Test Tamron 16-300 f/3,5-6,3 Di II VC PZD Macro (B016)

10.5.2014

Všechny dosavadní testy objektivů zde
 

Dne 6.2.2014 ohlašuje Tamron oficiálně objektiv 16-300 f/3,5-6,3 Di II VC PZD Macro - prodávat by se měl od 15. května 2014. Po dlouhé době dojde k uvedení na trh současně pro oba hlavní výrobce fotoaparátů - Nikon i Canon. Doposud tomu bylo vždy tak, že verze pro Nikon byla uváděna s několikaměsíčním zpožděním za verzí pro Canon. Kéž by tato politika Tamronu vydržela. Pro bajonet Sony bude verze tohoto objektivu uvedena později (verze bez stabilizace obrazu, protože Sony ji má na snímači a v označení objektivu také proto chybí u verze pro Sony písmena VC).

Asi nebude na škodu si připomenout, jaké objektivy v podobném rozsahu (pro formát snímače APS-C) jsou v květnu 2014 na trhu - seřazené jsou podle aktuální koncové ceny včetně DPH:

Z tabulky je vidět, že konkurence v obdobném rozsahu je poměrně velká, stejně jako cenové rozpětí. Tamron se svou cenou směle posadil mírně pod velice podobný rozsah Nikkoru 18-300  f/3,5-6,3 AF-S DX G ED VR II, se kterým má nejvíce podobný rozsah i světelnost, pouze na krátkém konci má 2 mm navíc. Z tabulky je vidět, že v celé plejádě objektivů je jediný, jehož ohnisko začíná na 16 mm.

S výjimkou objektivu 1) mají všechny objektivy ultrazvukové ostření (HSM u Sigmy, PZD u Tamronu a SWM u Nikonů). S výjmkou objektivů 8) a 9) končí jejich světelnost na cloně 6,3. Všechny jsou určeny pouze pro zrcadlovky se snímačem velikosti APS-C (označení Di II u Tamronu, DC u Sigmy, DX u Nikonů).

Konstrukce objektivu: 16 prvků ve 12 skupinách, minimální zaostřovací vzdálenost 0,39 m, maximální poměr zvětšení 1:2,9 (na 300 mm), délka 99,5 mm (na ohnisku 16 mm), průměr objektivu 75 mm, 7 lamel kruhové clony (kruhový tvar si drží až do zaclonění o 2 clony od plně otevřeného stavu), nejvyšší clona v závislosti na ohniskové vzdálenosti je 22 - 40, ve standardním příslušenství je sluneční clona ve tvaru květiny. Objektiv obsahuje 3 lisované optické asférické členy, 2 LD členy (s nízkým rozptylem) a tzv. UXR členy, což jsou hybridní členy pro kompaktnost objektivu. Objektiv je odolný proti stříkající vodě a prachu. Ostření je samozřejmě vnitřní, jak je dnes zvykem, při ostření se tedy na objektivu nic nehýbe, ani přední čočka. Označení "makro" je v objektivu trochu zavádějící, protože to skutečné makro je při poměru zobrazení 1:1 (tj. moucha bude snímači stejně velká, jako ve skutečnosti), ale schopnost zaostření od 40 cm se může hodit.

Ze všech objektivů uvedených výše v tabulce má největší rozsah ohniskových vzdáleností - 18,8x! Pokud přepočteme ohniskové vzdálenosti na APS-C snímač, dostaneme ohniskový rozsah úctihodných 24 - 450 mm (pro Nikon).

Samozřejmě se stále v různých diskuzních fórech objevují věty typu "..takovou sr..ku bych na svůj fotoaparát nikdy nenasadil". Ano - objektivy s takovýmto rozsahem ohniskových vzdáleností skutečně nemohou poskytnout špičkově ostré snímky na všech ohniscích v celém rozsahu, zvláště na fotoaparátech s rozlišením snímačů nad 16 mil. bodů. Na to ani nejsou a nemohou být konstruovány. Jsou to univerzální, cestovatelské objektivy. Sám takový typ objektivu používám, pokud jedu např. na dovolenou a nechci se zříci zrcadlovky. Představa, že budu tahat na tůru, kolo či dovolenou dvacetikilovou brašnu s objektivy, se mi poněkud příčí:). Pozn.: pokud si chcete udělat o objektivu lepší mínění, přestaňte snímky pozorovat na monitoru 1:1 :)).

Vybalujeme
Objektiv obdržíte v klasické lepenkové krabici, která obsahuje vlastní objektiv s přední a zadní krytkou, stativovou patkou a sluneční clonou. Nechybí návod k použití a návod na registraci pětileté záruky (bez registrace je záruka v ČR pouze dvouletá). Pětiletá záruka se vztahuje pouze na prvního majitele, který provedl registraci. U přední krytky objektivu potěší, že ji lze sejmout jak stlačením z boku, tak zevnitř (stejně, jako krytky Nikonů) a vypadá to, že toto provedení bude již u Tamronu stále.

Ovládací prvky
Širší je prstenec pro změnu ohniskové vzdálenosti je umístěn - od ohniska 50 do 200 mm klade trochu větší odpor než v krajních polohách. Změna ohniskové vzdálenosti ze 16 na 300 mm znamená jeho pootočení pouze o 90 stupňů. Na ohnisku 300 mm zvětší objektiv svou délku na dvojnásobek.

Druhý prstenec, který je blíže k fotoaparátu, slouží pro ruční ostření (při automatickém ostření se samozřejmě NEotáčí). I při automatickém zaostření lze bez přepnutí objektivu do režimu ručního ostření provést kdykoliv ručně korekci.  Chod ostřícího prstence je velmi precizní a plynulý bez "mrtvých" poloh a klade podstatně menší odpor než prstenec pro změnu ohniska. Oba prstence jsou opatřeny drážkováním, takže ruka vám určitě nesklouzne - ovšem prstenec pro ruční ostření je natolik úzký a umístěn blízko bajonetu, že jeho použití nebude zcela praktické - zde výrobce počítá jednoznačně hlavně s automatickým ostřením. Od jedné krajní polohy do druhé jej budete muset otočit asi o 270 stupňů a zaostřenou vzdálenost si můžete prohlédnout v okénku - stupnice zaostřených vzdáleností je ovšem velice hrubá - stejně neznám nikoho, kdo by ji využíval. Pokud se podíváte na obrázek níže, tak toto konstrukční řešení se stává standardem u tohoto typu objektivů - s ručním ostřením se prakticky nepočítá.

Jako konstrukční materiál vnějších částí objektivu je použit převážně plast s jedinou výjimkou - druhý tubus objektivu je kovový (stejně jako bajonet, který je vybavený i gumovým těsnění proti pronikání nečistot kolem příruby bajonetu).

Na objektivu je umístěn zámek změny ohniskové vzdálenosti, který zabraňuje samovolnému vysouvání objektivu - uzamkne objektiv na ohnisku 16 mm. Nový objektiv žádnou tendenci k samovolnému vysouvání nemá, ale až se mechanismus trochu ochodí, může se zámek hodit. I při uzamčení ohniskové vzdálenosti na 16 mm lze s objektivem na tomto ohnisku fotografovat.

Na následujícím obrázku je porovnání velikostí objektivů - zleva: Nikkor 18-105, Tamron 16-300, Nikkor 18-300 - na nejkratším ohnisku.

Objektiv je dále vybaven dvěma přepínači:

a) přepínačem ručního a automatického ostření - samozřejmě lze vypnout automatické ostření i na těle fotoaparátu, ovšem zde je to podstatně rychlejší, zvláště, pokud máte rukavice - nahmatání titěrné páčky na fotoaparátu a její přepnutí v rukavicích je téměř nadlidský výkon.

b) přepínačem stabilizace - má pouze dvě polohy - vypnuto a zapnuto.

Světelnost objektivu na různých ohniskových vzdálenostech:

Tamron je první výrobce, který pro "superzoomy" zvolil jako výchozí ohniskovou vzdálenost 16 mm (ostatní výrobci začínají na 18 mm). Impozantní rozsah ohnisek od 16 do 300 mm odpovídá po vynásobení 1,5x rozsahu ohniskových vzdálenosti 24 - 450 mm pro plnoformátové snímače (rozsah 18,8x!). Pro lepší představu rozsahu ohnisek uvádím dva snímky na krajních hodnotách ohniskových vzdáleností (vlevo 16 mm, vpravo 300 mm - ze stejného místa):

Zvolil jsem v tomto případě opět klasickou mapu, protože vybrat venkovní scénu, která by vyhovovala testování na všechna ohniska není skutečně jednoduché. Snímky pořízeny fotoaparátem D7100 do formátu NEF, automatické ostření live-view, bezdrátová spoušť, priorita clony, převod do nejvyšší kvality JPG, bez doostřování. Pozor! Výřezy odpovídají velikosti fotografie 160 x 106 cm!!!

Střed Pozor! Výřezy odpovídají velikosti fotografie 160 x 106 cm!!!
	(Nejnižší možná clona)
Ohnisko(přepočtené)	f/3,5	f/8	f11
16 mm (24 mm)
	f/4,5	f/8	f/11
35 mm (52 mm)
	f/4,8	f/8	f/11
50 mm (75 mm)
	f/5,3	f/8	f/11
70 mm (105 mm)
	f/5,6	f/8	f/11
100 mm (150 mm)
	f/6.3	f/8	f/11
200 mm (300 mm)
	f/6.3	f/8	f/11
300 mm (450 mm)
Pokud vezmeme v úvahu, že se díváme na výřezy z fotografie 160 x 106 cm, lze označit výsledky ostrosti ve středu obrazového pole za velmi dobré již od nejnižší clony - za tento výsledek by se nemusely stydět i podstatně dražší objektivy s menším rozsahem. Pouze od ohniska 200 výše si budete muset alespoň o jeden stupeň přiclonit, pokud budete požadovat vyšší ostrost. Zajímavé také je, že až do ohniska 100 mm nedochází zvýšením clony k nějakému dramatickému nárůstu ostrosti, v některých případech je dokonce ostrost na cloně 8 nižší (viz např. ohnisko 35 mm).
Levý horní roh Pozor! Výřezy odpovídají velikosti fotografie 160 x 106 cm!!!
	(Nejnižší možná clona)
Ohnisko(přepočtené)	f/3,5	f/8	f11
16 mm (24 mm)
	f/4,5	f/8	f/11
35 mm (52 mm)
	f/4,8	f/8	f/11
50 mm (75 mm)
	f/5,3	f/8	f/11
70 mm (105 mm)
	f/5,6	f/8	f/11
100 mm (150 mm)
	f/6.3	f/8	f/11
200 mm (300 mm)
	f/6.3	f/8	f/11
300 mm (450 mm)
Zde do ohniska 50 mm se objektiv chová dle očekávání - směrem k vyšším clonovým číslům ostrost stoupá. Na vyšších ohniscích nicméně není nárůst ostrosti obrazu se vzrůstajícím clonovým číslem nijak výrazný. Největší neostrost okrajové části obrazu se dle očekávání projevuje na ohniscích 16 a 35 mm. Na závěr testu ostrosti několik grafů, které ukazují ostrost obrazu ve středu a na okrajích na třech různých ohniscích 16, 70 a 300 mm (zdroj www.ephotozine.com): Jak vidno, výsledky získané programem Imatest v laboratorních podmínkách odpovídají testovacím snímkům. U ohniska 16 mm je v grafu patrná výborná ostrost ve středu obrazu již od nejnižšího clonového čísla s nejvyšší ostrosti kraje snímků na cloně 8 a u třetího grafu je též patrný na ohnisku 300 mm výrazný nárůst ostrosti středu při cloně 8 i minimální nárůst ostrosti obrazu v okrajových částech při zvyšování clonového čísla - přesně jako na výše uvedených výřezech z mapy. Test shodou okolností probíhal v programu Imatest též na Nikonu D7100. A znovu musím opakovat, jako ve většině testů - díváte se na výřezy odpovídající tiskové velikosti 160x106 cm a to BEZ JAKÉHOKOLIV DOOSTŘOVÁNÍ !!! Málokdo dělá takto velké fotografie - a u všech menších budou výsledky opticky vždy lepší. Na "normální" fotografie se můžete podívat níže - zobrazte si je na obrazovce monitoru v té velikosti, ve které budete zhotovovat fotografie. Závěr k ostrosti obrazu Pro tuto kategorii objektivů lze hodnotit ostrost ve středu obrazu jako velmi dobrou již od nejnižší clony, pokud nebudete používat clony od 11 výše. Ostrost na okrajích (rozích) obrazu při ohnisku 16 mm lze označit za horší až do clony 5,6, kolem clony 8 je již dobrá, stejně jako na ohnisku 70 mm. Ale co bychom chtěli více při tomto rozsahu ohnisek, že?

Nezaznamenal jsem žádný problém (D7100). Na tuto kategorii objektivu i obecně je ostření spolehlivé, velmi rychlé a téměř bezhlučné. Zkoušel jsem režim jednorázového (AF-S) i průběžného ostření (AF-C) i ostření v režimu live-view. I ručně lze zaostřit velmi precizně. Přední obruba objektivu se při ostření neotáčí a tak umožňuje bezproblémové použití filtrů.

Závěr k ostření - pro tuto kategorii objektivu bez výhrad.

Co byste řekli, je tam. U následujících snímků byla vypnuta automatická korekce aberace v programu Capture NX2, jinak byste si jí nemuseli ve středu obrazu vůbec všimnout, na okrajích by zůstala patrná:

	Vlevo původní snímek,vpravo po korekci aberace v programu Capture NX2. Výřez pochází z antény v pravé části obrazu. Snímek je pořízen na ohnisku 300 mm a cloně 8.
Závěr k chromatické aberaci - výřezy opět odpovídají velikosti snímku 160 x 106 cm. Pokud budete dělat velké zvětšeniny, můžete mít i po korekci s aberací problém, zvláště na ohnisku 300 mm. Ale když budete dělat fotografie do velikosti 20x30 cm, tak si jí s největší pravděpodobností vůbec nevšimnete, pokud ji záměrně nebudete hledat - viz galerie běžných snímků.

Optická stabilizace je funkční dle očekávání. Na ohnisku 300 mm (po přepočtu 450 mm) je její účinek nejméně opticky výrazný - a není radno ji přeceňovat a myslet si, že 1/50 sekundy pořídím z ruky vždy ostrý snímek - to je spíše věcí náhody. Stabilizační systém potřebuje někdy malou chvilku, než se obraz zklidní. Pokud budete exponovat okamžitě, můžete paradoxně dostat méně ostrý snímek, než bez použití stabilizace:

Exponováno před dokončením stabilizace obrazu		Exponováno po dokončení stabilizace obrazu

Závěr ke stabilizaci - bez problémů funkční. Pokud je zapnuta, vyplatí se zlomek sekundy počkat, než se obraz v hledáčku "ustálí". Na stativu ji samozřejmě doporučuji vypnout.

Zkreslení obrazu, zvláště na ohnisku 16 mm, je naprosto zřetelné a nějaké najdete na všech ohniscích. Lze jej sice do určité míry srovnat v editoru, ale pokud hodláte více fotografovat architekturu nebo se věnovat technické fotografii, budete si muset zvolit jiný objektiv. Na osnímcích výše - vlevo 16 mm, vpravo 300 mm.

Ze snímků je patrné (zdroj: www.lenstip.com), že vinětace vám může přidělat problémy na ohnisku 16 mm a 200-300 mm, zvláště při fotografování "na plnou díru", tj. na nejnižší clonové číslo, zvláště, pokud budou v obrazu jednobarevné plochy - např. obloha. Do určité míry lze vinětaci potlačit v editoru fotografií. Na druhou stranu - řada fotografů při závěrečných úpravách fotografií záměrně ztmavuje okraje fotografie, aby dali vyniknout námětu (např. u portrétů) nebo tak napodobuje staré fotografie. Podívejte se na běžné snímky, uvedené níže, a můžete posoudit, na kterých snímcích vám bude vadit.

Fotoaparát D7100, všechny snímky z ruky, tj. bez stativu, zapnutá stabilizace. Snímky z formátu NEF převedeny v programu Capture NX2 se zapnutou korekcí aberace, drobou korekcí expozice, jinak bez úprav, následný převod do formátu JPG s kvalitou 95% - bez doostřování a dalších úprav, seřazeny podle ohniskové vzdálenosti.

Všechny testovací snímky máte v plném rozlišení, takže byste si závěr mohli udělat sami. Snímek si můžete stáhnout a nechat si zhotovit fotografii v takové velikosti, jakou běžně zhotovujete (pokud tedy neskladujete fotografie jen na disku, který může jednoho dne odejít do věčných lovišť).

Klady

+ velmi kompaktní a lehký
+ velký rozsah ohniskových vzdáleností
+ rychlé a přesné ostření
+ většinou dobrá ostrost ve středu obrazu na všech ohniscích
+ účinná stabilizace obrazu
+ zvýšená odolnost proti stříkající vodě a prachu, gumové těsnění bajonetu

Zápory

- na některých ohniskových vzdálenostech na můj vkus vyšší vinětace
- stabilizátor potřebuje chvilku, aby se "ustálil", jinak můžete pořídit neostrou fotografii
- na dlouhých ohniskových vzdálenostech vyšší aberace
- zkreslení obrazu (poduška a soudeček) - ale to je obecná vlastnost těchto "superzoomů"

Kvalitu každého objektivu je třeba soudit vždy podle jeho obrazové kvality, účelu použití a porovnání s konkurencí. Čím větší rozsah ohniskových vzdáleností objektiv pokrývá, tím musíte očekávat větší kompromisy v obrazové kvalitě. Očekával jsem výsledky horší. Objektiv je jednoznačně určen těm fotografům, kteří chtějí vlastnit pouze jeden objektiv, který pokryje všechna ohniska od širokoúhlého až po střední teleobjektiv a zároveň nemají nároky na profesionální obrazové výstupy, což je např. oblast rodinné, dovolenkové či "cestovní" fotografie. Vzhledem ke své velikosti a hmotnosti se může stát též vhodným objektivem tam, kde je fotografická výbava omezena objemem či hmotností. Účel, pro který je daný objektiv určen, dle mého názoru splňuje a předčil mé očekávání.

**********************************************

Pozn.:

Pro účely testu tohoto objektivu mi bylo zastoupením firmy Nikon přislíbeno zapůjčení objektivu Nikkor 18-300 pro srovnání obrazové kvality. I přes opakované sliby jsem se jej do dokončení tohoto testu od zastoupení firmy Nikon v ČR neobdržel, což je škoda. Tím se můj přístup k objektivům Nikkor podstatně zhoršil, protože dosavadní distributor, který mi objektivy Nikkor zapůjčoval, je z distribuce vyřadil. Mohl bych si objektivy sice objednat v e-shopu a potom je vrátit, ale připadá mi to nefér, když dopředu vím, že si je nenechám. Vypadá to, že o nezávislé testování objektivů v praxi nemají dovozci zájem (zkoušel jsem oslovit i dovozce objektivů Sigma) a nic s tím neudělám:( A o tom, že je o tyto testy mezi fotografy zájem, svědčí mimo jiné i statistika přístupů na tyto stránky za měsíce leden až květen 2014:

Testy v časopisech, ve kterých je současně placená inzerce testovaného produktu, nepokládám z logických důvodů za důvěryhodné.

Takže se musím ohledně Nikkoru 18-300 spokojit s krátkým porovnáním v laboratorních podmínkách z programu Imatest (fotoaparát Nikon D7100). Zopakuji zde výše uvedené grafy spolu s porovnáním s Nikkorem 18-300 (plné označení AF-S DX NIKKOR 18–300 mm f/3,5–6,3G ED VR - nová levnější verze - v tabulce v úvodu jako číslo 7) - zdroj: www.ephotozine.com:

Tamron 16-300	Nikkor 18-300
16 mm (Tamron), 18 mm (Nikkor)
70 mm
300 mm

Podle těchto testů je to velmi vyrovnaný souboj. Na ohnisku 16 (u Nikkoru 18) mm je Tamron výrazně ostřejší na nejnižších clonách ve středu obrazu a méně ostrý na okrajích, na cloně 5,6 a 8 jsou výsledky srovnatelné s tím, že Tamron je ostřejší v okrajích obrazu. Na ohnisku 70 mm je Tamron opět o něco ostřejší na nejnižších clonách ve středu obrazu i na okrajích, na clonách 8 a 11 je již ostřejší Nikkor ve středu obrazu i na okrajích. Na ohnisku 300 mm jsou výsledky ostrosti prakticky identické.

Další parametry nemohu hodnotit, objektiv jsem v ruce neměl. Tamron je o 2.500,- Kč levnější, hmotnost obou objektivů je srovnatelná, průměr filtrového závitu je stejný, i rozměry jsou prakticky identické. Svou váhu v rozhodování bude mít jistě i 5 letá záruka u Tamronu (2 roky u Nikonu) a případná záruční oprava do 3 pracovních dnů (u Nikonu to trvá zpravidla déle).