objektiv se při snaze o jeho výměnu mírně viklá či lépe řečeno pruží, ale drží dostatečně pevně). Tímto geniálním tahem odpadla současně volba příslušného typu bajonetu, která je u zrcadlovek jiných výrobců kamenem úrazu a znemožňuje záměnu objektivů mezi různými značkami fotoaparátů. Tento krok lze tedy hodnotit jako jednoznačné plus, které Vám mimo jiné ušetří mnoho peněz za další objektivy!

           Tělo přístroje je zhotoveno z plastu v kombinaci profesionální černé a stříbrné barvy. Poněkud nezvykle ve srovnání s konkurenčními značkami působí použití plastových dílů i na takových místech, kde konkurence dává zásadně součástky kovové. Někdo by mohl namítnout, že plastové díly jsou náchylnější na poškození - ale, a to si přiznejme, jsou na druhou stranu výrazně lehčí. Plast by mohl být na některých místech trochu více zdrsněn - je skutečně hodně hladký, na druhou stranu fotoaparát nic nebrzdí, aby Vám mohl vklouznout hladce do ruky, kdykoliv po něm zatoužíte. Výrobce se zde přiklonil ke klasické středové kompozici objektivu, což současně s mohutnější tělem umožňuje používat fotoaparát i těm jedincům, kteří mají velké ruce - držení fotoaparátu je i díky dostatečně mohutné rukojeti velice jisté. Je jenom dobře, že zde výrobce nepodlehl módní miniaturizaci fotoaparátů tohoto typu. Jako trochu nešťastné se jeví použití samotného názvu Canomatic, který by mohl evokovat souvislost s firmou Canon - zde ovšem budiž řečeno, že firma Canon se žádným způsobem nechce přiživovat na úspěchu tohoto fotoaparátu mezi zákazníky v Čechách a je natolik seriozní, že příslušnou informaci uvádí i na svých webových stránkách - v české verzi jsem tuto informaci neobjevil, ale na oficiálních webových stránkách německého Canonu je tato informace zde. Pro to, kteří německy neumí, se zde, mimo jiné, praví, že firma Canon nemá s tímto fotoaparátem nic společného - to považuji za čestné. Ale zpět ke neobyčejné konstrukci tohoto fotoaparátu.

Objektiv
O objektivu byla sice zmínka již v předchozím odstavci, ale zaslouží si podrobnějšího prozkoumání. Výhodu jeho nezaměnitelnosti jsme si již vysvětlili v předchozím odstavci. Objektiv je pokryt mnoha nápisy - jeho udávané ohnisko je 50mm - to je nepopiratelná filmová klasika, označovaná již několik desetiletí jako klasické kinofilmové ohnisko odpovídající úhlu záběru lidského oka - použití jakéhokoliv jiného ohniska by zde bylo chybou. Již další číslice 1:6,3 nám napoví světelnosti objektivu. Ačkoliv se někteří jiní výrobci předhánějí v tom, aby jejich objektiv byl co "nejsvětelnější", např. 1,4 či 1,8, výrobce tohoto fotoaparátu dal přednost střízlivější hodnotě - a věděl dobře proč - obdařil tuto kategorii fotoaparátu objektivem s vynikající vlastností FOCUS FREE. Tento objektiv skutečně není třeba zaostřovat! Vše co vyfotografujete, bude ostré od 1,5 m do nekonečna. Ani když zacloníte jakýkoliv konkurenční objektiv, pyšnící se světelností 1,4 na clonu 6,3, nikdy nedosáhnete na cloně 6,3 této vynikající hodnoty. Někdo by mohl namítnout, že u objektivu se světelností 6,3 bude za špatného počasí třeba používat dlouhé časy - ale i toto výrobce geniálně vyřešil - viz. dále v odstavci "závěrka". Proti vnikání prachu je objektiv zabezpečen krycím sklem, lépe řečeno, krycím plastem. Jeho výhodou je, že není snímatelné - je pevnou součástí objektivu a tak při manipulaci s ním nehrozí jeho ztráta a nemusíte se také zdržovat s jeho nandaváním a sundaváním a zbyde Vám tak více času na samotný tvůrčí proces. Snad zcela zbytečně výrobce uvádí na objektiv další nápis OPTICAL LENS, který na plastovém krytu působí poněkud zmatečně a vypovídá patrně o samotné čočce objektivu. Ta je dostatečně zapuštěna do těla objektivu a nemohou se na ní tvořit žádné reflexy. Snad proto také výrobce nedodává v příslušenství sluneční clonu, která by byla stejně vzhledem k plastovému krytí objektivu zbytečná a neúměrně by navyšovala cenu přístroje. Ale abychom jenom nechválili - výrobce doporučuje - jistě zcela správně - udržovat krycí plexisklo objektivu čisté a doporučuje jeho údržbu čistým měkkým hadříkem. Mírnou nevýhodou by se mohlo někomu jevit, že přejetí hadříkem způsobí na povrchu plastového krytu silný elektrostatický náboj, který přitahuje prach z širokého okolí. Při otírání prachu proto lze jen doporučit dostatečné uzemnění. V bytě např. drátem na barvou nepokrytou část topení a v přírodě ke sloupu vysokého napětí. Příslušný drát (doporučuji měděný) není součástí výbavy fotoaparátu, ale jeho sehnání u elektrikáře či v prodejně elektro nebude jistě problém. Na horní části objektivu se setkáte ještě s nápisem COLOR LENS, který správně upozorňuje na skutečnost, že objektivem prochází i barevné spektrum a je tedy smysluplné používat i barevných filmů, ze kterých můžete poté obdržet barevné fotografie. Pro někoho možná nezvykle bude působit další nápis na objektivu - AUTO ZOOM. Bez přečtení návodu byste mohli dojít k mylnému závěru, že objektiv je typu ZOOM, tedy s proměnlivou ohniskovou vzdálenosti. Ale není tomu tak - tento název je zde, snad poprvé, revolučně použit pro zcela jinou funkci (jak můžete vidět i na obrázku) - a to ke změně clony! Ano! Při vysouvání objektivu otáčením vroubkovaného prstence současně měníte světelnost (snad přesněji clonu) - zatímco při zasunutém objektivu fotografujete s clonou 16, při zcela vysunutém objektivu (viz. obr.) clonou 6,3. A navíc - pro tuto funkci máte těsně vedle spouště dvě speciální červená tlačítka (zvlášť pro pohyb vpřed a vzad), ovládáná MOTOREM! Pravda, zpřevodování motoru mohlo být jemnější, ale stále můžete změnu clony provádět jemněji prstencem na objektivu. To je zcela revoluční řešení, které žádný jiný výrobce fotoaparátů dosud nepoužil a lze se jen domnívat, že patrně z důvodu, že je patentován. Další výhodou je, že změna clony tímto způsobem je dostatečně hlasitá a tak se nemůže stát, že byste (jako u některých elektronických přístrojů) změnili clonu nevědomky. Pokud stisknete oba ovladače pro motorickou změnu clony současně, je fotoaparát vybavení tzv. "ochranou zkratem" a nic se nestane. Málem bych neuvedl, že clona samotná má čtyři lamely, tvořené dvěma se proti sobě posouvajícími úhelníky - u konkurence objevíme sice dnes již objektivy se sedmi či devíti lamelami a tito výrobci tvrdí, že použití většího množství lamel umožní lepší "bokeh", čili měkčí a okrouhlé podání neostrých oblastí - a to je přesně to, co tento fotoaparát vůbec NEPOTŘEBUJE! Nebo si již nepamatujete? Ostré je přece vše od 1,5 metru do nekonečna! Opět - jednoduché a geniální řešení problému, který vůbec nenastal! Cenný objektiv si jistě zaslouží odpovídající ochranu a proto je v příslušenství dodávaná i černá plastová krytka, nasazovaná na třecím principu. Objektiv bohužel postrádá závit na šroubování filtrů - ovšem není to žádná vada, protože funkci UV filtru patrně dostatečně zastává krycí plast a polarizační filtr vzhledem k absenci klasického konstrukčního prvku "zrcátko - hranol - hledáček", nejde seřídit tak, aby správně polarizoval. Můžete jím však docílit (stejně jako filtry šedými), světelnosti objektivu ekvivalentní cloně 22 až 45. Při jemném naklonění přístroje můžeme na vstupním krytu objektivu obdivovat jemnou hru světla duhy a můžete se tak jenom domnívat, zda výrobce obdařil plastový kryt antireflexními vrstvami - ovšem tuto dnes zcela běžnou věc jistě neopominul.

Tělo a ovládací prvky

Hledáček - již výše jsem uvedl, že přístroj je sice zvenčí podoben tzv. zrcadlovce, ale ve skutečnosti zrcadlem vybaven není (mimochodem - to má několik předností - zrcadlo se nemůže zaprášit, nemůže svým pohybem způsobit neostrost snímku a nemůže se také porouchat). Vzhledem k tomu, že ani objektiv není výměnný, vystačí si přístroj s - v této kategorii opět zcela revolučním - průhledovým hledáčkem, umístěným na levé straně přístroje. Hledáček je za slunného dne velice jasný a i v místnosti netrpí žádnou ztrátou světelnosti, zaviněnou průchodem světla přes objektiv. Jeho plastové provedení opět přístroj odlehčuje a jeho mírně zaoblené rohy působí velmi esteticky - samotný snímek na filmu je samozřejmě téměř pravoúhlý. Okraje hledáčku jsou sice mírně rozmazané, ovšem většina důležitých motivů se nachází dále od okrajů a tak tato vlastnost nemusí působit příliš rušivě. Přístroj ovšem nemá pouze tento jeden hledáček - ale hned hledáčky dva! Druhý hledáček (v návodu označen jako "vertikální" Easy viewer) je umístěn na horní straně přístroje - jedná se vlastně o miniaturní obrazovku - matnici, kam je obraz promítán přes malou čočku nad objektivem. Tento hledáček ovšem není moc ostrý, působí poněkud rozmazaně ač nečitelně a pokud na něj dopadá světlo, je obraz dosti nekontrastní. Má být především (dle návodu) určen k focení u země a nad hlavou. Hned vedle průhledového hledáčku je umístěna kontrolka přetáčení filmu - je přímo napojena na odvíjecí cívku s filmem a při přetáčení indikuje střídání bílých a červených pruhů, že film je skutečně posouván. Jednoduché a funkční - indikace je vidět narozdíl od všelijakých elektronických čidel i na přímém slunečním světle, za tmy by nebyl problém si přisvítit baterkou (není součástí balení a její nákup je třeba zajistit v prodejně s elektrickými svítilnami). Posun filmu je samozřejmě u této kategorie motorový se samočinným zakládáním filmu. Motor přetáčení filmu je spolu s motorem pro změnu clony poháněn dvěma tužkovými bateriemi, které se do přístroje vkládají na jeho dolní straně. Výrobce v návodu výrazným písmem doporučuje použití alkalických baterií, při použití jiných nezaručuje správnou funkci přístroje. Na pravé straně fotoaparátu je pod mírně zvětšovací čočkou umístněno mechanické počitadlo snímků. Dosažení konce filmu indikuje fotaparát tak, že dále nepřetáčí. Ke zpětnému motorovému přetočení filmu stačí pohnout žlutým kolečkem do druhé polohy označené symbolem převíjení ("zelená" poloha slouží pro normální fotografování). V poloze pro přetáčení zapne fotoaparát zcela samostatně převíjecí motor v opačném režimu a navine film zpět na cívku. Převíjení filmu do kazety ukončíte vrácením kolečka do "foto" polohy - pokud byste tak neučinili, přístroj by stále přetáčel až do vybití baterií, čímž by mohlo dojít k ošoupání filmu v kazetě. Naštěstí je přetáčecí motor dostatečně hlasitý ve svém projevu a tak k tomuto nedopatření patrně nedojde, pokud je Váš sluch v pořádku - ukončení navíjení filmu zpět do kazety je indikováno zvýšenými otáčkami motoru, což nelze přeslechnout ani v hlučném prostředí tovární haly.. Samotný film lze vložit a vyjmout po odsunutí západky na levé straně přístroje - kryt prostoru s filmem po odjištění automaticky neodskočí, ale je třeba jej ručně odklopit. To spolu s dosti význačnou silou nutnou k odjištění zadní stěny vylučuje nechtěné osvícení filmu neobratnou manipulací. Při otevření krytu je zcela automaticky nulováno počitadlo zhotovených snímků. Ve filmové komoře budete marně hledat čidlo analyzující tzv DX kód, který udává citlivost vloženého filmu. To ovšem vůbec nevadí, protože přístroj není vybaven žádnou, mnohdy poruchovou, programovou automatickou, kterou by tento údaj mohl zmást. Každý správný fotograf přece ví, jaký film má založen a jeho správný osvit může regulovat clonou. Nastavení správné expozice se tak s použitím návodu k obsluze stává skutečně hračkou - dovolím si citovat ... "V závislosti na povětrnostních podmínkách upravíte expozici na objektivu následovně: F16 pro slunný jasný den, F11 pro slunný den, F8 pro částečně slunný den a F6,3 pro zamračený den - velice přesné - přece každý ví, v jakém počasí fotografuje.

Jedinou kovovou součástí na celém fotoaparátu jsou sáňky na blesk, patrně z toho důvodu, že umělá hmota nevede elektrický proud a nebylo by tak možné blesk sepnout. Sáňky jsou vybaveny pouze jedním středovým kontaktem a lze tak "odpálit" patrně jakýkoliv blesk bez ohledu na výrobce. Vzhledem k tomu, že botka s kontaktem na dodávaném blesku je plastová pouze s ukrytými kontakty, neměl by hrozit elektrický šok. Fotoaparát je vybaven časovou automatikou - doba otevření závěrky je závislá zřejmě na povětrnostních podmínkách a je v návodu uváděna jako 1/200s - 1/100s. Jedná se o tzv. centrální mechanickou závěrku a tak nemusí odčerpávat elektrický proud z baterií. Ačkoliv je čas definován dvěma hodnotami, správný údaj se může nacházet kdekoliv mezi těmito dvěma hodnotami, v chladném počasí se dá očekávat čas delší v závislosti na teplotě pružiny, ovládající "cvaknutí" závěrky. Vedlejším a zcela jistě opět kladným důsledkem konstrukčního řešení závěrky je, že se nemusíte zaobírat probléme synchronizace času blesku s první či druhou lamelou závěrky (zde žádné lamely nejsou), ani synchronizací blesku s krátkými či dlouhými časy závěrky. Uživatel je tak zcela oproštěn u tohoto fotoaparátu od studování nezáživných kombinací typu citlivost filmu - čas - vše potřebné, byť ve zúženém rozhsahu, ovládáte motorovou clonou - posunem přední části krytu objektivu (čočka v objektivu se při změně času neposouvá a nemůže se tedy vyviklat).

Z přední strany fotoaparátu stojí za vyjmenování ještě dvě funkce - samospoušť, která je mechanická a doba jejího běhu záleží na tom, jak daleko natáhnete páčku - při plném natažení se pohybuje dle návodu od 5-14 sekund a její běh je opticky znázorňován blikáním červené diody vedle spouště - jednou spuštěnou funkci už nelze zrušit jinak, než zablokováním pohybu páčky. Tato červená dioda dle návodu slouží ještě k redukci červených očí, protože se červeně rozbliká i při jemném namáčknutí spouště. Funkce potlačení červených očí je nejvíce účinná při dostatečném osvětlení fotografované osoby stávajícím osvětlením. Funkci nelze vypnout a proto dioda jednou problikne při každém snímku a zcela tak v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů indikuje fotografované osobě, že byl zhotoven snímek - to je jistě krok správným směrem. Pokud budete mít fotoaparát s sebou na cestách a porouchá se vám v noci vozidlo, můžete svitem červené diody při namáčknutí spouště výhodně zastavovat projíždějící vozidla - svit diody je skutečně velmi intenzivní. Funkce "samospoušť" a "zatlačení červených očí" jsou pouze součástí provedení "DELUXE". Za zmínku jistě stojí i zcela originální vedení filmu - v prostoru pro osvit je dráha zakulacena směrem nahoru a film je tak v tomto úseku veden mírně nahoru o opět dolu - toto převratné řešení, které budeme u jiným přístrojů hledat marně, zaručuje stejnou dráhu světelných paprsků od čočky k oblině filmu. Stejně zaoblená je i destička, přitlačující film k filmové dráze. Všechny součásti jsou důsledně plastové - tím se výrazně snižuje riziko poškrábání filmu o jakékoliv kovové součásti. V návodu se dočtete ještě několik závažných upozornění (při náhradě dodávaného plastového stativového šroubu jiným je nutno dbát na jeho správnou - neměl by být delší než 9mm, aby po zatočení neproděravěl plastové lůžko ve fotoaparátu, nesmíte jej vystavovat příliš nízkým a vysokým teplotám a vlhkosti). Samotné typografické provedení manuálu mohlo být poněkud pečlivější - výrobce nešetřil na tečkách a tak jich může být v jedné větě několik. Rovněž bývá zvykem psát zásadně na začátku vět velká písmena - v kombinace s nadměrným množstvím teček působí návod v některých místech chaoticky a také některé anglické formulace napovídají, že angličtina nemusela být rodným jazykem autora textu. Výrobce v návodu nedoporučuje ani neodkazuje na žádné volitelné příslušenství - podvodní pouzdro by bylo nutné použít nějaké univerzální typu voděodolný igelitový sáček apod. Snad poněkud nezvyklá Vám možná připadne absence seznamu smluvních opraven či samotného záručního listu - z toho dovozuji, že výrobce předpokládá opravu přístroje jeho prostrou výměnu za jiný kus. Toto neotřelé řešení problému záručních oprav by mohlo ledacos napovědět i ostatním výrobcům. Ale nehledejme nepodstatné mouchy masařky a soustřeďme se na obrazovou kvalitu a funkci přístroje v praxi.

Blesk
Součástí prodejní sady je i systémový blesk. Již na první pohled zaujme solidní bakelitovou konstrukcí. Jak je z obrázku vidět, dostáváte vše, co pro práci se zábleskovým světlem potřebujete. Energii dodávají blesku 2 tužkové baterie, které lze do blesku vložit po vysunutí bleskové hlavy do polohy "90". Z tohoto detailu je dobře zřejmé, proč se vyplatí číst návod - pokud je hlava blesku ve výchozí poloze "45", překrývá kryt bateriového prostoru a tak není vůbec zřejmé, kam se baterie vkládají. Tím se dostáváme k další význačné vlastnosti, která bývá až u mnohem dražších blesků renomovaných značek - výsuvné hlavě, která dokáže usměrnit světelné paprsky při změně ohniskové vzdálenosti objektivu. Patrně se nejedná o blesk speciálně vyvinutý k tomuto fotoaparátu, protože ten je vybaven pouze "zoomovací clonou". Hlava blesku jde vysunout do 3 poloh - základní pro ohnisko 45 mm (tedy výchozí pro objektiv tohoto fotoaparátu) a další dvě označené pro ohnisko 70 a 90 mm (3). Trochu matoucí může pro znalé uživatele může být zjištění, že hlava samotná je zakončena širokoúhlou rozptylkou, která by mohla účinek úzkého směrování paprsků poněkud narušovat. Na druhou stranu je zárukou rovnoměrného rozptýlení světla. Samotná hlava blesku je výklopná směrem vzhůru a umožňuje tak nepřímý záblesk pro ještě měkčí podání snímku s bleskem, i když měkké podání je základní devizou tohoto přístroje. Zároveň je také otočná - zde je na místě se zmínit o zcela unikátní funkce - zatímco i ty nejlepší blesky mají hlavu otočnou kolem svislé osy maximálně o 270 stupňů, tuto hlavu je možné otáček stále kolem dokola - umožňuje to zcela atypické umístění synchronizačního kabelu přímo do hlavy blesku. Na hlavě blesku nalezneme velice praktickou tabulku (viz. obr.), ze které je možné odvodit (ačkoliv návod o tom cudně mlčí) vlastní výkon blesku podle známé rovnice: clonové číslo = směrné číslo/vzdálenost. Protože dle tabulky je na 100 ISO a 5 m doporučována clona 4, lze poměrně jednoduše odvodit, že na tuto citlivost má mít  blesk směrné číslo 20. Vzhledem k velikosti hlavy zábleskové výbojky a velikosti celého blesku bychom možná mohli předpokládat o něco vyšší výkon, ovšem stále je možné jej označit jako dostačující. Pravdou je, že konkurenční výrobci vyrábí daleko menší blesky s vyšším směrným číslem (výkonem), ale je zase nutné buď nasazovat přímo do sáněk fotoaparátu nebo nejsou vybaveny, jako tento model, masivní rukojetí. Při "zoomování" clony na objektivu je ovšem třeba zohlednit, že objektiv má nejnižší clonu 6,3 a tak jeho teoretický dosvit je max. cca 5 metrů na film 400 ISO. Blesk je vybaven páčkovým vypínačem/zapínačem (1) s polohami ON a OFF - blesk tedy musíte vypnout, pokud jej nepoužíváte, protože není vybaven "usínacím režimem", který šetří baterie. Na druhou stranu je ovšem výhodou, že do doby vybití baterií je připraven a nabit kdykoliv, dokud jej nevypnete a výrazně tak zvyšuje celkovou pohotovost k záběru - a o dobrý záběr v pravý čas jde především a byla by velká škoda jej propást jen kvůli tomu, že blesk nebude nabitý. Indikace připravenosti k záblesku je provedena pomocí blikající doutnavky (2) - zde výrobce doporučuje i poté, co blesk signalizuje blikající doutnavkou svou připravenost k záblesku, vyčkat ještě dalších 30 sekund. Tato doba vám umožní se lépe soustředit na vlastní kompozici záběru. Blesk se dle stavu vložených baterií nabíjí 10 až 20  sekund a umožňuje tak přípravu správné kompozice téměř po dobu jedné minuty. Blesk svou konstrukcí ladí s fotoaparátem, jeho výkon je stále konstantní a dle tabulky na hlavě blesku je možné operativně motoricky měnit zoomováním clonu objektivu, což jde velice rychle - ovšem výrobce doporučuje v návodu jako stálou clonu 6,3. Na 2 alkalické baterie můžete pořídit až 90! záblesků, což stačí na cca 3 filmy plné délky - to je údaj i pro reportážní fotografy, kteří si dají záležet na kompozici záběru, více než dostačující. V návodu se můžete dočíst, že délka záblesku je cca 1/1000s. Velkou výhodou proti systémovým bleskům jiných výrobců je i ta vlastnost, že blesk je při expozici spuštěn i v případě, že je nabit pouze částečně. Nedochází tak zablokování spouště ani k tomu, že k záblesku nedojde. Vlastní připojení blesku k fotoaparátu je provedeno praktickým krouceným kabelem, zakončeným klasickou bleskovou botičkou. Na botičce se nalézá soudě podle vzetření bílá dioda, ovšem je to ve skutečnosti velmi praktické tlačítko pro test blesku - po jeho stisknutí dojde k  záblesku bez toho, že by fotoaparát exponoval - hodnotím jako velmi přínosnou kontrolu, zda blesk skutečně funguje, protože jistě se vydáte s tímto fotoaparátem i na dokumentaci důležitých událostí, jako jsou svatby, křtiny, předávání Oscarů apod. Kabel umožňuje tvůrčí oddělení blesku od fotoaparátu až na vzdálenost cca 40 cm, což skrývá nebývalý potenciál pro kreativní práci se světlem. Váhu systémového blesku výrobce sice v návodu neuvádí, ovšem vyrovná se zhruba váze vlastního fotoaparátu, tj. 720g. Celkově tak 1,4 kg hmotná sestava umožňuje velice stabilní držení a vypovídá o bytelné plastové konstrukci celého zařízení.

Začínáme fotografovat

Rozechvěle zakládám profesionální film Fuji Profi 160s, vytahuji film přes můstek expoziční komory až k navíjecí cívce a zavírám zadní víko. Ačkoliv je v návodu uvedeno, že po zavření zadní stěny dojde k automatickému převinutí filmu na první políčko s indikací číslice 1 na počitadle, nestalo se nic. Přičítám tuto drobnou nepřesnost návodu tomu, že patrně existuje ve vývojových laboratořích firmy i model "DELUXE PLUS", který má tuto funkci již implementovánu, ovšem do návodu unikla již nyní. V případě takto závažných konstrukčních vylepšení by měla být firma poněkud zdrženlivější v prozrazování funkcí nových modelů, jednou by se jí to v konkurenčním boji mohlo vymstít. Ale není to žádný problém - postupně stiskávám tlačítko spouště a žádaná číslice 1 je po dvou stisknutích ve správné pozici. Zároveň si na válečkovém ukazateli posunu filmu kontroluji jeho pohyb filmovou dráhou a tak má jistotu, že film se skutečně z kazety odvíjí. Až se s přístrojem trochu sžijete, poznáte podle kolísavého zvuku motoru, že je skutečně tahem filmu namáhán a dochází tedy k jeho posuvu a ukazatel vedle hledáčku nebudete již potřebovat. Vsouvám nové baterie do systémového blesku a připojuji synchronizační kabel do sáněk fotoaparátu a zjišťuji jeho botku plastovým kroužkem. Zapínám blesk, jehož doutnavka po chvíli signalizuje přátelským kmitáním připravenost k provozu a možná celkem zbytečně zkouším funkčnost celé soustavy stisknutím spouště. Vše se zdá pracovat v pořádku, což lze u takto kvalitních výrobků ovšem očekávat jako samozřejmost a tak vyrážím do exteriéru. Na vložené baterie se mi podařilo naexponovat téměř celý film a otočením voliče pro zpětný posuv filmu do kazety jsem jej také zavinul zpět (použil jsem 36ti snímkový materiál). Ke konci zpětného převíjení jsem měl trochu obavy, protože motor slyšitelně měnil zvuk a zpomaloval, což ovšem jednoznačně přičítám patrně nekvalitním novým bateriím. Film odevzdávám do minilabu s žádostí o jeho velmi pečlivé vyvolání a naskenování. Nerad bych, aby výsledek náročného testování byl znehodnocen jakýmsi japonským vyvolávacím strojem a americkým skenerem. A Vy se spolu se mnou můžete těšit, jak praví návod k použití "na nádherné barevné obrázky".

Podmínky fotografování: sluneční podvečer či interiér - expozice odhadem, bez stativu. Skenováno na skeneru Nikon Coolscan V ED, bez jakýchkoliv úprav v automatickém režimu do formátu TIFF, následně převedeno do formátu JPG v programu Zoner Photo Studio 9 s nastavením kvality JPG na 90% (kvůli snesitelnému objemu) - bez jakýchkoliv úprav. Po kliknutí na snímek plné rozlišení.

 

	První fotografii pořizuji po sluníčku -jak si můžete všimnout, objektiv vykazuje mírné zkreslení. Za zmínku také stojí různé mezery mezi snímky, které jsou ovšem v toleranci od 0,5 do 4 mm. Každý profesionální minilab si s různými mezerami poradí automaticky, můj domácí skener, který se řídí prvním snímkem v sérii šesti, měl trochu problémy, proto mají snímky různě široké černé okraje po stranách. Okraje mohly být trochu rovnější, ovšem na fotografiích to nepoznáte, protože skener minilabu automaticky ze snímku ubírá na všechny strany. Velkou výhodou fotoaparátu je, že i při fotografování scén s velmi vysokým kontrastem (zde nasvícené fasády při západu slunce), dokáže vysoký kontrast scény utlumit a poskytne tak prokreslené fotografie i v obtížných podmínkách slunečného počasí.
	V protisvětle - slunce není v záběru - vykazuje objektiv mírnou optickou vadu, která je fotoaparátů na kinofilm poměrně vzácná a byla objevena teprve s nástupem digitálních fotoaparátů - tzv. blooming, neboli přeteční náboje snímače do ostatních buněk. Zde je ovšem patrně zapřičiněna krycím plexisklem objektivu - výhodou ovšem je, že tato nepatrná vada je poměrně ostře ohraničena a neponičí tak zbytek snímku.
	Venkovní fotografie v podvečer - zde je použit systémový blesk a můžete si všimnout mírně nerovnoměrného osvícení a to i přesto, že zoom-hlava reflektoru blesku byla nastavena na 45 mm. To by ovšem nemělo být překážkou ke zhotovení kvalitní fotografie, budetel-li objekt svého zájmu umisťovat v místnostech bez možnosti odrazu světla blesku, doprostřed. I mírné soudkovité zkreslení bychom objektivu mohli prominout.
	Zato fotografie s bleskem v interiéru s bílými stěnami a bílým stropem ve výšce 2 metry zaujme svou prokresleností. Na všech fotografiích si můžete všimnout mírné neostrosti, která ovšem na fotografiích až do velikosti 7x10 cm nebude příliš patrná.
	Další fotografie, tentokráte z nejkratší zaostřitelné vzdálenosti 1,5 metru, opět pořízené ve spolupráci se systémovým bleskem. Na horním snímku je zoomováním clony na hodnotu 6,3 využito v expozici i stávajícího osvětlení velkých oken umístěných na pravé straně, zatímco dolní fotografie je pořízena v místnosti spoře osvětlené zářivkovým tělesem a tak je vliv okolního osvětlení při cloně 6,3 a času mezi 1/100 a 1/200 sekundy prakticky vyloučen.

- no přece na DALŠÍ fotografie, o které jde především, že. Pro další snímky již nebudu používat pro stanovení expozice odhad či automatický mozkovýpočet a jako pomocný expozimetr použiji přístroj D2x, který by tomuto fotoaparátu mohl být důstojným soupeřem - uvažuji i o zhotovení porovnávacích snímků na stejném rozlišení (u kinofilmu je míněno rozlišení následného skenu). Abychom v dalších snímcích vyloučili vadu filmu, použiji tentokráte jiný film, ovšem opět takový, který je tohoto fotoaparátu hoden - Kodak Portra 160 VC. Další fotografie objevíte na tomto místě - .. a již jsou zde!
 

1	2	3
4	5	6
7	8	9
10	11	12
Na obr. 1 si můžete prohlédnout, že fotoaparát mírně škrábe film a rovněž poskytuje dobrý přehled o vinětaci objektivu. Na obr. 2 vidíte domy bez střechy - fotografováno přes "horní" hledáček - v hledáčku ovšem byly střechy celé, je tedy trochu nepřesný. Na fotografii číslo 3 se správně neposunul film a došlo k dvojexpozici. Obr. 4 ukazuje, že jakákoliv přítomnost bodového zdroje, který svítí na objektiv, způsobí mírný závoj. Na fotografii č. 10 jsem průhledovým hledáčkem PŘESNĚ zarámoval celé okno - došlo k malému posunu. Fotografie číslo 5 může sloužit jako porovnácí, naleznete obdobnou v mnoha testech objektivů (na těchto www). Pod fotografiemi je skryto jejich plné rozlišení na 9 milionů bodů, abychom objektivu fotoaparátu neublížili hrubým skenováním.   A takto vypadá naskenovaný pás filmu jako celek -ačkoliv o tom výrobce ze skromnosti mlčí, je fotoaparát vybaven ještě dvěma utajenými funkcemi: 1) dvoj a víceexpozice s automatickou prolínačkou 2) dynamické přidělování prostoru jednotlivým snímků na filmovém pásu - projevuje se tak, že užší či žádné mezery mezi snímky jsou vzápetí kompenzovány většími pomlkami.

V průběhu psaní tohoto testu jsem díky upozornění z různých diskusí i vlastnímu bádání pomocí přítele Googla, objevil ještě několik jiných prodejních variant, které vynikají buď rozsáhlejším příslušenstvím nebo se jedná o novější (či starší) typ zde recenzovaného přístroje:

A zde je velmi poučné video!

Pokud byste se domnívali, že se firma nedožila roku 2023 - pravý opak je pravdou - trh se šmejdy dále pokračuje - nakupujte!
Třeba následující skvost - bezpochyby nástupce zde testovaného Canomaticu - můžete mít za 45 dolarů, ale minimální odebrané množství je 100 kusů - ale to jistě bez problémů prodáte - vždyť je to:

New 4K high-definition 48-megapixel entry-level micro-single Digital camera

Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz rev. 2023