Test Tamron 28-300 Di VC PZD (Model A010N) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Všechny dosavadní testy objektivů zde 21.7.2014 Na úvod se opět musím připustit krátkou úvahu, kterou jsem publikoval k objektivům stejného rozsahu v roce 2010: Prosím skalní zastánce pevných skel, aby dále nečetli. Nebo možná mám lepší doporučení - vezměte svou výbavu pevných miláčků s porovnatelným rozsahem od 28 do 300 mm a vyražte na dovolenou nebo horskou tůru. Budete mít pouze tři možnosti: 1. Necháte svou výbavu doma -
kdo by se s cca 10 kg vláčel, že? Každopádně je tomu tedy již skoro 4 roky, kdy jsem porovnával a testoval dva objektivy tohoto rozsahu od Nikonu a Tamronu na Nikonu D3 - tento test si můžete přečíst celý zde. Zatímco objektiv Nikon 28-300 zůstal od té doby stále stejný, firma Tamron vyvinula ve stejném rozsahu objektiv nový - ohlášen byl 6. března 2014 a v současné době je již na trhu. Podívejme se na krátké srovnání technických parametrů Nikonu a staršího i nového Tamronu:
Na první pohled je zřejmé, že oba objektivy se
liší průměrem filtrového závitu (vyšší světelnost Nikkoru na dlouhém
konciznamená též větší průměr objektivu), trochu rozměry a podstatně
hmotností, počtem lamel clony a světelností. Liší se také cenou - za
Nikkor si budete muset připlatit cca 4.500,- Kč. Otázkou tedy
zůstává, jakou hodnotu si za peníze navíc koupíme. Protože stejnému
objektivu Nikkor jsem se věnoval již v minulém testu, bude toto
povídání zaměřeno většinou na objektiv Tamron, pouze v porovnání
kresby najdete porovnávací snímky z Nikkoru a pokud je třeba, přidám
k Nikkoru hodnocení slovní, budete mi muset věřit:)
Ze snímků to není zase až tak patrné, ale Nikon je skutečně podstatně větší cvalda a podstatný rozdíl v hmotnosti objektivů poznáte ihned. Přepínače na objektivech jsou též stejné, Nikon má navíc přepínač mezi normální a aktivní stabilizací (aktivní je určena pro jízdu na velbloudu či na korbě nákladního automobilu - to samozřejmě přeháním, ale nikdy jsem tento přepínač nepoužil). Oba objektivy mají bajonetové uchycení opatřené těsnícím gumovým kroužkem proti prachu a stříkající vodě. V jejich vnějším mechanickém provedení jsem neshledal zásadních rozdílů - prstence mají prakticky shodný odpor i stejný "kroutící moment" pro ostření i změnu ohniskové vzdálenosti. K oběma objektivům dostanete přední i zadní krytku a sluneční clonu. Tamron má po registraci záruční lhůtu 5 let a servis v rámci dnů, Nikon má standardní 2 roky. Oba objektivy jsou určené pro plnoformátové snímače. Pro další porovnání jsem si obstaral z běžné maloobchodní sítě objektiv Nikkor 28-300 (je to tedy jiný kus, než který jsem testoval v roce 2010 na Nikonu D3) a pro testování jsem si vybral jako fotoaparát Nikon D800. I když, abych byl docela přesný, řešil jsem, jaký objektiv si vezmu s sebou na dovolenou. Stejně bych si vzal pouze jeden objektiv a tak mi Tamron, který se objevil na trhu, přišel vhod. Stal se tedy mým společníkem po dobu 14 dnů na moři i na souši. Ale než se dostaneme k "normálním" snímkům, tak trochu nezáživných porovnání - i když, skutečně to nebudu s pitváním techniky moc přehánět - objektivy tohoto rozsahu jsou určeny pro každodenní fotografování bez jakýchkoliv špičkových ambicí na metrové výstavní zvětšeniny. Přesto, jak dále uvidíte, nemusí se před svými, většinou dražšími kolegy, stydět. Možná nebude na škodu si ukázat na pár snímcích, jaký rozsah ohnisek dokážete těmito objektivy pokrýt (vlevo 28 mm, vpravo 300 mm - ze stejného místa) - od tohoto okamžiku dále jsou všechny snímky pořízeny Nikonem D800. Působivé, že?
Asi nebudeme u objektivů tohoto rozsahu pochybovat o tom, že tam nějaká vinětace bude, ale subjektivně nevidím mezi oběma objektivy žádný rozdíl - snímky jsou pořízeny na nejnižší možnou clonu a krajní ohniska - 28 a 300 mm. Závěr: Je tam, dala se čekat, nic tragického - např. program Capture NX2 si s vinětací u obou objektivů hravě poradí (a jiné programy též). Oproti korekci zkreslení, prováděné v počítači, nedochází při korekci vinětace v programech k přepočítávání obrazu a tím ke ztrátě ostrosti.
Zde jsem pořídil s každým objektivem pouze 2 snímky na krajních ohniscích, tj. 28 a 300 mm.
Ze snímků je patrné, že soudkovité zkreslení Tamronu na ohnisku 28 mm je výrazně vyšší a trochu výraznější je i poduškovité zkreslení na ohnisku 300 mm. Na běžných snímcích si tohoto zkreslení prakticky nevšimnete, pokud se k okrajům obrazu nepřipletou výrazné vodorovné či svislé linie. Potom je nutné provést úpravu v počítači. Pro zajímavost jsem si udělal malé panorama - je složené z 8 snímků, pořízených na výšku - ohnisko 28 mm, clona 8 a je vytvořeno objektivem Tamron. Vzhledem k dostatečným překryvům snímků se zkreslení neprojeví (resp. na tomto typu panorama není vůbec znát). Závěr: u tohoto typu objektivů je třeba se zkreslením počítat a pokud jej budete chtít omezit, budete jej muset minimálně na krajních ohniskových vzdálenost v počítači srovnat nebo se těmto krajním ohniskům vyhnout - nebo použít podstatně dražší kategorie objektivů - buď objektivy s menším rozsahem nebo pevná ohniska.
Ostrost se u tohoto typu objektivu právě vzhledem k velkému rozsahu ohniskových vzdálenosti posuzuje v exteriéru poměrně špatně. Vezmu si proto na pomoc opět mapu. Všechny snímky jsou pořízeny ze stativu do formátu NEF, následně převedeny do nejvyšší kvality JPG a zhotoveny výřezy, odpovídající tiskové velikosti 120 x 180 cm!
Závěr: prostým vyhodnocením ostrosti na testovaných porovnatelných ohniskových vzdálenostech a clonách si asi uděláte závěr sami.
Udělal jsem s Tamronem pár snímků proti téměř polednímu slunci na různých ohniskových vzdálenostech a clonách: Závěr - Tamron: Odolnost na protisvětlo, fj. funkci antireflexních vrstev, hodnotím jako velmi dobrou. Nikkor na tom rozhodně není hůře - viz odkaz na test, který se táhne jako červená nit celým tímto povídáním.
Nemám nástroj na přesné měření účinků stabilizace, ale pocitově mi oba objektivy připadají rovnocenné - u obou stabilizace pracuje velmi dobře, což oceníte zvláště na ohnisku 300 mm. Následující snímky, které demonstrují účinek stabilizace, jsou pořízeny objektivem Tamron - z ruky: Asi se mnou budete souhlasit, že 1/5 sekundy na ohnisku 28 mm nebo 1/10 sekundy na ohnisku 300 mm jsou skutečně již hodně odvážné časy, o které se nemá smysl při fotografování bez stativu moc pokoušet. Přesto považuji snímky za použitelné i na formát 20x30 cm. Stabilizace dostává jedničku s hvězdičkou. Závěr: nelze mít žádné výhrady (ani u Nikkoru).
Ani z hlediska ostření nejsou mezi objektivy žádné postřehnutelné rozdíly - navíc spolehlivost ostření je do značné míry závislá i na použitém fotoaparátu. Oba objektivy disponují ultrazvukovým ostřením, které je rychlé a tiché. Vzhledem k tomu, že ostření není poháněno z těla fotoaparátu, jsou oba objektivy použitelné na všech digitálních zrcadlovkách Nikon. Zatímco v minulém testu jsem konstatoval, že první verze tohoto objektivu byla v ostření pomalejší a stabilizace více cukala, Tamron náskok Nikkoru v tomto směru minimálně dorovnal. Shodou okolností jsem se dostal do situace, kdy jsem stál na palubě lodi, pohupující se na vlnách, a bez jakékoliv opory za vydatného chvění celé paluby od lodních motorů jsem se snažil na ohnisku kolem 150 mm zaostřit ptáka (schválně neříkám, že racka, aby mne nějaký zoolog nekamenoval), poletujícího v silném větru kolem lodi - lepší situaci pro vyzkoušení automatického ostření (a stabilizace) si snad nelze přát. Výsledek můžete posoudit na následujících snímcích (já vím, že nejsou DOKONALE ostré, ale vzhledem k situaci....:):
Závěr: mezi objektivy jsem nenašel pocitově žádný rozdíl - u obou je stejně rychlé a tiché.
Abyste si nějaké aberace všimli, musíte si snímky zobrazit na monitoru 1:1 - ve stejném měřítku jsou i výřezy se snímků výše (výřez odpovídá tiskové velikosti cca 120 x 180 cm!). U těchto dvou snímků jsem záměrně vypnul automatické odstraňování aberace v programu Capture NX2. Na tento typ objektivu je výsledek velmi, velmi dobrý. Vzhledem k tomu, že aberace je ostře ohraničená, dovede ji program Capture NX2 (i jiné) odstranit beze zbytku:
Závěr pro Tamron: aberace je ve velmi malé míře, bez problémů odstranitelná, pokud by to bylo třeba - na fotografii 20x30 cm byste ji museli hledat lupou (pokud byste ji neodstranili). Nikkor jsem na aberaci netestoval, ale podle minulého testu též nevidím problém.
V tomto případě jsem se omezil pouze na Tamron. Nepředpokládám, že zrovna tento parametr (podání neostrých oblastí snímku), by byl rozhodující parametr při nákupu tohoto typu objektivu. Ale přesto se můžete podívat na následující snímky, které jsou pořízeny objektivem Tamron (pro Nikkor nejsou v praxi zjistitelné žádné rozdíly).
Rozostření pozadí je jako vždy závislé na použité ohniskové vzdálenosti, cloně a odstupu pozadí od objektu. Ve výše uvedených případech je vždy použito nejdelší ohnisko 300 mm a nejnižší clona (6,3 - pouze u snímku slunečnice je clona 7.1).
Závěr: na cloně 6.3 (i 5,6) se nedělá "krémový" bokeh zrovna dobře - je nutné si zařídit dostatečný odstup od pozadí. Na snímku slunečnice si můžete všimnout, že objektiv nedělá na ozářených kontrastních místech žádné patvary či ostře ohraničené kroužky. Čekal jsem pro tuto kategorii objektivu výsledky horší a jsem mile překvapen.
Všechny snímky jsou pořízeny fotoaparátem Nikon D800 - já vím, je to k těmto objektivů trochu nesourodá kombinace. Někteří by si mohli říci, že nasazovat tuto kategorii objektivů na D800 je svatokrádež. Ale jak jsem psal v úvodu - pokud jedete na dovolenou a nechcete se vzdát zrcadlovky a chcete s sebou tahat jenom jeden objektiv, tak moc na výběr zrovna není. Vše fotografováno do formátu RAW (NEF) s následnou úpravou expozice a převodem v programu Capture NX2 do formátu JPG v 90% kvalitě (to kvůli velikosti). V programu Capture NX2 zůstala zapnuta automatická korekce aberace a vinětace (výchozí hodnoty programu).
Věřím, že nyní máte dostatek snímků, abyste mohli posoudit kvalitu objektivu. Nezapomeňte, že objektivy byly testovány na zrcadlovce D800 s rozlišením 36 mil. bodů, zvláště, pokud je chcete prohlížet na obrazovce 1:1. (tj. v tiskové velikosti cca 120 x 180 cm).
Známý komentátor a uživatel fotografické techniky Nikon, který je svými testy a hodnoceními dobře znám široké veřejnosti (zejména té anglicky mluvící - Ken Rockwell) se vyjádřil na svých internetových stránkách následovně:
Of course lens quality can be a huge limitation if you're counting pixels, as most people shooting the D810 do. You suckers who got cheap with Sigma and Tamron will learn why the old adage says "the poor man pays twice;" you need to use real NIKKOR Lenses to get the full resolution of which the D810 is capable. Volně přeloženo: Samozřejmě kvalita objektivu může být významným omezením, pokud počítáte pixely, jako to dělají lide fotografující D810. Jen zelenáči, kteří chtějí ušetřit nákupem objektivů Sigma a Tamron se naučí, proč staré přísloví praví "kdo šetří platí dvakrát" - potřebujete skutečné Nikkor objektivy, abyste využili plného rozlišení fotoaparátu D810.
S tím počítáním pixelů lze do určité míry souhlasit. Majitelé zrcadlovek skutečně pozorují kresbu svých objektivů na obrazovce 1:1, protože to je dobré srovnávací měřítko. Samozřejmě pouhé promile vlastníků zrcadlovek bude dělat tak velké zvětšeniny, které by odpovídaly zobrazení na monitoru 1:1. Ovšem druhá věta je již, bohužel, naprostý blábol, který připomíná spíše slaboduchý reklamní výkřik. Chápu, že na svých stránkách žádá o příspěvky na uživení své rozrůstající se rodiny a většina odkazů na jeho stránkách vede přímo do vybraných obchodů, od kterých dostává zpětně provizi - a Nikkory patří k těm dražším objektivům, ze kterých je provize větší, ale všechno by mělo mít své meze:)
Situace je samozřejmě poměrně složitější a skutečně není třeba postupovat bezhlavě podle hesla "Na Nikon jen Nikkor!". Ano, existuje v řadě Nikkor objektivů pár kousků, které lze nahradit jinými objektivy jen těžko - buď je konkurence vůbec nevyrábí nebo nedosahují jejich kvality (to je zejména případ pevných ohnisek drahých teleobjektivů). U objektivů pod hranicí 50.000,- Kč je ovšem situace zcela jiná - jak Sigma tak Tamron zde mají dostatek objektivů, které mají lepší poměr cena/výkon. Vždy je třeba zvážit pro dané účely, zda je opravdu nutné kupovat to nejdražší a to právě s ohledem na způsob zpracování fotografií a jejich konečné užití (ženatí mohou toto dilema konzultovat s manželkou). Pokud budu zhotovovat fotografie velikosti 10x15 do rodinného alba, koupím si asi jiné objektivy než profesionál, který se živí fotografováním architektury, sportu nebo divadla. Vedle rozumu se občas uplatní i pocit, "mít to nejlepší = nejdražší". Jo, fajn pocit, když na to máte - i když to nevyužijete.
Ale vraťme se zpět k výše testovaným objektivům.
Po provedených testech konstatuji:
Opět zde musím odkázat na tento test, který byl proveden se starší verzí objektivu Tamron s totožným rozsahem ohniskových vzdáleností. Zatímco Tamron v této nové verzi udělal výrazný krok vpřed (odstranil kolísání expozice na nízkých clonách, zlepšil stabilizaci, přidal ultrazvukové ostření), na konstrukci Nikkoru se za poslední 4 roky nezměnilo nic - již v roce 2010 jsem u jiného kusu Nikkoru konstatoval neostrost na ohnisku 300 mm a vyjádřil politování, že nemohu zjistit, zda je to vlastnost pouze toho jediného kusu, který jsem měl tenkrát k dispozici - nyní to již vím. Byla by to velká náhoda, aby se mi dostal do ruky další Nikkor, který by trpěl stejnou závadou. Takže to přičítám konstrukci - je to zkrátka vlastnost. Na rovinu je ovšem nutné říci, že pokud děláte na minilabu snímky do rozměru 13x18 cm, nemusíte si žádné změny v ostrosti snímků z obou objektivů vůbec všimnout.
Před začátkem testu jsem si říkal, jestli to náhodou Tamron s cenou tohoto objektivu trochu nepřehnal, když je "jenom" o 4.500,- Kč levnější než jeho protivník originál Nikkor. Již si to nemyslím:) Tento Tamron se zkrátka ve své kategorii povedl a pokud hledáte jeden univerzální objektiv na své toulky přírodou či dovolenou, s tímto Tamronem nešlápnete vedle. Ani jeden z těchto objektivů samozřejmě není schopen dopravit na snímač takové rozlišení, které požaduje snímač s 36 miliony bodů - tuto schopnost mají jenom drahé objektivy vyšší třídy - nejlépe objektivy s pevným ohniskem zacloněné o dva stupně výše, než je jejich světelnost (viz. např. test objektivu Nikkor 200/2).
Test se týká dvou konkrétních objektivů
náhodně vybraných z běžné maloobchodní sítě.
|