Test TAMRON 17-35 F/2.8-4 Di OSD
(Model A037)

Všechny dosavadní testy objektivů zde

15. 11. 2018

Dne 21. září roku 2018 byl stanoven jako oficiální datum pro zahájení prodeje nového objektivu Tamron s oficiálním názvem 17-35 mm F/2.8-4 Di OSD. Di zkratka je jasná - je určen pro fotoaparáty s plnoformátovými snímači a zkratka OSD (Optimized Silent Drive) poukazuje na vylepšené ostření. Objektiv se pyšní i zkratkou FLR (najdete na krabici), značící Fluorine Coating - přední čočka objektivu je opatřena fluorovou vrstvou, která zabraňuje usazování nečistot. Objektiv je dle výrobce konstrukčně odolný proti vlhkosti a je nejmenší a nejlehčí ve své třídě. Předchůdce tohoto objektivu Tamron SP AF 17-35 F/2,8-4 Di LD IF se v současné době již nový neprodává, stále je ovšem občas dostupný v různých barazerch.

Technické parametry

Před dalším testováním se musíme podívat, jaký máme v současné době (listopad 2018) výběr z běžně dostupných objektivů na trhu:

(1) poměr mezi krajními ohniskovými vzdálenostmi (vyšší číslo = větší pokrytý rozsah ohniskových vzdáleností)
(2) pokud objektiv nemá závit pro filtr, má vypouklou přední čočku, která nasazení filtru znemožňuje. Zpravidla má také pevnou sluneční clonu - nelze ji sejmout.
(3) cena se může u jednotlivých prodejců mírně lišit

Naposled jsem se testováním širokoúhlých objektivů na plnoformátové snímače zabýval v lednu 2015 (porovnání Tamronu 15-30 a Nikonu 14-24) a únoru 2010, kdy jsem porovnával 3 objektivy - Nikkor 14-24, Nikkor 16-35 a dnes již velmi málo prodávaný Nikkor 17-35/2,8 (někteří prodejci jej mají stále v nabídce za cca 50.000,- Kč, ale většinou je, vzhledem k jeho konstrukčnímu stáří, nedostupný. Navíc byl vyvinut ještě pro kinofilmové přístroje a jeho použití na digitálních zrcadlovkách nemohu doporučit - k dispozici je řada lepších a levnějších objektivů). Předchůdce tohoto objektivu je u Tamronu starý již 11 let a jeho test můžete najít zde (test tehdy proběhl na fotoaparátu s DX snímačem (D2x), protože Nikon v té době neměl plnoformátovou zrcadlovku.

Do tabulky výše jsem vybral pouze objektivy, jejichž nejkratší ohnisko začíná pod 24 mm, protože většina "základních" objektivů s proměnlivou ohniskovou vzdáleností na plnoformátové snímače na tomto ohnisku začíná (Nikkor a Tamron 24-70, Nikkor 24-120 atd.).

Jednoznačně a s velkým náskokem je nejdražší Nikkor 14-24/2,8 (promiňte, pomíjím nesmyslnou cenu Nikonu 17-35/2,8), který také doposud vítězil i hmotností. Nejlevnějším objektivem se světelností 2,8 je Tokina 16-28/2,8. Nejnižší hmotnost má Nikkor 18-35/3,5-4,5, nejlevnější z nabídky je Tokina 17-34/4. Nejširší ohnisko má zase Sigma 12-24/4.

A jak si vede v tomto seznamu nový Tamron?  Jak můžete vidět, tak "závodní" pole je v tomto segmentu poměrně plné. Nový Tamron je tedy papírově druhým nejlevnějším objektivem z tabulky s druhou nejnižší hmotností.

Objektiv v tomto testu nebudu s ničím porovnávat, protože Nikon 17-35/2,8 nemá smysl kupovat vzhledem k jeho kvalitám (byl ve své době dobrý pro kinofilm, pochází z roku 2003), Tokina 17-35/4 je trvale nedostupná a Nikkor 18-35/3,5-4,5 nemám k dispozici. Ale když si prohlédnete jiné testy širokoúhlých objektivů, které jsem dělal, získáte názor sami.

Vybalujeme

V úhledné bílé krabičce najdete vše, na co jste zvyklí - mimo objektivu s přední, zadní krytkou a sluneční clonou i záruční list se standardní dvouletou zárukou, kterou je možné po registraci - je možná do 2 měsíců od nákupu objektivu - prodloužit zdarma na 5 let.

Mechanické provedení

Je to takový malý lehký plasťáček (nic ve zlém) a jak praví nápis na objektivu Made in Vietnam Designed in Japan, u kterého se asi nebudete rozmýšlet, zda jej dát do batohu či ne. Průměr závitu filtru také jistě potěší - standardních nikoních 77 mm. Vše se otáčí plynule, objektiv při změně ohniska prakticky nemění svou délku (cca o 5 mm na na ohnisku 17 mm). Bajonet je kovový s utěsněním, zbytek objektivu je plastový. Objektiv je vybaven pouze jediným přepínačem automatického/ručního ostření. Při ostření se otáčí zaostřovací prstenec a pokud nepřepnete do režimu ručního ostření (na objektivu), bude v případě ručního ostření (či korekce automatického zaostření) klást odpor a ucítíte, že pohybem otáčíte i ostřícím motorem.

Ostření objektivu (je-li to potřebné) je možné seřídit přes tamroní Tap-in konzoli pro 5 ohnisek a 3 vzdálenosti. Clona je ovládána elektromagneticky. Protože je objektiv vybaven vlastním ostřícím motorem, bude objektiv fungovat i na nikonech řady D3xxx a D5xxx. Ruční ostření je velmi plynulé a ostřící prstenec můžete otáček jedním prstem.

Blíže k objektivu je umístěn prstenec pro změnu ohniskové vzdálenosti - pokud budete objektiv podpírat prsty až na jeho okraji, tak se při automatickém ostření budete možná zpočátku lekat otáčení ostřícího prstence, ale jde si na to zvyknout.

Všechny následující fotografie jsou pořízené fotoaparátem Nikon D850.

Budu porovnávat na třech ohniskových vzdálenostech - při převodu v programu Capture NX-D byla VYPNUTA .

	2,8	4	5,6
17 mm
	3,3	4	5,6
24 mm
		4	5,6
35 mm	--

Zbytek clon nemá smysl zkoumat, protože to bude už jenom lepší. Šedivý rámeček kolem snímků tam není náhodou - má tonalitu středu snímku a ukazuje, jak moc se liší světlost snímku ve středu a na okrajích. V ideálním (teoretickém) případě by rámeček neměl být nikde vidět a měl by splynout se snímkem (což se ovšem doposud nikdy nestalo:).

Závěr: Nejvíce je vinětace viditelná a poměrně výrazná na ohnisku 17 mm a clonu 2,8. Od clony 4 si jí patrně na normálních snímcích nevšimnete. Je ovšem třeba vzít v úvahu, že v programu CNX-D bylo vypnuto automatické odstraňování (potlačování) vinětace. Vlevo vidíte vinětaci na ohnisku 17 mm a cloně 2,8 při zapnutí funkce korekce vinětace v programu CNX-D. Pokud budete objektiv používat na fotoaparátech vybavených DX snímači (přibližně červený rámeček), nemusíte si s vinětací dělat žádné starosti.

Opět na porovnatelných ohniskových vzdálenostech (mírně odlišná velikost cihel je dána tím, že snímky jsou fotografované z ruky a každý centimetr odchylky ve vzdálenosti od zdi je na těchto ohniscích hodně patrný - na výsledek to však nemá žádný podstatný vliv - a ten stín v levém dolním rohu jsem já).

17 mm	24 mm	35 mm

Závěr: Největší zkreslení (žádné překvapení) je na ohnisku 17 mm (soudkovité), na ohnisku 24 mm je naprosto minimální a na ohnisku 35 je mírné soudkovité. V běžných případech by v editoru byla nutná korekce na 17 mm (zvláště třeba u snímků architektury), od ohniska 24 mm již žádné zkreslení není na normálních fotografiích viditelné. Pokud by vás zajímalo porovnání s Nikkorem  18-35/3,5 - 4,5, (který vychází na ohnisku 24 mm trochu hůře), tak je zde, odkud jsem si v tomto případě dovolil obrázky převzít, protože Nikkor nemám k dispozici pro srovnání.

Zkusme se nejprve podívat na MTF grafy (přerušovaná kolmá čára vyznačuje obrazové pole DX snímačů)

Tamron 17-35/2,8-4 Di OSD (na 17 a 35 mm)

Nikon 18-35mm f3.5-4.5G (na 18 a 35 mm)

Tamron 15-30mm f2.8 VC (na 15 a 30 mm)

Pokud budeme uvažovat obrazové pole FX snímačů, na širokém ohnisku vede jednoznačně v ostrosti Tamron 15-30, následován zde testovaným objektivem. U DX snímačů jsou oba tyto objektivy v ostrosti vzácně vyrovnané, dokonce zde testovaný Tamron vychází i o trochu lépe. Podle MTF křivek je na tom Nikon 18-35 nejhůře a zcela výrazně v okrajových částech obrazu (i když u Tamronu 15-30 je ostrost zobrazena na cloně 2,8, zatímco u Tamronu na cloně 4).

Stativ, automatické ostření, dálková spoušť, režim live view, automatická expozice s předvolbou clony. Zdroj - formát NEF, převod do 90% kvality programem Capture NXD do JPG (automatické odstranění aberace VYPNUTO), jinak bez úprav. Provedené výřezy odpovídají tiskovému formátu 120x180 cm!

	Originální snímky -------->
17 mm	střed	roh		střed	roh
2,8			4
5,6			8
11			16
	Potěšitelné je, že ve středu obrazu je objektiv ostrý již od clony 2,8, což se o rohu říci nedá, ale zase to není taková hrůza. Ve středu obrazu je výsledek velmi dobrý a stabilní až do clony 5,6, na které také dochází k výraznému zlepšení ostrosti v rozích. Na cloně 8 došlo ke zhoršení ostrosti, ale protože to nedává moc smysl, přičítal bych to i nějaké svojí chybě. Od clony 11 již dochází k mírnému zhoršení ostrosti ve středu obrazu i v rozích, na cloně 16 je již zvýšená neostrost vlivem difrakce.
	Originální snímky -------->
24 mm	střed	roh		střed	roh
3,2			4
5,6			8
11			16
	Na nejnižší cloně 3,3 je kresba ve středu i na okraji měkčí, k výraznějšímu posunu dochází na cloně 4, na cloně 5,6 a 8 je již i výborná ostrost i v rozích a od clony 11 se začíná vlivem difrakce ostrost zhoršovat.
	Originální snímky -------->
35 mm	střed	roh		střed	roh
4			5,6
8			11
16			22
	Platí zde to samé, co pro ohnisko 24 mm. Nejlepší ostrost ve středu obrazu je na clonách 8 a 11, od clony 16 se začíná ostrost zhoršovat, na clonu 22 doporučuji nefotit.

Závěr: Ve středu obrazu je kresba výborná prakticky již od nejnižší clony až do clony 11. Pokud jde o rohy snímku, dostanete velmi dobrou ostrost mezi clonami 5,6 až 11. Vzhledem k cenové hladině objektivu jsou výsledky skutečně pozoruhodné a očekával bych je spíše ve vyšší cenové hladině.

Snímky jsem pořídil na obě krajní ohniska od nejnižší clony až do clony 16 (22).

17 mm
35 mm
Jednalo se o vycházející podzimní sluníčko. Různé barevné odlesky (a skutečně jich není mnoho) se začínají na většině snímků projevovat až od clony 11 výše. Navíc si můžete všimnout, že objektiv umí udělat kolem jasného zdroje na vyšších clonách "hvězdičku", což milovníky zasněžených plání potěší (také mám raději hvězdičku než flek). Všechny snímky jsou fotografovány bez stativu, zpracovány v Capture NX-D s vypnutým odstraněním aberace.

Závěr: Když vezmu (a i když nevezmu) v úvahu cenovou kategorii objektivu, je odolnost na protisvětlo (prasátka) velice, velice dobrá až výborná. Za tyto výsledky by se nemusely stydět podstatně dražší objektivy. Pokud je světelný zdroj přímo v záběru, jsou výsledky lepší, než když se světelný zdroj nachází těsně mimo snímek - viz vlevo (ale kdo by takto fotil, že).

Z hlediska rychlosti - není to žádný rychlík, ale ostří i tak dost rychle, protože ostřící dráha je velmi krátká - v tišším prostředí určitě uslyšíte ostřící motorek ostření. Spolehlivost správného zaostření je většinou záležitostí fotoaparátu - na D850 nebyl problém.

Závěr: Rychlost ostření nenadchne ani neurazí (není to AF-S). Trochu zamrzí otáčení ostřícího prstence při automatickém ostření, už jsem si odvykl a tak mne to zpočátku trochu lekalo.

Fialové a zelené obrysy lze najít obecně v kontrastních částech obrazu, na nejnižších clonách a nejviditelnější je aberace na okrajích obrazu - vybral jsem ze všech snímků ty nejhorší, které jsem našel (výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 120x180 cm). U všech snímků bylo při převodu vypnuto automatické odstranění aberace! Někde můžete náznaky aberace odhalit (viz výše testovací snímky, u kterých bylo též automatické odstranění aberace vypnuto), ale při zapnutí funkce odstranění aberace ji už nenajdete.

Závěr: I bez odstranění aberace v editoru jsou výsledky až neuvěřitelné - možná vás bude trápit ostrost objektivu v okrajových částech obrazu při nejnižších clonách, ale aberace zcela jistě nebude patřit k problémům, které budete muset řešit. Výsledky jsou pro tuto kategorii objektivu až neuvěřitelné.

Upozorňuji, že se díváte na výřezy z velikosti fotografie odpovídající tiskové velikosti 120 x 80 cm! Vybral jsem snímky s největšími "vadami". Dole v galerii můžete fotografie, na kterých je bokeh ucházející.

Závěr: Nebudeme si nalhávat, portrétní objektiv to asi nebude (a ani k tomu není určen). Bokeh asi nebude nejsilnější stránkou tohoto objektivu - objevují se nehezké "penízky" a pozadí je trochu chaotické - ale na druhou stranu opravdu není o nic horší než mnohem dražší objektivy - viz další testy na těchto stránkách. Pokud budete dělat menší zvětšeniny, než ze kterých pochází výše uvedené výřezy (tisková velikost cca 80 x 120 cm), nemusíte si této nectnosti všimnout (navíc "penízky" či "cibule", jak se kruhové útvary obvykle nazývají, se objevují většinou na lesklých částech, typicky kapičkách vody).

Fotoaparát Nikon D850, pořízeno z ruky, převedeno z NEF v programu Capture NX-D, provedeny drobné korekce expozice a vyjasnění stínů, uloženo do 90% kvality JPG. Bez dalších úprav, bez doostření!

Další fotografie na:
https://www.dpreview.com/sample-galleries/3120571269/tamron-17-35mm-f2-8-4-di-osd-sample-gallery/6162597951
 

Tak si to můžeme krátce shrnout:

Pokud nemáte skutečně profesionální nároky na ostrost snímků již od nejnižších clon až do okrajů a/nebo nebudete dělat zvětšeniny formátu metr na metr, získáte za velmi přijatelnou cenu malý a lehký objektiv s průměrně rychlým, ale spolehlivým ostřením s výbornou odolností k protisvětlu, utěsněný proti prachu a vodě. Pokud profesionální nároky máte, budete se muset rozhlédnout po objektivech s pevným ohniskem vyšší cenové kategorie nebo profi-zoomech typu Nikkor 14-24/2,8 či Tamron 15-30/2,8 nebo Sigma 14-24/2,8 - ovšem je to jiná cenová i váhová kategorie. Tamron 17-35/2,8-4 Di OSD si přibalíte do své cestovatelské výbavy bez velkého rozmýšlení, protože jej strčíte i do kapsy :). 

--------------------------

Zahraniční testy v angličtině, které za něco stojí (volný překlad závěrečného hodnocení):

Cameralabs - https://www.cameralabs.com/tamron-17-35mm-f2-8-4-review/
(Tamron 17-35/2,8-4 je velmi přesvědčivý malý a lehký širokoúhlý zoom. Je velmi ostrý ve středu obrazu v celém ohniskovém rozsahu. Rohy ve formátu DX jsou nejostřejší na 21 mm a trochu měkčí směrem k delším ohniskům, přičemž rohy na formátu FX jsou neostřejší na nejdelším ohnisku s ubývající ostrostí pod 24 mm. Velmi dobře si vede v protisvětle, ostří spolehlivě a je utěsněn proti povětrnostním vlivům. Takže Tamron 17-35/2,8-4 si zaslouží hodnocení "doporučujeme".)

Ephotozine - https://www.ephotozine.com/article/tamron-17-35mm-f-2-8-4-di-osd-lens-review--32741
(Postrádáme několik věcí, jako třeba redukci vibrací a možnost ručního ostření bez přepínání, ale Tamron nás velmi zaujal svým výkonem. S přihlédnutím k velmi příjemné ceně se jedná o atraktivní volbu. Vzhledem k parametrům a vlastnostem můžeme tento objektiv velmi doporučit.)

***