Test Tamron 18-270 mm F/3,5-6,3
Di II VC PZD - model B003NII

Home =titulní strana www
Autor tohoto článku není žádným způsobem povinován se zavděčit výrobcům ani dodavatelům, pokud jsou zmíněni. I přesto, že autor nepokládá případné publikované snímky za umělecké dílo, podléhá jejich případné použití autorskému zákonu a bez svolení autora nesmí být nikde publikovány!
Vzkazy (dotazy, připomínky, náměty) pro autora článku vítány.
Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz

Všechny dosavadní testy objektivů zde
 


20. července 2011

Je tomu 16 měsíců, co jsem testoval objektiv Tamron AF 18-270 mm F/3,5-6,3 Di II VC LD IF Macro a již je zde jeho nástupce. Jeho název se trochu zkrátil, označení "Macro" se vytratilo, následováno označením LD (skla s nízkým rozptylem) a IF (vnitřní ostření). Zřejmě výrobce předpokládá, že jeho nástupce je má jako samozřejmost. Označení redukce vybrací "VC" bylo doplněno zkratkou "PZD" = PieZo Drive. Nejprve se však podíváme na srovnání s jeho předchůdcem a některými dalšími objektivy na trhu. Na obrázku vlevo se můžete podívat, jak velikostně vypadá srovnání s jeho výše citovaným předchůdcem - vnější vzhled se změnil minimálně, ovšem opět se zmenšily rozměry objektivu - více v této přehledné tabulce, která uvádí nejen parametry přechozího modelu, ale navíc i nejbližšího "nikoního" konkurenta, objektivu Nikkor 18-200 ve verzi VR II:

 
Parametr/objektiv Nikkor 18-200 VR Tamron 18-270 VC Tamron 18-270 VC PZD
Počet skupin/čoček 13 / 16 (2x ED, 3 asférické prvky) 13/18 (2x LD, 3 asférické prvky) 13/16 (2x LD, 3 asférické prvky)
Nejkratší zaostřitelná vzdálenost 0,45 m 0,49 m 0,49 m
Průměr filtrového závitu [mm] 72 72 62
Rozměry: průměr × délka [mm] 77 x 96,5 79,6 x 101 74,4 x 96,4
Hmotnost [g] 560 g 550 g 500 g
Počet lamel clony 7 7 7
Obrazový úhel 76 a 8 stupňů 75 a 6 stupňů 75 a 6 stupňů
Minimální clona 3,5-5,6 3,5-6,3 3,5-6,3
Maximální clona 22-36 22 22 (40)
Maximální měřítko zobrazení -?- 1:3,5 1:3,8
Rozsah zoomu 11,1 x 15 x 15 x

Objektiv má tedy trochu kompaktnější rozměry, nižší hmotnost a má mít vylepšený systém automatického (ultrazvukového) ostření, který byl v tomto objektivu použit poprvé (nejedná se o stejný systém, jako u objektivu Tamron 70-300 USD).

Nejbližší konkurenti - porovnání bez nároku na úplnost (ceny červenec 2011)
 
Tamron AF 18-200mm F/3.5-6.3 Di-II - test zde 4.590 Kč
Tamron AF 18-250 mm F/3.5-6.3 Di-II (historická cena, nahrazen modely 18-270) 9.990 Kč
Sigma 18-200 mm F 3,5-6,3 DC 9.290 Kč
Tamron AF 18-270 mm F/3,5-6,3 Di II VC LD IF Macro - test zde 10.990 Kč
Sigma 18-250 mm F 3,5-6,3 DC OS HSM 14.990 Kč
Nikkor 18-200MM F3.5-5.6G AF-S DX VR II -test zde
19.990 Kč
Test Tamron 18-270 mm F/3,5-6,3 Di II VC PZD 13.490 Kč

Všechny výše uvedené objektivy bez výjimky jsou určeny pro digitální zrcadlovky se snímačem typu APS-C - u Sigmy označované zkratkou DC, u Tamronu Di II a u Nikonu DX. Vyrobit objektiv tohoto rozsahu a světelnosti pro plnoformátové snímače by bylo neúnosné - a to doslova - objektiv by měl takovou hmotnost, že by jej nikdo nechtěl nosit. Můžete je použít i pro plnoformátové zrcadlovky typu D700 či D3, ovšem potom nedojde k vykreslení celého obrazového pole snímku - nebo přepnete do "DX formátu" a budete fotografovat zhruba s polovičním rozlišením - toto řešení volí skutečně málokdo, ale když je nouze nejvyšší... Ostatní zkratky u objektivu naleznete zde. Objektiv je vybaven vlastním ostřícím motorem, je tedy možné jej použít i na těch modelech zrcadlovek, které nejsou vybaveny motorkem ostření v těle přístroje.

Tolik k testovací výbavě a můžeme začít vybalovat. V úhledné krabičce obdržíte objektiv, přední a zadní krytku, sluneční clonu, český a originální návod k použití a záruční list. Ale nejdříve technické parametry.

Vybalujeme

Tolik k testovací výbavě a můžeme začít vybalovat. V úhledné krabičce obdržíte objektiv, přední a zadní krytku, sluneční clonu, český a originální návod k použití a záruční list, tedy stejně, jako u minulého modelu.

Obrazové srovnání velikosti obou objektivů (v porovnání s Nikkorem 18-200) - zde můžeme zopakovat z testu jeho předchůdce:

Z výše uvedené tabulky je patrné, že hmotnost obou objektivů je prakticky totožná a rozdíl velikosti objektivů na nejširším ohnisku je zanedbatelný. Při navolení nejvyšší ohniskové vzdálenosti je Tamron asi o 3 cm delší - někde těch 70 mm navíc musí být holt vidět. Když si uvědomíme, že porovnatelná ohnisková vzdálenost tohoto objektivu pro fotoaparáty se snímačem APS-C je neuvěřitelných cca 28 až 420 mm, tak není divu, že s tímto objektivem drží Tamron světový rekord v rozsahu ohniskových vzdáleností.
 

Technický a umělecký dojem, vnější popis - viz předchozí model Tamron AF 18-270 mm F/3,5-6,3 Di II VC LD IF Macro

Průběh clon na různých ohniskových vzdálenostech - tabulku čtěte následovně: od ohniska 18 do 24 mm je světelnost světelnost objektivu 3,5, od 25 mm do 30 mm je světelnost 4 atd. Samozřejmě je změna světelnosti plynulá, nikoliv skoková, ale jsou zaznamenány hodnoty, kdy při režimu A a nastavení minimální clony fotoaparát clonu zvýší.

Změna při ohnisku clona Změna při ohnisku clona Změna při ohnisku clona
18 mm 3,5 46 mm (35 mm) 4,5 92 mm (70 mm) 5,6
25 mm (21 mm) 3,8 55 mm (42 mm) 4,8 120 mm (100 mm) 6
30 mm (25 mm) 4,0 60 mm (50 mm) 5,0 200 mm (170 mm) až 270 mm 6,3
35 mm (30 mm) 4,2 70 mm (60 mm) 5,3    

Hodnoty v závorkách se týkají objektivu v provedení PZD - zde popisovaného, hodnoty před závorkou jsou předchozího modelu. Zde se projevilo zmenšení čoček objektivu - objektivu rychleji ubývá světelnost. Ale prakticky vzato je to nepodstatné.

Fotíme = Nikon D7000 + Nikkor 18-200 VR GII ED + Tamron 18-270 PZD

Nebude asi od věci si pro představu ukázat prá snímků, které demonstrují ohromný rozsah ohniskových vzdáleností, které tento objektiv pokrývá. Dvojice snímků jsou vždy pořízeny ze stejného stanoviště:

Zatímco předchozí test na formátech APS-C snímačů jsem prováděl na Nikonu D300, doba opět pokročila a na trhu se objevila tlupa další nových fotoaparátů s tímto snímačem - volím proto nejvyspělejšího z nich - Nikon D7000 (ach Nikone, Nikone, bylo ti těch 16 milionů bodů skutečně třeba nebo si na tom zkoušíš na podzimní premiéru na plný formát 30 milionů bodů?). Nikon D300s se samozřejmě v době psaní tohoto testu stále prodává. Ovšem uvažuji o cílové skupině uživatelů tohoto objektivu, která bude volit spíše model D7000 než D300s. Rozdíl v počtu bodů (cca 4 miliony) se již projeví - každé zvýšení počtu bodů klade vyšší nároky na kvalitu kresby objektivu - ale oba níže porovnávané objektivy budou mít opět stejné podmínky (pro test s objektivem Nikkor 18-200 VRII mám zapůjčen opět jiný objektiv z běžné sériové produkce, než tomu bylo v minulém testu).

Vinětace

Nebudu vás s ní unavovat, rozdíly proti předchozí verzi jsou nepodstatné, navíc se s ní musí u tohoto typu objektivu počítat (a i u podstatně dražších) a lze ji v editoru přijatelně kompenzovat. U objektivu Tamron mi připadá subjektivně větší než u Nikkoru a místy přesahuje moji vlastní míru, co jsem ochoten objektivu tolerovat (ale já jsem zhýčkaný).

Automatické ostření

Tak to byl zkraje na D7000 kámen úrazu - na širokém ohnisku bylo všechno v pořádku, ovšem od 180 mm výše již bylo správné zaostření dílem náhody. Situace se zlepšila až po volbě bodového ostření. Přece jenom při maximálním přiblížení je ohnisko (přepočtené) 420 mm a každá nepřesnost zaostření je okamžitě patrná vzhledem k malé hloubce ostrosti.  Na okraj je třeba zmínit, že objektiv není v žádném případě parfokální - česky řečeno, jestliže při širokoúhlém ohnisku zaostříte a poté posunete objektiv na dlouhé ohnisko, scéna nebude ostrá - je nutné zaostřit znovu - obráceně to samozřejmě platí též, ale na širším ohnisku si toho nemusíte všimnout a díky větší hloubce ostrosti to ani nemusíte poznat. Nikkor 18-200 se chová stejným způsobem.

Závěr: v rychlosti ostření, tichosti a přesnosti vyhrává Nikkor 18-200, ovšem na fotografování sportovních událostí nebo rychle se pohybujících předmětů budete muset pro ohniska nad 100 mm sáhnout po jiném objektivu, pokud budete chtít více dobře zaostřených snímků. Na fotografování sportovních akcí si tento objektiv nepořizujte, v režimu AF-C zvláště na delších ohniscích je pořízení ostré fotografie dílem náhody - byť je tato PZD-verze v ostření rychlejší než jeho předchůdce, stále to na sportovní akce nestačí - zvláště, pohybuje-li se objekt rychle směrem k vám.

Stabilizace

Zde mohu zopakovat z testu předchozího modelu: Výrobce uvádí, že funkce VC (u Nikkorů označována jako VR), dokáže prodloužit expoziční čas až o 4 EV. Po zkušenostech při fotografování tomu docela i věřím. Zvláště v rozsahu nad 150 mm výše zůstane stát obraz v hledáčku po zapnutí stabilizace jako přibitý. Těžko mohu porovnávat účinky stabilizace obou objektivů, ale v obou pracuje dobře. Na Tamronu je její funkce na 270 mm znát samozřejmě ještě více, než na 200 mm Nikkoru 18-200. Stabilizace u Nikkoru je tišší, ale pochybuji, že by i u Tamronu někoho mohla rušit. Pokud mám provést porovnání s předchozím modelem Tamronu se stejným rozsahem, zdá se mi funkce srovnatelná. Níže v tabulce se můžete podívat, jaké časy se mi podařilo se zapnutou stabilizací ještě udržet, aby byla fotografie použitelná.

1/8s, 18 mm, F3,5 - vím, že to není žádný zázrak, ale na fotku velikosti 13x18 cm je snímek použitelný. 1/4s, 18 mm, F3,5 1/13s, 18 mm, F6,3
1/20s, 270 mm, F10 1/25s, 85 mm, F5,6 1/25s, 18 mm, F11

Závěr: Stabilizace je skutečně účinná, nejedná se o žádný marketingový tah. Stará poučka říká, že bez stabilizace na ohnisku 270 mm (přepočítaném 400 mm) by se mělo fotografovat cca 1/400 s. Účinek stabilizace je přinejmenším stejný, jako u objektivu Nikkor 18-200 mm. Stabilizace je dobrý pomocník, ale zlý pán. Za prvé nelze zapomenout, že stabilizuje obraz, nikoliv pohybující se objekty v něm :). Za druhé - není všemohoucí. A za třetí - nezapomeňte, když není třeba, ji vypnout. Zvláště při snímcích ze stativu může vést ke zcela opačnému účinku, tj. ke snížení ostrosti fotografie.

Odolnost na protisvětlo

ativZde nebudu provádět podrobné porovnání ani s předchozím modelem Tamronu, ani s Nikkorem 18-200. Omezím se na konstatování, že stejně, jako tomu bylo u předchozí verze objektivu. Přidám pouze pár demonstračních snímků:
 

Tamron 18-270 VC PZD


F14


F14


F5,6


F8


F11


F8


F8, 1/13s

Závěr: odolnost na protisvětlo velmi dobrá s mírně sníženým přenosem kontrastu, výskyt rušivých odlesků je skutečně minimální - za podobný výsledek by se nemusely stydět i podstatně dražší objektivy.

Aberace
Prosím pozor, díváte se na výřezy odpovídající velikosti fotografie cca 80x120 cm!
O aberaci platí ti samé, jako u předchozí verze tohoto objektivu. Je tam a ve většině případů ji lze v příslušném editoru docela dobře potlačit. Nemyslím, že by vás do formátu zvětšeniny 20x30 cm rušila.

Závěr: aberaci na širokém ohnisku lze označit za průměrnou, na nejdelším ohnisku za poměrně vysokou. Aberace je zhruba stejná, jako u objektivu Nikkor 18-200 mm.

Kresba objektivu
Prosím pozor, díváte se na výřezy odpovídající velikosti fotografie cca 80x120 cm!
Zde provádím obdobné porovnání s objektivem Nikkor 18-200 mm. Jedná se o jiný kus, než v. minulém testu. Způsob pořízení snímků: Stativ, dálková spoušť, předsklopení zrcadla. Fotografováno do formátu RAW, zpracování Nikon Capture NX2 - vypnutí , převod do JPG v nejvyšší kvalitě, bez doostření.
 

Porování kresby objektivů Nikkor 18-200 a Tamron 18-270 PZD:

Ohnisko

F

Objektiv

 Celý snímek Střed Okraj
18 mm 3,5 Tamron
Nikkor
8 Tamron
Nikkor
11 Tamron
Nikkor

Na cloně 3,5 je ostřejší Nikkor a ta jak ve středu snímku, tak na okrajích. Na cloně 8 je ve středu obrazu ostřejší Tamron, na okraji Nikkor. Na cloně 11 mi připadá mírně ostřejší Tamron. Takže na ohnisku 18 mm asi remíza.

50 mm 5,6 Tamron
Nikkor
8 Tamron
Nikkor
11 Tamron
Nikkor

Ve středu obrazu je všude mírně ostřejší Tamron, zatímco na okrajích Nikkor. Osobně přikládám větší váhu ostrosti ve středu snímku, hlasuji proto pro Tamron.

100 mm 6

(5,3)

Tamron
Nikkor
8 Tamron
Nikkor
11 Tamron
Nikkor
Na ohnisku 100 mm se situace opakuje - ve středu obrazu je - a tentokráte znatelně - ostřejší Tamron, na kraji snímku Nikkor.
200 mm 6,3

(5,6)

Tamron
Nikkor
8 Tamron
Nikkor
11 Tamron
Nikkor
Na ohnisku 200 mm se zdá nepatrně ostřejší Nikkor.

Závěr: na většině ohnisek je ve středu snímku ostřejší Tamron, zatímco na okrajích snímku Nikkor. Abych se přiznal, docela mne to překvapilo.

Bokeh aneb podání neostrých oblastí
 


1/500s, F6.3, 220 mm

1/125s, F6.3, 270 mm

1/800s, F8.0, 270 mm
 

1/800s, F6.3, 220 mm

1/200s, F4.5, 35 mm

1/400s, F6.3, 270 mm
 

Bokeh nepatří mezi nejsilnější stránky tohoto objektivu - neostré světlé oblasti ukryté mezi tmavými mají snahu se zobrazovat jako ostře ohraničená kolečka a ve výsledku na fotografiích dosti ruší. Záleží zkrátka hodně na charakteru snímku, cloně, ohniskové vzdálenosti a vzdálenosti od pozadí. Ale to bychom asi chtěli od tohoto objektivu moc, že :)

Další běžné snímky
- fotografováno z ruky, formát RAW převedený do JPG v Capture NX s automatickým odstraněním aberace, snímky JSOU doostřovány.

 


1/500s, F6.0, 110 mm

1/160s, F6.3, 18 mm

1/500s, F9.0, 130 mm

1/400s, F8.0, 18 mm

1/400s, F6.3, 18 mm

1/800s, F9.0, 270 mm

1/500s, F8.0, 270 mm

1/640s, F9.0, 130 mm

1/1000s, F9.0, 92 mm

1/1000s, F9.0, 38 mm

1/800s, F6.3, 270 mm

1/200s, F8.0, 250 mm


Závěr

+

  • + ohromný rozsah ohniskových vzdáleností, v tomto ohledu skutečně nemá konkurenci

  • + účinná stabilizace

  • + výborná odolnost proti odleskům v protisvětle

  • + velikost a hmotnost objektivu

  • + přední čočka se neotáčí a umožňuje tak bezproblémové použití polarazičních filtrů

  • + cena

  • + ve středním rozsahu prakticky nulová aberace

  • + rychlejší a tišší ostření v porovnání se starší verzi tohoto objektivu

-

  • - měkčí kresba (ale nic dramatického) - problém všech širokorozsahových objektivů

  • - problematické použití režimu průběžného ostření vzhledem k pomalejší reakci ostřícího mechanismu - ostření je sice rychlejší a tišší než u přechozí verze bez "PZD", ale AF-S to stále není. Ovšem rozdíl oproti Nikkoru 18-200 (AF-S) není nijak výrazný.

  • - při ostření se otáčí ostřící prstenec

  • - vinětace může u některých snímků rušit, zvláště u stejnobarevných ploch na nejširším ohnisku

  • - hodně nestejnoměrný odpor prstence pro změnu ohniskové vzdálenosti - možná se časem ochodí

  • - na nejširším ohnisku a v rozmezí 200 až 270 mm znatelnější aberace

  • +- bokeh - je to otázka názoru, ale chválit jej nelze (fyzikální zákony jdou ohýbat velmi těžce :)

  • +- poněkud méně precizní technické provedení, související s cenou (srovnávám s Nikkor 18-200 VRII)

 

 

Můj soukromý názor, který jsem publikoval již u předchůdce tohoto objektivu: rozhodně kvalita odpovídá ceně. Pokud nejste specialisté na krajinářskou a sportovní fotografii a vaším hlavním cílem nejsou výstavy velkoformátových fotografií, budete spokojeni a některých zde popisovaných neduhů si ani nevšimnete. Je to univerzální objektiv stejně, jako univerzální čistící prostředek - tím také vyčistíte všechno, ale na něco se nehodí. Pak ovšem nezbývá, než sáhnout do peněženky podstatně hlouběji.

 

V souvislosti s testem tohoto objektivu jsem se dostal do situace, kterou asi zažívá každý fotograf - jaký fotoaparát a objektiv vzít s sebou na dovolenou? Kompakt - no jo, ale když je člověk zvyklý na nějakou kvalitu fotek - a co když tam bude něco zajímavého k focení a já si budu říkat .... Mohu si vzít nějakého hybrida mezi kompaktem s dospělou zrcadlovkou - nějakého "bezzrcadláka" - ale to už ta zrcadlovka není o mnoho větší - dobře, vezmu tu zrcadlovku (a nějaký kompakt pro jistotu také, že). A co objektivy - dva nepotáhnu - takže jeden - ale který? Já jsem si vzal Tamrona 18-270 PZD a spojil jsem příjemné s užitečným - udělal jsem si dle mého názoru dobré fotky z dovolené. Ano, vím, že můj Nikkor 70-200 a 24-70 a 14-24 mi poskytnou ostřejší, kontrastnější fotografie a budou i rychleji a spolehlivěji ostřit - ALE KDO BY SE S TÍM TAHAL???

 

Na pláži jsem zažil zvláštní jev, kterého jsem si dříve nevšiml - celá řada lidí fotografovala zrcadlovkou - prostým odhadem tak každý 50. Nejméně polovina z nich měla nasazen některý typ širokorozsahového objektivu. A většina z nich jej zcela evidentně používala jako jediný objektiv ke svému fotoaparátu (převaha byla zrcadlovek Nikon, dokonce jimi fotografovali i hoteloví fotografové - a světe div se - měli nasazeny objektivy 18-200 - jeden Nikkor a jeden Tamron).

 

Pokud budete uvažovat o pořízení tohoto objektivu, prohlédněte si jednotlivé snímky - máte je v plném rozlišení k dispozici, případně si je nechte zhotovit v minilabu ve formátu, který obvykle děláte - a pokud budete s jejich kvalitou spokojeni, je to objektiv pro vás.

 

Upozornění: vyspělejší typy zrcadlovek mají možnost provést ve fotoaparátu korekci roviny ostření pro daný typ objektivu (provádí se fotografováním testovacího obrazce nebo třeba i obyčejného metru v úhlu 45 stupňů). V případě tohoto objektivu a fotoaparátu Nikon D7000 trochu pomohla korekce -15.

 

A pokud se pro tento typ objektivu rozhodnete, čeká vás většinou ještě volba mezi Tamronem a Nikkorem (Sigmu nemám k dispozici). Rozdíl cenový je cca 7.000,- Kč - rozdíl v kvalitě vám, doufám, pomůže vyřešit i tento test.

 

Pro tento test byly použity objektivy zcela náhodně vybrané z běžné sériové produkce. Nelze jej proto považovat za směrodatný test všech objektivů daného typu, protože existuje kusová variabilita, kterou žádný test nepodchytí. Zároveň považuji za nutné podoktnout, že většina testů tohoto objektivu je prováděna na tělech fotoaparátů s rozlišením snímače 12 Mpx (Nikon D300, Canon 40D apod.) a snímky pořízené s tímto rozlišením (oproti zde uveřejněným pořízených Nikonem D7000 s rozlišením 16 Mpx) se mohou zdát ostřejší. Nikon D7000 má dle mého názoru rozlišení snímače zbytečně velké a klade tak velmi vysoké nároky na kvalitu (ostrost) objektivů. Snímky pořízené tímto fotoaparátem se tak jeví méně ostré než snímky pořízené stejnými objektivy na zrcadlovkách s nižším rozlišením snímače.

 

Varování ministerstva zdravotnictví

Někteří experti tvrdí, že používání tohoto objektivu může vést k obezitě a snížené pohyblivosti fotografa, který jsa vybaven takto širokorozsahovým objektivem, se nechce hnout z místa a než by k fotografovanému objektu došel, tak si jej přiblíží.

 

Doplnění - 7.8.2011

Pro pixelové hnidopichy přidávám ještě jedno zcela nefér srovnání - vzal jsem objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností Nikkor 50 mm f1,8 D a pořídil snímky na cloně 5,6 a 8. Totéž jsem provedl s Tamronem na stejném ohnisku a stejných clonách. Zde jsou původní snímky (bez úprav převedeno do JPG v Capture NX2):

 

Objektiv - clona Originální snímek Střed Okraj
Nikkor 50mm F5,6
Tamron 50mm F5,6
Nikkor 50mm F8
Tamron 50mm F8
Pokud si porovnáte výřezy ze středu snímku odpovídající velikosti tištěné fotografie 80x120 cm, jistě se mnou budete souhlasit, že je to výborný výsledek! Na okrajích je samozřejmě již úbytek ostrosti patrný (v této velikosti výřezu), ale věřte tomu, že na fotografii z minilabu ve velikosti 20x30 cm budete hledat rozdíly lupou a od clony 8 výše nepoznáte vůbec nic. Pro ilustraci jsem vzal snímky pořízené na clonu 5,6 a v Zoneru jsem je doostřil - ten z Tamronu trochu více. Dovedete přiřadit výřezu odpovídající objektiv?

Horní snímek - Tamron 18-270 PZD, dolní Nikkor 50/1,8 D

Všechny snímky máte v plném rozlišení k dispozici, takže si další porovnání můžete udělat sami.

Musím se na závěr přiznat, že jsem k testování tohoto objektivu přistupoval dost skepticky. Po testech musím konstatovat, že mne to přešlo. Když si dám do souvislostí obrazovou kvalitu a přepočtený rozsah ohniskových vzdáleností tohoto objektivu - cca 28 až 420 mm - no, klobouček dolů.

Líbil se vám test a pomohl vám v rozhodování? Považujete informace v něm obsažené za přínosné? Testy nejsou komerční záležitostí a jejich vypracování je velice časově náročné. Pokud usoudíte, že stojí za 50,- Kč, pošlete je na účet 577424123/0800 - děkuji :)