Olympus E330 + objektiv ZUIKO 300mm/F2,8

150Vím, že na těchto stránkách jste připraveni vídat většinou informace k objektivům a zrcadlovkám systému Nikon. Neodolal jsem ovšem nabídce či možnosti vyzkoušet si v praxi objektiv, jehož obvyklá cena začíná na 220.000,- Kč s DPH (v ČR je v současné době k dostání pár zcela nových kusů těchto objektivů za cenu 99.990,- Kč). Zatímco za bezmála čtvrt milionu si tento objektiv zakoupí pouze profesionál, za cenu mírně pod sto tisíc se stává již dostupným i movitějším amatérským fotografům pro sportovní snímky nebo lovy beze zbraní. Již z principu 4/3 systému snímače, ke kterému se nedávno připojili i někteří jiní výrobci objektivů, vyplývá, že skutečná ohnisková vzdálenost je 600mm. Máme zde tedy objektiv se světelností 2,8 na 600 mm!  Jako tělo k tomuto objektivu jsem si vybral nejnovější Olympus E330 - i když vím, že rozměrově i parametry by tomuto kousku více slušela E1, ovšem tu již znám. Již při přebírání této sady se neubráníte úsměvu - krabička s fotoaparátem vypadá u krabice s objektivem pouze jako drobné příslušenství - a to jak váhou, tak rozměry. Otevírám krabici o rozměrech 45x27x30 cm. Uvnitř mimo obvyklého příslušenství (jako návod k použití ve více jazycích - čeština je na prvním místě!, záručního listu a servisní karty) naleznete samotný objektiv ve speciálním pouzdře - ono to vlastně není pouzdro, je to takový malý batoh, protože objektiv o váze 3,3 kg není žádný drobeček. K tomuto batohu dostáváte také jeden řemen pro nošení přes rameno - ale přes rameno bych jej skutečně trvale nosit nechtěl - kdyby k tomuto "pouzdru" udělal Olympus dva řemeny, aby se skutečně dal nosit jako batoh, bylo by to určitě lepší. Najdete zde ještě jeden řemen, který se tentokrát připevňuje přímo k objektivu - představa, že byste tento objektiv nosili na řemínku fotoaparátu je dost neskutečná. Takto nosíte objektiv s fotoaparátem, což je vzhledem k jeho váze jediná možnost - mimochodem - vstupní čočka tohoto objektivu má průměr závitu pro filtr 112 mm, průměr objektivu je 127 mm! Z toho vyplývá i několik dalších vlastností této kategorie objektivů:

Filtry
Vzhledem k výše zmíněnému průměru vstupní čočky objektivu 112 mm se asi nepředpokládá použití standardních filtrů (nevím, zda jdou vůbec normálně zakoupit) a tak je objektiv vybaven zasouvacími filtry, které se vkládají hned za bajonetové uchycení. Firma Olympus byla v tomto případě rozumná a tak přibalila některé filtry rovnou - jeden čirý filtr, dva šedé filtry s různou hustotou (zajímavé) a polarizační filtr s vlastním držákem, který umožňuje jeho otáčení. Toto řešení má své výhody - levnější filtry - jejich průměr je pouze 43 mm, ale i své nevýhody - nemožnost kombinovat více filtrů současně, zaprášení vnitřku objektivu při časné manipulaci s filtry a při sejmutí sluneční clony nechráněná čočka objektivu. Inu, vše má své pro a proti.

Nasazování objektivu
Zkoušel jsem nasazovat objektiv na fotoaparát - jeho držení jednou rukou je pro otrlé a zvolil jsem proto druhou možnost, nasadil jsem fotoaparát na objektiv. Dodávaná sluneční clona o délce 13 cm jistě splní svůj účel - není bajonetová, ale pouze se nasadí a zajistí šroubem a lze ji pro účely transportu nasadit na objektiv obráceně (viz foto). Marně také bude hledat klasickou krytku na přední čočku objektivu - místo ní je dodáván masivní navlékací kryt s utahovací šňůrkou - mimochodem dost neskladné zařízení. Jinak je objektiv vybaven i objímkou pro upevnění na stativ, která má dvě místa pro uchycení - hodilo by se určitě i více, jsou tam jistě k tomu, aby objektiv s fotoaparátem bylo možné na stativu lépe vyvážit - má totiž silnou tendenci padat "na čumák", což je ovšem vzhledem ke jeho konstrukci pochopitelné.

Pro zvídavé ještě pár technických parametrů: objektiv má 13 čoček v 11 skupinách, včetně 3 čoček ED, vnitřní ostření s plovoucím členem, maximální clonu (nebo minimální, jak to kdo nazývá) 22, clona je 9ti lamelová, vnější rozměry 127 x 285 mm a umožňuje použití telekonvertoru EC-14, minimální zaostřovací vzdálenost je 2,4 metru. Pro rychlejší ostření je na těle objektivu ještě třípolohový přepínač pro rychlejší zaostření v různém rozsahu - od 6 metrů do "nekonečna", od 2,4 do 6 metrů nebo univerzální 2,4 m až "nekonečno" - tedy plný rozsah. V režimu automatického ostření lze zablokovat již zaostřenou vzdálenost pomocí 4 tlačítek, která se nachází před zaostřovacím prstencem.

Objektiv je nasazen, baterie ve fotoaparátu nabita - zbývá již vybrat pouze nejtěžší stativ a vyrazit ven - prší :). Ale až nebude, pokusím se o porovnání parametrů a první dojmy z použití fotoaparátu E330 s tímto objektivem ve srovnání s např. Nikonem D70 a objektivem - třeba 80-200 AF-S (nejsou to zcela srovnatelné kategorie, ale lepší něco nežli nic). A hlavně, také Vás zajímá, jak na tom bude s kresbou na plně otevřenou clonu?

Začínáme

Právě vyšlo na 2 hodiny sluníčko! Tedy lépe řečeno, občas svítí, ale alespoň neprší. Fotoaparát s objektivem nasazen na stativu Fomei 600w (mám ještě jeden těžší a stabilnější Manfrotto, ale chybí mi nosič) a jdu na svou oblíbenou testovací budovu:


clona 2,8


clona 4


clona 5,6


clona 8

Pokud hledáte další clony, tak marně. Ačkoliv jsem fotografoval se samospouští, fotografie pořízené pod 1/200 s nejsou ostré - objektiv je v tomto případě bez viny, chvění neustál stativ. Zkusil jsem několikrát, ale časy kolem 1/100 sekundy již byly v obou případech (jak dům, tak zeď), kritické i po zkrácení nohou stativu o jedno patro. Jelikož nás ale především zajímají nižší clony, resp. plně otevřená clona, dohodneme se, že nás to nebude mrzet. Ostatně - tento objektiv si přece kupujeme především kvůli vysoké světelnosti a předpokládané dobré kresbě i při plné cloně. Velikost všech snímků je 3136x2352 bodů, velikost výřezů 428x284 bodů. Po kliknutí na miniaturu si můžete prohlédnout jejich originální velikost.


clona 2,8

střed

levý horní roh

clona 4

střed

levý horní roh

clona 5,6

střed

levý horní roh

clona 8

střed

levý horní roh

Podmínky testování - shodné prakticky u všech snímků: formát snímků JPG v kvalitě HQ (Olympus E330 má ještě jednu vyšší kvalitu JPG - SHQ, kterou je ovšem - omylem - nezvolil). ISO 100, všechny ostatní parametry ve výchozím nastavení, tj. normální, pouze sytost snímků nastavena na "Vivid", automatická expozice s prioritou clony, automatické vyvážení bílé barvy - ostatní údaje v EXIF u jednotlivých snímků. U všech snímků automatické ostření, měření expozice se zvýrazněným středem.

Kresba objektivu
Kresbu objektivu považuji za vynikající i při plně otevřené cloně, na vyšších clonách se ostrost zvyšuje. Dá se předpokládat, že u takto kvalitního objektivu poroste až do clony 16, na vyšších clonách bude o trochu horší. Na cloně 2,8 je patrná slabá vinětace objektivu, která na cloně 4 již téměř není patrná a na vyšších clonách je již nepozorovatelná. Stejně tak případné poduškovité či soudkovité zkreslení je měřitelné snad jen na přístrojích a speciálních testovacích obrazcích.

Aberace
 

Aberace je přesně to, co na běžných snímcích pořízených s tímto objektivem prakticky nelze nalézt. Pokud se o ni budete snažit - viz tento snímek, budete si muset dát alespoň 200% zvětšení obrázku, abyste něco našli. Toto je jeden z nejlepších výsledků, které jsem kdy viděl.

Mechanické provedení objektivu
Skutečně nevím, co bych mu měl vytknout. Vše jde přesně, jak má.

A nyní pár snímků "z ruky" - já vím, je to poněkud troufalé - ohnisko 600 mm. Situaci navíc komplikuje samotné držení této kombinace fotoaparátu s objektivem - pokud necháte nasazenou objímku pro stativ, není držení objektivu skutečně nic pohodlného - 4 kg váhy neudržíte u oka dlouho a klidně již vůbec ne - a na ruční ostření můžete takřka zapomenout. Tak nejprve pár zvířátek:

Abych časy udržel "z ruky", je na většině snímků nastavena clona 2,8 a pouze u pár zvolených je to clona 4. Po kliknutí na miniaturu získáte opět plné rozlišení. Vím, že tento objektiv není zrovna "portrétní sklo", ale přesto - lidé, co šli zrovna kolem:

Na cloně 2,8 je na vzdálenost cca do 20 metrů rozoostření pozadí totální a vypadá jako snímky z nějakého ateliéru. A ačkoliv to není ani objektiv na makrosnímky, opět jsem neodolal - snímky květin jsou mírně doostřeny a je upraven histogram. Můžete je na 2,5 až 3 metry fotit klidně i sousedům přes plot:

Pokud je tedy dostatek světla, lze pořídit slušně ostré snímky i bez stativu. Časy ovšem doporučuji volit max. 1/300 sekundy, kratší jsou lepší. Když to jinak nepůjde, je poslední možností zvýšit ISO. U všech zde prezentovaných snímků je ISO nastaveno na nejnižší hodnotu fotoaparátu - 100. Ze snímků se můžete dobře i odvodit "bokeh" objektivu, tedy způsob podání rozoostřených oblastí snímku, což je, dle mého názoru, na jedničku s hvězdičkou.

A nyní zbývá již jen popsat celkový dojem spolupráce Olympusu E330 a objektivu. Úvodem musím předeslat, že týden jsem zatím žádnou s Olympusích zrcadlovek nefotil. Na první pohled mne zarazilo množství ovládacích tlačítek na těle fotoaparátu a jejich uspořádání mi připadalo mírně chaotické. Ovšem po týdnu jsem zjistil, že všechna tlačítka jdou ovládat poměrně rychle a ta nejpoužívanější jsou až na výjimky umístěná celkem prakticky. Nezvykl jsem si ovšem celou dobu na to, že ke stejné funkci se mohu dostat z více míst. Olympus 330 ve mně evokoval vzpomínku na dnes již historický Olympus C5050 (mimochodem dle mého názoru jeden z nejlepších kompaktů, které Olympus zatím vyrobil). Existence dvou paměťových slotů pro karty xD a CF je zajímavá, ale její hlavní použití bude asi v oblasti marketingu - ať máte dosavadní foťák na xD či CF, budete moci karty ze starších fotoaparátů použít (majitelé SD a MemorySticků si budou muset koupit nové). Výklopný displej a dva senzory - skutečně novinka, ovšem její praktické využití je také trochu omezené, je to trochu takový kočkopes. Pokud je zapnutý displej, nejsou zobrazovány žádné informace v hledáčku přístroje. Při prudkém slunci i přes veškerou snahu výrobce toho na displeji bez zaclonění rukou moc vidět není - rozhodně s teleobjektivem mi ruční ostření přes zadní displej připadá jako funkce pro kouzelníky. Při focení přes displej vám fotoaparát po stisku spouště ukáže na displeji zastavený obraz v okamžiku snímku - ten ovšem nemá s tím skutečně vyfocením mnoho společného - vypadá např. vždy ostře, zatímco skutečný snímek může být zcela rozmazaný. Tím ovšem nepopírám, že v některých situacích má své výhody - při focení těsně u země či nad hlavou si stále udržíte přehled. Možnost vyklopení displeje o 90 stupňů nahoru je také praktické - dostanete tak náhradu horního stavového displeje, který se vyskytuje u "normálních" zrcadlovek (ten ovšem jako staromilec považuji za lepší řešení). Snad bych se přimlouval za funkci, která bude měnit jas displeje podle množství okolního světla.

Co vyloženě překvapí majitele klasických zrcadlovek je tichá závěrka bez zpětného rázu (což je dáno jednak rozměry celého mechanismu a tím i možnou odlišnou konstrukcí). Hledáček, umístěný na boku fotoaparátu mi připadal poněkud "divný", ale je to velice praktické řešení, pokud se díváte do hledáčku pravým okem, pak si alespoň nosem nezapatláte displej :). Pro správnou kompozici snímku mi v hledáčku chybí více zaostřovacích bodů, zvláště na okrajích snímku a přepínání mezi nimi. Naopak pochválit lze zvýraznění místa, kam fotoaparát zaostřil rozsvícením výrazné červené diody - je viditelná i při focení velmi světlých objektů. Konstrukčně je také nevhodně umístěna páčka pro vypínání a zapínání celého fotoaparátu - pokud chcete fotit a zjistíte, že fotoaparát není zapnutý, musíte buď sundat ukazováček ze spouště a zapnout jej ukazováčkem nebo posunout palec nahoru a zapnout jej palcem. Navíc je umístěn těsně u ovládacího kolečka pro nastavení režimů fotografování a tak se mi několikrát stalo, že při snaze o rychlé zapnutí jsem současně otočil i tímto voličem - nepříjemné. Zde mi Nikon-řešení - tj. umístění páčky pod spouští vyhovuje rozhodně lépe.

Rychlost ostření s objektivem 300 mm byla v kombinaci s E330 dostatečná - ovšem připadala mi rozhodně pomalejší než při použití objektivů Nikkor srovnatelné kategorie konstrukce - např. 80-200/2,8 AF-S či 70-200/2,8 AFS ve spolupráci s Nikonem D200 (D70).

Závěrečné hodnocení:

Objektiv: vynikající světelnost i kvalita obrazu zaplacená váhou a cenou. Pokud tento objektiv někdo chce zakoupit, potom má v současné době (duben 2006) jedinečnou možnost koupit pár kousků za 99 místo 220 tisíc, což je úspora jistě vítaná. Za tuto cenu těžko koupíte objektiv ekvivalentního ohniska 600 mm na cloně 2,8. Pro fotografy zvířat a sportovních klání - od atletiky po motorismus je to jedinečná šance. Pokud máte jinou značku zrcadlovky než Olympus, zvažte koupi tohoto objektivu také - můžete si k němu dokoupit zrcadlovku Olympus - pořád to vyjde levněji, než nákup tohoto typu objektivu k jiné značce. Zároveň si ovšem zkontrolujte svůj stávající stativ nebo umístěte objektiv do vidlice stromu či na zem na pytlík rýže či fazolí - nebo zakupte k bytelnému stativu hlavu typu Wimberly nebo Dietmar Nill (druhou jmenovanou obdržíme k testování na konci dubna 2006). "Z ruky" s tímto objektivem lze fotografovat také, ale ještě teď mne bolí rameno.

Fotoaparát: zde prosím vezměte v potaz, že jsem dlouholetý majitel zrcadlovek řady Nikon, ale skutečně jsem se snažil být nezaujatý. Závěr vzhledem k výše testovanému objektivu je jediný - Olympus by k těmto objektivům měl dodávat také odpovídající tělo profesionální třídy - doprodávaná zrcadlovka E1 by tomuto objektivu slušela určitě lépe - zvláště pro toho, kdo má větší ruce :), jistě by se hodil i větší hledáček. Na snímací formát 4:3 jsem si zvykl tak rychle, až mne to samotného překvapilo. Koneckonců - zeptejte se jakéhokoliv majitele formátu 6x6, jak se mu přecházelo na kinofilm - nemohl si zvyknout na odlišnou kompozici záběrů - takže z hlediska poměru stran snímku jde pouze o zvyk. Po letech vzali tento formát na milost i alternativní výrobci objektivů a tak je již v dnešní době i dostatečný výběr - kvalitní originální objektivy od Olympusu jsou zatím ve srovnání s Nikonem či Canonem dražší. Trochu horší je s tímto formátem dokupování příslušných albumů (pokud chcete mít celý snímek bez bílých okrajů). Ale to je pro profesionální praxi, kam testovaný objektiv spadá, zcela nepodstatné. Jako každý fotoaparát má Oly své výhody i nevýhody, zastánce i odpůrce. Mně se sním fotilo ale celkem dobře a chápu i majitele Olympusů, že mají své mazlíčky rádi. Vždyť ani manželku si nevybíráte pouze podle toho, jak dokonale umí prát, žehlit a uklízet.

Varování: prosím majitele Olympusů a Nikonů, aby mi nespílali, pokud pokládají u jedné značky některé nedostatky za nepřekonatelné a některé jejich výhody za nespostradatelné. Toto je pouze zkušenost dlouholetého majitele zrcadlovek Nikon, který si na týden půjčil Olympus E330 - taková obdoba v současné době mírně slaboduchého seriálu TV - výměna manželek :) Oběma typy zrcadlovek lze pořídit výborné fotografie, pokud se ten "svůj" fotoaparát naučíte dobře ovládat.

 

Autor této recenze není žádným způsobem povinován se zavděčit výrobci ani dodavateli. I přesto, že autor nepokládá publikované snímky za umělecké dílo, podléhá jejich případné použití autorskému zákonu.

Vzkazy (dotazy, připomínky, náměty) pro autora článku vítány.

Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz