Leica X2 - jarní povídání |
||
Všechny dosavadní testy objektivů zde
2.3.2013 Je právě 2. března 2013 a dostává se mi do rukou trochu mimořádný kompakt - Leica X2. Já vím, k dnešnímu dni se nejedná zrovna o horkou novinku - byla oznámena 10. května 2012. Ale jelikož nejsem žádný novinář, aby mi firmy nabízely fotoaparáty zdarma k otestování (možná i proto, že se snažím být maximálně objektivní), musím se k novinkám dostat jinak - a k této jsem se dostal až v čase, kdy již žádnou novinkou není. Leicu X2 jsem měl na testování asi týden, z toho 6 dnů bylo počasí pod psa. Možná jste majitelem zrcadlovky a možná řešíte každý rok před dovolenou stejnou otázku, jako já - vzít si s sebou na dovolenou svou milovanou zrcadlovku (v mém případě je nejmenší model D600) nebo nějaký kompakt? A když kompakt, tak jaký? No přece takový, který bude malý a bude fotit stejně, jako zrcadlovka:) A tak jsem vyzkoušel celou řadu kompaktů (od Canonu, Nikonu, Samsungu a Olympusu - momentálně XZ1). A hledám a stále hledám. A když mám tu možnost, proč nevyzkoušet i něco z vyšší cenové hladiny, že. Takže raději rovnou na úvod: ta nejobyčejnější verze Leica X2 stojí v celočerném či stříbrno-černém provedení 42.990,- Kč. Model, který jsem měl k dispozici, byl ze série "á la carte", tj. byl upraven majiteli přímo na míru - tedy pouze vnější vzhled. Leicu X2 můžete obdržet v mnoha barevných odstínech: Barva kůže
Variantách těla
Množství barevných kombinací není rozhodně malé a zřejmě si vybere každý.
Fotoaparát v provedení "a la carte" obdržíte ve velké stříbrné krabici s jednou kazetou, která obsahuje vlastní fotoaparát, řemínek a pouzdro a dvěma šuplíčky, ve kterých se skrývá příslušenství (nabíječka, baterie, napájecí kabel, ochranné pouzdro pro akumulátor, poutko, manuál, USB kabel a po registraci stáhnutelný Lightroom. Trochu překvapí absence sluneční clony, která není ani ve volitelném příslušenství. Dostupná je pouze jakási dvoudílná od jiných výrobců příslušenství - např. Kiwi LA-49X1, která umožňuje i nasazení filtrů průměru 49 mm nebo předsádkových čoček. Pro základní informaci: Jedná se o kompakt s nevýměnným objektivem pevné ohniskové vzdálenosti, odpovídající ohnisku 36 mm u kinofilmu (Leica Elmarit 1/2,8 24 mm APSH), se snímačem velikosti APS-C, bez možnosti natáčení videa. Na přístroji najdete pouze dva konektory - USB 2.0 a HDMI, vyskakovací blesk a sáňky na externí blesk s možnost připojení elektronického nebo optického hledáčku. Pokud chcete "ušetřit", můžete
si zakoupit některý z předem připravených edicí "a la carte" - nechávají si ji
dělat někteří větší prodejci fotopřístrojů nebo je navrhoval přímo módní návrhář
- nemáte na ní sice vygravírovány své údaje
Začínáme
Fotíme První trochu nemilou věcí je zapínání fotoaparátu - je sice hezky rovnou u spouště (jako u Nikonu), ale má za sebou dvě polohy - první pro normální a druhou pro sériové snímání. V 50% případů (nejméně) si mi podaří přejet až do druhé polohy a tak pořizuji vždy více snímků, než je mi milé. Fotoaparát je připraven ke snímku poměrně rychle (samozřejmě, že zrcadlovka to není) a objektiv relativně tiše vyjede ze svého úkrytu.
Zkrátka, s fotoaparátem jsem neměl žádný problém - žádná složitá menu a nejasné ikony, žádné nepředvídané funkce. Fotíme A nyní pár fotografií - pořízeny do formátu DNG a převedeny do JPG v Adobe Photoshop - jejich velikost jsem zmenšil s ohledem na přenosové a prostorové kapacity serveru: Celou dobu, co jsem snímky zpracovával, jsem přemýšlel, co mi barevné podání připomíná, až jsem na to přišel - no přece klasický barevný kinofilm!!! Takové příjemné barvy jsem u kompaktu již dlouho neviděl - naposled mám dojem u Samsungu NX10. Snímky mají teplejší odstín a podání barev považují za nejlepší, které jsem v poslední době viděl (fotoaparát byl po celou dobu přepnut na automatické vyvážení bílé barvy a podání snímku standard). Jedno z nastavení fotoaparátu umožňuje i přímé fotografování do černobílého JPG (pokud máte současně nastaven i zápis do formátu DNG, potom náhled snímku v DNG je černobílý, ovšem vlastní snímek zůstává pořád barevný a jeho převedení do černobílé podoby tak můžete provést v editoru, třeba Lightroomu, Photoshopu apod.). Následujcí snímky - až na dále popsané výjimky - jsou pořízeny přímo do jpg ve fotoparátu. Závěr Za normálních okolností bych zde uváděl, jaké má Leica X2 klady a zápory. Ale na tento přístroj se nelze dívat pouze jako na fotoaparát. Toto je vstupní model (cenově) do klubu Leica-uživatelů. Fotoaparát je tak jednoduchý, až je krásný a navíc velmi dobře fotí. Fotit Leicou je něco jako jezdit v Bentley, nosit šaty od Versace apod. Zkrátka platíte nejen za fotoaparát, ale také za luxus ruční výroby, jedinečnost, příslušnost k určité skupině, pocit výjimečnosti. Zcela určitě je možné zakoupit v této cenové kategorii fotoaparát, který bude dělat stejné nebo i lepší snímky a bude mít 100x více funkcí a bude natáčet video a bude mít vyměnitelné objektivy a a a .... ale nebude to Leica. P.S. Než jsem vzal Leicu X2 do ruky, myslel jsem si, že si ji může koupit jenom blázen. Po pár dnech bych skoro začínal přemýšlet nad tím, jestli nejsem blázen. Ne, asi ne. Focení Leicou se pokládá skoro za aristokratickou disciplínu, spojenou většinou k příslušností ke značce a její historii. Takže nic.
Jaroslav Kortus |