Reportážní fotografie v přirozeném osvětlení

Život nás (fotografy) občas postaví do situací, kdy je nutné pořídit kvalitní fotografie v interiéru bez použití blesku. K tomuto kroku může být více důvodů - vyjmenuji alespoň ty nejčastější:

  • pořadatel focení s bleskem rovnou zakázal

  • vzhledem k charakteru akce není použití blesku možné, protože by silně rušilo diváky (posluchače) - koncerty, divadelní představení

  • prostředí je tak zakouřené či prašné, že použití blesku není možné (za chvíli uvidíme proč)

  • použitím blesku bychom zničili atmosféru

  • nechceme upozorňovat pořadatele, že vůbec fotíme, protože je to zakázané :)

Ve všech výše uvedených případech si tedy budete muset poradit bez blesku. Naštěstí moderní digitální fotoaparáty umožňují zvýšit citlivost snímače (ISO) na velmi vysoké hodnoty. Zvýšením hodnoty ISO ovšem dochází zprvu k pozvolnému a následně výraznému zvýšení šumu v obrazu. Tento jev výrazně souvisí s velikostí digitálního snímače, proto si hned na úvod dovolím odvážné konstatování - pro pořízení kvalitních fotografií rovnou zapomeňte na digitální kompaktní přístroje všeho druhu, protože většina z nich podává již při hodnotě 800 ISO nepoužitelné výsledky a vy budete potřebovat ve většině případů hodnoty daleko vyšší. Druhým důvodem je tzv. dynamický rozsah snímače, tj. možnost současné zachycení kresby v hlubokých stínech i nejvyšších jasech současně, což je ve většině případů situace divadelního jeviště za použití bodových reflektorů. A třetím důvodem je neschopnost digitálních kompaktů zaostřit rychle (nebo vůbec) za nízké hladiny osvětlení. Jediným možným řešením pro vážnější práci je použití digitální zrcadlovky a světelných objektivů (nejlépe od clony 2,8). Řečeno slovy našich politiků: "V těchto specifických případech nezáleží pouze na použitém technickém vybavení, ale svou roli zde hraje i působení lidského činitele". Zkráceně řečeno, není to až taková sranda, jako Pepíček u dortu.

Pro následující popis jsem zvolil použití fotoaparátu, který v oblasti fotografování na vysokou citlivost považuji v současné době za nejlepší - digitální zrcadlovku Nikon D3. Pokud se ptáte: "Proč?":

  • velikost snímače ve velikosti filmového políčka s rozlišením 12 milionů bodů - toto spojení umožňuje, laicky řečeno, umístit na poměrně velikou plochu "malý" počet bodů, které ovšem mohou být tím pádem větší a z toho vyplývá menší nárůst šumu při vysokých citlivostech

  • fotoaparát umožňuje použít funkci "ISO auto", která umožňuje při použití nastaveného času a clony dorovnat hodnoty správné expozice automatickým zvýšením hodnoty ISO

  • fotografie je možné zpracovat z formátu RAW jedním z nejlepších programů pro úpravy RAW snímků z Nikonů - Capture NX

Příprava, aneb co zkontrolovat, co se naučit a co si vzít s sebou:
  • stativ s odpovídající stativovou hlavou - pokud je to možné, tak si samozřejmě dopředu zjistěte, zda jej vůbec budete moci použít, tj. zda jej bude vůbec kam postavit. Navíc některé akce již z principu reportáže, tj. nutnosti častých přesunů, použití stativu vylučují. Pokud přesto budete fotografovat z jednoho místa, doporučuji použití "filmové" stativové hlavy, která vám umožní pohybovat fotoaparátem v horizontální i vertikální rovině - velice se mi osvědčila hlava Manfrotto 503, kterou používám i pro kameru, dokonce pokládám její použití za téměř ideální a to z více důvodů: nosnost až 8 kg vyhovuje většinou s rezervou i použití digitální zrcadlovky s teleobjektivem, při správném seřízení odporu otáčení zůstane stát v poloze, ve které ji opustíte. Dále je vybavena rychloupínací destičkou s posunem a tím možností vyvážení celé sestavy a pojistkou proti vyjetí z drážek, ale zároveň lze fotoaparát i s destičkou velice rychle sejmout a opět nasadit. Zkrátka mimo ceny nemá žádné další nevýhody - připravte si cca 6.000,- Kč.

  • plně nabité baterie a dostatečně kapacitní paměťovou kartu - to kvůli tomu, že snímků budete pořizovat většinou více (což doporučuji), protože procento nepoužitelných snímků může být výrazně vyšší, než na jaké jste zvyklí.

  • co nejsvětelnější objektivy - často budete pracovat za velmi nízkého osvětlení scény a zaostřovací automatika bude potřebovat co nejvíce světla ke své funkci a vy budete potřebovat v některých případech i clonu 2,8, abyste nemuseli nadměrně zvyšovat citlivost - ideální od Nikonů je např. kombinace kvalitních 24-70/2,8 a 70-200/2,8 VR. Možná se pozastavíte na tím, že nedoporučuji pevná skla - není to tím, že bych je neměl rád, ale pokud nevíte, co vás všechno čeká a z jaké vzdálenosti budete fotografovat, je volba těchto typů objektivů rozumnější.

  • naučte se všechny čudlíky, které budete potřebovat, ovládat poslepu. Můžete se totiž dostat do situace, kdy na své čudlíčky vůbec neuvidíte - zatímco stavové displeje je možné osvětlit, ovládací prvky (tlačítka), většinou nikoliv. Pokud budete muset za účelem kontroly ostrosti snímku či histogramu sahat na ovládací prvky a musíte  umět poslepu a hmatem najít ten správný. Nejčastěji používané ovládací prvky jsou: zvětšení obrazu na displeji za účelem kontroly hloubky ostrosti, nastavení ISO, clony, času a ostřících bodů či režimu ostření. Nesprávné nastavení může zcela znehodnotit vaši celovečerní práci.

  • již doma si nastavte fotoaparát tak, abyste jej mohli vytáhnout a ihned fotografovat - pokud se vám to zdá nemožné, tak vězte, že většinu situací na začátku zvládnete s nastavením clony 4, času 1/100 a ISO auto. Může se stát, že ačkoliv se na akci vypravíte včas, dorazíte tam souhrou okolností na poslední chvíli. A hlavně - typ ukládání souborů nastavte na RAW!!! Tento formát vám následně umožní korekce expozice, kvalitnější "odšumnění" snímků a další šikovné věci.

  • je-li to možné, vezměte si s sebou kamaráda (či kamarádku), která Vám vedle asistence zahrnující "podrž, podej, přines" pohlídá případně i brašnu, až si budete muset někam odskočit - návštěva WC se stativem a brašnou je velmi zajímavá záležitost :)

Vlastní fotografování, objektivy a expozice

Zde je samozřejmě každá rada drahá, protože jinak vypadá koncert pop-music, jinak klasický koncert či divadelní představení. V každém případě doporučuji mít minimálně jednu hodnotu pod kontrolou a tou je ČAS.

  • expoziční čas - většinou to bude při reportážním fotografování nejdůležitější hodnota, kterou musíte mít pod kontrolou a v žádném případě ji nesvěřujte automatice. Fotoaparát na rozdíl o vás netuší, jak rychle se fotografované objekty pohybují a zda používáte teleobjektiv. Nastavte si malou rezervou takový čas, který vám umožní zachytit ostře objekt, o který vám na snímku jde. Uvědomte si, že tyto časy jsou pomyslně dva - první, který umožňuje zachytit ostře objekt a druhý, který ještě udržíte bez rozstřesení snímku. Zatímco neostrost způsobená pohybem objektu může působit výtvarně či dynamicky, neostrost způsobená pohybem fotoaparátu při expozici je v 99.99% případů nežádoucí, pokud nebyla vaším záměrem. Příklad: stojící osobu na jevišti můžete teoreticky fotografovat klidně 1/15 s. Ale pokud fotografujete s objektivem nastaveným na 200 mm "z ruky", tak bude pořízení ostrého snímku otázkou náhody - i s technologií redukce vibrací bude použitelná nejdelší hodnota udržitelného času cca 1/100 s.

  • clona - zde se musíte podřídit použitému objektivu a požadované hloubce ostrosti. Platí zde jednoduché pravidlo: nikdy nenastavovat vyšší, než je nezbytně nutné.

  • ISO - jak bylo zmíněno výše, při měnících se světelných podmínkách doporučuji použít funkci ISO-Auto, pokud je jí fotoaparát vybaven. Pokud ano, můžete většinou určit mezní hodnotu, kam až automatika bude moci ISO sama zvýšit - např. 3200 nebo 6400 ISO.

  • objektivy - co nesvětelnější a hlavně - snažte se fotografovat tak, aby výsledný snímek měl minimální ořez

Z výše uvedeného vyplývá, že budete fotografovat v režimu M, kdy nastavíte čas a clonu a citlivost si necháte dopočítat fotoaparátem. Tato metoda má jedno úskalí - fotoaparát se s hodnotou ISO nemusí do vámi nastavených parametrů (clony a času) vejít.

Příklad: máte nastaven čas 1/60 s a clonu 4, ISO AUTO s mezní horní hodnotou 3200 ISO.
- scéna je příliš tmavá a při nastaveném času a cloně by vyžadovala citlivost 6400 ISO. Fotoaparát má ovšem vámi nastavené horní omezení ISO na 3200 - výsledek - scéna bude podexponovaná, pokud nesnížíte clonu či nenastavíte delší čas,
- scéna je příliš světlá - došlo k náhlému osvícení scény a fotoaparát nastaví ISO na nejnižší hodnotu 200 ISO - ovšem scéna by vyžadovala nastavení 50 ISO - výsledek - scéna bude přeexponovaná pokud nezkrátíte expoziční čas či nezvýšíte hodnotu clony.

Z uvedených příkladů vyplývá, že při manuálním nastavení času a clony je třeba expozici v hledáčku stále hlídat - je tam od toho ukazatel pod- a přeexpozice. Škoda, že výrobce v těchto případech třeba nezmění zelenou barvu ukazatelů na červenou - v zápalu boje lze tu expoziční housenku lehce přehlédnout.

Souhrnně řečeno pro ISO auto: nepoužívejte kratších časů, než je nutné. Nepoužívejte vyšší hodnoty clony, než je nutné. Potom dostanete nejnižší možné ISO, odpovídající dané situaci a tím také nejnižší hodnotu šumu ve výsledném snímku. Nelze ovšem zapomínat i na:

Způsob měření expozice

Zde snad existuje pouze jedno doporučení - pouze celoplošné nepoužívejte, vede ve většině případů k přeexpozici intenzivněji nasvícených částí scény. Doporučuji používat celoplošné se zdůrazněným středem, ve speciálních případech bodové. U scén s vysokou dynamikou nasvícení - bodové reflektory namířené na zpěváky apod., doporučuji při měření se zdůrazněným středem nastavit korekce EV mírně do mínusu (někdy až 1EV!), aby nedocházelo ke zbytečným přepalům obličejů.

Nastavení vyvážení bílé barvy
U scén, u kterých dochází k rychlé změně nasvícení, zvláště použitím barevných reflektorů, se s tím nemusíte tak moc trápit. Automatika si většinou dobře poradí s nasvícením relativně bílým světlem ("bílé" reflektory), kde +- dobře kompenzuje osvětlení divadelními světly. Pokud probíhá na scéně divoká honba barevných světel, tak je to celkem jedno :), protože ze scény nasvícené kombinací zelených a červených světel dobrou pleťovku stejně nedostanete :) A protože ukládáte snímky ve formátu RAW, můžete provést v počítači dodatečnou korekci.

Nejhorší, co vás může potkat, je nasvícení scény červenými reflektory - v těchto případech dochází při nastavení automatické expozice k výrazné přeexpozici červeného kanálu, která může činit i více než 2 EV. Červená je zkrátka potvora a dokáže vyrobit snímky naprosto bez kresby i přes následnou korekci při úpravě RAWů v počítači.

Teorii máme za sebou, tak se pojďme podívat na praxi.

Případ první - divadlo
(fotoaparát Nikon D3, objektiv Nikkor 70-200 VR, foceno z balkónu - bez stativu s opěrou o zábradlí)

Dějství první - případ 1 - scéna velmi tmavá, nasvícená zeleným světlem s trochou červeného a i diváci, ačkoliv je lidské oko přizpůsobivé, viděli hodně tmavou scénu. Snímek pořízen 1/60s, clona 5, ISO 3200, ohnisko 190mm. Je mírně podexponovaný, ale celkem odpovídá realitě tak, jak ji viděli diváci. Je mírně neostrý (osoby se nezodpovědně pohybovali a 1/60s byla na úplnou ostrost málo).

 

Dějství první -  případ 2 - pokud jsem se domníval, že větší tma již nebude, tak jsem se zmýlil. Snímek je pořízen na clonu 4.5, 1/60s, ISO 3200 a ohniskem 102 mm. Snímek byl původně podexponován téměř o 2 EV - chyba expozice byla způsobena tím, že jsem fotoaparátu nastavil v režimu ISO Auto hodnotu 3200 jako nejvyšší. Fotoaparát sice signalizoval housenkou v hledáčku podexpozici, ovšem toho jsem si v zápalu soustředění na scénu nevšiml. Výsledkem byla nutnost úpravy expozice v RAWu téměř o 2EV - výsledek je nasnadě - vylezl velice nepěkný šum, který jsem se následně pokusil eliminovat funkcí na odstranění šumu. Tomu odpovídá i výsledek - fotografie začíná vypadat jako malba. V obou případech jsou však fotografie pro zvětšeniny do 13x18 pro dokumentární účely použitelné.

Dějství druhé - případ 3 - pokud jsem se domníval, že to nejhorší mne již potkalo, mýlil jsem se. Objevil se postrach digitálních fotoaparátů - scéna nasvícená pouze červeným světlem - peklo na scéně znamená i peklo pro fotografování. Nejen, že je světla málo, ale osoby nasvícené červeným světlem mají ještě ke všemu většinou černé oblečení a částečně i červené lesklé paruky. Čas 1/80s, clona 4,5, ISO 6400, ohnisko 150mm, korekce na fotoaparátu -2/3 EV. Při zpracování provedena ještě následně korekce v RAWu o minus 1.3 EV. I po těchto korekcích je červený kanál beznadějně přepálený - viz miniatura vpravo a obličeje jsou bez kresby. No, zkrátka peklo.

Dějství třetí - případ 4 - takto nasvícená scéna se fotí jedna báseň (ve srovnání s předchozími). Parametry: čas 1/80s, clona 5, ISO 1600, ohnisko 150 mm, korekce -1 EV. Korekce byla ponechána z toho důvodu, že některé osoby na snímcích mají bílé (částečně i lesklé) oblečení a pokud se nachází na okrajích obrazu, docházelo při celoplošném měření expozice se zdůrazněným středem k jejich přepalům. Protože hodnota ISO již nebyla tak vysoká, volil jsem raději při následném zpracování RAWu "Shadow protection" pro vytažení kresby ze stínů.

Při fotografování divadelních představení (a koncertů) je nepříjemná ještě jedna věc - hlavně pro ostatní - hluk způsobený cvakáním závěrky. Z tohoto důvodu je lépe fotografovat mimo tiché pasáže - hluk se spíše ztratí při hlasitém monologu, hudbě nebo zvukových efektech. Z tohoto důvodu je lépe, je-li to možné, fotografovat při zkouškách či generálce.

Případ druhý - večerní (noční) "pop" koncert pod "širákem"

V těchto případech si skutečně s hlukem závěrky nemusíte dělat hlavu, spíše se budete muset starat o to, aby vám vášniví fanoušci nezničili výbavu (např. ulomením externího blesku). O celkovém charakteru scény si můžete udělat představu z prvního snímku. Použité vybavení: Nikon D3, objektiv Nikkor 70-300 (VR) - funkce stále zapnuta, Nikkor 24-70/2,8, všechny snímky pořízeny "z ruky".

thn_G08_8718.jpg Celkový pohled na scénu: 1/13 s, clona 4.5, ISO 4000, ohnisko 70 mm,bez blesku
Udržení takovýchto časů "z ruky" je otázkou náhody. Je potřeba pořídit více snímků a vybrat jen ty nejlepší.
thn_G08_8426.jpg Tento snímek je spíše raritou: 1/4 s, clona 2,8, ISO 2500, ohnisko 24 mm, bez blesku. Na tom schodišti byla opravdu skoro tma, snímek je pořízen ve 21.30 hod.
thn_G08_8438.jpg Scéna unavených přihlížejících v protisvětle: 1/20s, clona 2,8, ISO 4000, ohnisko 24 mm, bez blesku. I tyto snímky mají svou atmosféru, protisvětlo zvýraznilo bílé obláčky kouře od cigaret.
thn_G08_8457.jpg Klasika: 1/20 s, clona 5, ISO 3200, ohnisko 58 mm, bez blesku - takovouto fotografii můžete z Nikonu D3 zvětšit na formát 60x90 cm ve velmi dobré kvalitě.
thn_G08_8573.jpg V úplné tmě stačí i plamínek zapalovače k nevšednímu "portrétu". 1/50 s, clona 4,5, ohnisko 70 mm (VR), ISO 6400.
thn_G08_8688.jpg Tato fotografie nezvnikla náhodně, ale po téměř pětiminutovém čekání na správný okamžik, až bude dívka natočená k chlapci a její oko se bude nacházet mezi dvěma stíny od vlasů: čas 1/25 s, clona 4,5, ISO 4000, ohnisko 300 mm (VR). Jedná se výřez.
thn_G08_8890.jpg Zatímco u předchozích snímků šlo víceméně o to, aby bylo ostré téměř vše, u tohoto snímku byl čas zvolen záměrně tak, aby ruka byla rozmazaná - je potom jasné, čím se dotyčný zabývá. Zároveň došlo k rozmazání osob v pozadí. Mírnému přepalu v obličeji nešlo zabránit - nasvíceno jevištním halogenem zprava. Čas 1/6s, clona 4,5, ISO 4000, ohnisko 70 mm (VR). Chce to ale stejně pevnou ruku a trochu štěstí :)
thn_G08_8838.jpg Toto je příklad snímku, kdy není ostré vůbec nic. Přesto má fotografie dle mého mínění krásnou atmosféru. Čas 1/20s, clona 5,6, ISO 4000, ohnisko 300mm (VR). I při zapnuté funkci VR je focení časem 1/20 s na ohnisko 300 mm loterie - pořídil jsem celkem 20 snímků :)

Případ třetí - proč to s bleskem někdy nejde

Jsou případy, kdy je fotografování s bleskem běžně tolerováno - příkladem jsou např. plesy. Zatímco fotografování ve vzdálenosti do pár metrů od objektů bývá zpravidla bez problémů, fotografování z větší vzdálenosti s sebou nese jeden vážný problém, který lze prostým okem těžko odhadnout - PRACH. Prach může mít různou formu - od normálního zvířeného prachu, který vyprodukují návštěvníci sedáním na polstrovaná křesla nebo cigaretový kouř. Prachových částic jsou ve vzduchu miliony a nemusíte je prostým okem ani vnímat. Nesmíte je ovšem nasvítit bleskem - světlo se od těchto prachových částic odrazí a získáte stejný efekt jako když posvítíte dálkovými světly automobilu do mlhy. Níže uvedené ukázky byly pořízeny záměrně pro účel tohoto článku:

Zkušební fotografie pořízená při zahájení plesu: čas 1/30 s, clona 2,8, ohnisko 24 mm, ISO 1000 - ostrost snímku není nijak úchvatná, ale na clonu 2,8 je stále velmi dobrá.
Čas 1/100 s, clona 2,8, ohnisko 24 mm, ISO 1000 - a takto dopadne stejná fotografie s použitím blesku - a už je nakouřeno až až. Snímek je naprosto nepoužitelný.
Pokud máte v takovémto prostředí následně fotografovat pohybující se tanečnice bez blesku, zbývá jediné: kompromis: clona 4 - níže kvůli hloubce ostrosti jít nejde, ISO 6400 (výš jsem jít nechtěl) a vyjde nám čas 1/60 s. Zkrátka - mezní kompromis po všech stránkách. Takto to dopadne, když je scéna nasvětlená pouze shora pár fungujícími špinavými zářivkami. Kdyby se na balkonu vedle mne nacházeli dva osvětlovači, byla by atmosféra snímků i jejich kvalita podstatně lepší.
Toto je zkušební fotografie s bleskem, pořízená při zahájení módní přehlídky v klasické sokolovně.Čas 1/200 s, clona 5.6, ISO 1250, ohnisko 200 mm. Fotografie dá vyniknout nepěknému pozadí, zcela potlačuje atmosféru módní přehlídky, protože světlo blesku přesvítí reflektory, kterými je scéna nasvícena. Takže takto ne :)
Stejná situace o pár sekund později, ale tentokráte bez blesku - čas 1/200 s, clona 5,6, ISO 1600. Parametry expozice jsou téměř stejné, ale celkové vyznění snímku je naprosto odlišné. Fotografie má atmosféru, která odpovídá slavnostnímu rázu celé akce.

Tento článek má pouze jeden účel - upozornit začínající fotografy na to, že blesk není všelék a jde to i bez něj. Má to v mnoha případech své "ale" a to spočívá ve vlastnictví odpovídající, kvalitní, fotografické techniky. Bohužel v těchto případech neplatí rčení, že "fotografii dělá fotograf", ale je nutné jej doplnit i odpovídajícím technickým vybavením (zrcadlovkou, která zvládá vysoké ISO s malým šumem a světelnými objektivy, nejlépe s optickou stabilizací obrazu). Nemít odpovídající vybavení, většina výše uvedených snímků by vůbec nemohla vzniknout. I v případech, kdy takové vybavení vlastníte, není jeho vlastnictví samospasitelné - musíte vědět, co a proč děláte. Navštěvujte podobné akce a natrénujte si výše popsané situace "nanečisto" dříve, než budete o podobné reportáže oficiálně požádáni - nebudete vás to alespoň svádět k řešení typu "blesk je jistota". A pokud byste chtěli na vším mávnout rukou s konstatováním - na to já techniku (a peníze na ní) nemám - nedělejte to. Použijte to, co máte. Možná nezvládnete všechny situace, možná budete mít na fotografiích více šumu, než je zdrávo - ale určitě se vám povede i tak spousta pěkných fotografií, jen vědět, jak na to.

Technika použitá v ukázkách: Nikon D3, objektivy: Nikkor 70-200/2,8 VR, Nikkor 24-70/2,8, Nikkor 80-200/2,8 AF, Nikkor 70-300/4,5-5,6 VR.

Přeji hodně krásných snímků se zachováním charakteru prostředí - bez blesku :)

Připomínky a dotazy vítány. Dobré světlo! (To platí při snímcích bez blesku dvojnásob).

Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz

NAVRCHOLU.cz