Test Tamron 150-500 mm F/5-6.7 Di III VC VXD

Sony FE  (A057)

Všechny dosavadní testy objektivů zde

01.07.2021 - ceny uvedené v testu se mohou časem i výrazně lišit.

Tamron zveřejnil informaci o tomto objektivu 22. dubna 2021 a v červenci se první kusy objevují i v českých obchodech. Byl oznámen současně s objektivem Tamron 11-20/2,8. Ovšem v tomto případě se jedná o objektiv pro plnoformátové snímače.

Tamron má s podobným rozsahem ohniskových vzdáleností již dost velké zkušenosti - namátkově lze zmínit Tamron 150-600 G1 a G2 s bajonetem pro Nikon a Canon nebo Tamron 100-400. Toto je první objektiv s ohniskovou vzdáleností nad 300 mm pro bajonet Sony E - tato rodinka se v poslední době silně rozrůstá a pro plnoformátové snímače je dispozici již 10 objektivů:

Rozsah ohnisek 150-500 byl hodně používaný i v minulých letech - namátkově třeba Sigma 150-500f/5-6.3 (2010) nebo Tokina 150-500 f/5.6 AT-X SD. Z tabulky níže je jasně patrné, že u objektivu platíte hlavně za světelnost v daném rozsahu.

Hlavní konkurence na trhu (pouze pro bajonet Sony):

A jak rozumět označení objektivu?
Di III označuje řadu objektivů pro bezzrcadlovky (Di bylo označení objektivů pro plnoformátové zrcadlovky, Di II pro zrcadlovky s DX snímačem).
VXD - je označení systému ostření (Voice-coil eXtreme-torque Drive)

Pro představu rozsah ohniskových vzdáleností:

150 mm

500 mm

Při využití objektivu na APS-C snímačích bude úhel záběru odpovídat rozsahu ohnisek od 225 do 750 mm.

Designed in Japan, Made in Vietnam, sluneční clona se rodí na Filipínách. Musíme si zvykat, v Japonsku se toho už moc asi nevyrábí a v současné hospodářské situaci a stavu na fotografickém trhu je snížení nákladů mnohdy otázkou přežití.

Objektiv má kovový bajonet s těsnícím kroužkem proti vlhkosti. Vnější provedení kovových částí by mělo být z hliníku. Prstenec pro změnu ohniskové vzdálenosti je umístěn v přední části objektivu (což je při držení výhoda) a mezi krajními ohnisky stačí otočení o 75 stupňů, není tedy třeba přehmatávat, což je praktické. Daní za krátký chod je poněkud silnější odpor, ale i to může být výhodné, protože ze prstenec pro změnu ohniska budete objektiv držet. Naopak prstenec pro ruční ostření je umístěn až těsně u obruby stativové objímky a ruční ostření si vzhledem k nutnému způsobu držení celé sestavy dovedu zvláště na vyšších ohniskových vzdálenostech představit pouze na stativu. Chod ostřícího prstence je "kolem dokola", tj. prstenec dává pouze příkazy ostřícímu motorku a nemá žádné dorazy v krajních polohách a jde velmi lehce, možná až příliš. Při změně ohniskové vzdálenosti ze 150 na 500 mm se délka objektivu prodlouží o cca 74 mm. Ruční ostření je velmi jemné a precizní zaostření není proto žádný problém, ale ostření, jak už je dnes obvykle, není lineární - čím rychleji otočíte, tím dynamičtěji objektiv přeostří - ale hlavní oblastí použití určitě nebude natáčení videa.

Objektiv obsahuje dva asférické prvky (zelené), jeden s extra nízkým rozptylem (XLD- světle hnědá) a 5 prvků s nízkým rozptylem světla (LD - šedá). Je na mnoha místech utěsněn proti vnikání prachu a vlhkosti, jak se na objektiv v této cenové hladině sluší a patří.

Vnější čočka objektivu je opatřena fluorovou vrstvou, která odpuzuje vodu a umožňuje snadné čištění.

Objektiv podporuje funkci Eye-AF (ostření na oči lidí) i DMF (Direct Manual Focusing). Aktualizace firmware objektivu se provádí prostřednictvím fotoaparátu.

Objektiv je dobře utěsněn proti vlhkosti a nečistotám:

Na objektivu je přepínačů jako písku na poušti:

VC MODE - 1 - normální (horizontální i vertikální stabilizace), 2 - pro panning (pouze vertikální stabilizace) a 3 - umožňuje udržet rychle se pohybující motiv v hledáčku (čert ví, co to znamená - v anglické návodu "Mode that prioritizes framing", v německém "Modus, der den Bildauschnitt priorisiert".

VC/ON-OFF - zapnutí a vypnutí stabilizace. I v návodu se doporučuje na stativu stabilizaci vypnout.

AF-MF - známý přepínač. V poloze AF můžete přejít na ruční ostření jeho volbou ve fotoaparátu. Pokud je přepínač na objektivu v poloze MF, potom přepnutí na AF na fotoaparátu není samozřejmě možné.

Přepínač rozsahu ostření - plný rozsah, 3 metry až nekonečno a 15 metrů až nekonečno. V případě, že se vám nepodaří zaostřit na první pokus, nemusí objektiv projíždět celý ostřící rozsah a zaostření může být rychlejší, ale i v nastavení FULL, tj. plný rozsah, ostří velmi, velmi rychle.

Přepínače mají poměrně tuhý chod a zřetelně znatelné polohy - což je velmi dobře a protože jsou mírně vystouplé, tak při troše šikovnosti je přepnete i v rukavicích.

		Na objektivu se nachází ještě zámek, který umožňuje uzamknout objektiv na ohnisku 150 mm - zabraňuje to jeho vysouvání při transportu, zvláště, pokud budete nosit celou sestavu přes rameno. Ale tento objektiv disponuje ještě jednou vychytávkou - umožňuje uzamknout objektiv na libovolné ohniskové vzdálenosti povytažením prstence směrem od sebe - objeví se bílý proužek a nastavená ohnisková vzdálenost je uzamčena. Posunutím k sobě opět prstenec pro změnu ohniska uvolníte. Možná pro tento systém někdo využití najde (protože objektiv se při nošení nevysouvá) - já bych spíše uvítal, kdyby se tímto mechanismem uzamklo zaostření, tj. ostřící prstenec by ztratil svou funkci a vypnulo by se i ostření z fotoaparátu - při čekání, až přiletí ptáček na hnízdo by se to hodilo.
		Součástí objektivu je stativová patka (otočná a odnímatelná) se systémem uchycení Arca-swiss. V krabici najdete také imbus klíč a 2 šroubky, které lze namontovat do postranních otvorů - zůstanou trochu vyčnívat a slouží k lepšímu uchycení na stativ Arca-swiss. Já takový stativ užívám a proto vítám, že nemusím montovat další mezikus, abych upevnil objektiv na stativ. Sluneční clona má též zajímavé provedení - na jejím konci je plast nahrazen tvrdou gumou - ta chrání při nárazu lépe než plast a při postavení fotoaparátu na objektiv (což tedy moc nedoporučuji), neklouže. Lze ji samozřejmě nasadit na objektiv pro transport obráceně.
Dalším doplňkem jsou dva úchyty po stranách stativové objímky, do kterých lze uchytit popruh pro lepší vyvážení celé sestavy a pohodlnější transport (obdobné jako u Sony 200-600). Od určité hmotnost objektivu to již dává smysl.

Objektiv nelze použít s konvertory Sony (s žádnými konvertory, není pro tento účel konstruován).

Průběh minimální zaostřovací vzdálenosti a poměru zvětšení:

Průběh světelnosti: 150 - 240 mm - f 5, 241 - 390 mm - f 5.6, nad 390 mm - 480 mm - f 6.3 a 480 - 500 mm - f 6.7. Světelnost 6.7 má tedy objektiv pouze v posledních 20 mm ohniskového rozsahu, což je velmi dobrá zpráva.

Podívejme se na MTF křivky:

Tamron uvádí ve svých propagačních materiálech rovnou srovnání se dvěma objektivy Sony. Kdyby vypočítané hodnoty nevyznívaly pro objektiv příznivě, tak by je neuváděl :)

Pro všechny snímky, není-li uvedeno v příslušné části jinak, platí:
- fotoaparát Sony A7-RIII, formát RAW komprimovaný, profil obrazu - VYPNUTO, kreativní styl Standard - kontrast 0, sytost 0, ostrost 0.

- zpracování v programu Capture One Express for Sony (doporučován ke zpracování firmou Sony) - ponechány výchozí hodnoty programu pro zpracování RAW snímků: Sharpening 180, Radius 0,8, Threshold 1, Lens Correction: Profile: Manufacturer Profile, Chromatic Aberation ON, Hide Distorted Areas ON. Base Characteristics: ICC Profile Sony A7RM3A Generic, Curve: Auto. Noise Reduction: Luminance, Detail i Color - 50. Clarity Method: Natural. Zkrátka jsem ponechal výchozí hodnoty programu.

Výřezy ze snímků jsou v poměru 1:1, což na mém monitoru odpovídá tiskové velikosti cca 180 x 120 cm. Sony A7-RIII, stativ, samospoušť, elektronická závěrka, samospoušť. Převod do JPG v programu Capture One Express, rozlišení originálních snímků je 7.952 x 5.304 bodů - cca 42 mpx. Každý snímek byl fotografován 2x, aby bylo vyloučeno teoretické chvění stativu - snímky byly totožné, vybrán vždy jeden z nich, proto jsou mezi číslováním snímků mezery.

150 mm
Clona		levý horní roh	střed	pravý dolní roh
5,0
5,6
8
11
16
Nejostřejší snímek získáte na clonovém čísle 5,6. Zajímavé je nepatrné snížení ostrosti na clonovém čísle 8 (není to chyba testu, ověřeno opakovanou expozicí).
200 mm
5
5.6
8
11
16
Nejostřejší snímek získáte na clonovém čísle 8
300 mm
5,6
8
11
16
Nejostřejší snímek získáte na clonovém čísle 8.
400 mm
6,3
8
11
16
Nejostřejší snímek získáte na clonovém čísle 8 až 11.
500 mm
6,7
8
11
16
Nejostřejší snímek získáte na clonovém čísle 11 a opět se zde projevuje jako na ohniskové vzdálenosti 150 mm mírný pokles ostrosti na clonovém čísle 8 - tentokráte ale pouze na okrajích snímku.

Závěr: Ostrost je skutečně výborná a nejlepší je prakticky vždy o jedno clonové číslo výše, než je maximální světelnost na dané ohniskové vzdálenosti. Na clonovém čísle 16 se již na všech ohniskových vzdálenosti projevuje neostrost obrazu vlivem difrakce - ale kdo by tímto objektivem fotil na clonu 16? Velice potěšující je, že objektiv je velmi ostrý již od nejnižšího clonového čísla na dané ohniskové vzdálenosti a rozdíly na prvních třech clonových číslech jsou skutečně minimální. Mějte na paměti, že se díváte na výřezy odpovídající tiskové velikosti fotografie 180 x 120 cm!!! Na konci testu najdete porovnávací snímky s objektivem Sony 200-600/5.6-6.3 G OSS.

.

Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh lepší (s výjimkou bodových zdrojů světla - odlesků). Další snímky najdete v galerii na konci testu.

V této oblasti má objektiv přímo nadstandardní výsledky - pozadí dokáže být velmi měkké a příjemné a to dokonce i v případech velmi blízkého, kontrastního a nesourodého pozadí. Žádné ošklivé obtahování kontur, pěkné plynulé přechody bez nežádoucích struktur. A nastává prubířský kámen objektivů - neostré podání bodových světelných zdrojů, které vždy nejlépe prověří odlesky na vodní hladině nebo chromovaných částech automobilů: Tento výsledek odpovídá objektivům s proměnlivou ohniskovou vzdáleností a ani v tomto případě se fyzikální zákony výrobci nepodařilo oklamat. Záleží na stupni rozostření, ale většinou se objeví v bodových odlescích "cibulové" kroužky, doplněné barevnou strukturou. Takže s tímto typem odlesků zacházejte ve svých snímcích opatrně, pokud je budete chtít hodně zvětšovat.

Závěr: Ve snímcích s bodovými světelnými zdroji nebo odlesky se v nich objeví struktura, kterou zvykneme nazývat "cibulovou". Je to u těchto typů objektivů normální a spíše by mne udivilo, kdyby tomu tak nebylo. Ale na druhou stranu je bokeh bez odlesků překvapivě a nadstandardně pěkný, jak můžete vidět u "normálních" snímků.

Aberaci, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových nebo zelených obrysů (nejvíce na okrajích) - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině, jemné větvičky stromů nebo odlesky na chromovaných předmětech. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1. U následujících snímků bylo vypnuto automatické odstraňování aberace při převodu z raw formátu do JPG:

Zkusil jsem všechny situace, na kterých lze každý objektiv nachytat - nic, nic, nic - a snad jen u odlesků slunce ve vodě a v neostrých částech dlažby na ohniskové vzdálenosti 150 mm lze při zvětšení 1:1 nalézt něco, co bychom mohli aberací nazvat. Ale při zapnutí automatického odstraňování aberace uvidíte aberaci asi tak často, jako přebytkový státní rozpočet.

Závěr: Nejen u tohoto typu objektivu, ale i obecně je to jednoznačně vynikající výsledek.

Rychlost

Rychlostí ostření patří určitě do vyšší třídy. Ostření je skutečně velmi hbité, nezjistil jsem žádné "dýchání" nebo projíždění ostřícího rozsahu. Rychlost ostření je vždy dána kombinací fotoaparát+objektiv. V mém případě se jednalo o Sony A7RIII.
Pozn.: Pokud máte fotoaparát Sony, který je schopen pořídit více než 15 snímků/s, bude při použití tohoto objektivu omezen počet snímků na sekundu na max. 15. Je to patrně nějaké kurvítko v Sony fotoaparátech (asi ochrana před "cizími" objektivy) :)

Přesnost

Elektronické zrcadlovky nemají problém s přesností zaostření. U fotoaparátu A7RIII jsem spíše bojoval s velikostí ostřícího bodu, zvláště u snímků na krátkou vzdálenost a vyšší ohniskovou vzdálenost (typicky brouk na květině), kdy i velikost zaostřovacího bodu "S" je u tohoto fotoaparátu dle mého názoru stále příliš velká.

Závěr: V přesnosti zaostření jsem nezjistil žádný problém a rychlost ostření je výborná jak v režimu AF-S tak AF-C, doba přeostření mezi krajními polohami je 0.7 s.

Jak výše uvedeno, objektiv má tři režimy stabilizace - 1-normální, 2-pouze ve vertikální rovině (panning) a třetí volbu, kterou nazývá Tamron "framing". Nejdříve ke stabilizaci obecně - nezdá se mi tak účinná, jako jsem zvyklý u jiných objektivů Tamron (třeba Tamron 150-600 G2 - v provedení Canon jde nasadit přes redukci i na Sony). Pouze nevím, zda je to záležitost spolupráce se Sony A7RIII, samotného objektivu nebo fotoaparátu.  Pravdou je, že volba 3 stabilizuje v hledáčku lépe než volba 1. Objektiv není žádné chrastítko, přece jen něco váží a udržet hledáček v klidu na ohnisku 500 mm je trochu problém. Tamron deklaruje u tohoto objektivu až 4 EV, ale tento parametr bych bral, zvláště v režimu 1, s rezervou.

Asi všichni chceme mít fotografii ostrou - což ve většině případů znamená, že si ji zobrazíte na monitoru 1:1 a koukáte, zda je ostrá. Malý háček je v tom, že v tu chvíli se (samozřejmě podle rozlišení snímače), můžete dívat na detail odpovídající třeba rozměru fotografie 160 x 120 cm. Pokud budete tisknout fotografii v tomto rozměru, pak je takové posouzení ostrosti v pořádku. Když ovšem fotografii v počítači zmenšíte, tj. změníte rozlišení a mírně doostříte, bude fotografie vypadat ostřeji, než odpovídá jejímu prostému doostření při změně velikosti. V této souvislosti se objevuje mylný názor, že při použití APS-C snímačů je třeba pro ostrou fotografii pracovat s kratšími časy expozice, aby byla fotografie ostrá. Není to pravda - sice máte menší úhel záběru, ale ohnisková vzdálenost objektivu zůstává stejná, pouze hledíte na výřez - takže objekt vám v hledáčku zdánlivě sice více "poskakuje", protože je více přiblížený, ale na ostrost fotografie to nemá vliv - nejlépe si to můžete ověřit tím, že plnoformátový snímač přepnete do APS-C režimu.

Za dob kinofilmu, kdy stabilizace v objektivech neexistovala, platila poučka, že expoziční čas by měl být obrácenou hodnotou ohniskové vzdálenosti - takže u ohniskové vzdálenosti 500 mm by to měl být nejméně 1/500s. To platilo v době, kdy se fotilo na kinofilm. Dnešní digitální snímače ovšem poskytují již daleko větší rozlišení obrazu než umožňoval kinofilm a při rozlišení např. 40 mil. bodů je vidět v zobrazení 1:1 i sebemenší neostrost. V těchto případech by mělo platit, že expoziční čas by měl být ještě kratší, než odpovídá výše uvedené poučce. Pokud výrobce uvádí až 4 stupně stabilizace, znamenalo by to, že ostrou fotografii byste měli pořídit i na 1/500, 1/250, 1/125, 1/60 s - ano, 1/60s. Je to teorie. Každému se třesou ruce jinak. Mně se to povedlo velice vzácně:

níže 1/50s f 6.7 500 mm

níže 1/100s f 6.7 500 mm

Ale nejčastěji to skončilo takto:
níže 1/50s f 6.7 500 mm

Tento objektiv má ještě jednu zvláštnost - u běžného objektivu se stabilizace aktivuje namáčknutím spouště a teprve poté můžete slyšet jemné vrnění motorku stabilizace v objektivu. U tohoto objektivu můžete slyšet jemné vrnění po celou dobu, kdy je fotoaparát zapnut a je v pohotovostním režimu i v případě, že je stabilizace na objektivu vypnutá. Dá se předpokládat, že to bude mít nějaký vliv na výdrž baterie a pokud bude objektiv použit pro natáčení videa, tak vždy s externím mikrofonem.

Až budete posuzovat ostrost svých snímků, nepleťte si neostrost se špatným zaostřením - v následující ukázce je ostřící bod na vrabčákovi, ale problém je, že i ten nejmenší ostřící bod u A7RIII pojme celého vrabčáka a tak při hloubce ostrosti 3 cm má ostrý zadeček, nikoliv však zobák:

níže 1/125s f 6.7 500 mm

Udělal jsem si takový malý pokus - ze stoje, ohnisko 500 mm, clonové číslo 6.7, stabilizace režim 3, vzdálenost 12 metrů, expoziční čas 1/100 s, pořízeno 16 snímků v řadě - samostatné expozice s automatickým zaostřením po každém snímku.

Celkem 16 pokusů za sebou. Díváme se samozřejmě na výřezy z tiskové velikosti 120 x 180 cm, takže výřez z fotografie 30x40 cm by vypadala asi takto (vlevo) a tam nemáte šanci u poloviny výše uvedených výřezů tu neostrost poznat - navíc můžete fotografii trochu doostřit, což jsem zde neučinil. Přesto za opravdu ostré lze označit pouze 2 snímky ze 16, pro formát 30x40 cm by jich bylo po mírném doostření použitelných dalších 6 - polovina snímků by byla z hlediska ostrosti nepoužitelná. Stabilizace je tedy dobrá věc, ale není všemocná - stativ (alespoň monopod) nebo vyšší ISO pro kratší časy je jistota - lepší trochu šumu, než neostrý snímek.

Závěr: běžná stabilizace se mi u tohoto objektivu - zvláště na ohniskové vzdálenosti 500 mm v režimu 1 - zdá méně účinná, než je u objektivů tohoto ohniska vybavených stabilizací, běžné. Toto mé konstatování ovšem musím omezit na fotoaparát Sony A7RIII, protože nejsem schopen posoudit, jak se bude chovat objektiv ve spolupráci s jiným fotoaparátem vybaveným též vlastní stabilizací. Výraznější stabilizace se dočkáte v režimu 3, který zhruba odpovídá režimu stabilizace porovnatelných objektivů a budete jej asi používat nejčastěji. Nicméně dovedu si představit silnější účinek stabilizace alespoň o 1 EV.

Všechny snímky v této části jsou upraveny - ztlumeny jasy a zesvětleny stíny

Při fotografování v protisvětle (spíše v "protislunci") dochází k úbytku kontrastu a může dojít i k závoji v části snímku a vytvoření odlesků.

Závěr: Při fotografování proti slunci se může objevit na fotografiích závoj či odlesky. Z tohoto hlediska lze výkon objektivu zhodnotit jako průměrný, v dané cenové kategorii objektivu jako normální.

Nehodnotím, nepokládám to u tohoto typu objektivu za důležité.

Ano, na nejnižších clonových číslech se vyskytuje a nepokládám ji u tohoto typu objektivu za podstatnou. Pokud vadí, lze ji velmi lehce odstranit v jakémkoliv editoru.

Fotoaparát Sony A7-RIII, formát RAW komprimovaný, profil obrazu - VYPNUTO, kreativní styl Standard - kontrast 0, sytost 0, ostrost 0. Zpracování v programu Capture One Express for Sony (doporučován ke zpracování firmou Sony) - ponechány výchozí hodnoty programu pro zpracování RAW snímků: Sharpening 180, Radius 0,8, Threshold 1. Lens Correction: Profile: Manufacturer Profile, Chromatic Aberation ON, Hide Distorted Areas ON. Base Characteristics: ICC Profile Sony A7RM3A Generic, Curve: Auto. Noise Reduction: Luminance, Detail i Color - 50. Clarity Method: Natural. Zkrátka jsem ponechal výchozí hodnoty programu. Vše fotografováno z ruky se zapnutou stabilizací objektivu v režimu 3.

 Pod každým snímkem je skryto plné rozlišení 90% kvality JPG (z důvodu velikosti originálních souborů).

Tento typ objektivu si pořizujeme většinou kvůli nejvyšší ohniskové vzdálenosti - v tomto případě 500 mm. Každý objektiv má své kladné i horší stránky, v tomto případě těch horších naštěstí moc není:

+ relativně kompaktní konstrukce
+ výborná ostrost již od nejnižších clonových čísel v celé ploše obrazu
+ prakticky žádná aberace
+ velmi rychlé a přesné ostření (zkoušeno na Sony A7III, která někdy zaostřila přesně, ale jinam :)

+ možnost uzamknout objektiv na libovolné ohniskové vzdálenosti
+ uživatelé stativů s montáží Arca Swiss nepotřebují šroubovat na stativovou patku další destičku

+ utěsnění objektivu proti prachu a vlhkosti

+ až do ohniskové vzdálenosti 480 mm si objektiv udrží světelnost 6,3

+ relativně příznivá cena v poměru cena/výkon

- nelze použít žádný telekonvertor

- náchylnost k závoji a reflexům u snímků v přímém protisvětle (resp. se sluncem v záběru)

- pro někoho menší účinek stabilizace, "až 4 EV" uváděné v propagačních materiálech nemohu potvrdit, spíše bych se přikláněl k "až 3 EV"

Pokud by se vám snad stýskalo po 600 mm, tak vězte, že rozdíl mezi 500 a 600 mm je následující:

------------------------------------------------------------------------------

Doplnění

Podařilo se mi pro srovnání zapůjčit objektiv Sony FE 200-600/5.6-6.3 G OSS a nabízím pár srovnávacích snímků na shodných ohniskových vzdálenostech - sice jsem zajistil stejnou pozici fotoaparátu, ale natočil jsem jej opačným směrem - nicméně se domnívám, že to vypovídací hodnotu nesnižuje, rozhodně střed obrazu je 100% srovnatelný. Výřezy jsou z nejnižších clonových čísel na dané ohniskové vzdálenosti:

	levý roh	střed	pravý roh
200 mm
5,6 Tamron
5,6 Sony
300 mm
5,6 Tamron
5,6 Sony
400 mm
6,3 Tamron
6,3 Sony
500 mm
6,7 Tamron
6,3 Sony
V části testu o ostrosti jsou uvedeny MTF grafy, které ukazují u Tamronu mírně lepší přenos kontrastu i ostrosti v okrajových částech obrazu proti Sony 200-600. Po provedený testech si troufnu tvrdit, že výsledky v ostrosti jsou zhruba srovnatelné. Což je vlastně dobrá zpráva, protože Sony 200-600 je o 17.000,- Kč dražší, má ovšem trochu menší vinětaci, což je vidět např. na ohnisku 500 mm.

Objektivy k testu pochází z běžné distribuce nebo jsou zapůjčené od dodavatelů či jiných fotografů.
Porovnání jiných kusů může vést vzhledem ke kusové variabilitě výroby k jiným výsledkům a skutečně za to nenesu odpovědnost.