Test TAMRON 35 F/1,8 SP Di VC USD
(F012)

Všechny dosavadní testy objektivů zde

15. října 2015 (objektiv ohlášen 31.8.2015)

Firma Tamron v posledních letech moc objektivy s pevnými ohnisky nehýří - k nejstarším objektivům patří Tamron AF SP 180 mm se světelností 3,5 Di FE LDC (makroobjektiv), který je ještě občas dostupný a potom již jenom dvě verze makroobjekvů Tamron 90 mm se světelností 2,8 - starší typ bez stabilizace a ultrazvukového ostření a novější typ vylepšený o stabilizaci a ultrazvukové ostření. A tím nabídka pevných skel pro plnoformátové zrcadlovky končí. Zřejmě vývojáři Tamronu dospěli k názoru, že je to málo (a to je) a 31.8. ohlásili formou tiskové zprávy dva nové objektivy se světelností 1,8: zde testovaný Tamron 35 mm a objektiv ohniska 45 mm. V tomto testu se budu zabývat pouze objektivem 35 mm, který bude jistě pro většinu fotografů přece jenom použitelnější - je to taková širokoúhlá klasika, ze které budou mít i majitele APS-C snímačů pevnou padesátku.

A jako vždy, nejdříve se podíváme, do jaké rodiny 35 mm objektivů se nováček snaží dostat - stav trhu k 15.9.2015 - seřazeny od nejnižší ceny:

Co zjistíme z papírových parametrů: pouze Tamron je vybaven optickou stabilizací - pro někoho funkce postradatelná, pro jiného užitečná - hodnotím jako užitečnou, protože vypnout ji lze kdykoliv. Objektivy Mitakon a Samyang je třeba ostřit a clonit ručně - dá se s tím žít, ale toto ohnisko je většinou krajinářské nebo reportážní, takže bych je bral spíše na natáčení videa. Cenově nejdostupnější objektiv s ultrazvukovým ostřením je Nikon 35 mm f/1,8 AF-S ED. Těsně za ním ruku v ruce kráčí Tamron a Sigma. Oba dva objektivy mají ultrazvukové ostření, devítilamelovou clonu, stejný průměr filtru. Sigma má o chlup lepší světelnost, Tamron zase váží o cca 200 g méně, má stabilizaci a utěsnění proti vlhkosti.

Ještě ke zkratkám v názvu objektivu: SP = touto zkratkou označuje Tamron objektivy s nejvyšší ostrostí (jako dnes již co se týká ostrosti legendární Tamron 90 makro, který patří do skupiny nejostřejších objektivů), Di = objektiv je určen pro plnoformátové snímače, VC = redukce vibrací, USD = ultrazvukové ostření.

Cosi také napoví tzv. MTF křivky objektivu (i když neexistuje společná norma pro všechny výrobce). Pokud se nechcete zabývat podrobnostmi, tak pro nezasvěcené: čím jsou čáry v grafu výše, tím lépe. Čím méně čáry klesají směrem doprava, tím lépe. Čím méně se čáry stejné barvy od sebe odklánějí, tím lépe. Čím lepší budou výsledky, tím lepší má objektiv přenos kontrastu a obraz je ostřejší. Graf zobrazuje kvalitu objektivu od středu = 0 po 21,5, což je po úhlopříčce roh obrazu. Aneb graf zobrazuje přenos kontrastu a ostrost obrazu od středu do kraje.

Ale po letech praxe víme, že všechny rohy objektivů nebývají stejně ostré a také objektivy se liší kus od kusu, takže asi tak:). Alespoň papírově se tak můžeme podívat na porovnání tohoto Tamronu se Sigmou (výše f)).

Tamron

Sigma

Papírově to vypadá, že by na tom měl být Tamron nepatrně lépe. Více se nedozvíme, protože dovozce nezapůjčil Sigmu k testování. Zvolil jsem proto pro porovnání (pouze ostrosti objektivu) objektiv Nikkor 35 mm f/1,8 G AF-S ED, který je o cca 7.000,- Kč levnější.

Vybalujeme nový Tamron

Nic nového pod sluncem - objektiv, sluneční clona, návod se záručním listem, přední a zadní krytka. Objektiv se bude dodávat v provedení na Nikon, Canon a po určité době i na Sony.

Mechanické provedení

Objektiv působí velmi robustním dojmem. Oba dva přepínací prvky pro automatické / ruční ostření a vypnutí / zapnutí stabilizace mají velmi přesný chod a jisté dorazy s přiměřeným odporem, takže nehrozí náhodné přepnutí. Navíc jsou na mírně vypouklé části objektivu, takže je najdete snadno i ve tmě:) Bajonet je samozřejmě kovový. Objektiv je utěsněn proti prachu a vodě. Nejbližší zaostřitelná vzdálenost je 20 cm.

Chod pogumovaného ostřícího prstence je velmi jemný, jak si objektiv této světelnosti žádá s naprosto plynulým a přiměřeným odporem, takže při náhodném dotyku nehrozí nežádoucí pootočení. Jak je dnes u moderních objektivů běžné, při ostření se nic na objektivu neotáčí, ostření je vnitřní. V režim automatického ostření lze kdykoliv provést ruční korekci.

Zajímavá je "květinová" sluneční clona - není tvořena jediným výliskem - část s bajonetovou drážkou je uchycena v tubusu clony 4 šroubky (asi, aby v případě opotřebení bylo možné vyměnit jen bajonetovou část:). Po docvaknutí drží dosti pevně a nehrozí její náhodná ztráta.

Konstrukční materiály

Většina venkovních konstrukčních prvků je plastová, jak je dnes obvyklý trend. Zajímavá je ta část tubusu, na které jsou umístěny přepínače - je vyrobena patrně též z plastu, ale na omak je studená.

Clona/objektiv	Tamron 35 mm f/1,8	Nikkor 35 f/1,8
1,8
2,8
4,0

Nikkor má znatelně větší vinětaci na cloně 1,8. Rozdíl ale od clony 2,8 výše mizí. Při testu vinětace byla vypnuta automatická korekce vinětace v programu Capture NX-2. Při jejím zapnutí budou rozdíly samozřejmě ještě méně výrazné.

Závěr: Na cloně 1,8 vinětace moc nevadí, protože u motivů, které se na tuto clonu fotografuje, to v 99% nehraje roli. Nikkor má zřetelně tmavší rohy obrazu, resp. vinětace tam má strmější průběh. Od clony 4 výše se jí již ani nevšimnete.

Tamron

Nikkor

Tamron má velmi mírné soudkovité zkreslení, Nikkor výraznější. Zároveň si můžete na snímcích všimnout výrazně teplejšího podání Nikkoru - moje cihly takto teplé nejsou:). V obou případech bylo vyvážení bílé nastaveno ručně na stejnou hodnotu, tj. "sluníčko".

Závěr: Tamron je na tom výrazně lépe a bez podstatných korekcí si s ním můžete troufnout i na snímky architektury, protože takto malé zkreslení se vidí opravdu velmi zřídka.

Co jsou platné všechny ostatní vlastnosti, když nemá objektiv ostrou kresbu. Testovací obrazce nemám, takže opět zkouška v terénu - fotoaparát Nikon D800 - a stejně jako v ostatních testech upozorňuji - díváte se na výřezy odpovídající metrových zvětšeninám!!! Jako vždy fotografování ze stativu, dálková spoušť, předsklopení zrcátka, formát NEF s vypnutou korekcí optických vad, převod do JPG.

Clona	Ohnisko 35 mm
	Střed		levý horní roh
	Výřez (= tiskový rozměr 106x160 cm)		Výřez (= tiskový rozměr 106x160 cm)
	Tamron	Nikkor	Tamron	Nikkor
1,8
2,8
5,6
8
11
16
V první řadě - musím opakovat - díváte se na výřezy z fotografií velikosti 106 x 160 cm !!! - až do clony 5,6 včetně, jsou výsledky ve středu snímku prakticky srovnatelné, i když na cloně 2,8 je na tom Tamron viditelně lépe, - až do clony 5,6 včetně je Tamron v okrajích obrazu výrazně ostřejší, - u obou objektivů dochází při maximální cloně 16 k viditelnému poklesu ostrosti vlivem difrakce, ale to je běžné.

Závěr: Oba objektivy mají srovnatelnou kresbu pouze na cloně 8 a 11. Ve všech ostatních případech je na tom Tamron lépe.

Objektiv Nikkor jsem neměl při testování protisvětla k dispozici, takže nemám srovnatelné snímky. Omezím se tedy pouze na Tamron:

		Odlesky při troše dobré vůle vytvořit jde - ostatně jsem se o to cíleně snažil:) Jsou vidět v hledáčku fotoaparátu ještě před pořízením snímku. Někdy stačí fotoaparátem pouze nepatrně pohnout a zmizí.

Ačkoliv jsem sám neměl vážnější problém se sluncem v záběru ani mimo něj, přesto jsem test na tento objektiv, kde si autor stěžuje na výrazné odlesky a závoj v obrazu, pokud se slunce nachází těsně mimo záběr:

Závěr: Ačkoliv někteří uživatelé hlásí na internetu problémy s protisvětlem, pokud je ostré slunce těsně mimo záběr, tak se mi tuto situaci nepodařilo nasimulovat. Při snímcích přímo proti slunci je třeba odlesky hlídat - v našem případě se výrazněji projevily pouze u snímku D80_2992. Pokud máte rádi ze sluníčka "hvězdičky", tak vás tento objektiv také nezklame - stačí dát vyšší clonu.

Co k tomu uvést - funguje, ani o ní nevíte. Příjemné je, že při zapnuté stabilizaci s sebou obraz nijak při namáčknutí spouště necukne a je naprosto neslyšná. 

Rychlost ostření je dobrá u obou objektivů, ostatně jsou oba vybaveny ultrazvukovým ostřením (některé dražší objektivy ostří samozřejmě rychleji). Zjistil jsem ovšem u objektivu Nikkor jednu nemilou věc - prohlédněte si následující snímky (není to náhoda, stejný snímek jsem s Nikkorem pořídil asi 6x a stále stejný výsledek):

V tomto případě je vše v pořádku, oba snímky jsou pořízeny na clonu 1,8 a Nikkor je v tomto případě dokonce o malý chloupek ostřejší.
Zajímavá situace nastala, když jsem při cloně 1,8 zaostřil středovým bodem na ceduli zákazu vjezdu. Zatímco pozadí je u obou objektivů dá se říci srovnatelně ostré (opět se díváme ne výřez z metrové zvětšeniny), i když Nikkor má vyšší aberaci, cedule v popředí je u Nikkoru méně ostrá. Zvláště na této dvojici snímků se můžete všimnout, že Tamron má lepší přenos kontrastu - snímky s Tamronem jsou takové čistější, brilantnější. Stejně to dopadlo i při zaostření na ceduli o dalších 10 metrů dále - opět středovým bodem.

Závěr: Oba objektivy ostřily srovnatelně rychle, ale Tamron navíc ještě přesně a má lepší přenos kontrastu. U Nikkoru nevím, zda se jedná jen o vlastnost konkrétního kusu nebo je to jev obecný. Zajímavé je, že fotografie pro test ostrosti z úvodu tohoto testu tuto chybu nevykazují a úvodní fotografie z tohoto testu spolehlivosti ostření také ne - kdyby se mi stejná chyba neobjevila při opakovaných pokusech, považoval bych ji za svou chybu. Takto mohu pouze prohlásit, že jsem nenašel žádnou smysluplnou příčinu, pokud vyloučím místní kosmické záření:)

U obou objektivů si na nejnižší cloně 1,8 aberace nelze nevšimnout. Se vzrůstajícím clonovým číslem aberace rychle mizí. Náprava - nefotografujte 1/8000 sekundy na clonu 1,8 scény v ostrém protisvětle:) Z praktického hlediska ani netuším, proč byste to dělali.

Závěr: Na nejnižší cloně je aberace u hodně kontrastních motivů u obou objektivů dost výrazná, naštěstí s malým zacloněním rychle zmizí. Na cloně 1,8 se i poměrně špatně odstraňuje.

Závěr: Pokud budete pořizovat snímky na clonu 1,8 a současně se v záběru budou nacházet mimo pásmo ostrosti třpytící se objekty, nebudete asi zrovna nadšeni, pokud budete následně snímky zvětšovat na metrová plátna (výřezy opět odpovídají tiskové velikosti s delší stranou 160 cm!!!). Pokud se tam nacházet nebudou, je bokeh velmi příjemný.
Pozn.: u všech snímků bylo při zpracování VYPNUTO automatické odstraňování aberace. Když ji zapnete (u mnoha editorů se zapíná automaticky při úpravách snímku, třeba Capture NX-2), tak budou výsledky samozřejmě podstatně lepší.

Fotografováno opět z ruky fotoaparátem Nikon D800, formát RAW (NEF), expoziční úpravy v Capture NX-2, následný převod do JPG v nejvyšší kvalitě, zpracování v Zoneru - uložení v kvalitě 95% JPG (kvůli zmenšení datového objemu snímku bez znatelného vlivu na výsledný dojem). Moc už mi těch snímků nezbylo, takže alespoň pár:

Jako vždy máte k dispozici většinu snímků v plném rozlišení JPG a tak si můžete udělat své hodnocení sami. Z mého pohledu je nový přírůstek Tamronu vcelku povedený objektiv. Má minimální zkreslení, takže je možné jej použít jak pro produktovou fotografii, tak snímky architektury. Vinětace je po malém přiclonění neznatelná. Kresba je výborná již od nejnižší clony, stejně tak má dobré neutrální podání barev. Ostří svižně a dobře snáší protisvětlo bez znatelného úbytku kontrastu, s výjimkou popsanou výše. Na nejnižších clonách (1,8 až 4) má sklony k aberaci u lesklých ploch mimo pásmo ostrosti, u běžných snímků se ani na nejnižších clonách neprojevuje nebo se u hodně kontrastních ploch projevuje na nízkých clonách tak slabě, že není problém její automatické odstranění v editoru, pokud by u velkých zvětšenin vadila. A jak je u Tamronu již dobrým zvykem, tak pětiletá záruka s opravou objektivu do 3 dnů nemá v Čechách konkurenci. Takže pokud hledáte pevnou 35 ať již na krajinu, architekturu nebo reportáž, tak tuto 35 určitě zahrňte do svého výběru.

Pokud se týká krátkého porovnání s objektivem Nikkor 35 mm f/1,8, který je o cca 7.000,- levnější, tak v případě, že plánujete dělat větší výřezy nebo velkoformátové fotografie, zde krátce otestovaný Nikkor 35/1,8 vás asi neuspokojí (i proto má dražšího brášku Nikkor 35/1.4 - ovšem budete muset sáhnout do měšce podstatně hlouběji a vydolovat 47.000,- Kč, což opravdu není málo). Ne snad kvůli tomu, že Tamron má stabilizaci, což se může v řadě případů hodit (vždy jde vypnout), ale minimálně kvůli lepšímu přenosu kontrastu, ostřejším krajům snímku na nižších clonách a jistějšímu správnému zaostření. Mrzí mne, že jsem nemohl provést porovnání s objektivem Sigma 35 mm f/1,4, tak snad někdy v budoucnu.

Zkrátka Tamron je s kvalitou pevných skel na velmi dobré cestě, kterou započal dnes ji legendárně ostrým objektivem Tamron 90/f2.8. A to je jedině dobře.