Fotografujeme v kostele - svatby, křtiny

20. 10. 2011, aktualizace 2023

Tento článek je míněn jako rady pro začátečníky.

POKYNY PRO ZÁJEMCE O FOTOGRAFOVÁNÍ A NATÁČENÍ V KOSTELE PŘI LITURGICKÝCH AKCÍCH

Nejprve trochu povídání od ostravsko-opavského biskupa Mons. Františka Lobkowicze k fotografům:


Jestliže si někdo přeje zachytit významné okamžiky svého života nebo života svých blízkých, je potřeba autory fotografií či video snímků upozornit na specifika liturgického obřadu v kostele. Dovolte proto několik rad, jak se v liturgickém prostoru a při liturgii pohybovat, kdy fotografovat a kdy ne. (Mějme přitom pro lepší představu na mysli srovnání například s divadelním přestavením).

1. Liturgický prostor kostela je pro věřící posvátným místem. Vyjadřují to uctivým, tichým chováním a náležitým společenským oblečením. Podobný postoj včetně oblečení má být vlastní i fotografovi, neboť se v danou chvíli stává součásti liturgického shromáždění. Má eliminovat hlučné projevy, k čemuž patří i vypnutí mobilu!

2. V kostele je zvláštní prostor, nazývaný kněžiště – prostor pro kněze a ministranty před oltářem, kam fotograf nemá přístup (asi jako na jeviště divadla).

3. Hlavní je liturgický obřad a nikoliv fotograf. Měl by být tedy co nejméně nápadný, aby nerušil soustředění na liturgickém dění. Každý účastník ocení, že nebyl rušen pohybem fotografa, že mu nezabraňuje v pohledu na oltář a na dění obřadu, který právě probíhá.

4. K obecným zásadám by mělo patřit:
– představit se knězi před obřadem, oznámit mu skutečnost fotografování a seznámit se přitom s průběhem obřadu,
– dbát pokynů kněze nebo zodpovědného pořadatele,
– zaujímat takový postoj, který nepřekáží výkonu liturgického obřadu,
– fotografovat spíše ze stran, a také pohyb kostelem omezit na minimum a spíše po stranách.

5. Vhodné okamžiky pro fotografování a natáčení jsou:
– při příchodu k oltáři a během úvodních okamžiků mše svaté (uvítání apod.),
– v době, kdy se v kostele zpívá píseň – při ní je činnost fotografa nejméně rušivá,
– přinášení darů chleba a vína k oltáři,
– speciální úkony obřadu, např. mazání olejem, kropení a okuřování žehnaných předmětů (je dobré si tyto nejlépe ujasnit před samotným obřadem),
– při závěrečných obřadech, při požehnání.

6. Chvíle obřadu, které jsou zvláště citlivé na rušivé vlivy, jsou tyto:
– čtení Písma svatého (z Bible); o slavnostech bývají tři čtení a patří k nim také zpěv žalmu po 1. čtení, který je také slovem Písma svatého; pokud je focena osoba lektora, který přichází číst, je potřeba ji zachytit hned na začátku nebo po skončení čtení,
– kázání neboli promluva; kazatel se těžko soustředí na myšlenky, když je rušen pohybem a záblesky fotoaparátu; platí zde rada jako u lektora čtení,
– mešní kánon – ústřední okamžik mše svaté – když věřící v tichu klečí a kněz pozdvihuje hostii a kalich,
– okamžik, kdy podává kněz svaté Přijímání – pro věřícího je to chvíle příliš intimní.

7. Fotograf bere na vědomí zákaz zveřejňovat fotografie památkově chráněných předmětů na internetu apod. s ohledem na jejich možné zcizení.

Zdroj: http://www.jejkov.cz

A nezbývá jen dodat: pestré oblečení a žvýkačku nechte doma.

***********************

Z výše uvedeného vyplývá jediné - je třeba se, nejlépe předem, s knězem domluvit, kam se v daném kostele smí a nesmí, kdy si kněz nepřeje fotografovat apod. Většina kněží je vstřícná. I když dostanete podrobné pokyny, je někdy těžké se jimi řídit, nejste-li znalí liturgického světa - pokud vám kněz sdělí, že si nepřeje fotografovat při mši, promluvě a přijímání, může vás uvést do rozpaků, pokud tento úkon při obřadu nepoznáte - ptát se kněze, co to vlastně je, je poněkud neomalené a těsně před fotografováním na to nemáte čas. Jestli někdy (jako já - pouze jednou) dostanete v zápalu fotografování nápad, že nejlepší fotografii celého kostela pořídíte z vyvýšené kazatelny, rychle na to zapomeňte. Strakonický kněz si mne pamatoval i po 3 letech :) A nyní se již budeme věnovat vlastnímu fotografickému řemeslu.

Mnoho fotografů bylo již požádáno o fotografování svatby či křtin v kostele. Internet se jenom hemži dotazy typu: "Mám nyní poprvé fotit v kostele svatbu (křtiny) - jak na to?". Odpověď na tuto otázku by vám měl dát (alespoň částečně) tento článek.

Jak se připravit na fotografování?

Příprava je celkem jednoduchá - jako na každé jiné fotografování (zkontrolovat a odzkoušet veškerou techniku). Dále doporučuji si předem se zákazníkem domluvit, kdo všechno bude při akci fotografovat. Není nic horšího, než když mimo vás fotografuje v kostele dalších pět lidí telefony a dva lidé natáčejí video. Pohyb fotografa v kostele je omezen, přecházet je možné na druhou stranu pouze ve velmi omezeném čase a nepotřebujete, aby vám v pohybu a výběru místa překáželo dalších několik lidí, od kterých fotografie nikdo požadovat nebude a když se jim nepovedou, nic se nestane. Vám se to ale stát nesmí - jste-li hlavní fotograf této akce, máte právo na přednostní pohyb a výběr nejlepšího místa, nehledě na to, že vám ostatní fotografující celkem neomaleně budou překážet, chodit před objektivem a v neposlední řadě budou v pozadí poloviny snímků, které pořídíte a naopak nebudou na snímcích mezi přihlížejícími. Ideální stav je jeden fotograf (tedy vy) a jeden kameraman. Pokud je příslušný obřad současně natáčen, MUSÍTE brát na kameramana v každém případě ohled! Má poněkud těžší pozici než fotograf - video bude těžko retušovat a dělat výřezy.

Jaký fotoaparát? Samozřejmě digitální zrcadlovku - nic proti filmu nemám, ale jak uvidíme dále, prakticky nepřipadá v úvahu. Čím lepší budete mít fotoaparát, tím vyšší ISO si budete moci dovolit bez viditelného šumu na fotografiích. Jaký formát snímků? Samozřejmě fotíme do RAWu, abychom mohli snáze dělat následné úpravy bez ztráty kytičky. Jaké vyvážení bílé? Pokud fotografujete do RAWu, je to skoro jedno = blesk, sluníčko či automatiku. Osobně mám nastavené "sluníčko" natvrdo ať již fotografuji s bleskem či bez něj - případné doladění je potom snazší, protože můžete upravit vyvážení bíle u více fotografií v jedné dávce najednou (v RAWu). Další výhodou tohoto nastavení je, že nemusíte fotoaparát přestavovat při přechodu do venkovního prostředí.

Jaký objektiv? Co nejsvětelnější se středním rozsahem ohnisek, v kostele je světla většinou málo - doporučuji objektivy se světelností alespoň 2,8. Může to být jak objektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností (třeba 24-70/2.8) nebo i světelnější objektivy s pevným ohniskem - takový univerzál může být např. 35/1.8. Pokud ovšem nebudete chtít stále přehazovat objektivy a chcete z jednoho fotografovat celek i detail, může být "zoom" výhodným řešením.

Hlavní zásada: pořídit snímky, které nezničí atmosféru místa, budou přijatelně a ostré a budou mít snesitelný šum.

A nyní podrobně k nastavení fotoaparátu, které vám tuto hlavní zásadu pomohou naplnit:

Nezničit atmosféru místa = vyvážená expozice. To platí pro snímky, kde si budete vypomáhat bleskem. V žádném případě nelze připustit, aby popředí scény bylo sice správně osvícené bleskem, ale v pozadí snímku byla téměř tma.

Přijatelná ostrost = taková ostrost fotografie, kdy je při určitém zvětšení fotografie divákem považována za ostrou. Fotografie, která je vnímána jako ostrá v rozměru 10x15 cm může být naprosto nevyhovující v rozměru 30x40 cm. Většinou nejsou ani ze svateb ani ze křtin výsledné fotografie větší než 13x18 cm, většinou jsou i v menších rozměrech.

Snesitelný šum = šum, který nebude na výsledné velikosti fotografie rušivý. Šum jde většinou ruku v ruce s vnímáním ostrosti fotografie, kdy se projevuje snížením ostrosti hran. Na souvislých tmavých plochách se začnou objevovat barevné tečky.

Teorie dvou expozic při fotografování s bleskem

Jen málo začínajících fotografů si uvědomuje, že při snímcích s použitím blesku se celková expozice snímku skládá ze dvou expozic - jednu vytváří stávající osvětlení, druhou záblesk - viz zachování atmosféry. Zkusím blíže demonstrovat na následujících dvou snímcích:

U obou snímků je napevno nastaveno ISO 2000. Snímek vlevo (v modrém rámečku) je pořízen v režimu plné automatiky - automatika nastavila 1/60s (v automatickém režimu nastaví fotoaparát při použití blesku tento čas téměř vždy, není-li v nastavení fotoaparátu určen delěí čas). Clonu nastavil fotoaparát automaticky na 9 a blesk v režimu TTL dosvítil popředí scény tak aby nedošlo k velkým přepalům, tj. ztrátě kresby v nejsvětlejších místech. Expozičně je vše v pořádku - až na vykreslení pozadí, které tone ve tmě a má červenou barvu, protože se uplatnilo pouze světlo halogenových výbojek, kterými byl kostel dodatečně nasvícen k dennímu světlu. Ale snímek nemá atmosféru kostela, nemá hloubku, je zkrátka "placatý". Pokud by byla expozice ještě kratší, dejme tomu 1/100s na clonu 11, bude pozadí snímku stále černější, protože vliv existujícího světla (bez blesku) bude dále potlačen.

Snímek vpravo je druhý extrém - je pořízen opět v režimu plné automatiky, ovšem s vypnutým bleskem. Fotoaparát přiřadil k pevně nastavené citlivosti 2000 ISO automaticky čas 1/40 s a clonu 3,2. Vzhledem k tomu, že ohnisko bylo nastaveno na 24 mm, je přijatelně ostrý celý snímek - mírná neostrost pozadí není rušivá, naopak, dodává snímku hloubku a zachovává atmosféru kostela. Světlo halogenových výbojek se již téměř neuplatnilo, protože bylo přezářeno denním světlem za cenu ztráty kresby ve světlech. I kresba ve stínech utrpěla, ale nepovažuji to v tomto případě za vadu. Podívejme se na to názorně:

Jako fotograf bych zvolil snímek vpravo. Pro vysvětlení dvou expozic by samozřejmě stačil pouze levý snímek s bleskem, snímek bez blesku je použit pro demonstraci, jak daná scéna vypadá bez použití blesku. Rozdíl v expozici mezi těmito dvěma snímky je cca 4EV. Ideální situace by tedy byla, nastavit ručně na fotoaparátu hodnoty, které naměřil bez blesku (1/40s a clonu 3,2) a zapnout blesk. Prokreslení pozadí by zůstalo zachováno, tam blesk stejně nedosvítí a popředí by bylo dosvíceno bleskem, takže bychom měli prokreslenější stíny v popředí. Dvě expozice by se složily do jedné a dostali bychom takřka ideální snímek. Má to ovšem dvě vady: první - 1/40 s je udržitelná na ohnisku 24 mm, ovšem na ohnisku 70 mm poskytuje velmi nejisté výsledky a clona 3,2 poskytuje dostatečnou hloubku ostrosti na ohnisku 24 mm a se vzrůstajícím ohniskem bude hloubka ostrosti nevyhovující. A druhá vada - osvětlení kostela je velmi nestejnoměrné - jiné je v okrajových částech kostela a jiné uprostřed chrámové lodi, kam se sbíhá osvětlení z oken. Pokud tedy použijeme pevné nastavení času a clony a současně budeme pracovat s bleskem, budeme muset nastavit trochu vyšší hodnoty u obou parametrů - např. čas 1/60s a clonu minimálně 5,6 - podle nejsvětlejší části kostela. Obecně platí pravidlo, že rozdíl v expozici bez blesku a s bleskem by neměl přesáhnout 2 EV, což by bylo v tomto případě dodrženo. Pro demonstraci ještě další dva snímky pořízené bezprostředně po sobě - vlevo opět snímek s bleskem v režimu plné automatiky, vpravo bez blesku v režimu plné automatiky. Zde je asi jasné, co vypadá přirozeněji a proč použití blesku nebylo v tomto případě vhodné (resp. je špatný poměr stávajícího a zábleskového osvětlení).

Zatím jsme tedy viděli snímky v plně automatickém režimu - s bleskem a bez blesku. Snímek vlevo je kombinací obojího - čas byl pevně nastaven na 1/80s, clona pevně na 6,3, blesk v režimu TTL, ISO pevně na 2000, ohnisko 70 mm. Expozice bez blesku vycházela v tomto místě na 1/40s a clonu 4. Rozdíl mezi těmito dvěma expozicemi je již výše zmíněných cca 2EV (o trochu více, ale nehraje to roli). Navíc na blesku byla nastavena kompenzace minus 1/3. Výsledkem je snímek, u kterého není téměř patrné, že byl pořízen s bleskem, pozadí není černé a naznačuje prostředí, ve kterém byl snímek pořízen. A to je přesně cíl, kterého chceme dosáhnout.

Co vám při nastavení fotoaparátu proletí hlavou? Asi toto: ISO nechám, Nikon D3 je schopen pořídit i na tuto citlivost kvalitní fotografii do formátu 13x18, větší se stejně dělat nebudou. Čas 1/40s - to nebudu riskovat, dítě by se mohlo pohnout, nastavím 1/80s. Clona bez blesku by vycházela 4 - to nebudu riskovat. Plnoformátové snímače mají na tuto clonu velmi malou hloubku ostrosti v kombinaci s ohniskem 70 mm - volím clonu 6,3. Pořizuji první snímek a vidím, že blesk je příliš patrný - nastavuji kompenzaci blesku do minusu o 1/3 - druhý a další snímky jsou již podle mých představ - až budete mít praxi, bude vám celá tato úvaha včetně nastavení fotoaparátu trvat jen pár sekund.

Snímek vpravo pochází z jiného kostela, kde bylo daleko více světla. Čas 1/125s, clona 7,1, blesk v režimu TTL, ISO 500. Pochází ovšem z Nikonu D90 (snímač velikosti APS-C), který již při citlivosti 1000 ISO vykazuje zvýšený šum, zvláště tehdy, pokud expozice není zcela přesná a vyžaduje následné zesvětlení snímku (v RAWu). I když je použití blesku více patrné a pozadí snímku je tmavší, jde stále o dobrou fotografii. Kdyby ovšem stávající osvětlení kostela bylo nižší, tonulo by již pozadí ve tmě.

Závěr: vždy se snažte, aby se hodnoty, které nastavíte na fotoaparátu při použití blesku, co nejvíce přiblížily expozičním hodnotám, které fotoaparát naměří bez použití blesku. Pokud je to možné, snažte se, aby tento rozdíl nepřesáhl hodnotu 2 EV (dva expoziční stupně)

Vysvětlivka pro začínající fotografy: jeden expoziční stupeň znamená zvýšení hodnoty clony o 1 krok - např. z clony 4 na 5,6 - nebo změnu času o 1 krok - např. z 1/60 na 1/125. Zvýšení obou zároveň představuje právě 2 EV).

Příklad: výchozí expozice 1/60 s na clonu 8 proti 1/125s na clonu 8 představuje posun o 1 EV nahoru, stejně jako 1/60s na clonu 11. Expozice 1/15s na clonu 11 tedy již představuje posun o 2 EV proti výchozí expozici.

Příklad: výchozí expozice 1/60 s na clonu 8 - nová expozice 1/125s na clonu 5,6. Zde k žádnému posunu EV nedochází - na snímač dopadne stejně světla (neuvažujeme použití blesku), protože čas = -1EV a clona = +1EV.

Nastavení fotoaparátu

Čas

Zde je situace nejsnazší - většinou neudržíte delší čas než 1/60 s. Kratší časy než 1/60 s jsou většinou zbytečné - kostel nikam neuteče a osoby na scéně provádějí většinou velmi pomalé pohyby. Delší časy jsou nebezpečné, zvláště při používání objektivů s proměnlivým ohniskem, kdy na nejširším ohnisku udržíte třeba 1/20 s, ovšem na nejdelším - třeba 70 mm, je pořízení ostré fotografie při 1/20s věcí náhody. Takže se domluvíme na té 1/60 s (pokud si věříte méně, použijte 1/100s). Pokud je objektiv či fotoaparát vybaven stabilizací, zapněte ji.

Clona (clonové číslo)

Volba clony je v tomto případě pouze na požadované hloubce ostrosti. Snažte se ji udržet co nejnižší, abyste pochytali co nejvíce okolního světla. Pro většinu reportážních fotografií v tomto prostředí lze doporučit clonové číslo 4, ale klidně i 2.8 nebo 1.8, pokud chcete výtvarně pracovat s hloubkou ostrosti.

ISO

Tady je trochu zakopaný pes - musíte vědět, jak vysokou citlivost si ještě můžete dovolit bez destruktivního vlivu na konečný výsledek (velikost fotografie). Pokud bude stávajícího světla dostatek (či máte hodně světelný objektiv), můžete na nejvyšší hodnoty ISO fotografovat i bez použití blesku - z řady zrcadlovek Nikon si to můžete dovolit zhruba od modelu D700 výše. Pokud fotografujete na vysoké hodnoty ISO, snažte se zabránit podexponování snímku (tj. snímkům zbytečně tmavým), kdy histogram má směrem ke světlům velké rezervy - více než 20% zobrazeného histogramu. Expozici (pokud fotografujete do formátu RAW - u Nikonů NEF) sice můžete poopravit, ovšem za cenu neúměrného zvýšení šumu ve stínech. Raději tedy drobné přepaly než výraznou podexpozici. I při focení do RAWu má přesná expozice v situacích s nedostatkem světla svůj význam.

Blesk

Pokud již budete používat blesk, nechte nastaven v automatickém režimu TTL. Většinou budete fotografovat s bleskem mířícím přímo na objekt, pro měkčí osvětlení doporučuji použít minimálně rozptylku, v některých případech i difusor (mléčný nástavec na reflektor blesku). Fotografovat v kostele s bleskem namířeným do stropu nedává ve velkém tmavém prostoru moc smysl - blesk se zpravidla odpálí na plný výkon a i tak není schopen scénu správně osvítit. Výjimky potvrzují pravidlo :) Na blesku vypněte veškeré akustické projevy (pípnutí při nabití, při nedostatečném záblesku, při správném záblesku). V tichu kostela jsou tyto zvuky silně rušivé - v tichu kostela bude znít i prásknutí závěrky jako velká rána. Kostely jsou stavěny tak, aby i sebemenší zvuk byl slyšitelný i v posledních lavicích :) Samozřejmě se zde jedná o externí blesk, nikoliv o vestavěnou bludičku.

Možná se vám bude po přečtení předchozích řádků zdát, že je to všechno složité - někdy ano.

Rada pro začátečníky

Pokud nemáte s fotografováním velké zkušenosti, radím následující univerzální radu: nastavte 1/100s, clonu 4, ISO co fotoaparát snese (500, 800, 1000...), blesk na automatiku TTL, způsob měření se zdůrazněným středem, ukládání snímků do formátu RAW (NEF u Nikonů), automatické ostření... a vyjde vám většina snímků naprosto použitelných. Tento jednoduchý návod vychází z předpokladu, že ručně nastavená kombinace času, clony a ISO by bez použití blesku vedla k podexponování scény - o její "dosvícení" se postará blesk. Někdy můžete dostat dobré výsledky i v režimu plné automatiky (u většiny fotoaparátů zelený symbol foťáčku) nebo v režimu P. Jakmile fotoaparát zjistí zapnutí blesku, nastaví v tomto režimu čas automaticky na 1/60 s. Bohužel se většina automatických režimů snaží nastavovat vyšší clonová čísla, než by bylo potřebné - drží se kolem 8 až 11. Při těchto clonových číslech dojde ke zbytečnému ztmavení pozadí snímku (stávající expozice).

Snímek vlevo je pořízen fotoaparátem Nikon D2x, 1/100s, clona 5.6, ohnisko 17mm, 400 ISO. Byl slunečný den, horními okny pronikalo dostatečné množství světla. Ačkoliv je snímek pořízen s bleskem, nedošlo ke ztrátě kresby na bílém ubrusu v popředí a pozadí je dostatečně prokresleno stávajícím světlem. Přesto je použití blesku na snímku patrné a když je to možné, je lépe fotografovat bez něj.

Rada pro pokročilé

Přepněte fotoaparát do režimu M (ruční volba času a clony). Podle charakteru scény a použité ohniskové vzdálenosti nastavujte "udržitelný" čas a clonu měňte podle požadované hloubky ostrosti. Zvláště u clony si ale musíte hlídat, abyste se drželi v kombinaci s časem maximálně na hranici expozice, které postačuje pro snímek bez blesku.
Příklad: expozice bez blesku vychází 1/30s na clonu 5,6 při ISO 800 (to je dost osvětlený kostel). Pokud nastavíte čas 1/60 s, což odpovídá cloně 4, tak jakákoliv clona nižší než 4 znamená již přeexpozici snímku stávajícím světlem. Pokud si tedy budete chtít udělat snímek na clonu 2,8, třeba kvůli rozmazání pozadí při delším ohnisku, budete muset současně zkrátit čas na 1/100 s. Pokud to váš fotoaparát umožňuje, nechte si po každém snímku zobrazit na displeji "přepaly" - tj. přeexponovaná místa budou blikat. Pokud bude displej blikat v místech, kde jsou umístěny na scéně žárovky (výbojky, halogeny) nebo okna, je to v pořádku. Pokud bude blikat kněžské roucho a ubrusy, musíte expozici upravit (je třeba ovšem rozlišovat, zda přepaly vznikají stávající expozicí - při vypnutém blesku - nebo světlem blesku - v tom případě je třeba snížit pouze sílu záblesku - buď z fotoaparátu nebo přímo na externím blesku. Pokud se rozhodnete pracovat v některém z poloautomatických režimů (v režimu clonové nebo časové automatiky), což nedoporučuji, snažte se mít vždy pouze jednu proměnnou (čas, clonu nebo ISO AUTO), nikdy více. Snímek vpravo je pořízen na 1/60s, clonu 5,6, ISO 400, kompenzace blesku -2/3. V tomto případě blesk pouze přispěl k projasnění stínů a z fotografie není vůbec patrné, že byla pořízena pomocí blesku. Tyto fotografie vyžadují trochu experimentování - pokud na to máte čas (většinou ne).

Tím jsem se dostal k poslední veličině, která se může též měnit automaticky - tj. ISO. Zatím jsem vždy uvažovali s tím, že ISO je pro celé fotografování pevně dané. Řada zrcadlovek ovšem umožňuje zapnout volbu ISO AUTO, kdy fotoaparát bude nastavovat ISO automaticky podle množství světla na scéně. Pokud se rozhodnete tuto funkci využít (nezapomeňte, že budete mít již minimálně dvě proměnlivé veličiny - ISO a automatiku blesku), potom si nezapomeňte ve fotoparátu určit rozsah, ve které se ISO smí pohybovat - např. od 200 do 1000 apod. Obecně ale platí: fotoaparát by měl automaticky nastavovat pouze jednu veličinu - ať je to čas, clonové číslo, ISO nebo sílu záblesku.

Mějte na paměti, že dobrý fotograf je tak trochu filmař - vypráví příběh dané události a měl by zachytit celek (tj. pár fotografií celého kostela, polocelek i detail. Jedině tak bude mít divák přehled o celé události

Ve všech případech: jakmile vyjdete z kostela na denní světlo, zkontrolujte nastavení fotoaparátu a nejméně prvních pár pořízených fotografií!!! Pokud budete fotografovat vycházející svatebčany z kostela s nastavením 1/60s, clona 4 a 1000 ISO, tak budete mít jen bílá políčka (pokud se svatba nekoná v noci:).

Pokud vám tento článek alespoň trochu pomohl, budu rád. A pokud vám spíše zamotal hlavu, pak vězte, že po pár tisících snímků budete moudřejší :)

Doplnění 2023
V roce 2023 uplynulo od napsání tohoto článku 12 let. Způsoby fotografování v kostele zůstávají stále platné. Jen technika pokročila ráznými kroky - jsou k dispozici bezzrcadlovky - např. Nikon Z5,6,7,8, 50 a celé hejno od ostatních výrobců - Canon, Panasonic, Olympus, Sony... Tyto fotoaparáty mají pro tento způsob fotografování jednu velkou výhodu - umožňují použít při fotografování elektronickou závěrku, čili zcela bezhlučný režim (ve kterém ovšem nejde použít zatím blesk s výjimkou nejvyšších modelů). Mají lepší snímače s vyšším dynamickým rozsahem a nižším šumem na vysokých hodnotách ISO, takže použití blesku je zase méně nutné nebo úplně zbytečné nebo stačí daleko menší výkon blesku a jeho použití nebude ne fotografiích poznat.

Se současnou technikou - např. Nikonem Z6, Z7, a zvláště Z8 či Z9, si můžete dovolit fotografovat zcela bez blesku pouze s tím, že si na fotoaparátu nastavíte požadovaný čas (který většinou nebudete měnit), ISO nastavíte na AUTO a clonovým číslem si budete měnit hloubku ostrosti nebo ji snížíte za účelem snížení ISO na přijatelnou úroveň.  ..\Fotografujeme_s_bleskem\Fotografujemesbleskem.htm

Podrobné nastavení blesku (s důrazem na blesky Nikon) najdete v příručce Fotografujeme s externím bleskem.

Jaroslav Kortus

Z pochopitelných důvodů nejsou snímky k dispozici v plném rozlišení.