Test TAMRON SP 15-30 F/2.8 Di VC USD
(Model A012)

a porovnání s objektivem Nikkor 14-24MM F2.8G ED AF-S

Všechny dosavadní testy objektivů zde

6. 3. 2015

Dne 12. září roku 2014 obletěla svět zpráva, jíž se na vědomost dává, že firma Tamron oznamuje vývoj ultraširokoúhlého objektivu. Ve stejné tiskové zprávě je ovšem i zmínka o tom, že objektiv bude 16. září 2014 součástí výstavy Photokina. Že by vývoj trval 4 dny? Ach, ti JAPONCI. Jak tam musí jít všechno rychle - mohli by u nás třeba stavět dálnice:). Oficiální uvedení do prodeje bylo stanoveno na konec ledna 2015.

Technické parametry

A pro konstruktéry ještě jeden hezky rozříznutý kousek:

Před dalším testováním se musíme podívat, jaký máme v současné době (leden 2015) výběr z běžně dostupných objektivů na trhu:

(1) poměr mezi krajními ohniskovýcmi vzdálenostmi (vyšší číslo = větší pokrytý rozsah ohniskových vzdáleností)
(2) pokud objektiv nemá závit pro filtr, má vypouklou přední čočku, která nasazení filtru znemožňuje. Zpravidla má také pevnou sluneční clonu - nelze ji sejmout.
(3) cena se může u jednotlivých prodejců mírně lišit

Naposled jsem se testováním širokoúhlých objektivů na plnoformátové snímače zabýval v únoru 2010, kdy jsem porovnával 3 objektivy - Nikkor 14-24, Nikkor 16-35 a dnes již velmi málo prodávaný Nikkor 17-35/2,8 (někteří prodejci jej mají stále v nabídce za cca 51.000,- Kč, ale většinou je, vzhledem k jeho konstrukčnímu stáří, nedostupný. Navíc byl vyvinut ještě pro kinofilmové přístroje a jeho použití na digitálních zrcadlovkách nemohu doporučit - k dispozici je řada lepších a lenvnějších objektivů).

Do tabulky výše jsem vybral pouze objektivy, jejichž nejkratší ohnisko začíná pod 24 mm, protože většina "základních" objektivů s proměnlivou ohniskovou vzdáleností na plnoformátové snímače na tomto ohnisku začíná (Nikkor a Tamron 24-70, Nikkor 24-120 atd.).

Jednoznačně a s velkým náskokem je nejdražší Nikkor 14-24/2,8, který také doposud vítězil i hmotností. Nejlevnějším objektivem se světelností 2,8 je Tokina 16-28/2,8. Nejnižší hmotnost má Nikkor 18-35/3,5-4,5, nejlevnější z nabídky je Tokina 17-34/4. Nejširší ohnisko má zase Sigma 12-24/4.5-5,6, ovšem zase má nejhorší světelnost.

A jak si vede v tomto seznamu nový Tamron? Nejširším ohniskem 15 mm se řadí na třetí místo, poměrem ohnisek (podíl krajních ohniskových vzdáleností) někam do středu. Jiná situace ovšem nastává, pokud si jako kritérium vezmeme světelnost - zde patří mezi 3 vyvolené, které mají světelnost 2,8 a mezi těmito třemi má nejširší rozsah pokrytých ohniskových vzdáleností a jako jediný z nich je vybaven stabilizací. Cenou se z této trojice řadí hned na druhé místo za Nikkor 14-24, ale jeho odstup je stále více než 10.000,- Kč.

Ve vývojovém oddělení Tamronu to vypadalo asi takto:

Vejde šéf do konstrukční kanceláře a praví: "Potřebujeme pořádný širokáč - zoom - s dobrým rozsahem ohnisek, stabilizací, ultrazvukovým ostřením a světelností 2,8, devítilamelovou clonou a konstrukcí, která něco vydrží. Chci výbornou optickou kvalitu a přední čočku, která se nebude špinit."  "Jo", říká hlavní konstruktér "ale to bude to pořádný macek." O tom, jak se konstruktérům podařilo splnit zadání, se za chvíli přesvědčíme, ale že je to "macek", víme již nyní. V hmotnosti drží mezi všemi objektivy této kategorie nesporné první místo se svými 1100 g, což je o cca 130 g více, než Nikkor 14-24/2,8 - a to už je pořádný kus objektivu.

Podívejme se, co uvádí o tomto objektivu tisková zpráva:

*****

1.      Světová kvalita obrazu
18 členů ve 13 skupinách a pokročilá optická konstrukce poskytuje vynikající rovnováhu rozlišení a kontrastu pro ostré a čisté snímky. Přední skupina obsahuje prvky XGM (eXpanded Glass Molded Aspherical) a několik LD (Low Dispersion) členů s nízkým rozptylem světla pro pokročilou a efektivní optickou korekci, což umožňuje čočkám důkladně kompenzovat aberaci při přiblížení.

2.       Jedinečná podpora VC pro fotografování ve špatných světelných podmínkách a v noci.
Fotografové po celém světě si přáli širokoúhlý objektiv s dobrou světelností F/2.8 po celé ohniskové vzdálenosti speciálně v kategorii ultra širokoúhlých objektivů. Stabilizace obrazu VC poskytuje možnost pohodlného fotografování za špatných světelných podmínek i v noci.  

3.     Výhoda povrchové úpravy eBAND a BBAR
Objektiv je také vybaven povrchovými úpravami eBAND*1 a BBAR (Broad-Band Anti-Reflection) k výraznému potlačení tvorby stínů a odlesků i při fotografování za nepříznivých podmínek osvětlení. Eliminují se taky záblesky typické pro širokoúhlé objektivy a snímky tak budou ostré a jasné.

4.     Antifoulingová úprava předního členu, první u objektivů Tamron
Vzhledem k velkému průměru a profilu předního členu není praktické nasazování ochranného filtru. Poprvé v historii je použita antifoulingová úprava na předním členu, která odpuzuje vodu a jakýkoliv druh nečistoty a zároveň dělá čištění objektivu velice rychlé a snadné.

5.     Fascinující “bokeh” při maximálně otevřené cloně F/2.8
Přirozené a plynulé rozostření pozadí zvyšuje zobrazovací schopnosti fotografování se širokoúhlými objektivy, když se předmět nachází v těsné blízkosti. 9ti lamelová kruhová clona umožňuje uživatelům vytvářet krásné efekty rozostření pozadí (bokeh), které poskytují ještě větší potenciál pro kreativní výraz. Lamely clony tvoří téměř dokonalý kruhový tvar, a to až do míry zaclonění o 2 expoziční stupně od plně otevřené clony, což je rozsah nejčastěji využívaný pro tvorbu snímků s efektem rozostření. Kruhový tvar clony se tak plně uplatní při tvorbě snímků s překrásně podanými neostrými oblastmi.

6.     Komfortní automatické ostření
Je vybaven nejnovějším ultrazvukovým ostřícím motorem USD*3 (Ultrasonic Silent Drive), který je důmyslným vylepšením automatického zaostřovacího systému Tamron. Už i tak mimořádnému zaostřování (AF) dodal rychlost, přesnost a prakticky bezhlučný provoz.

7.     Součástí je „SILKYPIX Developer Studio for Tamron“ - vývojový software pro zpracování fotografií formátu RAW u objektivů řady SP
Software SILKYPIX Developer Studio může vyvinout vysoce kvalitní snímky formátu RAW zahrnující úpravy, které mohou vyjádřit osobní styl a vkus fotografa. Mezi ně patří především vyvážení bílé, barva, ostrost a tonální křivky zaznamenané digitálními fotoaparáty. SILKYPIX Developer Studio nabízí kromě možnosti základních úprav celou řadu funkcí jako korekci aberací (chromatické aberace zvětšení, zkreslení, periferního osvětlení) založenou na optických údajích. Používá se společně s objektivy řady Tamron SP (Super Performance) – vysoký optický i mechanický výkon. Tato pokročilá technologie efektivně vytváří fotografie, které splňují i ty nejnáročnější požadavky fotografů

**** Konec výběru z tiskové zprávy firmy Tamron ****

Vzhledem k ceně, světelnosti a rozsahu ohniskových vzdáleností má smysl jej srovnávat jenom s tím nejlepším od Nikonu - objektivem Nikkor 14-24/2,8. Zatím se můžeme podívat na teoretické křivky MTF, jak byl zveřejněny výrobci obou objektivů:

Tamron 15-30/2,8

Nikkor 14-24/2,8

Když to vezmeme zhruba, ta obě křivky by se měly držet co nejvýše - ukazují kvalitu objektivu od středu obrazového pole (vlevo) na jeho okraj (vpravo). Zatímco na delším ohnisku (i když srovnáváme 24 mm proti 30 mm) vypadají grafy obou objektivů velmi podobně (pouze Nikkor vykazuje lepší kontrast a Tamron lepší detaily), tak na širokém ohnisku vede papírově Tamron, zvláště v podání detailů směrem k okrajům obrazového pole. Otázkou je, zda budou tyto rozdíly v praxi postřehnutelné. Pro laboratorní zkoumaly ještě odkaz na podrobnější křivky - tam je uvedeno i srovnání s Canonem.

Ještě jedna věc stojí za pozornost, a to je u MTF křivek Tamronu čára (označená APS-C), která vymezuje obrazové pole na snímačích formátu DX. Vzhledem k tomu, že DX snímače používají pro zobrazení pouze středový výřez z celkového obrazového pole objektivu - blíže popisuji zde - neprojeví se tak vady, které se vyskytují v okrajích obrazového pole - zvláště zkreslení a ostrost. Ano, je třeba počítat s tím, že přepočtené ohniskové vzdálenosti budou např. u objektivu Tamron 22,5 až 45 mm, ale to je i na DX snímačích velmi použitelný rozsah. Ale když se podíváte, jaký je na trhu výběr širokoúhlých objektivů pro DX formát a jaká kolem jejich výběru probíhá všude diskuse, nemusí být použití objektivů pro FX snímače vůbec špatná volba, pokud požadujete špičkovou kvalitu snímků - navíc nemusíte objektivy měnit, pokud přecházíte na zrcadlovky s FX snímačem. Navíc se světelností 2,8 (a nižší) je jich na trhu skutečně jak šafránu. Pokud budete navíc požadovat i ultrazvukové ostření a stabilizaci, zjistíte, že pro DX formát takový objektiv neexistuje (samozřejmě vás vyjde pořízení FX objektivu dráž a i hmotnost bude trochu jinde). Ale za úvahu to, dle mých praktických zkušeností na D7100, opravdu stojí, pokud je hlavním kritériem kvalita snímku.

Vybalujeme

V úhledné stříbrné krabičce najdete vše, na co jste zvyklí - mimo objektivu s přední a zadní krytkou, uloženého v bublinkové fólii a umělohmotném obalu (Tamron, zdá se, přešel z balení v kartonu na balení do umělé hmoty) i záruční list se standardní dvouletou zárukou, kterou je možné po registraci - je možná do 2 měsíců od nákupu objektivu - prodloužit zdarma na 5 let. Návod k použití je přiložen též, zatím v mnoha cizích jazycích mimo češtiny - ale předpokládám, že česká verze bude k dispozici též - návod k použití v tomto případě chrání spíše prodejce, pokud by uživatel zacházel s objektivem jinak, než určuje návod:) V krabici najdete též registrační klíč ke stažení programu Silkypix Dveloper Studio 4.0 for Tamron - můžete si jej stáhnout ze stránek Tamronu. Z objektivu je nutné před použitím odstranit dvě malé modré samolepky, které kvůli přepravě zabraňují otáčení prstence pro změnu ohniskové vzdálenosti.

Mechanické provedení

A zde již začneme srovnávat. Pro porovnání se nabízí jediný objektiv - Nikkor 14-24/2,8, tedy to nejlepší, co Nikon v tomto segmentu nabízí - na trh byl uveden v roce 2007, možná by si zasloužil facelift s VR:) - test tohoto Nikkoru jsem dělal v roce 2010 (jak ten čas letí), když jsem jej porovnával mimo jiné s objektivem Nikkor 16-35/f4.

První věc je hmotnost - Tamron váží o cca 130 gramů více a je asi o 6 mm delší, protože má hlubší sluneční clonu. Zatímco je Tamron opticky větší cvalík, tak 130 gramů hmotnosti nějak pocitově poznat není. Průměr krytek objektivu, čili jeho průměr v nejširším místě, je stejný jako u Nikkoru.

Na první pohled zaujmou prohozené ovládací prvky pro ruční ostření a změnu ohniskové vzdálenosti. Zatímco u Nikkoru se změna ohniska provádí prstencem blíže k bajonetu, u Tamronu je tomu naopak. Konstrukční řešení Tamronu je v tomto ohledu lepší - umožňuje při změně ohniska lepší držení objektivu, protože změnu ohniska budete provádět jistě daleko častěji než ruční ostření. Jinak ovládací prvky obou objektivů jsou na stejné úrovni - vše jde u obou hladce, plynule, se stejnoměrným odporem v celé dráze. Co se týká přepínačů na objektivu, má Tamron jeden navíc - přepínač stabilizace obrazu. Můžete namítnout, že v tomto rozsahu ohniskových vzdáleností je to zbytečná věc - ale věřte, že hodí!

Rozsah ohniskových vzdáleností

Tamron má rozsah 15-30 mm, Nikkor 14-24 mm. Z praktického hlediska - pokud se někam nevejdu s 15 mm, tak se tam většinou nevejdu ani se 14:). Naopak větší rozsah až ke 30 mm mi připadá u Tamronu praktičtější - ovšem bude to u každého věc názoru - při dnešním rozlišení snímačů si mohu dovolit udělat i z 24 mm výřez rovnající se ohnisku 30 mm celkem bez problémů. U DX snímačů Nikonu bude přepočtený rozsah ohnisek 22,5 až 45 mm, u Nikkoru 21 - 36 mm.

Ale lépe bude názorný příklad:

Konstrukční materiály

Vnější povrchu Tamronu je na omak všude plastový, Nikkor má část u bajonetu z kovu. Pokud se týká vlastního bajonetového uchycení, je samozřejmě kovové a u obou objektivů a příruby obou jsou vybaveny gumovým těsněním proti prachu a vodě.

Na internetu jsem našel zajímavý test povrchové úpravy objektivů, resp. jejich odolnosti na nečistoty. V tomto případě byly oba objektivy postříkány čistou vodou. První dva snímky ukazují přední čočky objektivů ihned po postříkání - je zřetelně vidět, že Tamron odpuzuje nečistoty daleko více. Druhý snímek ukazuje, kolik kapek na objektivu zůstane, když s ním zatřesete. Ještě, že jsem to nemusel zkoušet na svých objektivech, nechtěl bych je čistit:)

Všechny následující fotografie jsou pořízené fotoaparátem Nikon D800.

Budu porovnávat na krajních ohniskových vzdálenostech, které jsou oběma objektivům společné - tedy 15 a 24 mm (vypnuta automatická korekce vinětace v editoru):

Clona	Tamron	Nikkor
	15 mm
2,8
4,0
	24 mm
2,8
4,0

Zbytek clon nemá smysl zkoumat, protože to bude už jenom lepší. Šedivý rámeček kolem snímků tam není náhodou - má tonalitu středu snímku a ukazuje, jak moc se liší světlost snímku ve středu a na okrajích. V ideálním (teoretickém) případě by rámeček neměl být nikde vidět a měl by splynout se snímkem.

Závěr: Rozdíly se mezi těmito objektivy najít dají, ale nepokládám to za nic zásadního. Pokud zapnete v editoru korekci vinětace, zmizí rozdíly prakticky úplně.

Opět na porovnatelných ohniskových vzdálenostech (mírně odlišná velikost cihel je dána tím, že snímky jsou fotografované z ruky a každý centimetr odchylky ve vzdálenosti od zdi je na těchto ohniscích hodně patrný - na výsledek to však nemá žádný podstatný vliv - a ten stín v levém dolním rohu jsem já).

Tamron	Nikkor
15 mm
24 mm

Závěr: V tomto případě je vidět, že Nikkor má zkreslení zvládnuté lépe. Je ale také nutné si přiznat, že mimo cihlové zdi rozdíly asi na běžných snímcích nepoznáte.

Ostrost porovnávám na srovnatelných krajních ohniscích, která jsou oběma objektivů společná - tedy 15 a 24 mm. Stativ, automatické ostření, dálková spoušť, režim live view, automatická expozice s předvolbou clony. Zdroj - formát NEF, převod do 90% kvality programem Capture NX2 do JPG (automatické odstranění aberace), jinak bez úprav. Provedené výřezy odpovídají tiskovému formátu 120x180 cm!

Clona	15 mm - střed
	Originální snímek (JPG)		Výřez (=120x180 cm)
	Tamron	Nikkor	Tamron	Nikkor
2,8
4,0
5,6
8,0
11
16
22
Clona	24 mm - střed
	Originální snímek (JPG)		Výřez (=120x180 cm)
	Tamron	Nikkor	Tamron	Nikkor
2,8
4,0
5,6
8,0
11
16
22
Clona	Následující výřezy pocházejí opět ze stejných snímků, jejich plné rozlišení najdete výše.
	15 mm - pravý horní roh		24 mm - pravý horní roh
	Tamron	Nikkor	Tamron	Nikkor
2,8
4,0
5,6
8,0
11
16
22
Závěr: Co k tomu dodat - oba objektivy poskytují ve své kategorii výborné výsledky. Ve středu obrazu poskytují oba objektivy na srovnatelných ohniscích totožné výsledky, resp. prostým okem není vidět žádný rozdíl. V okrajích obrazu jsou vidět okem postřehnutelné rozdíly na ohnisku 15 mm a clonách 4 až 8 (11) ve prospěch Tamronu a na ohnisku 24 mm na clonách 2,8 a 4 je Tamron zřetelně lepší. Na clonách 8 až 16 je na tom zase trochu lépe Nikkor. Potěšující je, že oba objektivy poskytují na ohnisku 15 i 24 mm perfektně ostré fotografie ve středu obrazu již od clony 2,8. Pokud chcete co neostřejší obraz v celé ploše snímků, platí pro oba objektivy stejné pravidlo - držte se mezi clonami 5,6 až 8. Tamron podává ve srovnání s Nikkorem mírně teplejší tón snímků. Toto porovnání nemá zcela jasného vítěze. Zkrátka jsou vynikající oba.

			Vynikající!
Jednalo se o zapadající skoro jarní sluníčko. Různé barevné odlesky se začínají na většině snímků projevovat až od clony 11 výše. Navíc si můžete všimnout, že objektiv umí udělat kolem jasného zdroje na vyšších clonách "hvězdičku". Všechny snímky jsou fotografovány bez stativu, zpracovány v Capture NX2 se zapnutým odstraněním aberace.

Závěr: Nejen podle výše prezentovaných fotografií (další se sluníčkem v záběru i mimo něj naleznete pod běžnými snímky) mohu konstatovat, že odolnost na protisvětlo je výborná.

Zde samozřejmě není co porovnávat, protože Nikkor není stabilizací objektivu vybaven. Takže pouze k Tamronu - stabilizace stabilizuje naprosto bez problémů - pokud je zapnutá, potom po namáčknutí spouště uslyšíte (i ucítíte) slabé cvaknutí. Jako u všech stabilizací je třeba malý okamžik počkat, než se stabilizace "ustálí" - v opačném případě můžete dostat výsledek ještě horší než u vypnuté stabilizace (některé objektivy při náběhu i vypnutí stabilizace škubnou obrazem v hledáčku - tento nikoliv). Velmi výrazným a často přehlíženým způsobem jak docílit výrazně ostřejších fotografií je režim "live view" aneb živého náhledu. Použitím tohoto režimu se zbavíte "kopnutí" zrcátka na začátku expozice (týká se i použití fotoaparátu na stativu - v kombinaci s dálkovou spouští dává nejostřejší výsledky - ovšem na stativu stabilizaci ZÁSADNĚ VYPÍNÁME, zapnutá stabilizace na stativu může mít přesně opačný účinek!). Následující snímky jsou pořízeny z ruky v režimu live view - expoziční čas 1/6 až 1/10 sekundy.

Takto to dopadne, když nepočkáte na ustálení stabilizace.	Stabilizace zapnuta 1/10s	Stabilizace vypnuta 1/6s

Závěr: Ačkoliv by někdo mohl mít názor, že stabilizace u objektivu s tímto rozsahem ohniskových vzdáleností je zbytečná, jsem opačného názoru. V mnoha případech je užitečná a jde vždy vypnout - ostatně doporučuji stabilizaci vypnout vždy, když není potřebná.

Nezjistil jsem v rychlosti ani spolehlivosti automatického ostření mezi oběma objektivy žádný rozdíl.

Fialové a zelené obrysy lze najít obecně v nejkontrastnějších částech obrazu a na nejnižších clonách - vybral jsem ze všech snímků ty nejhorší, které jsem našel (výřezy odpovídají velikosti fotografie 120x180 cm).

			Originální snímek Odstranění aberace vypnuto.
			Výřez bez odstranění aberace
			Výřez s odstraněním aberace v programu Capture NX2

Závěr: I bez odstranění aberace v editoru jsou výsledky vynikající - ostatně aberace byste si u tohoto objektivu v drtivé většině případů všimli až při velkých zvětšeninách. Po zapnutí funkce na odstranění aberace v programu Capture NX2 (výchozí nastavení Camera Lens Corrections), i zbytky aberace zmizí. Aberace u tohoto objektivu nebude rozhodně nic, co by vás muselo trápit.

Závěr: Proti podání neostrého pozadí nelze mít v této kategorii objektivu vážnější připomínky - trochu "penízkuje" na jasných bodech, ale to není v tomto ohniskovém rozsahu nic překvapivého.

Fotoaparát Nikon D800, pořízeno z ruky se zapnutou stabilizací obrazu, převedeno z NEF v programu Capture NX2 se zapnutou korekcí aberace (ponecháno výchozí nastavení Camera Lens Corrections), provedeny drobné korekce expozice a vyjasnění stínů, uloženo do 90% kvality JPG. Bez dalších úprav, bez doostření! Snímky jsou seřazeny vzestupně podle clonových čísel.

Pokud jste dočetli test až do tohoto místa a prohlédli si fotografie a rovnou nepřeskočili na konec, tak jste si již svůj závěr asi udělali sami. Oba objektivy se řadí v oblasti širokoúhlých objektivů s proměnlivou ohniskovou vzdáleností k tomu nejlepšímu, co si můžete pořídit. Ale pokud přesto mám srovnávat, shrnu plusy a mínusy obou objektivů:

Dá se říci, že vše, co Tamron slibuje v tiskové zprávě (viz výše), skutečně splnil a mimo větší hmotnosti asi skutečně není, co bych Tamronu vytknul. Ať si jej koupíte pro krajinářskou nebo reportážní fotografii, dostanete výborné výsledky a myslím, že budete spokojeni. Stejně výborné výsledky dostanete i na formátu snímačů DX - přepočtený rozsah ohnisek bude 22,5 - 45 mm a to je velmi použitelný rozsah - navíc se zbavíte menší ostrosti snímku na okrajích obrazu.

Tamron se v posledních letech začal orientovat více na kvalitu než jen na nejnižší cenu a bude Nikonu stále více šlapat na paty (jen namátkově za poslední roky Tamron 90 USD, Tamron 24-70/2,8 VR, Tamron 150-600....). Vypadá to, že se optická stabilizace bude zabydlovat i ve sféře širokoúhlých a základních objektivů (zoomů). Pokud by pro Vás byl tento objektiv moc širokoúhlých, máte možnost zakoupit také skvělý Nikkor 16-35/4.

***