Vybalujeme

Tolik k testovací výbavě a můžeme začít vybalovat. V úhledné krabičce obdržíte objektiv, přední a zadní krytku, sluneční clonu, český a originální návod k použití a záruční list, tedy stejně, jako u minulého modelu.

Obrazové srovnání velikosti obou objektivů (v porovnání s Nikkorem 18-200) - zde můžeme zopakovat z testu jeho předchůdce:

Z výše uvedené tabulky je patrné, že hmotnost obou objektivů je prakticky totožná a rozdíl velikosti objektivů na nejširším ohnisku je zanedbatelný. Při navolení nejvyšší ohniskové vzdálenosti je Tamron asi o 3 cm delší - někde těch 70 mm navíc musí být holt vidět. Když si uvědomíme, že porovnatelná ohnisková vzdálenost tohoto objektivu pro fotoaparáty se snímačem APS-C je neuvěřitelných cca 28 až 420 mm, tak není divu, že s tímto objektivem drží Tamron světový rekord v rozsahu ohniskových vzdáleností.
 

Technický a umělecký dojem, vnější popis - viz předchozí model Tamron AF 18-270 mm F/3,5-6,3 Di II VC LD IF Macro

Průběh clon na různých ohniskových vzdálenostech - tabulku čtěte následovně: od ohniska 18 do 24 mm je světelnost světelnost objektivu 3,5, od 25 mm do 30 mm je světelnost 4 atd. Samozřejmě je změna světelnosti plynulá, nikoliv skoková, ale jsou zaznamenány hodnoty, kdy při režimu A a nastavení minimální clony fotoaparát clonu zvýší.

Hodnoty v závorkách se týkají objektivu v provedení PZD - zde popisovaného, hodnoty před závorkou jsou předchozího modelu. Zde se projevilo zmenšení čoček objektivu - objektivu rychleji ubývá světelnost. Ale prakticky vzato je to nepodstatné.

Fotíme = Nikon D7000 + Nikkor 18-200 VR GII ED + Tamron 18-270 PZD

Nebude asi od věci si pro představu ukázat prá snímků, které demonstrují ohromný rozsah ohniskových vzdáleností, které tento objektiv pokrývá. Dvojice snímků jsou vždy pořízeny ze stejného stanoviště:

Zatímco předchozí test na formátech APS-C snímačů jsem prováděl na Nikonu D300, doba opět pokročila a na trhu se objevila tlupa další nových fotoaparátů s tímto snímačem - volím proto nejvyspělejšího z nich - Nikon D7000 (ach Nikone, Nikone, bylo ti těch 16 milionů bodů skutečně třeba nebo si na tom zkoušíš na podzimní premiéru na plný formát 30 milionů bodů?). Nikon D300s se samozřejmě v době psaní tohoto testu stále prodává. Ovšem uvažuji o cílové skupině uživatelů tohoto objektivu, která bude volit spíše model D7000 než D300s. Rozdíl v počtu bodů (cca 4 miliony) se již projeví - každé zvýšení počtu bodů klade vyšší nároky na kvalitu kresby objektivu - ale oba níže porovnávané objektivy budou mít opět stejné podmínky (pro test s objektivem Nikkor 18-200 VRII mám zapůjčen opět jiný objektiv z běžné sériové produkce, než tomu bylo v minulém testu).

Vinětace

Nebudu vás s ní unavovat, rozdíly proti předchozí verzi jsou nepodstatné, navíc se s ní musí u tohoto typu objektivu počítat (a i u podstatně dražších) a lze ji v editoru přijatelně kompenzovat. U objektivu Tamron mi připadá subjektivně větší než u Nikkoru a místy přesahuje moji vlastní míru, co jsem ochoten objektivu tolerovat (ale já jsem zhýčkaný).

Automatické ostření

Tak to byl zkraje na D7000 kámen úrazu - na širokém ohnisku bylo všechno v pořádku, ovšem od 180 mm výše již bylo správné zaostření dílem náhody. Situace se zlepšila až po volbě bodového ostření. Přece jenom při maximálním přiblížení je ohnisko (přepočtené) 420 mm a každá nepřesnost zaostření je okamžitě patrná vzhledem k malé hloubce ostrosti.  Na okraj je třeba zmínit, že objektiv není v žádném případě parfokální - česky řečeno, jestliže při širokoúhlém ohnisku zaostříte a poté posunete objektiv na dlouhé ohnisko, scéna nebude ostrá - je nutné zaostřit znovu - obráceně to samozřejmě platí též, ale na širším ohnisku si toho nemusíte všimnout a díky větší hloubce ostrosti to ani nemusíte poznat. Nikkor 18-200 se chová stejným způsobem.

Závěr: v rychlosti ostření, tichosti a přesnosti vyhrává Nikkor 18-200, ovšem na fotografování sportovních událostí nebo rychle se pohybujících předmětů budete muset pro ohniska nad 100 mm sáhnout po jiném objektivu, pokud budete chtít více dobře zaostřených snímků. Na fotografování sportovních akcí si tento objektiv nepořizujte, v režimu AF-C zvláště na delších ohniscích je pořízení ostré fotografie dílem náhody - byť je tato PZD-verze v ostření rychlejší než jeho předchůdce, stále to na sportovní akce nestačí - zvláště, pohybuje-li se objekt rychle směrem k vám.

Stabilizace

1/8s, 18 mm, F3,5 - vím, že to není žádný zázrak, ale na fotku velikosti 13x18 cm je snímek použitelný.	1/4s, 18 mm, F3,5	1/13s, 18 mm, F6,3
1/20s, 270 mm, F10	1/25s, 85 mm, F5,6	1/25s, 18 mm, F11

Závěr: Stabilizace je skutečně účinná, nejedná se o žádný marketingový tah. Stará poučka říká, že bez stabilizace na ohnisku 270 mm (přepočítaném 400 mm) by se mělo fotografovat cca 1/400 s. Účinek stabilizace je přinejmenším stejný, jako u objektivu Nikkor 18-200 mm. Stabilizace je dobrý pomocník, ale zlý pán. Za prvé nelze zapomenout, že stabilizuje obraz, nikoliv pohybující se objekty v něm :). Za druhé - není všemohoucí. A za třetí - nezapomeňte, když není třeba, ji vypnout. Zvláště při snímcích ze stativu může vést ke zcela opačnému účinku, tj. ke snížení ostrosti fotografie.

Odolnost na protisvětlo

ativZde nebudu provádět podrobné porovnání ani s předchozím modelem Tamronu, ani s Nikkorem 18-200. Omezím se na konstatování, že stejně, jako tomu bylo u předchozí verze objektivu. Přidám pouze pár demonstračních snímků:
 

Tamron 18-270 VC PZD
F14	F14	F5,6
F8	F11	F8
F8, 1/13s

Závěr: odolnost na protisvětlo velmi dobrá s mírně sníženým přenosem kontrastu, výskyt rušivých odlesků je skutečně minimální - za podobný výsledek by se nemusely stydět i podstatně dražší objektivy.

Aberace
Prosím pozor, díváte se na výřezy odpovídající velikosti fotografie cca 80x120 cm!
O aberaci platí ti samé, jako u předchozí verze tohoto objektivu. Je tam a ve většině případů ji lze v příslušném editoru docela dobře potlačit. Nemyslím, že by vás do formátu zvětšeniny 20x30 cm rušila.

Závěr: aberaci na širokém ohnisku lze označit za průměrnou, na nejdelším ohnisku za poměrně vysokou. Aberace je zhruba stejná, jako u objektivu Nikkor 18-200 mm.

Kresba objektivu
Prosím pozor, díváte se na výřezy odpovídající velikosti fotografie cca 80x120 cm!
Zde provádím obdobné porovnání s objektivem Nikkor 18-200 mm. Jedná se o jiný kus, než v. minulém testu. Způsob pořízení snímků: Stativ, dálková spoušť, předsklopení zrcadla. Fotografováno do formátu RAW, zpracování Nikon Capture NX2 - vypnutí , převod do JPG v nejvyšší kvalitě, bez doostření.
 

Porování kresby objektivů Nikkor 18-200 a Tamron 18-270 PZD:

Ohnisko	F	Objektiv	Celý snímek	Střed	Okraj
18 mm	3,5	Tamron
		Nikkor
	8	Tamron
		Nikkor
	11	Tamron
		Nikkor
Na cloně 3,5 je ostřejší Nikkor a ta jak ve středu snímku, tak na okrajích. Na cloně 8 je ve středu obrazu ostřejší Tamron, na okraji Nikkor. Na cloně 11 mi připadá mírně ostřejší Tamron. Takže na ohnisku 18 mm asi remíza.
50 mm	5,6	Tamron
		Nikkor
	8	Tamron
		Nikkor
	11	Tamron
		Nikkor
Ve středu obrazu je všude mírně ostřejší Tamron, zatímco na okrajích Nikkor. Osobně přikládám větší váhu ostrosti ve středu snímku, hlasuji proto pro Tamron.
100 mm	6 (5,3)	Tamron
		Nikkor
	8	Tamron
		Nikkor
	11	Tamron
		Nikkor
Na ohnisku 100 mm se situace opakuje - ve středu obrazu je - a tentokráte znatelně - ostřejší Tamron, na kraji snímku Nikkor.
200 mm	6,3 (5,6)	Tamron
		Nikkor
	8	Tamron
		Nikkor
	11	Tamron
		Nikkor
Na ohnisku 200 mm se zdá nepatrně ostřejší Nikkor.

Závěr: na většině ohnisek je ve středu snímku ostřejší Tamron, zatímco na okrajích snímku Nikkor. Abych se přiznal, docela mne to překvapilo.

Bokeh aneb podání neostrých oblastí
 

1/500s, F6.3, 220 mm	1/125s, F6.3, 270 mm	1/800s, F8.0, 270 mm
1/800s, F6.3, 220 mm	1/200s, F4.5, 35 mm	1/400s, F6.3, 270 mm
Bokeh nepatří mezi nejsilnější stránky tohoto objektivu - neostré světlé oblasti ukryté mezi tmavými mají snahu se zobrazovat jako ostře ohraničená kolečka a ve výsledku na fotografiích dosti ruší. Záleží zkrátka hodně na charakteru snímku, cloně, ohniskové vzdálenosti a vzdálenosti od pozadí. Ale to bychom asi chtěli od tohoto objektivu moc, že :)

Další běžné snímky
- fotografováno z ruky, formát RAW převedený do JPG v Capture NX s automatickým odstraněním aberace, snímky JSOU doostřovány.

1/500s, F6.0, 110 mm	1/160s, F6.3, 18 mm	1/500s, F9.0, 130 mm
1/400s, F8.0, 18 mm	1/400s, F6.3, 18 mm	1/800s, F9.0, 270 mm
1/500s, F8.0, 270 mm	1/640s, F9.0, 130 mm	1/1000s, F9.0, 92 mm
1/1000s, F9.0, 38 mm	1/800s, F6.3, 270 mm	1/200s, F8.0, 250 mm

Závěr

+

-

Na pláži jsem zažil zvláštní jev, kterého jsem si dříve nevšiml - celá řada lidí fotografovala zrcadlovkou - prostým odhadem tak každý 50. Nejméně polovina z nich měla nasazen některý typ širokorozsahového objektivu. A většina z nich jej zcela evidentně používala jako jediný objektiv ke svému fotoaparátu (převaha byla zrcadlovek Nikon, dokonce jimi fotografovali i hoteloví fotografové - a světe div se - měli nasazeny objektivy 18-200 - jeden Nikkor a jeden Tamron).

Pokud budete uvažovat o pořízení tohoto objektivu, prohlédněte si jednotlivé snímky - máte je v plném rozlišení k dispozici, případně si je nechte zhotovit v minilabu ve formátu, který obvykle děláte - a pokud budete s jejich kvalitou spokojeni, je to objektiv pro vás.

Upozornění: vyspělejší typy zrcadlovek mají možnost provést ve fotoaparátu korekci roviny ostření pro daný typ objektivu (provádí se fotografováním testovacího obrazce nebo třeba i obyčejného metru v úhlu 45 stupňů). V případě tohoto objektivu a fotoaparátu Nikon D7000 trochu pomohla korekce -15.

Varování ministerstva zdravotnictví

Někteří experti tvrdí, že používání tohoto objektivu může vést k obezitě a snížené pohyblivosti fotografa, který jsa vybaven takto širokorozsahovým objektivem, se nechce hnout z místa a než by k fotografovanému objektu došel, tak si jej přiblíží.

Doplnění - 7.8.2011

Pro pixelové hnidopichy přidávám ještě jedno zcela nefér srovnání - vzal jsem objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností Nikkor 50 mm f1,8 D a pořídil snímky na cloně 5,6 a 8. Totéž jsem provedl s Tamronem na stejném ohnisku a stejných clonách. Zde jsou původní snímky (bez úprav převedeno do JPG v Capture NX2):