Nikon AF-S VR Zoom-Nikkor 70-300mm f/4.5-5.6G IF-ED test

Home =titulní strana www
Autor tohoto článku není žádným způsobem povinován se zavděčit výrobcům ani dodavatelům, pokud jsou zmíněni. I přesto, že autor nepokládá případné publikované snímky za umělecké dílo, podléhá jejich případné použití autorskému zákonu a bez svolení autora nesmí být nikde publikovány!
Vzkazy (dotazy, připomínky, náměty) pro autora článku vítány.
Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz

14. prosince 2006

: Nano Crystal Coat	: Aspherical lens elements
: Super ED glass elements	: VR units
: ED glass elements

Jak jsem se zmiňoval již v únoru 2006, stalo se koncem listopadu 2006 uvedení objektivu skutkem. Zajímavé je, že prakticky ve stejném okamžiku zmizely z nabídek velkoobchodů dva předchůdci tohoto objektivu a to 70-300mm f/4-5.6G Zoom-Nikkor (prodejní cena se pohybovala okolo 4.900,- Kč) a 70-300mm f/4-5.6D ED AF Zoom-Nikkor (prodejní cena při konci prodeje cca 11.000,- Kč). Nikon tedy hodlá mít v tomto rozsahu tohoto jediného zástupce, s cenou kolem 15.000,- Kč. Zatímco u prvního jmenovaného se jednalo o velmi přijatelnou cenu i odpovídající kvalitu vzhledem k ceně, druhý (ED) byl právě vzhledem k ceně a srovnání se svým levnějším bratrancem přijímán poněkud rozpačitě, protože, i dle mého názoru, rozdíl v ceně nebyl dostatečně kompenzován rozdílem v kvalitě (oba objektivy byly shodně uvedeny na trh v roce 1998). Nový objektiv je tedy po 8 letech nástupcem, ale již v provedení "VR" řady, tedy objektivů s optickou stabilizací obrazu. Po dnes již "kultovním" objektivu Nikkor 18-70/F3,5-4.5 G ED-IF AF-S DX, jehož poměr kvalita/cena je hodnocen širokou rodinou Nikon-příznivců velmi pozitivně, přišla novinka Nikkor 18-200/F3,5-5,6 G IF-ED AF-S VR DX, která mnohým uživatelům objektivu 18-70 zamotala hlavu. Test objektivu 18-200 VR můžete najít zde. Mezičasem nás Nikon obohatil ještě o další objektiv s optickou stabilizací - Micro Nikkor AF-S VR 105 mm F/2,8 G IF-ED, jehož test si můžete prohlédnout zde. Současně s fotoaparátem Nikon D80 se objevil další objektiv Nikkor 18-135/F,3,5-5,6 AF-S DX IF ED (současná cena cca 11.500,- Kč) a s uvedením fotoaparátu Nikon D40 se objevila i inovovaná verze levného objektivu Nikkor 18-55/F3,5-5,6 G DX ED AF-S s označením II (v době psaní tohoto článku není objektiv prodejný samostatně).

Nový přírůstek do rodiny se pyšní červeným logem VR (VRII), jde tedy o objektiv s optickou stabilizací obrazu, NENÍ to objektiv typu DX a proto je použitelný i u klasických kinofilmových zrcadlovek, je typu AF-S (SWM) a je tedy vybaven ultrazvukovým a vnitřním (IF) ostřením. Zkratka ED značí použití skel (v tomto případě 2) se zvláště nízkým rozptylem, která mají zaručit vysokou ostrost a optimální podání barev a nenápadné písmenko "G" nám sděluje, že klasický clonový kroužek budeme hledat na objektivu marně - clonu lze nastavit pouze z těla fotoaparátu.

Protože při hodnocení je lépe porovnávat, než pouze suše konstatovat, postavme na startovní čáru 3 různé objektivy, stejné svým rozsahem. Jako zástupce nejlevějšího jsem si zvolil objektiv Tamron AF 70-300 mm F/4-5,5 Di LD Macro 1:2 (4.750,- Kč), druhým bude již výše zmíněný stájový kolega 70-300mm f/4-5.6D ED AF Zoom-Nikkor, jehož má být zde recenzovaný objektiv kvalitativním nástupcem. Podívejme se tedy nejdříve na technické parametry všech tří objektivů:

Technický parametr	Nikkor 70-300 VR	Nikkor 70-300 ED	Tamron 70-300
Použití na digitálních/analogových zrcadlovkách	ANO/ANO	ANO/ANO	ANO/ANO
Počet čoček/počet skupin	17/12 (2x ED)	13/9 (1x ED)	13/9 (1x LD⁽¹⁾)
Nejkratší zaostřitelná vzdálenost [m]	1,5 celý rozsah	1,5	0,95 ⁽²⁾
Průměr filtrového závitu [mm]	67	62	62
Rozměry: průměr × délka [mm]	80x143,5	74x116	76,6x116,5
Hmotnost [g]	725	505	435
Počet lamel clony	9	9	9
Obrazový úhel - na kinofilm	34°20’ - 8°10’	34°20’ - 8°10’	34 - 8°
Minimální clona	4,5 (70mm) 5,6 (300mm)	4,0 (70 mm) 5,6 (300 mm)	4.0 (70 mm) 5.6 (300mm)
Maximální clona	32 (70 mm) 40 (300 mm)	32 (70 mm) 45 (300 mm)	32 (70 mm) 45 (300 mm)
Maximální reprodukční poměr	1:4	1:3,9	1:2
Přední čočka se při ostření otáčí ⁽³⁾	NE	ANO	ANO
Při ostření mění svou délku	NE	ANO	ANO
Možné ruční zaostření v automatickém režimu	ANO	NE ⁽⁴⁾	NE
Možnost nastavení clony na objektivu	NE	ANO	ANO

Všechny parametry jsou převzaty z technických specifikací výrobců nebo odzkoušeny v praxi.
⁽¹⁾Zkratka LD (Low Dispersion) je analogická ke zkratce ED u objektivů Nikkor
⁽²⁾Objektiv je označován jako "makro", přepnutí se provádí přepínačem na objektivu v rozsahu 180-300mm
⁽³⁾Otáčení je nevýhodné vzhledem k použití filtrů
⁽⁴⁾Jde to, ale přes odpor zaostřovacího mechanismu - nedoporučuje se

Výše uvedená tabulka samozřejmě nezahrnuje všechny objektivy v rozsahu 70-300 mm, které lze na současném trhu koupit - pro úplnost ve stejném rozsahu má své objektivy např. i Sigma. Účelem našeho testu je ale porovnání výše uvedených objektivů, které by nám mělo z hlediska obrazové kvality odpovědět na následující otázky:

a) vyplatí se investovat z hlediska obrazové kvality do dražších objektivů nebo rozdíly mezi Tamronem a Nikkory nebudou podstatné?
b) jak velký je rozdíl v obrazové kvalitě mezi objektivy 70-300 ED a novým 70_300 ED VR? Je nárůst ceny vzhledem k obrazové kvalitě opodstatněný nebo jen připlácíme za stabilizaci obrazu a vnitřní ostření?

Testovací podmínky
Fotoaparát Nikon D2x, ISO 100, JPG FINE, automatická expozice s prioritou clony, centrální ostřící bod, stativ, automatické ostření, vypnutá funkce VR u 700-300 VR, ostrost ve fotoaparátu nastavena jako zvýšená. Černý rámeček kolem snímku označuje nejlepší výsledek v rámci dané ohniskové vzdálenosti u konkrétního objektivu. Při kritickém zkoumání výřezu prosím nezapomínejte, na JAK MALOU plochu snímku se díváte!

Po prostudování snímků si můžeme odpovědět na dvě otázky z úvodu:
a) potvrzuje se, že nový Nikkor 70-300 VR je na tom z hlediska obrazové kvality skutečně lépe, než jeho předchůdce 70-300 ED. Rozdíl je patrný v celém rozsahu clonových čísel, nejvíce ovšem na clonách 4 (4,5) a 5,6. Velkým překvapením je pro mne neostrost objektivu 70-300 ED na ohnisku 70mm a cloně 4. Podle očekávání a odpovídajícím způsobem k ceně podal svůj výkon Tamron, ovšem na některých ohniscích a clonách nejsou rozdíly vůči Nikkoru 70-300 ED velké.

b) rozdíl mezi "starým" Nikkorem 70-300 ED a novým 70-300 VR považuji za podstatný na všech ohniskových vzdálenostech pouze u nejnižších clonových čísel - ale to je přesně to, o co nám u těchto objektivů jde - docílit co nejlepší kresby na co nejnižší cloně, čímž dostaneme automaticky kratší čas, který je zvláště u dlouhých ohnisek kritickou veličinou (pokud nefotíte ze stativu nehybné scény, jako třeba nádraží).

Zároveň si na pořízených snímcích můžete povšimnout, zvláště zřetelné je to na ohnisku 300 mm, nestejnoměrného jasu - nejsvětlejší jsou většinou snímky z Nikkoru 70-300 VR, nejtmavší z Tamronu (i kontrast snímků je rozdílný ve prospěch VR verze Nikkoru). Všechny snímky vznikly za zcela srovnatelných podmínek během 5 minut za jasného dne bez mraků a tak můžeme rozdíly v expozici připsat bez okolků na vrub objektivům. Ostrost Nikkoru 70-300 VR není samozřejmě taková, jako u pevných ohnisek (např. Tamronu 90 mm/2,8 nebo Nikkoru 105 mm/2,8 VR), což se ovšem předpokládá. Stejně tak nedosahuje kvalit objektivů Nikkor 80-200/2,8 AF (AF-S) D ED nebo Nikkoru 70-200/2,8 a AF-S VR, což jsou ovšem zase jiné cenové (i váhové) kategorie. Ovšem v rozsahu 70-300 mm bude zatím kralovat nový Nikkor.

Vybalujeme
Nevím jak pro vás, ale pro mne je vždy vybalovaní nového objektivu takový malý svátek. Taková směsice zvědavosti a obav, zda splní mé očekávání. Kousek, který mám na test, byl podle označení na objektivu vyroben v Thajsku a nese pořadové číslo 285 (např. první várky objektivů 18-200VR byly vyrobeny v Japonsku, některé další potom již v Malajsii). Tentokrát se tedy Nikon rozhodl vyrábět je v Thajsku rovnou. Ve zlaté krabici dále naleznete klasický žlutý záruční list, sluneční clonu (HB-36), semišový váček na objektiv(CL-1022) a návod k použití (nikoliv v češtině, ale ostatní evropské jazyky jsou přítomny). Krytky na obě strany objektivu (přední LC-67, zadní LF-1) samozřejmě nechybí. Kódy v závorkách uvádím pro ty, co toto příslušenství stejně jako já pořád někde nechávají.

Použitelné fotoaparáty a funkce pro tento objektiv
Objektiv je samozřejmě vyroben pouze s bajonetem Nikon. Jak již bylo uvedeno výše, objektiv je konstruován i pro použití na plnoformátových (v případě Nikonu zatím tedy kinofilmových) zrcadlovkách. U digitálních zrcadlovek Nikon je přepočítané ohnisko vzhledem k APS-C snímači 105-450 mm. Zatímco pro novější digitální a kinofilmové zrcadlovky můžete využít všech nových funkcí objektivu, pro starší přístroje platí některá omezení - viz tabulka:

^{(*1) Zahrnuje i
případné motivové programy, (*2) Není možná ruční nastavení expozice
(režim M). Pokud používáte objektiv na fotoaparátu, který nepodporuje
režim VR objektivu, je nutné tuto funkci na objektivu vypnout, jinak
může docházet k nadměrnému vybíjení baterie fotoaparátu. Ačkoliv hlavní
použití tohoto objektivu nebude patrně práce s bleskem, přenáší tento
objektiv informaci o zaostřené vzdálenosti do fotoaparátu (pokud to
tento samozřejmě umožňuje) a napomáhá tak k přesnějšímu měření,
označovanému firmou Nikon jako "3D-Matrix"}

Použití telekonvertorů
Firma Nikon uvádí, že použití telekonvertorů s tímto objektivem není možné. Vzhledem ke světelnosti se tomu dá věřit.

Ovládání objektivu, dílenské zpracování
Po vybalení zjistíte, že objektiv je zatím ze všech dostupných objektivů tohoto rozsahu největší "macek". Porovnání rozměrů obecně známých objektivů vypadá následovně:

Dílenské zpracování objektivu hodnotím jako velmi dobré a precizní. Váha objektivu napoví, že většina součástí je poctivý kov. Ani při maximálním vysunutí při ohnisku 300mm se nikde nic neviklá, vůle výsuvného tubusu je prakticky nulová. Prstenec pro změnu ohniskové vzdálenosti je skutečně široký, při otáčení klade odpor tak akorát a jeho pohyb je plynulý s mírně menším odporem mezi ohnisky 70 a 100 mm. Na objektivu jsou vyznačeny ohniskové vzdálenosti 70, 100, 135, 200 a 300 mm. Změna ze 70 mm na 300 mm může proběhnout velice rychle, protože úhel otočení prstence mezi dvěma krajními polohami nedosahuje ani 90 stupňů. Rozhodně tedy nebudete muset při změně ohniska přehmatávat. Ve srovnání s konstrukcí objektivu Nikkor 70-300 ED (viz obr. výše) zjistíte, že zatímco na starším typu objektivu se nacházel zaostřovací prstenec u přední čočky objektivu, na novém typu se přestěhoval k tělu objektivu - zde mi nezbývá než konstatovat - je to dle mého názoru nešikovné, nešikovné, nešikovné. Nejde jen o to, že je prstenec zbytečně úzký (ostatně je stejně široký jako u staršího typu ED), ale nedovedu si představit jeho ovládání v rukavicích. Pokud chcete ostřit ručně, musíte uchopit objektiv těsně u těla fotoaparátu, čímž se celá soustava stane značně nestabilní. Navíc u teleobjektivů si milovníci klidných záběrů přírody na nejdelší ohnisko podkládají objektiv pytlíkem s pískem (čočkou či rýží) - takovéto podložení prakticky vylučuje použití ru

čního ostření. U staršího typu mohl zůstat prstenec ostření po podložení pytlíkem volný. Firma Nikon patrně předpokládá, že ruční ostření již vyšlo z módy. Ostatně u objektivu 18-200 VR je provedení prstence obdobné a ovládá se ještě hůře, protože je blíže k tělu fotoaparátu než u zde hodnoceného objektivu. Oproti objektivu 70-300 ED je zaostřovací prstenec zpřevodován "do pomala". Zatímco u objektivu 70-300 ED je nutné otočit zaostřovacím prstencem z jedné polohy do druhé o cca 100 stupňů, u tohoto objektivu je to již cca 170 stupňů a to je na hranici přehmátnutí. Naštěstí ručně nebudete přeostřovat z jednoho metru na nekonečno tak často. Jemnější chod ručního ostření má na druhé straně výhodu preciznějšího zaostření. Stupnice vzdálenosti je uvedena v metrech i ve stopách s vyznačením korekce ostření při snímání v oblasti infra. Pohyb ostřícího prstence je naprosto plynulý s přiměřeným odporem.

Přepínače na objektivu
Funkce přepínačů je naprosto stejná jako u objektivu Nikkor 18-200 VR, proto je na tomto místě nebudeme podrobně rozebírat, pouze zkráceně:
M/A - režim automatického ostření s možností kdykoliv zaostřit (doostřit) ručně. Pokud je fotoaparát vybaven přepínačem režimu ostření na těle S,C,M, musí být tento přepínače v režimu S (ostření po namáčknutí spouště) nebo C (průběžné ostření)
M - objektiv je v režimu ručního ostření a nastavení režimů ostření na těle fotoaparátu - S,C,M, nemá žádný vliv. Samozřejmě, pokud na těle fotoaparátu zvolíme režim M, tak i v případě, že objektiv bude nastaven do režimu M/A, budete muset ostřit ručně. Až vám tedy objektiv přestane automaticky ostřit, podívejte se na tělo fotoaparátu, zda jste náhodou nepřesunuli tu titěrnou páčku při vytahování z brašny do režimu M. Chod přepínačů je precizní a prakticky vylučuje nastavení mezipolohy. Další přepínač VR ON/OFF zapíná či vypíná režim stabilizace objektivu při namáčknutí spouště fotoaparátu do poloviny. Stabilizace je funkční i při ručním ostření, ale pozor - při stisknutí tlačítka AF-ON na těle fotoaparátu dojde k automatickému zaostření (pokud je nastaveno), ale stabilizace objektivu se nezapne - ta se zapíná pouze stiskem spouště do poloviny (takto se chovají všechny VR objektivy Nikonu). Poslední přepínač NORM/ACTIVE nastavuje režim přepínače VR v poloze ON - popis viz Nikkor 18-200 VR.

Zaostřování v praxi
Režim automatického ostření jsem zkoušel za jasného a slunného dne a zde pracoval na jedničku. S ubývajícím světlem a kontrastem snímané scény se občas dostává do potíží zvláště na ohnisku 300 mm, ale to je vzhledem ke světelnosti 5,6 na tomto ohnisku pochopitelné (zaostřovací modul fotoaparátu D2x pracuje skutečně precizně, u levnějších modelů fotoaparátů by mohla být ochota k zaostření trochu nižší, ale nezkoušel jsem to, vycházím z chování obdobných objektivů). Ostření je tišší a rychlejší než u objektivu 70-300 ED, k projetí celého ostřícího rozsahu potřebuje objektiv necelé dvě sekundy. Rychlosti ostření objektivů Nikkor 80-200 AF-S či 70-200 AF-S VR tento nový bumrdlíček sice nedosahuje, ale výkon podává velmi dobrý.

Stabilizace obrazu
Objektiv je vybaven optickou stabilizací další generace, kterou Nikon označuje jako VRII, stejná je použita i u objektivu 18-200 VR. Pracuje velmi dobře, více užírá baterie a její přínos zvláště na ohnisku 300 mm je skutečně podstatný. Výrobce udává udržitelnost časů až o 4 stupně nižší než u objektivu bez stabilizace, ale správně také podotýká, že záleží na snímané scéně a fotografovi. Což si můžeme přeložit také tak, že je stabilizován objektiv vůči snímané scéně, nikoliv scéna samotná - i líně se pohybující kachna bude při 1/20 sekundy mírně neostrá, zatímco krajina kolem ní může být dokonale ostrá. Stabilizace tedy méně nutí fotografa přemýšlet o čase ve vztahu k pohybu na scéně. A zmínku o fotografovi si můžeme přeložit tak, že každému se třesou ruce jinak. V souvislosti se stabilizací se často objevuje poněkud mylný názor, že objektiv může mít horší světelnost, protože ta je vyvážena stabilizací objektivu. Vzhledem k použitelným časům je to sice pravda, protože objektiv delším udržitelným časem pokryje bez problémů rozdíl mezi odpovídajícím časem při světelnosti objektivu 2,8 bez stabilizace a 4,5 (5,6) se stabilizací. Nelze ovšem zapomínat na rozostření pozadí ve vtahu k nízké cloně a dále na tzv. "zlaté oko" objektivu, které se obvykle pohybuje dvě clonová čísla nad minimální clonou a jedná se tedy o takové zaclonění, kdy objektiv poskytuje optimální kresbu. Zatímco objektiv o světelnosti 2,8 má své "zlaté oko" již kolem clony 4 nebo 5,6, objektiv o světelnosti 5,6 bude mít "zlaté oko" minimálně na cloně 8 či 11 - viz výše uvedené snímky. Z toho plyne závěr, že optimální je mít všechny objektivy o světelnosti 2,8 se stabilizací a bohatou štědrou tetičku :) Pokud fotografujete nehybné scény, podaří se vám někdy "udržet" v přijatelné kvalitě i téměř nemožné, výsledky nejsou ovšem vždy opakovatelné :) Následné fotografie jsou i v plném rozlišení:

Aberace, odolnost na protisvětlo
Aberace bývá dosti zveličovaný fenomén, protože pokud se vyskytne a najdeme ji na monitoru bez zvětšování na 200%, tak na běžné fotografii nebude zřetelná, pokud skutečně ruší, funkci na její velmi dobré odstranění má většina programů na úpravu fotografií (pečlivkové mohou fotit do Rawu a odstranit aberaci rovnou v programu Nikon Capture). U tohoto objektivu je na některých snímcích při širokém ohnisku viditelná, ale musel jsem se trochu snažit fotit větve proti slunci :) Se sluncem v záběru lze objevit i "prasátka". Ale nepovažuji ani jeden z těchto jevů u tohoto objektivu za rušivý, neřku-li podstatný, rušivá je snad pouze u drobných větví stromů na nejširším ohnisku. Svůj závěr si můžete z následujících fotografií můžete udělat sami (aberace se nejvíce projevuje na nejširším ohnisku a nejnižších clonách):

Podání neostrých oblastí, aneb "bokeh"
Nejedná se o typicky portrétní objektiv a ačkoliv má, stejně jako jeho předchůdce, 9ti lamelovou clonu, na větší vzdálenost ani na nejdelším ohnisku nelze vzhledem ke světelnosti 5,6 na 300mm docílit dokonale rozostřeného pozadí (na 1,5 metru samozřejmě ano, stejně tak při dostatečném odstupu pozadí). Ale je pravdou, že neostré oblasti jsou skutečně kulaté:

MTF charakteristiky objektivu
Pro vědecky založené povahy přidávám MTF křivky objektivů, aby si je přečetli sami, pro ostatní - čím jsou křivky v grafu výše a směrem doprava neklesají, tím lépe. Podrobněji v češtině o MTF např. zde.

A můj závěr?

Máte zatím pouze základní zoom, např. Nikkor 18-70, 18-55, Tamron 17-50 a hledáte levný teleobjektiv na občasné focení za lepších světelných podmínek (vyšší clony) nebo jste ochotni častěji použít stativ či nejste ochotni investovat nad 10.000,-Kč? Kupte si Tamron nebo Sigmu v rozsahu 70-300mm a fotografie více doostřete - na běžných fotografiích do rozměru 13x18 rozdíl patrně nepoznáte.

Máte zatím pouze základní zoom a požadujete velmi dobrou kvalitu snímků, oceníte stabilizaci, jste ochotni investovat kolem 15.000,- Kč nebo fotografujete na tele-ohniska často ale zároveň nechcete s sebou tahat zbytečná kila navíc? Kupte si tento objektiv. V tomto ohniskovém rozsahu, ceně a kvalitě v současné době nemá konkurenci.

Jste ochotni investovat více než 30.000,- Kč, váha a rozměry objektivu pro vás nejsou omezující podmínkou a zároveň požadujete nekompromisní kvalitu snímků a vynikající světelnost konstantní v celém rozsahu? Kupte si Nikkor 80-200/F2,8 ve verzi AF (AF-S) nebo rovnou Nikkor 70-200/F2,8 VR. Obrazová kvalita těchto objektivů je taková, že těch chybějících 100 mm ohniska doženete výřezem :)

Podle mého názoru se nástupce objektivu Nikkor 70-300/F4-5,6 ED firmě Nikon povedl. Těch pět desetin úbytku světelnosti na širším ohnisku nepovažuji za podstatné. Naopak ultrazvukové ostření, stabilizace, dobrá ostrost a zachování kompaktních rozměrů i váhy dělají z tohoto objektivu horkého kandidáta do vaší brašny za překvapivě přístupnou cenu (očekával jsem to horší). Uvedením tohoto objektivu se stává možná trochu problematická koupě jiného stájového kolegy, a to Nikkoru 80-400 f/4,5-5,6D ED VR AF Zoom, který při stejné světelnosti, starší VR technologii, provedení pouze AF a téměř dvojnásobné hmotnosti má "pouze" o 100mm delší ohnisko, zato stojí cca 50.000,- Kč! Dáte za těch 100mm 35.000,- Kč? Navíc při srovnatelném ohnisku 300mm má světelnost 5,3 a podle testů i zkušeností uživatelů se nedá říci, že by jeho ostrost byla bůhvíjaká - viz např. zde. Doufám, že firma Nikon tento objektiv nahradí nějakou AF-S verzí s VRII při světelnosti alespoň 4 na nejdelším ohnisku, jinak dle mého názoru po uvedení zde testovaného objektivu ztrácí jeho koupě poněkud smysl.

Doplnění: 5. července 2008
Hodně vody v řece uteklo a tak k D2x přibyl před vánoci 2007 novější bratříček Nikon D3. Neměl jsem čas testovat tento objektiv i na D3 a tak první skutečné focení na D3 si užil až minulý měsíc v Náhorním Karabachu (mimochodem - krásná země - turisty se tam nepokoušejí okrást ani taxikáři a lidé v horách a vesnicích jsou velmi přátelští - zatím). Při rozvažování fotografické výbavy - a slovo "rozvážit" je skutečně na místě - jsem nacpal do batohu D3, blesk SB-400 (který jsem vůbec nepoužil), náhradní baterii, Nikkor 14-24/2,8 a 24-70/2,8 a nastal problém s teleobjektivem 80-200/2,8. Po jeho umístění do brašny se tato stala pro můj skelet neúnosnou a tak byl po pár hodinách s těžkým srdcem opět vyjmut a nahrazen objektivem 70-300 VR. Úvaha byla jednoduchá - u FF snímače D3 si můžete dovolit zvýšit citlivost natolik, aby eliminovala sníženou světelnost objektivu 70-300 VR proti 80-200. S rychlostí ostření nebyl sebemenší problém. Níže si můžete prohlédnout pár snímků pořízených na D3 (a na přicházející D700 se dá předpokládat stejný výkon). Po kliknutí plné rozlišení - údaje v exifu.