Test objektivu Tamron SP AF 17-35 F/2,8-4 Di LD IF
 + srovnání s Nikkor AF-S ED 17-35 F/2,8 D IF

7. března 2007 
Pořídit si dnes sadu kvalitních objektivů je stále finančně velmi náročné. Zatímco fotoaparáty - tím mám na mysli nejen zrcadlovky - neustále zlevňují nebo dostanete za stejné peníze vyšší kvalitu, objektivy stojí od tohoto trendu trochu stranou. Jejich ceny oscilují v čase pouze nepatrně a proto také řada fotografů zastává názor, že objektivy zůstávají a těla fotoaparátů se mění. Jistě je na tom hodně pravdy a tak by si měl fotograf vždy pořídit nejkvalitnější objektivy, které může - každá výměna objektivu za lepší znamená finanční ztrátu při prodeji toho "starého", pokud objektiv nenakoupíte za "americké" ceny za vodou a neprodáte po čase za "české" před vodou. V takovém případě můžete i vydělat :). Před časem jste si mohli prohlédnout "souboj" objektivů Nikkor 17-55/2,8 a Tamronu 17-50/2,8. Dnes se zkusíme podívat na dva objektivy, které by měly vzhledem ke svému rozsahu poskytovat ještě kvalitnější výsledky. Tentokráte se jedná (narozdíl od výše jmenovaných) o objektivy, které je možné použít i na plnoformátových digitálních snímačích (tedy až Nikon/Sony nějaké vyrobí), tj. mají vykreslit plný formát 24x36 mm. Protože však plnoformátovou zrcadlovku od Nikonu k dispozici nemáme, absolvovaly objektivy testování opět na starém známém fotoaparátu Nikon D2x. Jejich výsledky je proto nutné posuzovat s vědomím, že fotoaparáty s prodlužovacím faktorem 1,5 si vybírají pouze středovou část objektivu a výsledky např. na kinofilmových přístrojích (pokud se např. vinětace a kresby v okrajových částech obrazu týká) budou horší, než v tomto testu prezentované. Startovní pole je v našem případě trochu nevyvážené, protože Nikkor 17-35/2,8 patří mezi "nikoňácké zlato" a výrobce si jej podle toho cení. Současná cena Nikkoru se pohybuje na českém trhu kolem 50.000,- Kč s DPH (tento měsíc byl o 2.500,- Kč podražen), zatímco cena Tamronu se pohybuje mezi 13. a 14.000,- Kč. Takže nám vychází asi 3,5 Tamrona za jeden Nikkor. Ve stejné cenové relaci jako Tamron se pohybuje ještě objektiv Sigma 17-35/2,8-4 EX DG, který se mi však do zahájení testů nepodařilo sehnat. Po přepočtu na snímače APS-C vychází ohniska těchto objektivů v přepočtu na 26 až 52 mm a je možné je tedy dobré používat jako tzv. "základní" objektivy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností. Protože budeme srovnávat hlavně obrazové výsledky obou objektivů (o ty jde při fotografování především), zmíním se i o ostatních parametrech těchto objektivů, čímž získáme současně testy dva. Jistě by bylo zajímavé na překrývajících se ohniscích porovnat tyto dva objektivy i s Nikkorem 17-55/2,8 a Tamronem 17-50/2,8, ale uživatel si vybírá především rozsah a v rámci rozsahu objektivy, které jeho představu splňují, zůstaneme tedy u porovnání těchto dvou( a také se mi to nechce dělat, ehm). Závěr tohoto testu by nám měl dát odpověď na otázku, zda se peníze investované do objektivu Nikkor se skutečně vyplatí a jaké služby poskytne za mnohem levnější peníz Tamron.

Technické parametry objektivů

 Parametr Nikkor Tamron

 Minimální/maximální clona

2,8/22

2,8/22 (4/22 na ohnisku 35 mm)

 Úhel záběru

104°-62°(APS-C 79°-44°)

104°-63°(APS-C 79°-45°)

Maximální poměr zvětšení 1:4,6 1:5,4 na 35 mm

 Čoček/skupin

13/10 (3 asférické, 2 ED)

11/14

 Minimální zaostření

0,28 m v celém rozsahu

0,3 m v celém rozsahu

 Průměr filtru

77 mm

77 mm

 Ohnisková vzdálenost

17 - 35 mm

17-35 mm

 Celková délka/průměr

106 mm / 83 mm

86,5 mm / 83,2 mm

 Váha

745 g

440 g

 Počet lamel clony

9

7

 Příslušenství při koupi

Přední a zadní krytka objektivu, koženkové pouzdro, cizojazyčný návod, sluneční clona

Přední a zadní krytika objektivu, český i cizojazyčný návod, sluneční clona

 Dostupný pro/cena vč. DPH*

Nikon/cca 50.000,- Kč

Nikon, Canon, Pentax, Sony / cca 13.500,- Kč

 Otáčí přední obrubu při ostření ne ne
 Otáčí prstencem objektivu při ostření ne ano
 Možnost nastavení clony z
 fotoaparátu / na objektivu
ano/ano ano/ano
 Použití telekonvertorů** TC-14A, TC-201
(AF-I telekonvertoryTC-14E,20E a AF-S telekonvertory TC14-EII,17-EII,20-EII není možné použít kvůli doteku čoček s objektivem!)
Telekonvertory Tamron mimo 2x

* Ceny objektivů jsou uvedeny pouze pro jejich vzájemný poměr, v běžném prodeji jsou většinou nižší.
** To neznamená, že nejdou použít telekonvertory např. Sigma či Kenko apod. - já to nevím a pokud je s úspěchem používáte, podělte se o zkušenosti - email na konci článku.
Jako vždy ještě pár slov ke zkratkám v názvech objektivu - jejich kompletní přehled u Tamronů můžete najít česky třeba zde.
Di - objektiv konstruovaný pro plný formát snímku (24x36 mm) se zohledněním digitálních snímačů při konstrukci
SP - tzv. "super série", tj. objektivy, u kterých byla při konstrukci upřednostněna kvalita před cenou
AF - objektiv s automatickým ostřením
IF - objektiv je vybavení vnitřním ostřením, tj. při ostření se jeho délka nemění a neotáčí se zaostřovací prstenec (u objektivu Tamron se sice neotáčí obruba pro filtr, objektiv svou délku při ostření nemění, ale ostřící přistenec na objektivu se při ostření otáčí)
LD - objektiv obsahuje skla s nízkým rozptylem (obdoba ED skel u Nikonů)
Aspherical - objektiv obsahuje hybridní asférické členy, které nahrazují celé skupiny čoček a zvyšuje se jak kvalita objektivu, tak jeho kompaktnost
ED - použití skel s nízkým rozptylem světla

Průběh úbytku světelnosti o Tamronu odpovídá následujícím hodnotám:

Ohnisko 17 20 22 25 27 32 35
Clona 2,8 3 3,2 3,3 3,5 3,8 4

Úbytek světelnosti je samozřejmě plynulý, ovšem při změně ohniska reaguje fotoparát změnou clony na displeji právě na těchto hodnotách.

Mechanická konstrukce

       Oproti Tamronu je Nikkor skutečně těžká váha - vždyť také váží téměř dvakrát tolik. Na první pohled je Nikkor jiná třída objektivu, což je vidět z precizního dílenského zpracování, které u objektivu Tamron působí více plastově (což také odpovídá skutečnosti). Také mechanická odolnost objektivu Nikkor bude jistě větší. Co je oběma objektivů společné: oba mají kovový bajonet - pouze nasazování zadní krytky je u objektivů Tamron trochu nepraktické, protože krytku lze nasadit ve třech polohách, ovšem pouze v jedné s ní lze otočit. Po nějaké době přijdete u Tamronu na to, že drážkování zadního víčka je na jednom místě přerušené ryskou a tu musíte při nasazování umístit proti bílé značce na objektivu - znám řadu fotografů, kteří vyměnili na svých Tamronech zadní krytky za nikoňácké. Oba objektivy jsou vybaveny clonovými kroužky s aretací na nejvyšší cloně 22 - u Nikkoru musíte pro automatické ovládání clony na cloně 22 objektiv aretovat přesunem malého šoupátka, u Tamronu clonový kroužek zaklapne na této cloně a odjistit jej můžete stisknutím malého čudlíku na obrubě clony.  Oba objektivy mají nejblíže k tělu přístroje prstenec pro změnu ohniskové vzdálenosti (Tamron širší, má bod). Pro změnu ohniskové vzdálenosti z 17 na 35 mm potřebují oba cca 90 stupňů - Tamron při posunu na 35 mm vysune vnitřní tubus o cca 8 mm - nic, co by vadilo, u Nikkoru jde trochu více ztuha, patrně i proto, že vnitřní část objektivu se při změně ohniska vysouvá a otáčí (ale uvnitř objektivu). Pouze u objektivu Nikkor jsem zaznamenal velice nepatrný "mrtvý chod" na nejširších ohniscích u prstence pro změnu ohniska - je to skutečně snad desetinka milimetru a tak doufejme, že se používáním nebude zvětšovat. U Tamronu navazuje téměř ihned prstenec pro ostření, u Nikkoru následuje mezera s okénkem pro zaostřenou vzdálenost v té šíři, o co je objektiv vyšší než Tamron, tj. cca 2 cm. Při ručním ostření je praktičtější provedení Tamronu - nemusíte přehmatávat, čemuž se u Nikkoru nevyhnete. Oba objektivy mají i shodný úhel pro otočení prstence z 0,3 metru na "nekonečno". Podstatný rozdíl je ovšem ten, že u Tamronu se při  automatickém ostření ostřící prstenec otáčí (a tady je zase malá vzdálenost od prstence pro změnu ohniska na závadu, protože se vám točí pod prsty - zabránění pohybu prstence či jeho ruční otáčení v režimu automatického ostření - AF - může vést k vážnému poškození objektivu!), kdežto Nikkor je vybaven vnitřním ostřením a tak se ostřící prstenec ani nehne - je to též objektiv AF-S a tak můžete do průběhu automatického ostření kdykoliv zasáhnout - Nikon je také navíc vybaven přepínačem M/A-M pro manuální/ruční - jenom ruční - ostření. Ani jeden z objektivů netočí při ostření přední obrubou a tak je možné bez problémů používat přechodové a polarizační filtry. Ostřící prstenec na Tamronu klade na můj vkus příliš malý odpor. Soudě podle provedení a zmínky v propagačních materiálech firmy Nikon, je Nikkor prachu a vlhkotěsný, takže drobný déšť či sněžení by mu neměly vadit - samozřejmě je dobré takto mít vybaveno i tělo fotoaparátu :)

Rychlost automatického ostření
Zde je na tom Nikkor samozřejmě vzhledem ke konstrukci trochu lépe - je rychlejší a tišší - ovšem - ruku na srdce - toto není kategorie objektivů, kde by byl problém zaostřit dostatečně rychle v obou případech. Ostření ani jednoho z objektivů vás rozhodně nebude brzdit v tvůrčím rozletu.

Vinětace

 - aneb rovnoměrné rozdělení světla bez úbytku směrem k okrajům snímku
Tak zde bychom mohli po právu očekávat, že Nikkor bude výrazně lepší. V tomto hlavním článku uvedu pouze pár porovnání, test na všech clonách najdete zde. Na tomto místě si tedy ukážeme pouze nejnižší clony (zaostření na nekonečno), kde se vinětace projevuje nejvíce a to na třech ohniscích - 17, 24 a 35 mm - parametr je měřen rozptylem histogramu. Na jeden z minulých článků jsem obdržel několik dotazů, jak tyto "histogramy vinětace" číst:

Co vypovídá "vinětační histogram"?
Histogram je kopec, jehož šíře při základně napovídá, jaký rozptyl je mezi nejjasnější a nejtmavší hodnotou a  výška sloupce v daném místě základny kopce vypovídá o tom, kolik tam těchto bodů s příslušným jasem je. Protože vinětace je o ztmavení směrem ke krajům snímku, je jeho pravá část většinou téměř kolmá - vypovídá o rovnoměrnosti úbytku směrem ke krajům - lépe na příkladu:
 

Obrázek vlevo můžete získat vyfotografováním stejnoměrně šedé nebo bílé plochy (na vyvážení bílé nezáleží) - nejlépe při zaostření objektivu na nekonečno - zde se vinětace projevuje nejvíce a to při různých clonách a ohniscích. Čáry na obrázku jsou dodatečně dokresleny speciálním programem, který dokáže vyhodnotit oblasti snímků s určitou tolerancí jasů - na předělu hodnot jsou modré čáry - pro názornost jednotlivé oblasti očíslované a jejich vyjádření v histogramu vidíte na pravé straně. Mezery mezi sloupci histogramu představují právě jednotlivé modré čáry. Čím bude histogram celkově užší, tím je na snímku menší rozptyl jasových hodnot a snímek bude vyrovnanější. Vinětaci dokáží do určité míry zmírnit téměř všechny programy pro úpravu snímků (Zoner, Capture NX, NC atd.)

Toto je vynikající výsledek - ovšem vznikl výřezem ze středu snímku :).

Toto je již horší.

Takováto kvalita objektivu je z hlediska vinětace již špatná a bude viditelná i na běžném snímku, nejlépe na jednobarevných plochách.

Po výše uvedeném teoretickém základu se vám bude vinětace objektivů hodnotit jistě lépe - pouze připomínám, že většina objektivů se chová tak, že vinětuje nejvíce na nejširším ohnisku, zaostření na nekonečno a nejnižších clonách - a to bude přesně to, co si ukážeme v následujícím vzorku:

Vinětace objektivů Nikkor 17-35/2,8 a Tamron 17-35/2,8-4
 

Clona Tamron Nikkor

17 mm

2,8
4

Na ohnisku 17 mm je vidět velmi zřetelně lepší výsledek Nikkoru, zvláště na cloně 2,8.

24 mm

Nikkor
2,8
Tamron
3,2
4
Na ohnisku 24 mm je opět vidět mírná převaha Nikkoru.

35 mm

2,8

Zde nic nechybí, Tamron má při tomto ohnisku nejnižší clonu 4 :)

4

Na ohnisku 35 mm vinětuje při cloně 2,8 Nikkor více, než na ohnisku 17 mm, což je poněkud překvapující výsledek. Tamron má při tomto ohnisku clonu 4, takže není s čím srovnávat. Vinětace Nikkoru při zaclonění na clonu 4 se výrazně zmírní a opět získá převahu nad Tamronem, pro který je tato clona na tomto ohnisku výchozí (nejnižší možná). Ačkoliv by se rozdíly mohly zdát velké, věřte, že při normálním fotografování si vinětace nevšimnete ani u jednoho z těchto dvou objektivů, pokud nebudete fotit bílé zdi - ostatně níže uvedené snímky vás o tom přesvědčí - u většiny vinětaci nenajdete, i kdybyste ji hledali. Oba objektivy jsou stavěny na plný formát (tj. kinofilm) a proto nemá smysl zkoušet, zda na objektivu u digitálních zrcadlovek vinětují nasazené filtry - ani 3 na sobě nikoliv :) Pokud si budete chtít prohlédnout všechny testovací snímky na vinětaci včetně porovnání s některými dosud testovanými objektivy, najdete je zde.

 

Kvalita zobrazení

Poduškovité a soudkovité zkreslení


Tamron 17 mm/f2,8


Nikkor 17 mm/F2,8


Tamron 24 mm


Nikkor 24 mm


Tamron 35 mm


Nikkor 35 mm

Oba objektivy mají prakticky stejný průběh zkreslení - na ohnisku 17 mm soudkovité (lépe je na tom Nikkor), na ohnisku 24 mírně soudkovité, na ohnisku 28 mm téměř bez zkreslení, které u ohniska 35 mm přechází v mírné poduškovité.

Ostrost
-
hodnoceno  z fotografií pořízených fotoaparátem Nikon D2x, JPG FINE, ostrost ve fotoaparátu nastavena mírně zvýšená, vyvážení bílé automaticky, velikost snímku 4288x2848 bodů, velikost výřezu  250x125 bodů. Fotoaparát nastaven na automatické ostření. Pokud se vám od tohoto místa dále bude zdát, že snímky i výřezy z nich pořízené objektivem Tamron, jsou výrazně světlejší, je tomu skutečně tak. Ačkoliv byl fotoaparát stále nastaven na prioritu clony, měření se zvýrazněným středem a centrální ostřící bod, jsou všechny snímky pořízené Tamronem světlejší odhadem nejméně o 0,5 EV, ačkoliv v drtivé většině případů dle údajů exif mají naprosto stejné expoziční hodnoty! U některých snímků, kdy fotoaparát stanovil expozici na hranici přepalu (tj. ztráty kresby v nejjasnějších částech obrazu) dochází s objektivem Tamron k jejich výrazně četnějšímu výskytu - v praxi je tak třeba pro stanovení přesné expozice s touto korekcí počítat a nastavit o cca -0,5 EV vyšší korekci, než u objektivu Nikkor.

17 mm, STŘED

Clona Tamron 17-35/2,8-4 Nikkor 17-35/2,8
2,8
4
5,6
8
11
16
22 (Tam 21)

Tak na ohnisku 17 mm by vás Nikkor o svých kvalitách asi nepřesvědčil - Tamron dopadl lépe zřetelně až do clony 8, na vyšších clonách lze výkon objektivů označit za vyrovnaný.

17 mm, OKRAJ

Clona Tamron 17-35/2,8-4 Nikkor 17-35/2,8
2,8
4
5,6
8
11
16
22 (Tam 21)

Kraje obrazu na ohnisku 17 mm jsou ovšem již jednoznačnou doménou Nikkoru - vyjma nejvyšších prakticky na všech clonách. Všimněte si u objektivu Nikkor skokového nárůstu ostrosti mezi clonou 2,8 a 4.

24 mm, STŘED

Clona Tamron 17-35/2,8-4 Nikkor 17-35/2,8
2,8  
4
5,6
8
11
16
22

Na cloně 4 a 5,6 má velice mírnou převahu Nikkor, zbytek považuji za vyrovnaný.

24 mm, OKRAJ

Clona Tamron 17-35/2,8-4 Nikkor 17-35/2,8
2,8  
4
5,6
8
11
16
22

Zde asi není co dodávat - až do clony 11 zde výrazně vede v ostrosti Nikkor, i na cloně 16 a 22 je mírně ostřejší - tuto disciplínu vyhrává Nikkor na celé čáře.

35 mm, STŘED

Clona Tamron 17-35/2,8-4 Nikkor 17-35/2,8
2,8  
4
5,6
8
11
16
22

Nebudu studovat mikroskopem, vyhlašuji remízu.

35 mm, OKRAJ

Clona Tamron 17-35/2,8-4 Nikkor 17-35/2,8
2,8  
4
5,6
8
11
16
22

Do clony 5,6 je na tom Nikkor lépe znatelně, na cloně 8 nevýrazně, od clony 11 výše stejně.

Závěr
Střed obrazu: vyjma nejnižších 3 clon na ohnisku 17 mm, kde dává lepší výsledky Tamron, je kresba objektivů vyrovnaná.
Okraje obrazu: zde je jasným a zcela zřetelným vítězem Nikkor a to vzhledem ke kresbě na nejnižších clonách - nejvýrazněji se rozdíl v kresbě projevuje na ohnisku 24 mm.
Všechny předchozí testovací snímky vznikly ve vzdálenosti fotoaparátu cca 2,5 metru od zdi. Vzhledem k tomu, že jsem si tyto výsledky chtěl ověřit ještě porovnání kresby na objektu vzdáleném přibližně 150 metrů, pořídil jsem další sérii testovacích snímků. Tyto snímky naleznete v nezpracované podobě po kliknutí na ikonku mého oblíbeného baráčku - je to zcela jistě nejfotografovanější budova v našem městě (mimochodem je to velmi hezký domov důchodců :))

Odolnost na protisvětlo, aneb známá "prasátka"

Tamron Nikkor

1/100 f22 17 mm

1/125 f21 17 mm

1/320 f21 17 mm

1/250 f22 17 mm

1/250 f21 17 mm

1/250 f22 17 mm

Výše uvedené snímky jsou fotografovány na nejvyšší možné cloně. Záměrně jsem vybral takové scény, u kterých jsem viděl odlesky již v hledáčku. Slunce jsem se snažil umístit zhruba do míst, kde se obvykle může vyskytovat. Byl velmi jasný téměř jarní slunečný den, dvě hodiny odpoledne a slunce mělo opravdu velkou sílu. Přesto považuji výsledky obou objektivů za vynikající a rovnocenné. Zajímavé je v tomto ohledu zobrazení paprsků světelného zdroje - Tamron má 7 lamel clony, Nikkor 9 (se zaoblenou charakteristikou). Přesto mi osobně připadá jejich zobrazení u Tamronu přátelštější a hezčí - zkrátka takové "čitelnější". Ostatně podívejme se blíže:

Další dva snímky jsou pořízeny naopak při plně otevřené cloně 2,8. Výsledky obou objektivů považuji i na této cloně za vynikající, na obou snímcích si můžete všimnout ve vertikálním směru přetečení náboje na snímači, tzv. blooming - ovšem fotoaparát D2x i zde dostává jedničku.


1/8000 f2,8 17 mm

1/8000 f2,8 17 mm

Aberace

Bez většího náhledu

 

 

 

 

 

 

Pro porovnání aberace obou objektivů jsem použil dva snímky pořízené na cloně 2,8 a ohnisku 17 mm (originály viz výše) a dva snímky pořízené na cloně 8 a ohnisku 17 mm (originály viz níže). Dva snímky nad tímto textem vám ukazují, o které snímky se jedná a zároveň je na nich vyznačena velikost výřezů, na které se díváte. Větší výřezy jsem nepořizoval, v případě potřeby si zde uvedené můžete zvětšit sami. Tamron má aberaci o něco vyšší, která díky menší ostrosti objektivu na okrajích obrazového pole není tak ostře ohraničena, avšak v obou případech se opět jedná o vynikající výsledky.

Tamron Nikkor

f8


f2,8


f8


f2,8

Další běžné srovnávací snímky
Tamron Nikkor

1/640, f8, 17mm

1/640, f8, 17mm

Zde se opět vrátím již k výše citované vlastnosti objektivu Tamron a to  světlejším snímkům než z objektivu Nikkor. Výše uvedené snímky zámku jsou pořízeny s naprosto stejnou expozicí, ale jak můžete vidět na samotných snímcích tak i na histogramu, rozdíly mezi nimi odhaduji na cca 0,3 až 0,5 EV. Protože po expozici s objektivem Tamron se na snímku bílé fasády zámku ozářené sluncem objevily malé přepaly, opravil jsem expozici o -1/3 EV (snímky pořízeny v režimu P). Snímky ani jejich histogramy nejsou zcela totožné, nebyly fotografovány ze stativu a proto se sbíhavost u Tamronu jeví jako vyšší, jedná se ovšem o naklonění fotoaparátu. Zde se opět zastavíme u ostrosti, je to přece jenom lepší než cihlová zeď - odkud výřezy pocházejí, jistě poznáte (u výřezů byl upraven histogram, aby se do určité míry odstranil vliv různé světlosti snímků):





Všechny další snímky jsou pořízeny bez stativu (z ruky), nemusí být proto zcela identické. Máte je ovšem v plném rozlišení včetně všech údajů v exif.

Tamron Nikkor

U posledních dvou snímků se ještě zastavíme - zrušil jsem u fotoaparátu korekci expozice -1/3. Zatímco snímek pořízený Nikkorem je OK, na snímku s Tamronem se již objevily přepaly v barevných kanálech:

Závěr a přijetí usnesení

Po provedení testů a 14ti dnech strávených s oběma objektivy (pro ten váš je zde k dispozici dostatek snímků) přijímám následující závěr, který bude v mnoha ohledech shodný s porovnáním objektivů Tamron 17-50/2,8 a Nikkor 17-55/2,8:

- Takže klady a zápory
- co mluví ve prospěch Nikkoru
+ robustnější konstrukce, lepší dílenské zpracování = menší množství plastů, údajně prachotěsnost a vyšší odolnosti proti vodě
+ přepínač automatického či ručního ostření na těle objektivu (pokud jej někdy budete používat)
+ nižší chromatická aberace
+ znatelné vyšší ostrost na všech ohniscích na okrajích obrazu zvláště od clony 2,8 do clony 8
+ rychlejší ostření, možnost kdykoliv manuálně zasáhnout do ostření bez přepínání režimu
+ na nejnižších clonách znatelně nižší vinětace, kterou ovšem postřehnete nejvíce na bílých zdích
+ světelnost 2,8 v celém rozsahu
největší mínus -  váha a cena

- co mluví ve prospěch Tamronu 17-50/2,8
+
podstatně nižší váha a rozměry
+ srovnatelná či vyšší ostrost na vyšších clonách než cca 4 mimo ohniska 17 mm
- musel jsem pro správnou expozici použít korekci EV do minusu - nevím ovšem, zda je to pravidlem pro všechny přístroje. Je to ale malé minus, protože se dá lehce eliminovat
+++ podstatně nižší cena - za jeden Nikkor máte 3,7 Tamronu :)

Samozřejmě má každý jiná kritéria a možná některé z vlastností objektivu, které jsem v plusech a mínusech nezmínil, budou mít pro vás rozhodující váhu. Opět se ovšem potvrdila stará známá pravda - zvýšení kvality o 10 procent zvedá cenu objektivu o 100 a více procent.

Dostal jsem pár přípomínek k testu Tamron 17-50/2,8 a Nikkor 17-55/2,8, že prý porovnávám neporovnatelné, protože tyto objektivy jsou každý "jiná třída". Ale o tom to právě dle mého názoru je. Vzít to teoreticky nejkvalitnější (v tomto případě nejdražší) a porovnat, o co přicházím a zvážit, zda se mi opravdu vyplatí investovat do toho nejdražšího, co mi dokáže trh poskytnout. Za celou dobu testování jsem se u žádného objektivu nesetkal s žádnou závadou (např. nechuť k zaostření, nesprávné zaostření apod.). Pokud hodláte dělat velkoformátové zvětšeniny na výstavy či fotografie architektury (a nejlépe, když vám za to někdo bude platit), zvolil bych Nikkor kvůli jeho vysoké světelnosti v celém rozsahu a ostřejší kresbě do krajů i na nízkých clonách. V ostatních případech Tamron (znovu podotýkám, že jsem neměl k dispozici Sigmu stejného rozsahu a tak ji nemohu nijak hodnotit). Pro profesionály bude vhodnější asi Nikkor vzhledem k větší odolnost vůči nešetrnému zacházení a povětrnostním podmínkám. Nebude na závěr možná marné ještě jednou připomenout, že testované objektivy jsou určeny i pro kinofilmové přístroje či digitální zrcadlovky s plným formátem snímače a na těch by hodnocení mohlo být odlišné (a s velkou pravděpodobností také bude). Pokud nehodláte používat objektiv Tamron na plném formátu snímače (či klasickém kinofilmu), může být pro vás výhodnější volba Tamron 17-50/2,8.

Na úplný závěr pouze konstatování - jedná se o konkrétní dva objektivy a jak je známo (a to, prosím, všeobecně), kvalita jednotlivých kusů se může lišit.

Některé odkazy na recenze (omlouvám se, ale předem je zásadně nečtu, takže se nemusím s autory shodovat):
Nikkor

http://www.bythom.com/1735lens.htm - Thom Hogan, anglicky
http://www.naturfotograf.com/lens_zoom_01.html#AFS17-35ED - Bjorn Rorslett - anglicky
http://www.naturfotograf.com/17_35_review.html#top - Bjorn Rorslett - anglicky podrobněji
http://www.kenrockwell.com/nikon/1735.htm - Ken Rockwell - anglicky
http://www.vividlight.com/articles/615.htm - Jim McGee - anglicky
http://www.popphoto.com/assets/download/PP05.NikonLensTest.pdf - anglicky, PDF
http://www.nikonians.org/html/resources/nikon_articles/nikkor/af/17-35/AFS_17-35mm_f2.8_1.html - anglicky
http://www.imagepower.de/IMAGES/imgEQUIPMENT/AFS1735.htm - Michael Weber, anglicky
http://www.imagepower.de/IMAGES/imgEQUIPMENT/D_AFS1735.htm - Michael Weber, německy
http://www.photozone.de/8Reviews/lenses/nikkor_1735_28/index.htm - anglicky

Tamron
http://www.slrgear.com/reviews/showproduct.php/product/48/cat/all - anglicky
http://www.photozone.de/8Reviews/lenses/nikkor_1735_28/index.htm - Bob Atkins - anglicky
http://www.ephotozine.com/equipment/tests/testdetail.cfm?test_id=366 - anglicky
http://nododo.home.comcast.net/ultrawide/ - anglicky, porovnání s Canonem 17-40
http://www.nikonians.org/html/resources/non-nikon_articles/tamron/17-35_f28-4/17-35_1.html - anglicky
http://www.popphoto.com/assets/download/3162004155811.pdf - PDF - anglicky

Pokud víte o nějakém dalším odkazu, dejte vědět - děkuji :)
 

Došetřeno po uzávěrce
V článku je zmíněna nepřesnosti zobrazení v exif, kdy při nastavené cloně 22 na fotoaparátu D2x ukazuje exif clonu 21. Dodatečně jsem zjistil, že např. na fotoaparátu D70 je clona zobrazena v exif správně. V návodu k objektivu Tamron je následující zmínka: "Některé typy fotoaparátů zobrazují nejnižší a nejvyšší clonové číslo pouze jako přibližnou hodnotu. To je vlastnost konstrukce fotoaparátu a nejedná se tedy o vadu objektivu. "

Autor této recenze není žádným způsobem povinován se zavděčit výrobcům ani dodavatelům testovaných výrobků. I přesto, že autor nepokládá publikované snímky za umělecká díla, podléhá jejich případné použití autorskému zákonu a to včetně jejich publikování kdekoliv na internetu bez písemného svolení.

Vzkazy (dotazy, připomínky, náměty) pro autora článku vítány.

Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz