Test objektivu Tamron SP 90 mm F/2.8 Di MACRO 1:1 VC USD
(Model F017)

Home =titulní strana www
Autor tohoto článku není žádným způsobem povinován se zavděčit výrobcům ani dodavatelům, pokud jsou zmíněni. I přesto, že autor nepokládá publikované snímky za umělecké dílo, podléhá jejich případné použití autorskému zákonu a bez svolení autora nesmí být nikde publikovány!
Vzkazy (dotazy, připomínky, náměty) pro autora článku vítány.

Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz

18. března 2016 (objektiv ohlášen 22.2.2016)

Na začátek opět trocha pohledu do historie. Dne 2.8.2005 - ano, je to více než 10 let, jsem testoval první makro devadesátku od Tamronu (model 272) - při uvedení na trh stála tenkrát 14.000,- Kč. Ještě neměla ultrazvukové ostření (dala se tedy použít pouze na fotoaparátech, které dovedou ostřit mechanicky z těla fotoaparátu), ale její optické kvality byly a jsou stále vynikající, protože se prodává dodnes za cenu 10.990,- Kč, ale již ve verzi s vlastním motorem (test v porovnání s Nikkorem 105/2,8, který se prodává dodnes, si můžete přečíst zde). Počátkem roku 2013 (opravdu až po 8 letech) se objevil nástupce tohoto objektivu, opět se světelností 2.8, (model F004) ovšem byl to již větší cvalík, zato s ultrazvukovým motorem pro ostření a stabilizací - tento model nebude po vyprodání zásob dále v prodeji, starý model 272 se bude prodávat nadále. Porovnání těchto dvou objektivů si můžete přečíst zde. Je proto poněkud překvapivé, že Tamron po necelých 3 letech uvádí na trh další, vylepšený, opět stabilizovaný makro objektiv s ohniskem 90 mm a světelností 2,8. Tisková zpráva k tomuto objektivu slibuje ještě dále vylepšenou stabilizaci o osu XY, další zrychlení a zpřesnění ultrazvukového ostření, utěsnění proti vlhkosti a prachu a fluorovou úpravu přední čočky, která odpuzuje vodu a nečistoty, vylepšenou odolnost vůči reflexům v obrazu a v neposlední řadě i možnost seřízení přesnosti ostření přes počítač prostřednictvím nové konzole Tamron Tap-in (konzole má být na trhu koncem března, cena není známa).

Na následujícím snímku si můžete prohlédnout porovnání všech tří dosavadních verzí Tamronů 90/2.8 - zleva doprava model 272, F004 a nejnovější F017 (pozor - nesouhlasí vzájemné srovnání velikosti, nové objektivy mají větší průměr, délku i hmotnost):

Než se pustíme do porovnávání technických parametrů těchto tří objektivů, všimněte si několika zajímavých věcí - čím novější objektiv, tím ubývá zlatých popisků a stále více se zvětšuje prstenec pro ruční ostření. Je to jakýsi nový módní trend - vše spěje k dojmu jednoduchosti, funkčnosti a nenápadné eleganci (tento trend se např. objevuje i u programů pro editaci fotografií - šedé prostředí, stále jednodušší symboly atd.). Také zmizely verze pro Pentax. Tak si zkusíme ty krasavce porovnat:

                               Model

SP 90 mm F/2,8 MACRO 1:1 Di
(272 EN)

SP 90mm F/2.8 Macro 1:1 Di VC USD XLD LD IF (F004)

SP 90 mm F/2.8 Di MACRO 1:1 VC USD
(F017)

Ohnisková vzdálenost 90 mm 90 mm 90 mm
Světelnost f/2,8 f/2,8 f/2,8
Nejvyšší clonové číslo f/32 f/32 32
Konstrukce objektivu 10 čoček/9 skupin 14 čoček/11 skupin 14 čoček/11 skupin
Obrazový úhel 27˚ 27˚02´(17˚37´na formátu Nikon DX) 27˚02´(17˚37´na formátu Nikon DX)
Nejkratší zaostřitelná vzdálenost 0,29 m 0,3 m 0,3 m
Největší měřítko zobrazení 1:1 1:1 1:1
Počet lamel clony 9 9 (s optimalizovaným tvarem) 9 (s optimalizovaným tvarem)
Zaostřování Automatické ostření zajišťováno ostřícím motorkem fotoaparátu, při ostření neotáčí přední člen, ale objektiv mění výrazně svou délku.* Autofokus s ultrazvukovým zaostřovacím motorem a manuální zaostřování, při ostření se neotáčí přední člen a objektiv nemění svou délku. Autofokus s ultrazvukovým zaostřovacím motorem a manuální zaostřování, při ostření se neotáčí přední člen a objektiv nemění svou délku.
Zaostřovací režimy AF z fotoaparátu bez ruční korekce, MF AF s možností ruční korekce, MF AF s možností ruční korekce, MF
Průměr filtrového závitu 55 mm 58 mm 62 mm
Průměr × délka Cca 71,5 × 97 mm Cca 76,4 × 114,5 mm Cca 79 x 117,1
Hmotnost Cca 405 g Cca 550 g 600 g
Provedení pro Nikon, Canon, Sony, Pentax (Minolta) Nikon, Canon, Sony** Nikon, Canon, Sony**
Cena - březen 2016 Cca 10.990,- Kč Cca 13.790,- Kč Cca 19.490,- Kč

* Od září 2008 je vyráběna verze 272ENII, která již je vybavena vlastním ostřícím motorem.
** Verze pro Sony je bez označení VC, protože stabilizací jsou vybaveny u Sony snímače

Pokud se týká zrcadlovek Nikon, potom konkurence při této světelnosti a ohnisku není skutečně moc velká - máme zde Nikkor 105 mm/2.8 za cenu 22.990,- Kč (s hmotností 750 g) a Sigmu 105 mm/2.8 za 12.990,- Kč. Nikkor jsem porovnával s nejstarší verzí Tamronu zde, Nikkor 105 je dobrý objektiv na portréty, na makro ovšem nikoliv, tam je Tamron znatelně ostřejší. Sigmu jsem neměl tu čest mít v ruce. Při poměru zvětšení 1:1 je se nachází objekt 14 cm od vstupní čočky objektivu (Nikkor 105 má 15 cm, takže rozdíl zanedbatelný).

Objektiv mi pro testování zapůjčil oficiální dovozce objektivů Tamron do ČR děkuji a pokud si objektiv nebudete chtít koupit u nás, můžete jej zakoupit zde. Všechny snímky v tomto testu jsou pořízeny fotoaparátem Nikon D810, pokud není uvedeno jinak.

 Mechanické provedení a příslušenství

Vybalujeme

Krabička, návod k použití, objektiv, přední a zadní krytka, sluneční clona, postup registrace 5 leté záruky. Škoda, že v této cenové kategorii nedodává Tamron také nějaký váček na objektiv - sám je sice nepoužívám (jde vždy hned do skříně), ale řada velmi pečlivých fotografů ano, zvláště při transportu. Cenu by to asi zrovna moc nezvedlo.

Mechanické provedení


 

 

 

 

 

 

 

Tubus objektivu je celokovový. Ostřící prstenec se ovládá báječně - naprosto plynulý pohyb, přiměřený odpor a hlavně, velmi jemný krok, což umožňuje skutečně precizní zaostření, zvláště na makro. Pro zaostření mezi nekonečnem a 1 metrem je ovšem vyhrazeno pouze 15 stupňů z celkových 190, o které otočíte prstenec při zaostření z nekonečna na 29 cm. Při cloně 2,8 se bude v rozsahu nad 3 metry ostřit ručně trochu obtížněji. To je daň za to, že při ostření pod 3 metry máte k dispozici cca 175 stupňů otočky prstence a to umožňuje velmi precizní zaostření, které je v tomto rozsahu vzhledem k ubývající hloubce ostrosti se zkracováním zaostřovací vzdálenosti důležitější.

Na boku objektivu jsou 3 přepínače: VC/ON, OFF - přepínač stabilizace, AF/MF - přepínání automatického a ručního ostření a přepínač rozsahu ostření na FULL (ostří v celém rozsahu), od 0.5 metru do nekonečna a 0.3 až 0.5 metru. Poslední rozsah je velmi užitečný při makrosnímcích, protože pokud se nepodaří na první pokus automatické zaostření, objektiv neprojíždí celý rozsah ostření, nýbrž pouze malý rozsah - doba k opětovnému povelu k automatickému zaostření se tak podstatně zkrátí.

Přepínače se ovládají velmi příjemně, protože jsou nepatrně vystouplé z tubusu objektivu - jednak je můžete dobře ovládat naslepo a také v rukavicích. Jejich chod je precizní a odpor tak akorát - takže zlomení nehtů nehrozí a jejich nechtěné přepnutí je díky přiměřenému odporu také málo pravděpodobné. Při fotografování se nachází přesně pod levým palcem, jejich přepnutí tak může být i po hmatu téměř okamžité.

Zatímco stříbrný kroužek u bajonetu bude asi čistě vzhledová záležitost, tak černý gumový kroužek již svou funkci plní - tato měkká gumová manžeta se přitiskne k bajonetu fotoaparátu a zabraňuje tak vniknutí prachu a vody do vnitřku fotoaparátu. Bajonetové uchycení je samozřejmě kovové, jak se na tuto třídu objektivu sluší. Objektiv je vybaven tak okénkem, které ukazuje zaostřenou vzdálenost ve stopách i v metrech, navíc ovšem také měřítko zobrazení, pokud by jej někdo potřeboval.

Konstrukční materiály

Plast/kov, ovšem velmi precizní provedení!

Závěr: Zde snad není co vytknout.

 Vinětace

Jak můžete vidět (zvláště na obarvených snímcích, kde je to více patrné), tak slabá vinětace se vyskytuje na cloně 2.8, na cloně 4 je téměř neznatelná a od clony 5,6 ji neobjeví již nikdo. Chová se tedy tak, jak by člověk od objektivu s pevnou ohniskovou vzdáleností čekal. Důležité je, že i na cloně 2,8 je nástup vinětace pozvolný, takže snad v žádném snímku nebude rušit - a kdyby, takovouto vinětaci lze v grafickém editoru skutečně lehce opravit. A jen tak na okraj - fotografoval jsem za posledních 15 let na digitální fotoaparát téměř cokoliv, ale snad nikdy jsem neměl potřebu opravovat vinětaci objektivu:)
Pokud používáte fotoaparát s APS-C velikostí snímače, tak vzhledem k výřezu obrazu se vinětace nevšimnete ani na cloně 2.8, o vyšší nemluvě.

Závěr: výborný výsledek

 Zkreslení

Závěr: se zkreslením si nebudete muset dělat starosti - je prakticky neznatelné (soudkovité) - a to je dobrá zpráva, protože tento objektiv lze s výhodou použít např. pro reprodukci obrazů, výkresů a vůbec všech technických fotografií, u kterých je jakékoliv zkreslení nežádoucí. 

 Úbytek světelnosti v závislosti na zaostřené vzdálenosti

Jak již je u makroobjektivů zvykem, se zkracováním zaostřené vzdálenosti klesá světelnost objektivu.

Objektiv / clona

3,5 4 4,5 5 5,6

Nikkor 105/2,8 VR

0,4 m 0,35 m 0,32 m 0,31 (4,8) m --

SP 90 (model 272)

0,6 m 0,45 m 0,37 m 0,32 m 0,3 m

SP 90 USD (model 004)

2,0 m 0,45 m 0,37 m 0,33 m 0,3 m

SP 90 USD II (model 017)

2,0 m 0,45 m 0,37 m 0,33 m 0,3 m

Úbytek světelnosti samozřejmě nezačíná na cloně 3,5 - již od cca 4 metrů bude fotoaparát hlásit clonu 3.0. Proto také v následující tabulce hodnocení ostrosti první série snímků začíná na cloně 3.3, protože zeď byla vzdálena cca 3,5 metru. Jinak je vidět, že nováček se od předchozí verze 004 v úbytku světelnosti nijak neliší.

 Ostrost


Graf ostrosti (MTF) vypadá velmi dobře - lidově řečeno - křivky jsou hodně blízko k 1 a znatelnější úbytek ostrosti nastává u FF snímačů až na úplném okraji (graf je dělán pro světelnost 2,8). Formátu APS-C (DX snímačů) se úbytek ostrosti ke krajům snímků prakticky netýká.

Dobrý makroobjektiv musí splňovat dvě základní podmínky - musí být ostrý a musí umožňovat naprosto precizní zaostření. Avšak objektiv této ohniskové vzdálenosti je výborně použitelný i pro portréty (na DX snímačích bude přepočtené ohnisko 135 mm) či technickou fotografii - a ty musí být ostré také. Všechny snímky byly pořízeny do formátu RAW 14 bitů s následným převodem do JPG 95% kvality. Automatické odstraňování aberace bylo při zpracování VYPNUTO! Snímky nejsou doostřovány. Díváte na výřezy z fotografií velikosti přibližně 170 x 110 cm!

Clona Originální snímek Střed Roh
3,3
4
5,6
8
11
16
22
32
  A ještě jednou na jiném motivu z jiné vzdálenosti, abychom vyloučili chybu ostření - předchozí snímky byly pořízeny ve vzdálenosti cca 3 metry od zdi.
2,8
4,0
5,6
8
11
16

Závěr: Od clony 2,8 do 11 je ostrost velmi dobrá. Na cloně 2,8 je obraz sice trochu měkčí, ale po mírném doostření získáte i tak výborný výsledek. Od clony 11 začíná obraz opět měknout, od clony 16 výrazně, na cloně 32 považuji výsledek již za nepoužitelný. A opět připomínám - výřezy jsou z tiskové velikosti fotografie cca 170 x 110 cm!

 Odolnost na protisvětlo

Tohle byla snad nejnáročnější část testu - ne a ne a ne vyrobit nějaké odlesky v objektivu - po několika hodinách proti tmavému lesu, na fotografii, kterou by snad mohl pořídit jenom slepý, jsem nějaké našel a tak vám je nabízím. Skutečně se mi jich nepodařilo vytvořit více, ať jsem posouval slunce do záběru, mimo záběr, doprostřed, na okraje, do rohů. Jsem rád, že jsem vyrobil alespoň tyto (abyste je lépe našli, vytáhnul jsem v editoru hodně stíny a udělal kolem červený rámeček:):

Vpravo jsou snímky,
u kterých se mi
odlesky moc nepovedly:) -->

Závěr: Já jsem rozhodně spokojen, objektiv si nechá líbit skutečně hodně.

 Stabilizace

Dle tiskové zprávy Tamron stabilizaci proti předešlému modelu ještě vylepšil. Stabilizace vám zde dovolí pořizovat snímky s časy o 3 stupně (3EV) delšími, než bez stabilizace. Do nástupu snímačů s vysokým rozlišením platilo, že nejdelší expoziční čas bez stabilizace se rovnal 1/ohnisková vzdálenost objektivu. V našem případě tedy 1/90 sekundy. Se stoupajícím počtem bodů na snímači (D810 má 36 mil. bodů a poslední verze Canonu ještě více) se požadavky na ostrý snímek výrazně zvýšily - ostrost je více patrná, zvláště při pozorování výřezu na obrazovce v poměru 1:1. Stále více se začíná proto u snímačů s velmi vysokým rozlišením prosazovat pravidlo dvojnásobku, tedy pro ostrou fotografii s tímto ohniskem se uvažuje o 1/180 sekundy. Stabilizace u tohoto objektivu, dle mého zjištění, funguje VELMI dobře - stabilizace se drží objektu jako čerstvé hovno košile. Navíc je její nástup po namáčknutí spouště velmi rychlý a téměř neslyšný - obraz s sebou v hledáčku vůbec netrhne a uslyšíte na začátku pouze velmi slabé "ťuknutí" - pokud bude opravdu ticho. To je velmi dobrá zpráva, pokud byste chtěli s objektivem natáčet video se zapnutým stabilizátorem (jistě ale točíte zrcadlovkou ze stativu a tam se doporučuje stabilizaci vypnout). Pokud ovšem stabilizace není třeba, vypněte ji - paradoxně může na velmi krátkých časech způsobit mírnou neostrost celého snímku - toto ovšem platí obecně, nejen pro tento objektiv.

Na následujících snímcích si můžete udělat představu, co vám stabilizace dovolí - zjistíte, že některé snímky nejsou při zvětšení 1:1 úplně ostré (zkrátka jsem to z ruky neudržel), ale stále jsou do formátu fotografie 20x30 cm velmi dobře použitelné.

Abych byl zcela upřímný,
jakžtakž dobrý byl
asi tak každý
4. snímek:), ale většina
nepodařených byla
způsobena pohybem osob.
Jak říkal Švejk, nádraží se
fotí dobře, protože se nehýbá.

I tak to ovšem považuji za úspěch - jak vidíte, jsou časy mezi 1/6 až 1/15 sekundy - při takovýchto časech stabilizace (obecně) pomáhá velmi výrazně - navíc jsou všechny snímky pořízeny z ruky bez jakékoliv opory. Procento nepodařených snímků by bylo bez stabilizace několikanásobně vyšší

Závěr: Stabilizace je účinná, tichá a necuká obrazem při namáčknutí spouště.

 Rychlost a spolehlivost automatického ostření

Rychlost ostření je velmi dobrá, pokud se ovšem nerozhodnete přejít od 30 cm na nekonečno či naopak - zde si budete muset počkat cca 0,6 sekundy než objektiv přeostří celý rozsah - ale tento styl fotografování je snad pouze teorie. Ostřící motorek téměř neuslyšíte, což je jistě výhoda při natáčení videa.

Přibližně 95% snímků se mi podařilo při automatickém ostření zaostřit na poprvé (používal jsem pouze bodové ostření na středový bod nebo krajní ostřící body). Na cloně 2,8 je otázka přesného zaostření naprosto zásadní, protože i při vzdálenosti několika metrů se může pohybovat v centimetrech. Pokud byl objekt alespoň trochu kontrastní, nestalo se mi, že by objektiv projel celý rozsah ostření - nebo naopak, stalo se mi to velice vzácně.

Jak se můžete přesvědčit na následujících dvou snímcích, je na nejnižší clonu skutečně nutné ostřit tam, kde to chcete mít ostré. Následující snímek je pořízen ze vzdálenosti přibližně 4 metrů:

středový ostřící bod
místěn na střed snímku
krajní ostřící bod
umístěn přímo
na ozdobu

Z výše uvedeného příkladu je patrné, že vzdálenost od fotoaparátu ke středu snímku je kratší, než k jeho kraji - hloubka ostrosti nebyla taková, aby tento rozdíl pokryla.

Závěr: Neměl jsem žádný problém a s rychlostí budete také spokojeni, pokud nebudete chtít přeostřovat opakovaně mezi 30 cm a nekonečnem. Velmi potěšující je také malý krok motorku, který dokáže v režimu souvislého ostření téměř plynule přeostřovat bez viditelného cukání. Rychlostí ostření se i tak řadí nad průměr. Na fotoaparátu Nikon D810 nebyla třeba provést žádná korekce roviny ostrosti ve fotoaparátu.

 Aberace (chromatická vada)

Všechny zde publikované snímky jsou zpracovány v programu Capture NX-D s vypnutým odstraňováním aberace. Na následující snímcích se můžete podívat, jak aberace postupně mizí při zvyšující se cloně (výřezy jsou opět z tiskové velikosti fotografie cca 170 x 110 cm!)

Clona 2,8 Clona 4 Clona 5,6 Clona 8

Po zapnutí automatické opravy aberace v CNX-D

Dva výřezy vlevo ukazují, jak by snímek vypadal,
pokud bychom při zpracování v editoru NX-D
zapnuli automatické odstraňování aberace
- oba snímky jsou pořízeny na clonu 2,8 - vlevo bez
a vpravo s automatickým odstraňováním aberace.

Na následujícím měřítku (fotografováno na clonu 2,8) můžete vidět, že před rovinou ostření se aberace projevuje fialovými konturami a za rovinou ostření zelenými konturami.

Dobře to můžete vidět také na následujícím makrosnímku dřevěného zábradlí (opět bylo automatické odstranění aberace v editoru vypnuté) - naštěstí nikdo snad nefotí makro na clonu 2,8:)

Závěr: V mezních situacích (snímky proti slunci, odlesky ve vodě a na chromovaných součástech) může být aberace problém i při zapnutí automatického odstraňování aberace, pokud budete dělat VELKĚ zvětšeniny. Na běžných snímcích se nevyskytuje nebo jde naprosto odstranit.

 Bokeh aneb podání neostrých oblastí

Už jsem četl různé testy, ve který byl bokeh různých objektivů označován jako "jemný", "krémový", "hebký" a další výrazy. Podání neostrých oblastí je totiž i věc názoru a do určité míry je jeho posuzování subjektivní. Většinou by neostré části neměly být ostře ohraničené a v jejich středu by se neměly objevovat žádné dodatečné struktury (říkám tomu penízky nebo rybí šupiny). Do clony 8 jsou u tohoto objektivu rozostřené oblasti téměř kruhové, nad tuto clonu začíná být v neostrých částech vidět tvar devítilamelové clony. Velice záleží na tom, na jakou vzdálenost je zaostřeno, charakteru pozadí a jeho vzdálenosti od zaostřeného bodu.

Vlevo jsou výřezy (ale z tiskové
velikosti 170x110 cm)
z fotografe D80_513.
Levý výřez je kapka za
rovinou ostrosti, vpravo
před rovinou ostrosti - ten
již pěkně nevypadá.
Zkrátka odlesky na vodní
hladině objektivy prověří:)

Závěr: Jako vždy si musíte hlídat zvláště kontrastní objekty v pozadí. Naštěstí ani v tom případě na vás nečeká žádné nepříjemné překvapení, pokud nebudete dělat metrové zvětšeniny.

 Běžné snímky

Všechny snímky pořízeny z ruky, fotoaparát Nikon D810, RAW 14 bit, převod do JPG v 95% kvalitě, bez doostřování a bez automatického odstraňování aberace. Snímky jsou seřazeny od nejnižší po nejvyšší clonu:

F 2.8
F 3.0 - F 3.8
(úbytek světelnosti
objektivu v závislosti
na kratší vzdálenosti)
F 4.0 - 4.8
F 5.6
F 8.0
F 9.0 - 10.0
F 11.0 - 13.0
Snímky máte v plném rozlišení JPG ke stažení,
tak si můžete udělat o kvalitě objektivu
svůj vlastní úsudek.

 Závěrečné hodnocení

+ Konstrukce - precizní zpracování, kovový tubus objektivu
+ Fluorová vrstva na přední čočce objektivu přispívá ke snadnému čištění
+ Účinná a tichá stabilizace
+ Velmi přesné ruční ostření díky prstenci s velmi přesným a jemným chodem
+ Velmi dobrá ostrost již na cloně 2,8 a vynikající od clony 4 do 8
+ Malý úbytek ostrosti od středu ke krajům snímku - na DX snímačích téměř neznatelný
+ Velice malá vinětace obrazu již od nízkých clonových čísel
+ Minimální zkreslení
+ Příjemné podání neostrých částí obrazu
+ Spolehlivé a poměrně tiché ostření
+ Velmi jemný krok ostření v automatickém režimu AF-C
+ Těsnění proti prachu a stříkající vodě
+ Možnost seřídit rovinu ostření na konkrétní fotoaparát přes TAP-in konzoli

+ - Aberace - ve výjimečných případech může být obtěžující
+ - Cena.
Ano, vím, předchozí verze tohoto objektivu (F004) stála při uvedení na trh také 19.000,- Kč. Spíše je na zváženou, že verze F004 bude vzhledem k téměř stejné konstrukci opticky srovnatelná a nyní stojí téměř o 6.000,- Kč méně. Pokud tedy oželíte některé novinky v modelu F017 (lepší stabilizaci, přizpůsobení objektivu přes TAP-in konzoli apod.), tak ani verze F004 nebude určitě špatná volba - kdo bude chtít ušetřit a uvažuje o koupi tohoto typu objektivu, měl by si pospíšit pro model F004 - přestal se vyrábět a zanedlouho zmizí ze skladů prodejců. U zde testovaného objektivu si troufnu tvrdit, že i přes jeho cenu je v současné době králem na bitevním poli cena/výkon.
+ Záruka 5 let (po registraci), případné opravy do 3 pracovních dnů!

- Neostrý obraz na cloně 32
- Automatické ostření by mohlo být ještě o kousek svižnější:)

V poslední době se ukazuje stále zřetelněji, že zvláště Tamron se svou řadou SP a Sigma s řadou ART, začaly šlapat velké dvojce (Nikon a Canon) hodně na paty. Vyrábí stále kvalitnější a dražší objektivy, které mohou "značkovým" objektivům Nikon a Canon směle konkurovat a v mnoha případech jsou jejich vlastnosti lepší a cena nižší. Také tempo inovací, které Tamron a Sigma nasadily, svědčí o tom, že se již nejedná o žádné druhořadé výrobce pro chudší vrstvy obyvatel - obě firmy zamířily směle do profesionálního segmentu (jak Sigma, tak Tamron již mají i konzole na seřízení objektivů) a dnes pokrývají prakticky celý rozsah ohniskových vzdáleností - a to je pro zákazníka vždy dobře. U každého výrobce se najdou objektivy, které svou kvalitou vybočují z průměru a mají výborný poměr cena/výkon. Tamron a Sigma už nejsou "levné" firmy. Situaci jim Nikon usnadnil svým zdražením objektivů v počátku roku 2016. Je zarážející, že Nikon svůj makroobjektiv 105/2,8 do dnešní doby neaktualizoval - na trh se dostal v roce 2006 za éry fotoaparátů Nikon D200 a D2x, tedy před deseti lety! Za tu dobu technologie hodně pokročily.

Zkrátka, pokud vybíráte výborný objektiv na fotografování portrétů, který zároveň zvládne hravě i makro, tak Tamron 90 je dobrou volbou - dodnes používám jeho první verzi (model 272) k plné spokojenosti i na D810 jak na portréty, tak produktovou fotografii. A tento model je o třídu lepší. S klidným svědomím jej mohu doporučit jak na zrcadlovky s APS-C snímačem, tak na plnoformátové snímače s nejvyšší rozlišením.

 

Test se týká konkrétního objektivu. Nedá se vyloučit, že test jiného kusu stejného objektivu může dopadnout mírně odlišně a skutečně za to nenesu odpovědnost:)

 

 

Všechny dosavadní testy objektivů zde

 

Pokud jste tento test shledali pro vás užitečný a pomohl vám ve vašem rozhodování, můžete tvorbu testů podpořit tím, že si u nás zakoupíte fotografické vybavení nebo si necháte zhotovit své fotografie až do formátu 110 x 200 cm. Nabízíme profesionální servis i přístup k řešení vašich přání a problémů.

Jaroslav Kortus, 602 379 525 (po 17.00 hod.)

NAVRCHOLU.cz