Fotografujeme v kostele - svatby, křtiny

Home =titulní strana www

Autor tohoto článku není žádným způsobem povinován se zavděčit výrobcům ani dodavatelům, pokud jsou zmíněni.. I přesto, že autor nepokládá případné publikované snímky za umělecké dílo, podléhá jejich případné použití autorskému zákonu a bez svolení autora nesmí být nikde publikovány!


Vzkazy (dotazy, připomínky, náměty) pro autora článku vítány.

Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz

Tento článek je míněn jako rady pro začátečníky.

POKYNY PRO ZÁJEMCE O FOTOGRAFOVÁNÍ A NATÁČENÍ V KOSTELE PŘI LITURGICKÝCH AKCÍCH

Nejprve trochu povídání od ostravsko-opavského biskupa Mons. Františka Lobkowicze k fotografům:


Jestliže si někdo přeje zachytit významné okamžiky svého života nebo života svých blízkých, je potřeba autory fotografií či video snímků upozornit na specifika liturgického obřadu v kostele. Dovolte proto několik rad, jak se v liturgickém prostoru a při liturgii pohybovat, kdy fotografovat a kdy ne. (Mějme přitom pro lepší představu na mysli srovnání například s divadelním přestavením).

1. Liturgický prostor kostela je pro věřící posvátným místem. Vyjadřují to uctivým, tichým chováním a náležitým společenským oblečením. Podobný postoj včetně oblečení má být vlastní i fotografovi, neboť se v danou chvíli stává součásti liturgického shromáždění. Má eliminovat hlučné projevy, k čemuž patří i vypnutí mobilu!

2. V kostele je zvláštní prostor, nazývaný kněžiště – prostor pro kněze a ministranty před oltářem, kam fotograf nemá přístup (asi jako na jeviště divadla).

3. Hlavní je liturgický obřad a nikoliv fotograf. Měl by být tedy co nejméně nápadný, aby nerušil soustředění na liturgickém dění. Každý účastník ocení, že nebyl rušen pohybem fotografa, že mu nezabraňuje v pohledu na oltář a na dění obřadu, který právě probíhá.

4. K obecným zásadám by mělo patřit:
– představit se knězi před obřadem, oznámit mu skutečnost fotografování a seznámit se přitom s průběhem obřadu,
– dbát pokynů kněze nebo zodpovědného pořadatele,
– zaujímat takový postoj, který nepřekáží výkonu liturgického obřadu,
– fotografovat spíše ze stran, a také pohyb kostelem omezit na minimum a spíše po stranách.

5. Vhodné okamžiky pro fotografování a natáčení jsou:
– při příchodu k oltáři a během úvodních okamžiků mše svaté (uvítání apod.),
– v době, kdy se v kostele zpívá píseň – při ní je činnost fotografa nejméně rušivá,
– přinášení darů chleba a vína k oltáři,
– speciální úkony obřadu, např. mazání olejem, kropení a okuřování žehnaných předmětů (je dobré si tyto nejlépe ujasnit před samotným obřadem),
– při závěrečných obřadech, při požehnání.

6. Chvíle obřadu, které jsou zvláště citlivé na rušivé vlivy, jsou tyto:
– čtení Písma svatého (z Bible); o slavnostech bývají tři čtení a patří k nim také zpěv žalmu po 1. čtení, který je také slovem Písma svatého; pokud je focena osoba lektora, který přichází číst, je potřeba ji zachytit hned na začátku nebo po skončení čtení,
– kázání neboli promluva; kazatel se těžko soustředí na myšlenky, když je rušen pohybem a záblesky fotoaparátu; platí zde rada jako u lektora čtení,
– mešní kánon – ústřední okamžik mše svaté – když věřící v tichu klečí a kněz pozdvihuje hostii a kalich,
– okamžik, kdy podává kněz svaté Přijímání – pro věřícího je to chvíle příliš intimní.

7. Fotograf bere na vědomí zákaz zveřejňovat fotografie památkově chráněných předmětů na internetu apod. s ohledem na jejich možné zcizení.

Zdroj: http://www.jejkov.cz/clanky/fotografovani-v-kostele.html

A nezbývá jen dodat: pestré oblečení a žvýkačku nechte doma.

***********************

Z výše uvedeného vyplývá jediné - je třeba se, nejlépe předem, s knězem domluvit, kam se v daném kostele smí a nesmí, kdy si kněz nepřeje fotografovat apod. Většina kněží je vstřícná. I když dostanete podrobné pokyny, je někdy těžké se jimi řídit, nejste-li znalí liturgického světa - pokud vám kněz sdělí, že si nepřeje fotografovat při mši, promluvě a přijímání, může vás uvést do rozpaků, pokud tento úkon při obřadu nepoznáte - ptát se kněze, co to vlastně je, je poněkud neomalené a těsně před fotografováním na to nemáte čas. Jestli někdy (jako já - pouze jednou) dostanete v zápalu fotografování nápad, že nejlepší fotografii celého kostela pořídíte z vyvýšené kazatelny, rychle na to zapomeňte. Strakonický kněz si mne pamatoval i po 3 letech :) A nyní se již budeme věnovat vlastnímu fotografickému řemeslu.

Mnoho fotografů bylo již požádáno o fotografování svatby či křtin v kostele. Internet se jenom hemži dotazy typu: "Mám nyní poprvé fotit v kostele svatbu (křtiny) - jak na to?". Odpověď na tuto otázku by vám měl dát (alespoň částečně) tento článek.

Jak se připravit na fotografování?

Příprava je celkem jednoduchá - jako na každé jiné fotografování (zkontrolovat a odzkoušet veškerou techniku). Dále doporučuji si předem se zákazníkem domluvit, kdo všechno bude při akci fotografovat. Není nic horšího, než když mimo vás fotografuje v kostele dalších pět lidí digitálními kompakty a dva lidé natáčejí video. Pohyb fotografa v kostele je omezen, přecházet je možné na druhou stranu pouze ve velmi omezeném čase a nepotřebujete, aby vám v pohybu a výběru místa překáželo dalších několik lidí, od kterých fotografie nikdo požadovat nebude a když se jim nepovedou, nic se nestane. Vám se to ale stát nesmí - jste-li hlavní fotograf této akce, máte právo na přednostní pohyb a výběr nejlepšího místa, nehledě na to, že vám ostatní fotografující celkem neomaleně budou překážet, chodit před objektivem a v neposlední řadě budou v pozadí poloviny snímků, které pořídíte a naopak nebudou na snímcích mezi přihlížejícími. Ideální stav je jeden fotograf (tedy vy) a jeden kameraman. Pokud je příslušný obřad současně natáčen, MUSÍTE brát na kameramana v každém případě ohled! Má poněkud těžší pozici než fotograf - video bude těžko retušovat a dělat výřezy.

Jaký fotoaparát? Samozřejmě digitální zrcadlovku - nic proti filmu nemám, ale jak uvidíme dále, prakticky nepřipadá v úvahu. Čím lepší budete mít fotoaparát, tím vyšší ISO si budete moci dovolit bez viditelného šumu na fotografiích. Jaký formát snímků? Samozřejmě fotíme do RAWu, abychom mohli snáze dělat následné úpravy bez ztráty kytičky. Jaké vyváření bílé? Pokud fotografujete do RAWu, je to skoro jedno = blesk, sluníčko či automatiku. Osobně mám nastavené "sluníčko" natvrdo ať již fotografuji s bleskem či bez něj - případné doladění je potom snazší, protože můžete upravit vyvážení bíle u více fotografií v jedné dávce najednou (v RAWu). Další výhodou tohoto nastavení je, že nemusíte fotoaparát přestavovat při přechodu do venkovního prostředí.

Jaký objektiv? Co nejsvětelnější se středním rozsahem ohnisek, v kostele je světla většinou málo - doporučuji objektivy se světelností 2,8 (pro plnoformátové snímače např. Nikkor 24-70/2.8, pro majitele DX snímačů alespoň 16-85/3.5-5.6, lépe samozřejmě 17-55/2,8. Nezmiňuji světelné objektivy s pevným ohniskem (např. 50/1.8 apod.). Výměna objektivů většinou zdržuje a navíc musíte mít velké kapsy či přes rameno neustále brašnu, která vás bude omezovat v pohybu.

A rada ryze praktická: Před vstupem do kostela nastavím ISO na 1000 (Nikon D3), clonu na 5,6, čas na 1/100s, nasadím a zapnu blesk (SB 800,900) do režimu TTL. Proč? Citlivost 1000 ISO je pro tento fotoaparát z hlediska šumu zcela bez problémů, čas 1/100s stačí na všechny nenadálé situace před obřadem a clona 5,6 mi zajistí snesitelnou hloubku ostrosti. Navíc tato kombinace celkově vyhovuje takové expozici v kostele, která nepotlačí zcela expozici pozadí snímku. Je to zkrátka takový kompromis pro nenadálé situace. Tip navíc: na některých fotoaparátech je k dispozici jedno volitelné tlačítko, na které si můžete nastavit svou funkci - já mám na tomto tlačítku nastaveno NEspuštění blesku. Samozřejmě mohu tuto funkci využívat při manuálním nastavení času a clony pouze tehdy, pokud mám nastaveno ISO AUTO nebo manuální expozice vyhovuje i při fotografování bez blesku - bude dále blíže popsáno.

Hlavní zásada: pořídit snímky, které nezničí atmosféru místa, budou přijatelně a ostré a budou mít snesitelný šum.

A nyní podrobně k nastavení fotoaparátu, které vám tuto hlavní zásadu pomohou naplnit:

Nezničit atmosféru místa = vyvážená expozice. To platí pro snímky, kde si budete vypomáhat bleskem. V žádném případě nelze připustit, aby popředí scény bylo sice správně osvícené bleskem, ale v pozadí snímku byla téměř tma.

Přijatelná ostrost = taková ostrost fotografie, kdy je při určitém zvětšení fotografie divákem považována za ostrou. Fotografie, která je vnímána jako ostrá v rozměru 10x15 cm může být naprosto nevyhovující v rozměru 30x40 cm. Většinou nejsou ani ze svateb ani ze křtin výsledné fotografie větší než 13x18 cm, většinou jsou i v menších rozměrech.

Snesitelný šum = šum, který nebude na výsledné velikosti fotografie rušivý. Šum jde většinou ruku v ruce s vnímáním ostrosti fotografie, kdy se projevuje snížením ostrosti hran. Na souvislých tmavých plochách se začnou objevovat barevné tečky.

Teorie dvou expozic při fotografování s bleskem

Jen málo začínajících fotografů si uvědomuje, že při snímcích s použitím blesku se celková expozice snímku skládá ze dvou expozic - jednu vytváří stávající osvětlení, druhou záblesk - viz zachování atmosféry. Zkusím blíže demonstrovat na následujících dvou snímcích:

U obou snímků je napevno nastaveno ISO 2000. Snímek vlevo (v modrém rámečku) je pořízen v režimu plné automatiky - automatika nastavila 1/60s (v automatickém režimu nastaví fotoaparát tento čas téměř vždy, není-li v nastavení fotoaparátu určen delší čas). Clonu nastavil fotoaparát automaticky na 9 a blesk v režimu TTL dosvítil popředí scény tak aby nedošlo k velkým přepalům, tj. ztrátě kresby v nejsvětlejších místech. Expozičně je vše v pořádku - až na vykreslení pozadí, které tone ve tmě a má červenou barvu, protože se uplatnilo pouze světlo halogenových výbojek, kterými byl kostel dodatečně nasvícen k dennímu světlu. Ale snímek nemá atmosféru kostela, nemá hloubku, je zkrátka "placatý". Pokud by byla expozice ještě kratší, dejme tomu 1/100s na clonu 11, bude pozadí snímku stále černější, protože vliv existujícího světla (bez blesku) bude dále potlačen.

Snímek vpravo je druhý extrém - je pořízen opět v režimu plné automatiky, ovšem s vypnutým bleskem. Fotoaparát přiřadil k pevně nastavené citlivosti 2000 ISO automaticky čas 1/40 s a clonu 3,2. Vzhledem k tomu, že ohnisko bylo nastaveno na 24 mm, je přijatelně ostrý celý snímek - mírná neostrost pozadí není rušivá, naopak, dodává snímku hloubku a zachovává atmosféru kostela. Světlo halogenových výbojek se již téměř neuplatnilo, protože bylo přezářeno denním světlem za cenu ztráty kresby ve světlech. I kresba ve stínech utrpěla, ale nepovažuji to v tomto případě za vadu. Podívejme se na to názorně:

Jako fotograf bych zvolil snímek vpravo. Pro vysvětlení dvou expozic by samozřejmě stačil pouze levý snímek s bleskem, snímek bez blesku je použit pro demonstraci, jak daná scéna vypadá bez použití blesku. Rozdíl v expozici mezi těmito dvěma snímky je cca 4EV. Ideální situace by tedy byla, nastavit ručně na fotoaparátu hodnoty, které naměřil bez blesku (1/40s a clonu 3,2) a zapnout blesk. Prokreslení pozadí by zůstalo zachováno, tam blesk stejně nedosvítí a popředí by bylo dosvíceno bleskem, takže bychom měli prokreslenější stíny v popředí. Dvě expozice by se složily do jedné a dostali bychom takřka ideální snímek. Má to ovšem dvě vady: první - 1/40 s je udržitelná na ohnisku 24 mm, ovšem na ohnisku 70 mm poskytuje velmi nejisté výsledky a clona 3,2 poskytuje dostatečnou hloubku ostrosti na ohnisku 24 mm a se vzrůstajícím ohniskem bude hloubka ostrosti nevyhovující. A druhá vada - osvětlení kostela je velmi nestejnoměrné - jiné je v okrajových částech kostela a jiné uprostřed chrámové lodi, kam se sbíhá osvětlení z oken. Pokud tedy použijeme pevné nastavení času a clony a současně budeme pracovat s bleskem, budeme muset nastavit trochu vyšší hodnoty u obou parametrů - např. čas 1/60s a clonu minimálně 5,6 - podle nejsvětlejší části kostela. Obecně platí pravidlo, že rozdíl v expozici bez blesku a s bleskem by neměl přesáhnout 2 EV, což by bylo v tomto případě dodrženo. Pro demonstraci ještě další dva snímky pořízené bezprostředně po sobě - vlevo opět snímek s bleskem v režimu plné automatky, vpravo bez blesku v režimu plné automatiky.

Zatím jsme tedy viděli snímky v plně automatickém režimu - s bleskem a bez blesku. Snímek vlevo je kombinací obojího - čas byl pevně nastaven na 1/80s, clona pevně na 6,3, blesk v režimu TTL, ISO pevně na 2000, ohnisko 70 mm. Expozice bez blesku vycházela v tomto místě na 1/40s a clonu 4. Rozdíl mezi těmito dvěma expozicemi je již výše zmíněných cca 2EV (o trochu více, ale nehraje to roli). Navíc na blesku byla nastavena kompenzace minus 1/3. Výsledkem je snímek, u kterého není téměř patrné, že byl pořízen s bleskem, pozadí není černé a naznačuje prostředí, ve kterém byl snímek pořízen. A to je přesně cíl, kterého chceme dosáhnout.

Co vám při nastavení fotoaparátu proletí hlavou? Asi toto: ISO nechám, Nikon D3 je schopen pořídit i na tuto citlivost kvalitní fotografii do formátu 13x18, větší se stejně dělat nebudou. Čas 1/40s - to nebudu riskovat, dítě by se mohlo pohnout, nastavím 1/80s. Clona bez blesku by vycházela 4 - to nebudu riskovat. Plnoformátové snímače mají na tuto clonu velmi malou hloubku ostrosti v kombinaci s ohniskem 70 mm - volím clonu 6,3. Pořizuji první snímek a vidím, že blesk je příliš patrný - nastavuji kompenzaci blesku do minusu o 1/3 - druhý a další snímky jsou již podle mých představ - až budete mít praxi, bude vám celá tato úvaha včetně nastavení fotoaparátu trvat jen pár sekund.

Snímek vpravo pochází z jiného kostela, kde bylo daleko více světla. Čas 1/125s, clona 7,1, blesk v režimu TTL, ISO 500. Pochází ovšem z Nikonu D90 (snímač velikosti APS-C), který již při citlivosti 1000 ISO vykazuje zvýšený šum, zvláště tehdy, pokud expozice není zcela přesná a vyžaduje následné zesvětlení snímku (v RAWu). I když je použití blesku více patrné a pozadí snímku je tmavší, jde stále o dobrou fotografii. Kdyby ovšem stávající osvětlení kostela bylo nižší, tonulo by již pozadí ve tmě.

Závěr: vždy se snažte, aby se hodnoty, které nastavíte na fotoaparátu při použití blesku, co nejvíce přiblížily expozičním hodnotám, které fotoaparát naměří bez použití blesku. Pokud je to možné, snažte se, aby tento rozdíl nepřesáhl hodnotu 2 EV (dva expoziční stupně)

Vysvětlivka pro začínající fotografy: jeden expoziční stupeň znamená zvýšení hodnoty clony o 1 krok - např. z clony 4 na 5,6 - nebo změnu času o 1 krok - např. z 1/60 na 1/125. Zvýšení obou zároveň představuje právě 2 EV).

Příklad: výchozí expozice 1/60 s na clonu 8 proti 1/125s na clonu 8 představuje posun o 1 EV nahoru, stejně jako 1/60s na clonu 11. Expozice 1/15s na clonu 11 tedy již představuje posun o 2 EV proti výchozí expozici.

Příklad: výchozí expozice 1/60 s na clonu 8 - nová expozice 1/125s na clonu 5,6. Zde k žádnému posunu EV nedochází - na snímač dopadne stejně světla (neuvažujeme použití blesku), protože čas = -1EV a clona = +1EV. Blíže k hodnotě EV zde http://www.fotografovani.cz/art/fozak_df/rom_1_14_ev.html.

Nastavení fotoaparátu

Čas

Zde je situace nejsnazší - většinou neudržíte delší čas než 1/60 s. Kratší časy než 1/60 s jsou většinou zbytečné - kostel nikam neuteče a osoby na scéně provádějí většinou velmi pomalé pohyby. Delší časy jsou nebezpečné, zvláště při používání objektivů s proměnlivým ohniskem, kdy na nejširším ohnisku udržíte třeba 1/20 s, ovšem na nejdelším - třeba 70 mm, je pořízení ostré fotografie při 1/20s věcí náhody. Takže se domluvíme na té 1/60 s (pokud si věříte méně, použijte 1/100s).

Clona

Volba clony je v tomto případě pouze na požadované hloubce ostrosti. Snažte se ji udržet co nejnižší, abyste pochytali co nejvíce okolního světla. Pro většinu reportážních fotografií v tomto prostředí lze doporučit pro plnoformátové snímače clony 5,6 až 6,3, pro snímače formátu APS-C 4 nebo 5,6 (fotografie budou mít z principu konstrukce menšího snímače větší hloubku ostrosti).

ISO

Tady je trochu zakopaný pes - musíte vědět, jak vysokou citlivost si ještě můžete dovolit bez destruktivního vlivu na konečný výsledek (velikost fotografie). Pokud přijmeme předpoklad, že čas a clona jsou v určitých mezích dané - viz výše - potom poměr mezi stávajícím světlem a zábleskem bude určovat právě tato veličina. I u nejlevnější zrcadlovek si můžete dovolit určitě 500 až 800 ISO, u plnoformátových snímačů až 2000 ISO, v nouzi 3200, ale to už bývá na hraně. Pokud bude stávajícího světla dostatek, můžete na nejvyšší hodnoty ISO fotografovat i bez použití blesku - z řady zrcadlovek Nikon si to můžete dovolit zhruba od modelu D700 výše. Pokud fotografujete na vysoké hodnoty ISO, snažte se zabránit podexponování snímku (tj. snímkům zbytečně tmavým), kdy histogram má směrem ke světlům velké rezervy - více než 20% zobrazeného histogramu. Expozici (pokud fotografujete do formátu RAW - u Nikonů NEF) sice můžete poopravit, ovšem za cenu neúměrného zvýšení šumu. Raději tedy drobné přepaly než výraznou podexpozici.

Blesk

Blesk nechte nastaven v automatickém režimu TTL. Většinou budete fotografovat s bleskem mířícím přímo na objekt, pro měkčí osvětlení doporučuji použít minimálně rozptylku, v některých případech i difusor (mléčný nástavec na reflektor blesku). Fotografovat v kostele s bleskem namířeným do stropu nedává ve velkém tmavém prostoru moc smysl - blesk se zpravidla odpálí na plný výkon a i tak není schopen scénu správně osvítit. Výjimky potvrzují pravidlo :) Na blesku vypněte veškeré akustické projevy (pípnutí při nabití, při nedostatečném záblesku, při správném záblesku). V tichu kostela jsou tyto zvuky silně rušivé - v tichu kostela bude znít i prásknutí závěrky jako velká rána. Kostely jsou stavěny tak, aby i sebemenší zvuk byl slyšitelný i v posledních lavicích :) Samozřejmě se zde jedná o externí blesk, nikoliv o vestavěnou bludičku.

Možná se vám bude po přečtení předchozích řádků zdát, že je to všechno složité - někdy ano.

Rada pro začátečníky

Pokud nemáte s fotografováním velké zkušenosti, radím následující univerzální radu: nastavte 1/100s, clonu 6,3, ISO co fotoaparát snese (500, 800, 1000), blesk na automatiku TTL, způsob měření se zdůrazněným středem, ukládání snímků do formátu RAW (NEF u Nikonů), automatické ostření... a vyjde vám většina snímků naprosto použitelných. Tento jednoduchý návod vychází z předpokladu, že ručně nastavená kombinace času, clony a ISO by bez použití blesku vedla k podexponování scény - o její "dosvícení" se postará blesk. Někdy můžete dostat dobré výsledky i v režimu plné automatiky (u většiny fotoaparátů zelený symbol foťáčku) nebo v režimu P. Jakmile fotoaparát zjistí zapnutí blesku, nastaví v tomto režimu čas automaticky na 1/60 s. Bohužel se většina automatických režimů snaží nastavovat vyšší clony, než by bylo potřebné - drží se kolem clon 8 až 11. Při těchto clonách dojde ke zbytečnému ztmavení pozadí snímku (stávající expozice).

Snímek vlevo je pořízen fotoaparátem Nikon D2x, 1/100s, clona 5.6, ohnisko 17mm, 400 ISO. Byl slunečný den, horními okny pronikalo dostatečné množství světla. Ačkoliv je snímek pořízen s bleskem, nedošlo ke ztrátě kresby na bílém ubrusu v popředí a pozadí je dostatečně prokresleno stávajícím světlem.

Rada pro pokročilé

Přepněte fotoaparát do režimu M (ruční volba času a clony). Podle charakteru scény a použité ohniskové vzdálenosti nastavujte "udržitelný" čas a clonu měňte podle požadované hloubky ostrosti. Zvláště u clony si ale musíte hlídat, abyste se drželi v kombinaci s časem maximálně na hranici expozice, které postačuje pro snímek bez blesku.
Příklad: expozice bez blesku vychází 1/30s na clonu 5,6 při ISO 800 (to je dost osvětlený kostel). Pokud nastavíte čas 1/60 s, což odpovídá cloně 4, tak jakákoliv clona nižší než 4 znamená již přeexpozici snímku stávajícím světlem. Pokud si tedy budete chtít udělat snímek na clonu 2,8, třeba kvůli rozmazání pozadí při delším ohnisku, budete muset současně zkrátit čas na 1/100 s. Pokud to váš fotoaparát umožňuje, nechte si po každém snímku zobrazit na displeji "přepaly" - tj. přeexponovaná místa budou blikat. Pokud bude displej blikat v místech, kde jsou umístěny na scéně žárovky (výbojky, halogeny) nebo okna, je to v pořádku. Pokud bude blikat kněžské roucho a ubrusy, musíte expozici upravit (je třeba ovšem rozlišovat, zda přepaly vznikají stávající expozicí - při vypnutém blesku - nebo světlem blesku - v tom případě je třeba snížit pouze sílu záblesku - buď z fotoaparátu nebo přímo na externím blesku. Pokud se rozhodnete pracovat v některém z poloautomatických režimů (v režimu clonové nebo časové automatiky), což nedoporučuji, snažte se mít vždy pouze jednu proměnnou (čas, clonu nebo ISO AUTO), nikdy více. Snímek vpravo je pořízen na 1/60s, clonu 5,6, ISO 400, kompenzace blesku -2/3. V tomto případě blesk pouze přispěl k projasnění stínů a z fotografie není vůbec patrné, že byla pořízena pomocí blesku. Tyto fotografie vyžadují trochu experimentování - pokud na to máte čas (většinou ne).

Tím jsem se dostal k poslední veličině, která se může též měnit automaticky - tj. ISO. Zatím jsem vždy uvažovali s tím, že ISO je pro celé fotografování pevně dané. Řada zrcadlovek ovšem umožňuje zapnout volbu ISO AUTO, kdy fotoaparát bude nastavovat ISO automaticky podle množství světla na scéně. Pokud se rozhodnete tuto funkci využít (nezapomeňte, že budete mít již minimálně dvě proměnlivé veličiny - ISO a automatiku blesku), potom si nezapomeňte ve fotoparátu určit rozsah, ve které se ISO smí pohybovat - např. od 200 do 1000 apod.

Mějte na paměti, že dobrý fotograf je tak trochu filmař - vypráví příběh dané události a měl by zachytit celek (tj. pár fotografií celého kostela, polocelek i detail. Jedině tak bude mít divák přehled o celé události

Ve všech případech: jakmile vyjdete z kostela na denní světlo, zkontrolujte nastavení fotoaparátu a nejméně prvních pár pořízených fotografií!!! Pokud budete fotografovat vycházející svatebčany z kostela s nastavením 1/60s, clona 4 a 1000 ISO, tak budete mít jen bílá políčka (pokud se svatba nekoná v noci:).

Pokud vám tento článek alespoň trochu pomohl, budu rád. A pokud vám spíše zamotal hlavu, pak vězte, že po pár tisících snímků budete moudřejší :)

Jaroslav Kortus

Z pochopitelných důvodů nejsou snímky k dispozici v plném rozlišení.

 

NAVRCHOLU.cz