Test Tamron AF 28-300 mm F/3,5-6,3
XR Di LD VC Aspherical IF Macro - A20NII

a Nikkor AF-S 28-300 F/3,5-5,6G ED VR

Home =titulní strana www

Autor této recenze není žádným způsobem povinován se zavděčit výrobci ani dodavateli. I přesto, že autor nepokládá publikované snímky za umělecké dílo, podléhá jejich případné použití autorskému zákonu a bez svolení autora nesmí být nikde publikovány!
Všechny zde publikované originální fotografie nejsou chráněny vodotiskem, ale jsou digitálně podepsány a je možné zjistit jejich výskyt na internetu.

Vzkazy (dotazy, připomínky, náměty) pro autora článku vítány.

Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz

5. listopadu 2010

Je tomu již více než 6 měsíců, co jsem se podrobně věnoval porovnání objektivů Nikkor 18-200 VR a Tamron 18-270 VC. Bylo pouze otázkou času, kdy se objeví objektivy s porovnatelným rozsahem i na plnoformátové zrcadlovky a ten čas nastal. Ne, že by se objevily zrovna nyní - pouze mi zbylo trochu času na jejich vyzkoušení a hlavně dorazil konkurent Tamronu od Nikonů. Prosím skalní zastánce pevných skel, aby dále nečetli. Nebo možná mám lepší doporučení - vezměte svou výbavu pevných miláčků s porovnatelným rozsahem od 28 do 300 mm a vyražte na dovolenou nebo horskou tůru. Budete mít pouze čtyři možnosti:

 

1. Necháte svou výbavu doma - kdo by se s cca 10 kg vláčel, že?
2. Vezmete si s sebou pouze jeden objektiv a budete hodiny přemýšlet, který. Po návratu si budete nadávat, že jste si nevzali jiný.
3. Zatnete své skalní zuby a pořídíte si jeden objektiv s širokým rozsahem - možná jeden ze dvou, uvedených v tomto krátkém testu. Při každém záběru budete trpět, protože vaše pevná 24, 35, 50, 80 a 200 by pořídily jistě snímek ostřejší a brilantnější, vhodný i pro zvětšeniny rozměru 50x60 cm, kde by bylo jasně patrné složení každého kamenu i nevyrovnané řasy vaší drahé polovičky. Nebo si uvědomíte, že nejhorší snímek je ten, který vůbec nepořídíte.

Jak se vedou objektivy papírově - technické parametry

Parametr/objektiv Nikkor 28-300 VR Tamron 28-300 VC
Počet skupin/čoček 14 / 19 (2x ED, 3 asférické prvky) 13 / 15
Nejkratší zaostřitelná vzdálenost 0,5 m 0,49 m
Průměr filtrového závitu [mm] 77 67
Rozměry: průměr × délka [mm] 84 x 113,5 78,1 x 101,5
Hmotnost [g] 800 g 558 g
Počet lamel clony 9 9
Obrazový úhel 75o - 8o10´ 75o 23´- 8o15´
Minimální clona 3,5-5,6 3,5-6,3
Maximální clona 22-38 22-40
Maximální měřítko zobrazení 1:3 1:3 na 300 mm
Rozsah zoomu 10,7 x 10,7 x
Cena k 5.11.2010 22 990,- Kč 17 390,- Kč

Počet čoček objektivu Nikkor se projevil na jeho váze, Nikkor je těžší o cca 250g, což je v lidové mluvě o čtvrt kila více. Zároveň jsou čočky větší, protože fyzikální zákony jsou zatím neporazitelné a Nikkor má na dlouhém konci lepší světelnost. Průměr filtru u Nikkoru je mi sympatičtější - 77 mm je přesně stejný rozměr, jako mají jeho blízcí profesionální příbuzní - namátkově 24-70/2,8 a 70-200/2,8 a není tedy nutné dokupovat jiný rozměr filtru, pokud tyto objektivy vlastníte. Nikkor je o cca 5.500,- Kč dražší a tom, zda zaslouženě, se budeme muset přesvědčit. Některé pasáže tohoto testu mohu bez uzardění převzít z minulého testu objektivů rozsahu 18-200(270), zvláště svou oblíbenou pasáž o zadní krytce :) Oba objektivy jsou vybaveny vlastními zaostřovacími motory a lze je proto použít i na zrcadlovkách bez motorku ostření. Objektivy nejsou vybaveny clonovými kroužky a nejsou proto použitelné pro starší typy některých zrcadlovek (většinou na kinofilm). K oběma objektivům je v balení sluneční clona, u Nikkoru je hlubší, masivnější. Snad je zbytečné dodávat, že oba objektivy pokrývají obrazové pole plného formátu (u Nikkorů to značí absence zkratky DX, u Tamronů se jedná o zkratku Di). Samozřejmě jsou oba použitelné i na fototparáty se snímačem APS-C, kde díky crop-faktoru obdržíte ohniskovou vzdálenost po přepočtu cca 42 až 450 mm.

Vybalujeme

Obrazové srovnání velikosti obou objektivů

 


 

 

 

 

 

Na velikost krabice vyhrává Nikkor :). Je to tím, že sluneční clona u Nikkoru je balena ve zvláštní krabičce spolu s váčkem na objektiv a masivnějším návodem k použití v několika jazycích. Ačkoliv to ze snímků nemusí být zvláště patrné, Nikkor je přece jenom větší macek.

Technický a umělecký dojem, vnější popis
Začnu zase a zase tou Tamroní krytkou na bajonet objektivu - je neuvěřitelné, že za celá ta léta nebyl schopen Tamron vyvinout takovou krytku bajonetu, která by mi nedrásala nervy. Nasadit jde totiž ve 3 polohách, ale pouze v jediné z nich jde otočit tak, aby na bajonetu držela. Statistika zde neplatí a buďte si jisti, že procento vašich neúspěšných pokusů bude určitě větší, než 33,3333 %. Takže v brašně se věčně někdy válí, protože se do správné polohy ve spěchu zkrátka netrefím :( Krytka u Nikon objektivů jde otočit ve všech třech polohách, takže její nasazení je velmi rychlé. Dílenské zpracování objektivu není ve srovnání s Nikkorem tak precizní a působí spíše plastovějším dojmem - ale to nemusí mít na obrazovou kvalitu žádný vliv. Naopak velmi kladně hodnotím, že prstenec pro ovládání změny ohniskové vzdálenosti je velmi masivní (tj. široký) a je blíže k tělu fotoaparátu, zatímco užší prstenec sloužící pro ruční ostření je blíže sluneční cloně - určitě častěji měním u tohoto objektivu ohniskovou vzdálenost než ručně ostřím. U objektivu Nikkor je tomu přesně naopak a řešení Tamronu pokládám v tomto směru za lepší. Myslím, že tuším, co výrobce Tamronu k tomuto řešení vedlo - zatímco při ostření se na Nikkoru nic nehýbe, u Tamtronu se otáčí ostřící prstenec a není proto dobré, jej mít pod rukou. U obou objektivů není patrná žádné vůle v ovládání ani v krajních polohách.

Ovládací prvky objektivů

Úhel otočení prstence na změnu ohniska je u Nikkoru i Tamronu prakticky totožný, stejně jako jeho odpor a plynulost otáčení. I výsuv objektivu na maximálním ohnisku je prakticky stejný. Na obou objektivech je přepínač režimu ostření mezi automatickým a ručním - na Nikkoru označen M/A - M a na Tamronu AF - MF. Na obou objektivech naleznete přepínač stabilizace objektivu - na Nikkoru označen VR ON-OFF, na Tamronu VC ON-OFF. Nikkor má navíc k tomuto přepínači ještě přepínač režimu stabilizace Normal a Active (režim Active je určen pro fotografování z jednoucího auta, hřbetu velblouda, z lochnesky na pouti apod.). Pro všechny ostatní případy stačí režim Normal.

Tamron není objekiv typu AF-S (jako u Nikkoru), kdy si můžete do automatického ostření kdykoliv ručně zasáhnout - pokud tak chcete učinit, musíte přesunout přepínač režimu ostření do polohy MF. V poloze AF klade objektiv dost tuhý odpor a při pokusu o ruční ostření by mohlo dojít k poškození objektivu - návod na tuto skutečnost upozorňuje. Jeden z prvních objektivů Tamron, který je vybaven ekvivalentem AF-S u Nikkoru je objektiv Tamron 70-300 F/4-5,6 Di VC USD. Právě zkratka USD označuje, že se jedná o objektiv, kdy i při automatickém ostření můžete kdykoliv provést ruční korekci (test tohoto objektivu chystám). Přední obruba zůstává při ostření u obou objektivů nehybná, není tedy problém seřizovat polarizační filtr při každé změně ostření a bezproblémové je i použití deskových filtrů.

Při automatickém ostření se tedy prstenec ostření u Tamronu otáčí - pokud fotografujete na krátká ohniska, tak to nevadí. Pokud ovšem fotografujete na delší ohnisko, má vaše druhá ruka tendenci posunout se dopředu k obrubě objektivu pro zajištění lepšího držení, tj. stability. V tom okamžiku často podepřete rukou objektiv v oblasti otáčejícího se prstence ostření a objektiv vám v ruce "ožije" - než si na to zvyknete, bude vás to trochu rušit. Objektiv Nikkor je navíc vybaven zámkem vysouvání objektivu, který objektiv zajistí na ohnisku 28 mm - i při zamčeném objektivu lze na tomto ohnisku normálně fotografovat. Pokud hodláte fotoaparát s objektivem nosit přes rameno, bude docházet k samovolnému vysouvání objektivu - ovšem na druhou stranu jsem ještě nepoznal žádný objektiv tohoto rozsahu a příbuzné cenové kategorie, který to nedělá - takže zámek se vám může hodit. Bajonetové uchycení objektivu je kovové u obou objektivů.

u takto označených tabulek nebo snímků JE pod náhledem snímku skryto plné rozlišení JPG

Než se ovšem pustím do vlastního testování, dovolte malou demonstraci rozsahu ohniskových vzdáleností u tohoto objektivu - celý snímek = 28 mm, světlý obdélníček = 300 mm.


Tu vinětaci v horním levém rohu mi odpusťte - je to moje ruka :)

Sluší se ovšem dodat, že s tou ohniskovou vzdáleností to není až tak, jak to papírově vypadá. Je totiž závislá na zaostřené vzdálenosti. U objektivu Nikkor to např. vypadá následovně (zdroj: www.kenrockwell.com):

Zaostřená vzdálenost Skutečné ohnisko Zaostřená vzdálenost Skutečné ohnisko
Nekonečno 300 mm 2,8 m 180 mm
400 m 290 mm 1,4 m 150 mm
30 m 260 mm 1 m 140 mm
15 m 25 mm 70 cm 140 mm
3,8 m 200 mm 45 cm 130 mm

Nedělám si iluze, že by to u objektivu Tamron bylo jinak. Zajímavé je, že oficiální materiály o této "vlastnosti" mlčí. Stejně se ovšem chovají i podstatně dražší objektivy, např. i Nikkor 70-200 VR. Ve snaze zajistit uživateli i fotografování na kratší vzdálenosti, sahají výrobci k tomuto triku a při zaostření na kratší vzdálenosti zkracují ohniskovou vzdálenost. Jinak nemohou obejít fyzikální zákonitost, že objektiv o ohniskové vzdálenosti 300 mm nemůže zaostřit na kratší vzdálenost než je čtyřnásobek ohniskové vzdálenosti, tedy 1,2 m. Tamron díky této vlastnosti dostal do svého názvu "Macro", ale podle mne je makro stále poměr zobrazení předmětu v poměru 1:1 na snímači fotoaparátu. U Nikonů si tento doplněk v názvu odpustili.

Průběh clon na různých ohniskových vzdálenostech - tabulku čtěte následovně: od ohniska 28 do 32 mm je světelnost objektivu 3,5, od 32 mm do 38 mm je světelnost 4 atd. Samozřejmě je změna světelnosti plynulá, nikoliv skoková, ale jsou zaznamenány hodnoty, kdy při režimu A a nastavení minimální clony fotoaparát clonu zvýší.

Tamron

Změna při ohnisku clona Změna při ohnisku clona Změna při ohnisku clona
28 mm 3,5 55 mm 4,5 110 mm 5,6
32 mm 3,8 60 mm 4,8 135 mm 6
38 mm 4,0 70 mm 5,0 200 mm až 270 mm 6,3
46 mm 4,2 85 mm 5,3    

Nikkor

Změna při ohnisku clona Změna při ohnisku clona Změna při ohnisku clona
28 mm 3,5 50 mm 4,5 116 mm až 300 mm 5,6
32 mm 3,8 62 mm 4,8    
36 mm 4,0 70 mm 5,0    
44 mm 4,2 90 mm 5,3    

Z tabulek je patrné, že rozdíly nestojí za řeč. Potěšující u objektivu Nikkor je fakt, že světelnost 5,6 je konstantní již od 116 mm.


Fotíme = Nikon D3

Vinětace a zkreslení
Samozřejmě tam je, zvláště na nejširším ohnisku. Ale většina editorů je dokáže dobře odstranit. Dělat testy na všech clonách a ohniscích u obou objektivů považuji za zbytečné. A neznám nikoho, pro koho je hlavním kritériem pro výběr objektivu o pár procent menší vinětace na určitém ohnisku. To samé platí u poduškovitého a soudkovitého zkreslení - objektivy na architekturu ani na ofotografování technické dokumentace to nejsou. Nadále ji proto budu sledovat pouze u pevných skel, kde v tom vidím alespoň nějaký smysl u širších ohnisek. Takže snímky cihlových zdí budete muset hledat někde jinde.

Automatické ostření

Automatické ostření pracuje o obou objektivů při dostatku světla dobře. Ostření u Nikkoru pracuje lépe - je tišší a rychlejší a vzhledem k vyšší světelnosti objektivu v tele-rozsahu nad 135 mm je schopen tento objektiv lépe zaostřit i v horších světelných podmínkách. Proto také procento správného zaostření je u Nikkoru vyšší než u Tamronu. Oba objektivy NEJSOU parfokální, jinými slovy, rovina zaostření nezůstává při změně ohniskové vzdálenosti konstantní. Pokud tedy zaostříte při ohnisku 28 mm, ostření uzamknete (někdy stačí přidržet spoušť) a změníte ohnisko na 300 mm, dostanete neostrý snímek. Naopak to platí samozřejmě též, i když je to méně viditelné. Více než kupa slov řekne pár obrázků.

Zaostřeno na ohnisku 28 mm

Přesun na ohnisko 300 mm při zamknutém ostření

Závěr: v rychlosti ostření, tichosti a přesnosti vyhrává Nikkor 28-300, ovšem na fotografování sportovních událostí nebo rychle se pohybujících předmětů budete muset pro ohniska nad 100 mm sáhnout po jiném objektivu, pokud budete chtít více dobře zaostřených snímků.

Stabilizace

Stabilizací jsou vybaveny oba objektivy. Nejsem vybaven žádným laboratorním zařízením na měření otřesů, proto mohu vyjádřit pouze svůj subjektivní názor. Účinek stabilizace obou objektivů mi připadá srovnatelný, ovšem Nikkor obraz zklidní rychleji a bez viditelného zachvění obrazu v hledáčku.

Závěr: Stabilizace Nikkoru pracuje trochu lépe, ale neshledal jsem žádné drastické rozdíly. Nezapomeňte ji vypnout, pokud umístíte fotoaparát na stativ, jinak se bude objektiv snažit stabilizovat otřesy, které neexistují a může si jich pár vyrobit sám. Stabilizace je dobrý sluha, ale zlý pán - a není všemocná. Nezapomeňte, že NEZARUČUJE, ale pouze ZVYŠUJE množství přijatelně ostrých snímků a rozhodně nestabilizuje scénu, kterou fotografujete :). Níže pár ukázkových snímků s časy expozice, u kterých sehrála stabilizace svou roli.

Nikkor, 1/80s, F8, 300 mm, VR ON Tamron 1/25s, F10, 300 mm, VC ON Nikkor 1/50s, F10, 300mm, VR ON

Odolnost na protisvětlo

F Tamron 28-300 28 mm Nikkor 28-300 28 mm
3,5
V pravé dolní čtvrtině snímku je patrná čtvrtkruhová světlejší šmouha s doprovodným odleskem pod ní.

Ať koukám jak chci, vidím pouze jeden malý žlutý flíček.
22
Oblast kolem slunce zezelenala a v pravé dolní čtvrtině snímku jsou patrné fialovo zelené odlesky.

V levé horní části snímku u slunce je patrný fialový závoj, který pod sluncem přechází do zelené.

Závěr: odolnost na protisvětlo je u obou objektivů velmi dobrá, u Nikkoru zdá se lepší. Okrouhlá devítilamelová clona nevytváří žádné hvězdičky ani na vysokých clonách.

Aberace
Prosím pozor, díváte se na výřezy odpovídající velikosti fotografie cca 70x100 cm!

Tamron 28mm/F3,5 Nikkor 28mm/F3,5
Tamron 200mm/F6,3 Nikkor 200mm/F5,6
Potlačení aberace v programu Capture NX

Aberaci, aneb barevnou vadu objektivů má lépe zvládnutou Nikkor s výjimkou nejširšího ohniska. Oba snímky jsou záměrně pořízeny na nejnižších clonách, na kterých se aberace vyskytuje nejvýrazněji. Další úsudek si budete moci udělat na všech ohniscích a clonách z testovacích snímků uvedených níže. Aberaci dnes odstraňují ze snímků přímo fotoaparáty nebo ji můžete odstranit v programu na zpracování snímků - nejlépe přímo v RAWu. Např. program Nikon Capture NX ve výchozím nastavení aberaci odstraňuje v RAWu (NEFu) automaticky, pokud mu to nezakážete a to poměrně účinně. Jak zmíněno výše, pro naše účely bylo toto automatické odstranění aberace zakázáno.

 

Kresba objektivu
Prosím pozor, díváte se na výřezy odpovídající velikosti fotografie cca 70x100 cm!
Způsob pořízení snímků: Nikon D3 v režimu priority clony s automatickým ostřením na středový bod, vypnutá stabilizace objektivů, měření celoplošné se zdůrazněným středem, stativ, drátěná spoušť, předsklopení zrcadla. Fotografováno do formátu RAW, zpracování do JPG v Nikon Capture NX - vypnutí , převod do JPG v nejvyšší kvalitě, nastavení vyvážení bíle na "sluníčko". Snímky jsou tedy bez korekce vinětace, bez doostření, bez automatického odstranění aberace.

Pokud se vám bude zdát, že některé porovnávací snímky jsou expozičně nevyvážené, máte pravdu. Objektiv Tamron měl "zajímavou" vlastnost - se stoupajícím clonovým číslem byly snímky stále světlejší. Tento jev se projevoval na všech ohniskových vzdálenostech - viz ukázka níže. Rozdíl v expozici mezi clonou 3,5 a 16 byl na ohnisku 28 mm dle mého okometrického měření cca 1 EV. U snímků s Tamronem jsem proto musel upravovat expozici v programu Capture NX postupně stále více do mínusu, aby snímky moc "nedýchaly" a nemusel jsem se vždy trefit naprosto přesně. Při normálním fotografování byste si tohoto jevu nemuseli všimnout či byste jej mohli přičíst na vrub způsobu měření expozice daného snímku, ovšem zde při naprosto stejné scéně je tento jev jasně patrný. Nevím, zda je to vlastnost všech objektivů - mám k dispozici pouze jeden kus, nebo spolupráce konkrétního těla (D3) s tímto objektivem. Dle mého názoru nenastavuje objektiv zcela korektně clonu dle hodnoty na fotoaparátu. U snímku s objektivem Nikkor bylo vše v pořádku a všechny snímky byly exponovány stejně - resp. případné kolísání není okem patrné. K výše uvedené úvaze mne vede např. porovnání následujících dvou snímků:

Nikkor 28mm, F16, čas 1/50s

Tamron 28mm, F16, čas 1/60s

Také byste čekali, že snímky budou totožné, protože změna expozice z 1/50s na 1/60s při stejné cloně nebude na snímku patrná? Někde bude v komunikaci objektivu s tělem fotoaparátu problém.

Kolísání expozice u objektivu Tamron

A nyní k vlastnímu testu, pro který jsem si vybral opět podzimní les (za bezvětří). Měl jsem několik dotazů, proč vybírám u některých testů pro porovnání okraj snímku místo rohů. Dle mého názoru je okraj snímku u tohoto typu objektivů důležitější, než jeho rohy - ačkoliv zde testuji objektiv na krajině, rozhodně jej za krajinářský nepovažuji - jedná se spíše o reportážní objektivy do dobrých světelných podmínek, kde oceníte více kresbu na okraji než v rozích. Navíc na nejnižších clonách jsou rohy tak hodně neostré, že podstatnější porovnání je na okrajích (viz malá ukázka níže) a jedno je jasné - rohy nebudou nikdy lepší než okraje :)

Ohnisko

F

Objektiv

celý snímek Střed Okraj
28 mm

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

28 mm

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

28 mm

 

 

 

 

 

 

 

F3,5 Tamron
Nikkor
F4,0 Tamron
Nikkor
F5,6 Tamron
Nikkor
F8 Tamron
Nikkor
F11 Tamron
Nikkor
F16 Tamron
Nikkor

Již z první série je patrné, že Tamron podává barvy tepleji než Nikkor. Snímky s Tamronem jsou kontrastnější, což je zřetelně patrné na výřezech ze snímků i z histogramů. Do clony 8 je na tom Nikkor v ostrosti podstatně lépe a to jak ve středu snímku, tak na jeho okrajích. Na clonách 11 a 16 je u Tamronu vidět zřetelné zesvětlení středu snímku. Ostrost ve středu obrazového pole: na cloně 3,5 můžeme vyhlásit remízu, na cloně 4 a 5,6 je na tom Nikkor o poznání lépe, na cloně 8 vyhlašuji remízu a na clonách 11 a 16 má dle mého názoru navrch Tamron. Okraj obrazového pole: mimo clony 16 ja na tom vždy lépe Nikkor, se snižující se hodnotou clony je náskok Nikkoru stále patrnější.  V aberaci žádné výrazné rozdíly mezi oběma objektivy nevidím.  Takže 18 mm vyhrává Nikkor a to zejména za ostrost v okrajích snímku.

50 mm

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

50 mm

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

50 mm

T4,2

N4,5

Tamron
Nikkor
F5,6 Tamron
Nikkor
F8 Tamron
Nikkor
F11 Tamron
Nikkor
F16 Tamron
Nikkor

Střed: Na nejnižší cloně je o fous lepší Nikkor, na cloně 5,6 o trochu lepší Tamron, zbytek pokládám za srovnatelný, pouze na cloně 16 je Tamron trochu lepší. O okraji se dá říci v podstatě to samé.

N105
mm
T135
mm

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

N105
mm
T135
mm

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

N105
mm
T135
mm

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

N105
mm
T135
mm

N5,3
T6,0
Tamron
Nikkor
F8 Tamron
Nikkor
F11 Tamron
Nikkor
F16 Tamron
Nikkor
Zde se musím omluvit - objektivy mají různé stupnice ohniskových vzdáleností a tak jsem na Nikkoru nastavil 105 a na Tamronu 135 mm - chybička se vloudí. Aberace na těchto ohniscích ustoupila do pozadí. I když jsou ohniska mírně rozdílná a výřezy u Nikkoru jsou tak pořízeny dále od okraje, čímž je zvýhodněn, považuji výsledky Nikkoru za lepší v okrajích obrazového pole - můžete si stáhnout snímky v plném rozlišení a udělat závěr svůj.
300 mm

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

300 mm

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

300 mm

 

 

 

 

 

 

 

 

 

300 mm

N5,6
T6,3

 

 

 

 


 

Tamron
Nikkor
F8 Tamron
Nikkor
F11 Tamron
Nikkor

Tak to je překvapení. Na všech clonách je na tom Tamron ve středu obrazu výrazně lépe! Ovšem na okrajích má mírně navrch Nikkor. Tento výsledek mne tak překvapil, že jsem začal uvažovat o možných příčinách a v rámci objektivity jsem udělal další testy v jiném prostředí, abych vyloučil, že se středový ostřící bod u Nikkoru trefil někam jinam:

300 mm N5,6
T6,3
Tamron
Nikkor
200 mm
Nikkor

210 mm
Tamron

N5,6
T6,3
Tamron
Nikkor

Co k tomu dodat, je to tak. Na této budově byl středový ostřící bod nastaven na nápis Café, který je dostatečně kontrastní, aby vyloučil chybu zaostření. Pro jistotu jsem udělal ještě snímky na ohnisku 200mm, které jsem v prvním testu přeskočil - na 200 mm je Nikkor ostřejší jak ve středu, tak na okrajích. Kompletní druhou sadu sadu testovacích snímků si můžete stáhnout ve formátu JPG pro Tamron zde a pro Nikkor zde (pozor, každý soubor má cca 170 MB, ZIP)

Bokeh aneb podání neostrých oblastí

Nedomnívám se, že by si tento typ objektivu pořizoval kdokoliv kvůli nádherně rozostřenému hedvábnému pozadí. K tomu jsou určeny světelnější objektivy. Přesto se i těmito objektivy podaří docílit odpovídajícího efektu při odpovídajícím odstupu od pozadí a nejnižší clony.


Nikkor, 300 mm, F5,6

Nikkor, 300 mm, F5,6

Tamron, 300 mm, F6,3

Tamron, 300 mm, F6,3

Tamron, 55 mm, F4,5

Tamron, 300 mm, F6,3

Závěr: Nemyslím, že by tato kategorie měla svého vítěze. Ale na oba objektivy je to celkem slušný výkon, čekal jsem výsledky daleko horší. Dělat detailní rozbory u tohoto typu objektivů nepokládám za smysluplné. O přijatelné podání neostrých oblastí se jistě v nemalé míře zaslouží i zakulacené devítilamelové clony.

Další běžné snímky
- fotografováno z ruky, zapnuta funkce VR, formát RAW převedený do JPG v Capture NX s automatickým odstraněním aberace, snímky NEJSOU doostřovány.

Všechny snímky jsou pořízeny fotoaparátem Nikon D3, zapnutá stabilizace objektivu, formát RAW zpracovaný programem Nikon Capture NX se zapnutým automatickým odstraňováním aberace. Snímky nejsou doostřovány ani žádným jiným způsobem upravovány mimo korekce expozice.


Nikkor 1/100s, 300 mm, F5,6

Nikkor 1/160s, 300 mm, F5,6

Nikkor 1/500s, 300 mm, F5,6

Nikkor 1/250s, 300 mm, F5,6

Nikkor 1/1250s, 28 mm, F5,6

Nikkor 1/800s, 28 mm, F5,6

Nikkor 1/400s, 50 mm, F5,6

Nikkor 1/1000, 300 mm, F5,6 (i na 300 ostrý, jak to?)

Nikkor 1/500 s, 300 mm, F5,6

Tamron 1/2000s, 28 mm, F6,3

Tamron 1/500s, 50 mm, F8

Tamron 1/640s, 300 mm, F6,3

Tamron 1/640 s, 185 mm, F9

Tamron 1/3200s, 28 mm, F3,5

Tamron 1/250s, 300 mm, F6,3


 

Závěr

 

NIKKOR Vlastnost
+ a) Rychlejší a tišší ultrazvukové ostření, vzhledem k lepší světelnosti na dlouhém konci vyšší spolehlivost zaostření v horších světelných podmínkách
b) Mírně rychlejší stabilizace bez záchvěvů obrazu v hledáčku
c) Preciznější provedení
d) Během ostření se na objektivu nic neotáčí.
e) Do ostření lze kdykoliv ručně zasáhnout.
f) Většinou lepší kresba na okrajích obrazového pole
g) O jeden stupeň lepší světelnost nad 120 mm než Tamron
- Horší kresba na ohnisku 300 mm
Vyšší rozměry a hmotnost
TAMRON  
+ a) Lepší kresba na ohnisku 300 mm
b) Menší rozměry a hmotnost
c) Nižší cena
- Obraťte si body a), b) c), d), e), f) g) od Nikkoru
Kolísání expozice směrem k vyšším hodnotám clony - postupné přeexponovávání obrazu

 

Přiřaďte si, prosím, každému plusu a minusu svou váhu. Kdyby měl Nikkor na 300 mm lepší nebo alespoň stejnou kresbu jako Tamron a stejně kontrastní podání jako Tamron, bylo by mé doporučení jednoduché - napsal bych - "Připlaťte si a pořiďte si Nikkor". Takto jsem ovšem na pochybách. Když si pro sebe vezmu popořadě jednotlivé plusy Nikkoru:

 

+ Rychlejší a tišší ostření - ano, ovšem na sportovní klání mám 70-200/2,8 a do divadla tento typ objektivu kvůli světelnosti nosit nebudu a ptáky mi nesplaší (na to musíte mít delší ohnisko).

+ Rychlejší stabilizace - ano, ale ta desetinka sekundy mi nevadila

+ Preciznější provedení - ano, ale to je otázka pocitu.

+ Během ostření se neotáčí ostřící prstenec - ano, ale zvyknul jsem si na to za hodinu - párkrát jsem se leknul, že se mi něco vrtí pod prsty a pak jsem je dával jinam.

+ Do ostření lze kdykoliv ručně zasáhnout - fajn, ale nepamatuji se, kdy jsem to naposled udělal.

+ Lepší světelnost na dlouhém konci - ano, hodí se. Ale též to znamená zvednout ISO o jednu hodnotu.

+- Mohu použít stávající filtry s průměrem 77mm.

- Horší kresba na 300 mm - ANO, ta neostrost mi vadí. Bohužel nemohu zjistit, zda je to vlastnosti pouze tohoto konkrétního kusu objektivu nebo by jej stačilo seřídit - no, škoda.

- Váha - s tím bych se srovnal, po horách nešplhám a do kapsy nestrčím ani jeden.

 

A co mi nejvíce vadí na Tamronu - jednoznačně přeexponovávání snímků směrem k vyšším clonám.

 

Pro úplnou objektivitu dodávám: od obou objektivů jsem měl k dispozici pouze jeden kus. Pokud se týká obrazové kvality, lze brát výsledky pouze jako vodítko a nelze je vztáhnout na všechny kusy daného typu. Pokud by se mi dostaly do rukou jiné dva kusy, rád své výsledky zkontroluji (u Nikkoru horší kresbu na 300 mm a u Tamronu přeexponovávání snímků).

 

Můj soukromý názor mohu takřka zopakovat z testu objektivů o rozsahu 18-200 mm, citovaného v úvodu tohoto testu: rozhodně kvalita odpovídá ceně (no, no těch 300mm na Nikkoru nemohu nějak skousnout) a svou užitnou hodnotu pro řadu uživatelů rozhodně mají. Pokud nejste specialisté na krajinářskou a sportovní fotografii a vaším hlavním cílem nejsou výstavy velkoformátových fotografií krajin, budete spokojeni a některých zde popisovaných neduhů si ani nevšimnete. Jsou to univerzální objektivy stejně, jako univerzální čistící prostředky - těmi také vyčistíte všechno, ale na něco se nehodí. Pak ovšem nezbývá, než sáhnout do peněženky podstatně hlouběji.

 

Ale hlavně - budete moci mít s sebou pouze jeden objektiv!

 

Jaká tedy bude hlavní cílová skupina uživatelů tohoto typu objektivů? V pořadí četnosti uživatelů se domnívám, že žebříček bude následující:

 

1. Nejvíce se jich prodá v setových sestavách s fotoaparáty typu Nikon D700 - u Canonů 5D a 5DII (případně jejich dalších plnoformátových nástupců - já vím, u Canonů mají svůj objektiv tomto rozsahu, ovšem za 65.000,- Kč a Nikkor na Canon asi rvát nebudou, takže má úvaha se týká Tamronu). Jejich majiteli budou lidé, kteří chtějí kvalitní fotoaparáty, do skutečně profesionálního vybavení nehodlají investovat a nechtějí tahat brašnu objektivů - a také na to musí mít, že :)

 

2. Druhou, dle mého názoru velmi rozšířenou skupinou budou majitelé současných zrcadlovek se snímačem APS-C, kteří doposud k plné spokojenosti používali objektivy typu 18-200 mm a budou přecházet na plnoformátové snímače.

 

3. Třetí skupinou budou stávající majitelé plnoformátových zrcadlovek, kteří nemohou nebo nechtějí na všechny akce tahat celou svou výbavu a vědí, že cílová skupina zákazníků rozhodně na formátu do 13x18 cm jejich pevná skla za desítky tisíc stejně nedocení. Vzali by si sice na takovéto akce klidně i nějaký dobrý kompakt, ovšem jsou natolik zmlsaní komfortem obsluhy, funkcemi a nastavením své zrcadlovky, že kompaktní fotoaparát berou do rukou se znechucením a po návratu domů a prohlédnutí snímků si vyčítají, že si nevzali zrcadlovku. A stálé hledají v různých testech ten svůj kompakt, který bude mít většinu vlastností jejich zrcadlovky, což se rovná čekání na zázrak.

 

Možná vás, stejně jako mne, napadne, zda by tento objektiv nemohl nahradit 70-300 mm.  Tak jsem zkusil pouze 4 snímky na cloně 5,6 a ohniscích 70 mm a 300 mm - porovnávaný objektiv je Nikkor 70-300 VR.

  Nikkor 28-300 VR Nikkor 70-300 VR
70 mm
300 mm

Zde si můžete na ohnisku 300 mm povšimnout, že není 300 jako 300. U 28-300 je na tomto ohnisku o třetinu jednoho okan více. Snímky jsou v plném rozlišení a závěr pro své potřeby si uděláte jistě sami. Internet se hemží dotazy, zda může 28-300 Nikkor nahradit 70-300VR, tedy zda objektiv Nikkor 28-300VR má v rozsahu 70-300 srovantelnou kresbu. Pokud Vás to též zajímá, podívejte se na tento test.

 

*****

 

P.S. Před testováním obrazové kvality objektivů nečtu zásadně žádné jiné testy. Někdy si je prohlédnu po dopsání toho svého, což ovšem není nikdy důvod, abych na svém hodnocení cokoliv změnil.