Test Sigma 135 mm f/1.8
DG ART HSM |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Všechny dosavadní testy objektivů zde 05/2017 Všeobecně: Mnoho fotografů hledá pro své miláčky pevná skla, tedy objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností, která poskytují téměř vždy lepší obrazové výsledky (zvláště ostrost), než objektivy typu zoom, tedy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností. Zvláštní postavení v tomto segmentu zaujímají tzv. "portrétní" objektivy, na něž jsou kladeny vysoké nároky na ostrost a krásně rozmazané pozadí, které dává snímkům hloubku a odděluje hlavní objektiv od popředí i pozadí. U fotografů jsou v tomto směru hodně rozšířeny objektivy s ohniskovou vzdáleností 85 nebo 90 mm - 105 mm. Objektivů s velkou světelností a ohniskem 135 mm je stále jako šafránu:
A můžeme se podívat ještě o kousek níž, na objektivy s ohniskem 100-105 mm, kterých je poněkud více:
Cena Technické parametry
Pro tento test jsem si vybral k Sigmě partnera - laskavostí firmy Nikon mi byl zapůjčen objektiv Nikkor 105 mm f/1,4 AF-S E ED. I když mají objektivy různé ohnisko - 105 u Nikkoru proti 135 u Sigmy, přesto tento objektiv představuje alternativu - jsou to top modely obou firem na nejblíže srovnatelném rozsahu. Za zapůjčení objektivu Sigma děkuji společnosti HAMA prostřednictvím půjčovny fototechniky - p. Viktor Šulc. Pokud váháte, jakou fotografickou výbavu si zakoupit, můžete si ji dopředu vyzkoušet - ale hlavně, pokud určitou fotovýbavu potřebujete pouze občas, můžete si ji výhodně jenom vypůjčit. Vyjde to levněji než kupovat něco, co vám bude ležet po zbytek roku ve skříni.
Objektiv Sigma má velmi široký ostřící prstenec s velmi jemným chodem - z jedné krajní polohy do druhé cca 160 stupňů. A to je dobře, protože v případě potřeby umožňuje velmi přesné ruční zaostření. Na objektivu jsou pouze dva přepínače - pro automatické/ruční ostření a omezovač ostřící vzdálenosti do 1,5 metru, od 1,5 metru do nekonečna a plný rozsah. Nikkor má ostřící prstenec o něco užší, s trochu volnějším chodem (způsobeno patrně již delším používáním) a je vybaven pouze jedním přepínačem pro ruční/automatické ostření. Po stránce vnějšího vzhledu a prakticky skoro i hmotnosti, vypadají oba objektivy jako bráchové, mají i stejný průměr filtrů. Příslušenství objektivů při prodeji se příliš neliší - k objektivu Nikkor dostanete semišový sáček, k objektivu Sigma celkem solidní transportní brašnu s popruhem. Bajonetová sluneční clona je v prodejním balení u obou objektivů.
Porovnání s objektivem Nikkor 105mm f/1,4 AF-S E ED. Fotoaparát Nikon D810, formát NEF, automatické ostření live-view, priorita clony, převod do nejvyšší kvality JPG, bez doostřování - stativ. Pozor! Výřezy odpovídají velikosti fotografie cca 180 x 120 cm!!! Protože jsou porovnávány dva objektivy s různou ohniskovou vzdáleností, byla u objektivu Nikkor snížena snímací vzdálenost tak, aby zhruba odpovídala ohniskové vzdálenosti 135 mm u Sigmy a výřezy pro porovnání tak byly zhruba stejně velké.
Když se podíváme na MTF křivky obou objektivů (s plným vědomím, že u Nikkoru je clona 1,4 a u Sigmy 1,8), vidíme, že teoretické hodnoty odpovídají výše uvedeným výřezům.
Pokud by vás zajímal podrobnější rozbor v laboratorních podmínkách, potom klikněte na následující obrázek, kde najdete opět celou řadu testů tohoto objektivu - výsledky v podstatě odpovídají mému zjištění.
A pro úplné potvrzení ještě jeden nezávislý test - zdroj. Opět potvrzuje všechny předešlé výsledky - v níže uvedených grafech je znázorněna ostrost ve středu snímku a v rozích - fotoaparát je též Nikon D810, jako ve všech předešlých případech. Čím je fialová barva světlejší, tím je snímek ostřejší (vlevo Sigma, vpravo Nikkor).
A již poslední porovnání - zdroj:
Ostrost snímků budete mít možnost posoudit ještě níže v galerii snímků, ale již nyní vám mohu prozradit, že tato Sigma je jeden z nejostřejších objektivů, které jsem měl možnost testovat (patrně i vůbec nejostřejší) a dle testů je ostřejší než legenda - objektiv Nikkor 200/2. Výsledky jsou o to více potěšující, že Sigma je ostrá nejen ve středu obrazu, ale již od clony 1,8 je snímek výborně ostrý v celé ploše!
Závěr: pro Sigmu - vynikající, pro Nikkor - vynikající pro střed, dobré na okrajích
Bokeh bude u tohoto typu objektivu důležitá a právem přísně posuzovaná vlastnost. Je to typ objektivu používaný hojně na portréty a tam rušivé pozadí určitě nechceme - nedávno jsem četl, že bokeh tohoto objektivu je trochu "nervózní", ale nervózní si spíše připadá manželka, když vidí doma další objektivy a není si jistá, zda jsem si je náhodou nekoupil. Takže zkusíme pár snímků - Sigma: Zkrátka 9 lamelová okrouhlá clona dělá své. Vždy bude záležet na použité cloně, zaostřené vzdálenosti a členitosti pozadí (popředí). Každopádně je u "normálních" fotografií podání neostrých částí u Sigmy velmi, velmi zdařilé, jemné a některé fotografie připomínají i obrazy. V extrémních případech (např. odlesky na vodě) je neostré pozadí podáno "ostřeji" - více v části o aberaci. A nyní ještě porovnání s
Nikkorem 105/1,4, které jsem si vypůjčil
zde:
Závěr: Za normálních okolností dostanete u obou objektivů nadstandardně dobrý výsledek, práce s hloubkou ostrosti se stane u obou objektivů radostí.
Aberace, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových nebo zelených obrysů - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině. U VŠECH snímků publikovaných v tomto testu bylo automatické odstranění obou typů aberace (Lateral i Axial) v programu Capture NX-D VYPNUTO: Sigma
Nikkor
Sigma - aberace je velmi dobře zvládnutá, její odstranění v editoru by nečinilo žádný problém - patrně si jí všimnete na nejnižších clonách pouze na odlescích vodní hladiny, kapkách nebo kovových předmětech. Nikkor - proti Sigmě je na nejnižší cloně podstatně vyšší, ovšem v rámci spravedlivosti musím dodat, že jeho nejnižší clona je 1,4 (proti 1,8 u Sigmy). Znovu je nutné si uvědomit, že výřezy pochází s tiskové velikosti 120x80 cm. Závěr: Sigma má velice dobré výsledky, já jsem spokojen, tato úroveň aberace mi mé snímky jistě nezkazí. U Nikkoru je situace horší na cloně 1,4, ovšem již při cloně 2.0 začíná aberace též mizet.
Objektiv Sigma je schopen zaostřit již od 87 cm, Nikkor ostří od 100 cm. Se Sigmou tedy získáte větší zvětšení - ale přiznejme si, že prvotním určením těchto objektivů není fotit makro - i když, některé kytičky i tak nevypadají špatně :). Sigma Nikkor Jak si můžete všimnout, je většina "makro" snímků pořízena na clonu 1,8 (1,4) nebo 2 - chtěl jsem pěkně rozostřit pozadí. Ovšem hloubka ostrosti se v těchto případech pohybuje v milimetrech - pořídit takový snímek z ruky vyžaduje jak u fotografa tak předmětu naprostou nehybnost - takže doporučuji stativ a v přírodě bezvětří. Závěr: Vzhledem k cílovému použití objektivů, což jistě nebudou makro snímky, nepokládám tuto vlastnost za důležitou. Ale čert ví, kdy se to může hodit - zvláště u větších objektů.
Jak rychlost, tak i spolehlivost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu (jiná rychlost ostření bude u D3100 a jiná u D5), tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice. Objektiv jsem testoval na fotoaparátu Nikon D810 - ten sice nepatří k nejrychlejším, ovšem jsem si jist, že ani jeden z objektivů nezdržoval - ačkoliv mají oba dva ultrazvukové ostření, přece jenom vzhledem k nutnosti naprosto precizních zaostření i na velmi nízkou clonu, má ostřící mechanismus velmi jemný chod - i tak ovšem ostří oba objektivy obstojně rychle a tiše, byť se mi zdá, že Nikkor ostří o chloupek rychleji. Jak u Sigmy tak u Nikkoru jsem měl u D810 trochu problém s ostřením na krajní ostřící body, ale to je záležitost fotoaparátu:
Doplnění k 7.11.2018 - test Sigma ART 135/1,8 na
fotoaparátu Nikon Z7.
Asi si řeknete, co zde tento odstavec dělá - ani jeden z objektivů není stabilizací vybaven. Ano - právě proto zde tento odstavec je. Ona tam zkrátka chybí. Na snímačích s vysokým rozlišením - jako má třeba Nikon D810 (36 mil. bodů) je každá neostrost způsobená pohybem fotoaparátu znát. Takže jestli se domníváte, že budete uplatňovat poučku, že na objektiv s ohniskem 135 mm stačí fotit z ruky 1/130 s, tak budete z výsledku asi dost zklamáni, pokud nemáte pevnou ruku jako Old Shutterhand. U obou objektivů by se stabilizace opravdu hodila - že to jde bez vlivu na ostrost snímků, dokazuje svými novými objektivy Tamron. A hlavně, když tam je, tak jde vypnout. Když tam není....Takže příště.... Závěr: není ani u jednoho
objektivu a chybí
mi.
Závěr: Pokud nebudete fotit bodový světelný zdroj v úplné tmě, tak se u žádného z těchto dvou objektivů ničeho špatného nedočkáte (Nikkor je k "prasátkům" trochu náchylnější). Výsledky jsou velmi dobré, pokles kontrastu v protisvětle je snesitelný. Jiná věc je u Nikkoru zvýšená aberace.
Sigma 135/1,8 - plnoformátový snímač
Nikkor 105/1,4 - plnoformátový snímač Nikkor má o něco větší zkreslení než Sigma - ale výsledek obou je velmi dobrý, pokud by bylo třeba, není problém srovnat v editoru.
Při zpracování snímků bylo vypnuto automatické odstranění vinětace - jinak byste žádnou neviděli :) Závěr: Sigma je na tom, zdá se, nepatrně lépe než Nikkor - ale to je patrné pouze na těchto zmenšeninách, na běžných snímcích byste rozdíl prakticky nepoznali. U fotografií portrétů nehraje vinětace žádnou roli (naopak, řada fotografů ji uměle přidává). Na snímku krajiny byste si možná všimli u obou objektivů vinětace na cloně 1,8 (pokud byste měli důvod fotit krajinu na clonu 1,8 a současně nechtěli žádnou vinětaci :).
Snímky nejsou doostřované, všechny jsou pořízeny z ruky, formát RAW, zpracování v NX-D, převod do JPG 90% kvalita. Pod každým snímkem je skryto plné rozlišení JPG.
Oba objektivy představují špičku ve své kategorii. V tomto testu šlo především o Sigmu a Nikkor byl vybrán jako důstojný soupeř.
Sigma: +
naprosto špičková ostrost ve středu obrazu, vynikající v celé ploše snímku již
od nejnižší clony
Nikkor: držel se statečně. Má vyšší světelnost (1,4 proti 1,8 u Sigmy), ale také o něco větší vinětaci a zřetelnější aberaci do clony 2, mírně vyšší zkreslení. Asi největším zklamáním je (proti Sigmě) nižší ostrost v okrajových částech snímku. Výhodou je naopak nižší hmotnost a rychlejší ostření.
Pokud hledáte objektiv na portréty, produktovou fotografii, krajiny, technickou fotografii a soustu dalších činností, u kterých je kreativní práce s hloubkou ostrosti podmínkou a zároveň hledáte nekompromisní ostrost snímků pro své snímače s vysokým rozlišením, tato Sigma vás rozhodně nezklame. A vůbec se mi ji nechce vracet - možná si najde trvalé místo v mé stáji. A pro majitele fotoaparátů s APS-C snímačem - máte zde (po přepočtu) vynikající objektiv s ohniskem cca 200 mm a světelností 1,8.
Další odkazy na testy (dokud budou fungovat):
https://www.docma.info/blog/erster-test-sigma-f1-8-135mm-art - německy http://www.ondra-uhlir.cz/2017/04/20/sigma-art-135/ - česky
Doplnění 22.5.2017 - srovnání s objektivem Nikkor 135/2 DC
Doplnění 3.7.2018 Po řadě nářků na přesnost ostření s tímto objektivem jsem si provedl malý test. Stejný objektiv na 2 fotoaparátech - Nikonu D850 a Nikonu D5, jednou na vzdálenost 1 metr, podruhé na 5 metrů. Vždy bylo zaostřeno v režimu AF-C nejprve na "nekonečno", poté jednotlivými ostřícími body na stejné místo a exponováno. Fotografie z D850 kvůli porovnatelnosti výřezů přepočítány na rozlišení Nikonu D5:
Vzdálenost 1 metr (levá škatulka je neblíže, pravá
nejdále - vždy o šířku krabičky)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|