Test objektivu Tamron SP 70-200mm f/2.8 Di VC USD

 

Home =titulní strana www

Autor tohoto článku není žádným způsobem povinován se zavděčit výrobcům ani dodavatelům, pokud jsou zmíněni. I přesto, že autor nepokládá publikované snímky za umělecké dílo, podléhá jejich případné použití autorskému zákonu a bez svolení autora nesmí být nikde publikovány!

Vzkazy (dotazy, připomínky, náměty) pro autora článku vítány.

Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz

Všechny dosavadní testy objektivů zde



Technické parametry objektivu (Made in Japan )

                               Model

Parametr

Tamron SP AF 70-200mm F/2,8 Di LD (IF) MACRO
(= starší verze)

Tamron SP 70-200mm f/2,8
Di VC USD
(zde testovaný objektiv)

Ohnisková vzdálenost 70-200 mm 70-200 mm
Světelnost f/2,8 f/2,8
Nejvyšší clonové číslo f/32 f/32
Konstrukce objektivu 13 členů/18 skupin 23 členů/17 skupin
Obrazový úhel 28°51'-10°17' (18°49'-6°38')  
Nejkratší zaostřitelná vzdálenost 0,95 m v celém rozsahu 1,3 m
Největší měřítko zobrazení 1:3,1 (na 200 mm, MFD = 0,95m) 1:8
Počet lamel clony 9 9
Zaostřování Automatické ostření zajišťováno ostřícím motorkem fotoaparátu, při ostření neotáčí přední člen, objektiv nemění svou délku. Autofokus s ultrazvukovým zaostřovacím motorem a manuální zaostřování, při ostření se neotáčí přední člen a objektiv nemění svou délku.
Zaostřovací režimy AF bez ruční korekce, manuální AF s ruční korekcí, manuální
Průměr filtrového závitu 77 mm 77 mm
Průměr × délka 89,5 x 196,7 85,8 × 196,7 mm
Hmotnost 1150 g 1470 g
Provedení pro Nikon, Canon, Sony, Pentax Nikon, Canon, Sony*
Cena - duben 2013 Cca 19.990,- Kč Cca 39.990,- Kč
Optický stabilizátor NE ANO
* Verze pro Sony je bez označení VC, protože stabilizací jsou vybaveny u Sony snímače

 

Rozdíl mezi starší a novou verzí objektivu (vlevo starší verze, vpravo testovaný objektiv):

Mechanické provedení objektivu a příslušenství

Ve stříbrné krabici najdete mimo objektivu ještě bajonetovou sluneční clonu, český návod k použití, přední krytku objektivu, krytku bajonetu, registrační list na 5 letou záruku (při registraci do dvou měsíců od nákupu) a licenční kód pro stažení a instalaci programu SILKYPIX Developer Studio 4.0 for Tamron. Pro někoho může být překážkou, že tento program není na odkazu k dispozici v české lokalizaci. Verze programu Silkypix je určena speciálně pro objektivy SP 24-70/2,8 Di VC USD, 90/2,8 Di VC USD a zde testovaný objektiv. Pětiletá záruka je na českém trhu téměř ojedinělá a jistě potěší.

Tubus objektivu je většinou plastový, pouze část objektivu, na které je uchycena patka pro upevnění na stativ, je kovová. Bajonetové uchycení objektivu je samozřejmě též kovové, obklopené gumovým těsněním proti vodě. Krytku bajonetu je možné konečně nasadit ve třech polohách (u staré verze pouze v jedné poloze) - maličkost, ale když chvátáte, tak neskutečně potěší. Co ovšem nepotěší je, že novou krytku bajonetu nelze použít na starší verze Tamronů, protože tam nedrží - naopak platí totéž. Nepochopitelné. Zásadním rozdílem proti starší verzi objektivu (test zde) je prohození prstenců pro ostření a změnu ohniskové vzdálenosti. Změna ohniska se nyní provádí širším prstencem na konci objektivu. Při normálním držení zrcadlovky s tímto objektivem ovšem vaše prsty nebudou spočívat na prstenci pro změnu ohniska, nýbrž na (velmi) úzkém prstenci pro ostření. Neustále se mi proto stávalo, že místo změny ohniska je pootočil ostřením - viz. obr. obou objektivů níže.

Na objektivu najdete pouze dva přepínače - jeden pro zapnutí/vypnutí optické stabilizace a druhý pro přepnutí mezi ručním a automatickým ostřením. U tohoto objektivu lze kdykoliv i v režimu automatického ostření provést ruční korekci zaostření (obdoba systému Nikon AF-S).  U starší verze bylo přepínání řešeno posunem prstence ostření a připadalo mi to docela praktické. Uvítal bych kombinaci obou způsobů - tj. ponechat starší řešení a jenom přidat možnost kdykoliv do ostření zasáhnout. Bylo by to velmi rychlé a komfortní. Výstupky přepínačů jsou poměrně zaoblené, kladou dost velký odpor a z těla objektivu vystupují minimálně - mohl by být problém je přepnout např. v rukavicích.

V dalším srovnávání se starší verzí stojí za povšimnutí hmotnost objektivu, která narostla o 300 g, což rozhodně není málo. Z objektivu se tak stal docela macek - ovšem objektiv Nikkor 70-200 AF-S VR II je ještě téměř o 100 g těžší. Z názvu objektivu zmizelo slovo "makro" - ono to stejně žádné makro nebylo, takže zde o nic nepřicházíme.

V názvu objektivu se již neuvádí další zkratky, jako je LD (použití skel s nízkým rozptylem světla), XLD (s obzvláště nízkým rozptylem světla) a IF, značící vnitřní ostření.

Závěr ke konstrukci: budete si muset zvyknout, že prstenec pro změnu ohniska je až na kraji objektivu, kde se objektiv běžně nedrží. Jinak nelze nic vytknout a pochválit je možné stativovou odnímatelnou patku na stativ - tedy to, že ji na rozdíl třeba od Nikkoru 70-200/4 VR nebudete muset kupovat za další 3.000,- Kč:). Oba prstence mají plynulý chod, dobrý krok a přiměřený odpor. Snad jen prstenec pro ruční ostření je velmi úzký a hůře se po paměti na objektivu hledá - výrobce patrně s ručním ostřením moc nepočítá.

Stejně jako u nové verze makroobjektivu TAMRON SP 90 USD, stoupla cena proti starší verzi prakticky na dvojnásobek. Výrobce si započítal jistě optickou stabilizaci a ultrazvukové ostření. Fotografa ovšem zajímá především kresba objektivu, tedy jeho ostrost, která je rozhodující pro zhotovení velkých formátů fotografií nebo pro výřezy. Starší verze tohoto objektivu se stále prodává, ale vzhledem k papírovým vlastnostem objektivu jsem zvolil pro porovnání "vlajkovou loď" tohoto rozsahu, objektiv Nikkor 70-200/2.8 VR II, protože papírové vlastnosti těchto dvou objektivů jsou prakticky totožné, ale za Nikkor musíte připlatit ještě dalších 16.000,- Kč. Otázkou tedy bude, zda se to vyplatí. Testovat budeme opět na nejlepším FX fotoaparátu od Nikonů - D800.

Všechny snímky v tomto testu jsou pořízeny zrcadlovkou Nikon D800 nebo D7100.

 Vinětace - Nikon D800 ve srovnání s Nikkor 70-200/2.8 VR II

Testovací snímky jsou pořízeny s VYPNUTOU korekcí vinětace. Budeme sledovat pouze nižší clony, kde se vinětace projevuje nejvíce. Při použití na snímačích DX, kdy se využívá pouze středová část objektivu, budou výsledky samozřejmě podstatně lepší. Vinětace je měřena při zaostření objektivu na nekonečno při snímací vzdálenosti cca 30 cm od bílé plochy.

  Clona 2,8 Clona 4 Clona 5,6
70 mm Tamron
70 mm Nikkor
200 mm Tamron
200 mm Nikkor

Zde jednoznačně vítězí Nikkor, kde si prakticky vinětace nevšimnete na běžných fotografiích nikdy. Tamron má výraznější vinětaci na všech ohniscích (i zde nepublikovaných), ale pouze na cloně 2,8. Stačí zvýšit clonu na hodnotu 4 a praktické rozdíly mezi objektivy mizí. Pokud bychom zapnuli korekci vinětace pro daný typ objektivu, rozdíly by se ještě snížily. Vinětaci proto nepřikládám tak velkou váhu a pro DX snímače nemá smysl s ní vůbec uvažovat.

 Chromatická aberace, protisvětlo - Nikon D800

Závěr k chromatické aberaci: Snímky jsou pořízeny z ruky se zapnutou stabilizací, snímky jsou zpracovány v Capture NX2 s vypnutou korekcí chromatické aberace. Prudké ranní slunce se nachází těsně nad levým horním rohem snímku. Fotografováno bez sluneční clony a slunce svítilo přímo na objektiv (z toho vyplývá i mírný závoj snímku - snížený kontrast). Takto by ovšem fotografoval pouze trouba. Přesto je aberace téměř mizivá, pokud ji vůbec budete chtít odstraňovat, tak to nebude žádný problém. Odlesky - při tomto způsobu fotografování se vzhledem ke konstrukci objektivu nějaké odlesky projevit zkrátka musí, zvláště na vyšších clonách - ale není to nic, co by vybočovalo z průměru v této kategorii objektivů. Výřezy odpovídají velikosti fotografie cca 170x110 cm.

 Ostrost - Nikon D800 - ve srovnání s Nikkor 70-200/2,8 VRII

Ostrost objektivu lze zjistit jak podle měřících metod výrobce (jeho údaje jsou většinou správné, protože je lze snadno ověřit nezávislým laboratorním měřením). Více o MTF křivkách a jejich čtení se můžete dozvědět zde. Firma Tamron uvádí následující MTF křivky pro tento objektiv: (zdroj: http://www.tamron.co.jp/en/lineup/a009/mtf/index.html)


Výsledky samozřejmě zkontrolujeme zkušebními snímky, protože pár reálných fotografií je lepší než sto grafů:)


Porovnání kresby objektivů

Zde se zaměřím jednoznačně na porovnání ostrosti s tím nejlepším a také nejdražším, co lze dnes v tomto rozsahu zakoupit -  Nikkor 70-200/2,8 VR II. Funkčně jsou oba objektivy téměř totožné (papírově určitě, další viz závěr testu) a tak bude muset Nikkor přesvědčit kvalitou obrazu. Test je opět proveden na fotoaparátu Nikon D800, stativ, předsklopení zrcátka, dálková spoušť, vypnutá stabilizace objektivů, automatické ostření, fotografováno do formátu NEF s následným převodem do JPG nejvyšší kvality, ze kterého je poté proveden výřez. Publikované snímky v plném rozlišení mají potom sníženou kvalitu na JPG 90% z důvodu objemu. Pro přehled bude stačit, když budou testovací snímky pouze na 3 nejnižších clonách.

 V měřítku 1:1 se díváte na výřez z fotografie velikosti přibližně 170x110 cm!!!

Ohnisková vzdálenost 70 mm

  Snímek Střed Okraj

Clona 2,8

Tamron 70-200/2,8 USD
(zde testovaný)
Nikkor 70-200/2,8 VRII

Clona 4

Tamron 70-200/2,8 USD
(zde testovaný)
Nikkor 70-200/2,8 VRII

Clona 5,6

Tamron 70-200/2,8 USD
(zde testovaný)
Nikkor 70-200/2,8 VRII

Nikkor 70-200/2,8 VR II je na ohnisku 70 mm velmi, opravdu velmi nepatrně ostřejší na všech clonách - v praxi je ovšem takovýto rozdíl naprosto zanedbatelný.

Ohnisková vzdálenost 135 mm

Clona 2,8

Tamron 70-200/2,8 USD
(zde testovaný)
Nikkor 70-200/2,8 VRII
 

Clona 4

Tamron 70-200/2,8 USD
(zde testovaný)
Nikkor 70-200/2,8 VRII
 

Clona 5,6

Tamron 70-200/2,8 USD
(zde testovaný)
Nikkor 70-200/2,8 VRII
Na ohnisku 135 mm vede v ostrosti očividně Tamron a to na všech clonách.

Ohnisková vzdálenost 200 mm

Clona 2,8

Tamron 70-200/2,8 USD
(zde testovaný)
Nikkor 70-200/2,8 VRII
 

Clona 4

Tamron 70-200/2,8 USD
(zde testovaný)
Nikkor 70-200/2,8 VRII
 

Clona 5,6

Tamron 70-200/2,8 USD
(zde testovaný)
Nikkor 70-200/2,8 VRII
Na ohnisku 200 mm jsou na tom na clonu 2,8 oba objektivy stejně, se stoupajícím clonovým číslem získává navrch Nikkor.

Závěr k ostrosti: Když shrneme jednotlivé dílčí závěry: na ohnisku 70 mm jsou si oba objektivy prakticky rovny, na ohnisku 135 mm je znatelně ostřejší Tamron a na ohnisku 200 mm znatelně ostřejší Nikkor počínaje clonou 4.

 Bokeh (podání neostrých oblastí) - Nikon D800

Závěr k podání neostrých oblastí snímku: běžný průměr, odpovídající objektivu o tomto rozsahu a cloně ale hodnocení je vždy víceméně subjektivní, já jsem spokojen:)

 Stabilizace - Nikon D800

Proti starší verzi tohoto objektivu je nový model vybaven optickou stabilizací obrazu, zde nazývanou VC, což je obdoba označení u Nikkor objektivů VR. Rozdíl mezi fotografováním se zapnutou a vypnutou stabilizací je zřetelný, tj. stabilizace pracuje velmi dobře. Navíc je velmi milé, že stabilizace nabíhá rychle a bez slyšitelného cvaknutí a škubnutí obrazem v hledáčku - navíc je téměř neslyšitelná. Následující snímky jsou pořízeny z ruky, některé z nich pro srovnání s vypnutou a zapnutou stabilizací:

VC ON VC ON VC ON VC ON

U prvního snímku je čas 1/6 s na ohnisku 70 mm, další jsou již pořízeny na ohnisku 200 mm, tj. adekvátní čas dle příruček by měl být 1/200s. Půl sekundy se mi se zapnutou stabilizací podařilo udržet ještě velmi dobře, expozice v délce 1 sekundy ovšem již vykazovala mírnou neostrost. Poslední snímek dokumentuje expozici v délce 1 sekundy na  ohnisku 200 mm (šílené, že) bez zapnuté stabilizace. Ne, že by byl snímek použitelný, ale stejně jsem na něj pyšný :)

Pokud porovnáme účinek stabilizace s Nikkorem 70-200/2,8 VRII, tak Nikkor stabilizuje s větším účinkem. Obrazu je u něj v hledáčku klidnější, zato zase stále cvrkliká a klape při vypínání a zapínání a občas škubne obrazem. Rozdíl ve stabilizaci je mezi těmito objektivy znatelný ve prospěch Nikkoru, ale nikoliv výrazně.

VC OFF

Závěr: stabilizace pracuje velmi dobře, což ukázkové snímky dokumentují dostatečně. S každým novým stabilizovaným objektivem se výrobci snaží její účinnost stále zvyšovat. Nadále však (a stále více) platí - pokud stabilizaci nepotřebujete, vypněte ji. Pokud stabilizátor nemá co stabilizovat, tj. fotoaparát je na stativu nebo jej pevně držíte, případně krátký čas závěrky neostrost vzhledem k ohnisku vylučuje, je třeba stabilizaci vypnout, jinak začne paradoxně pracovat naopak - snímek rozostří. Proto také firma Nikon již na své objektivy přidala toto varování i do návodu k použití objektivů se stabilizací. Ony ty rozdíly nemusí být velké a do formátu 20x30 cm si nemusíte vůbec ničeho všimnout, ovšem výřez ze snímku odpovídající šíři cca 170 cm již rozdíl ukáže:

Stativ - VC ON Stativ - VC ON Bez stativu - VC OFF Bez stativu - VC OFF

 

 Rychlost a spolehlivost automatického ostření - D800

 

Objektiv ostří rychle, tiše a pokud jsem měl možnost zjistit, relativně přesně - zkoušel jsem i různé krajní ostřící body na D800. Níže uvedené snímky dokumentují úspěšnost automatického ostření v režimu AF-C na středový bod s výjimkou snímku 5623, který je pořízen v režimu AF-S, VR-OFF. Samozřejmě není úspěšnost 100%, ale z přibližně 100 pořízených snímků je 90% použitelných na formát 13x18 cm a cca 50% by sneslo, pokud se týká ostrosti, i zvětšení na formát větší než 30x40 cm.

 

Závěr k ostření: rychlost ostření je subjektivně srovnatelná s Nikkorem 70-200/2,8 VRII (zkoušeno na D800 a D7100).  Pokud se týká spolehlivosti zaostření na krajních ostřících bodech, má mírně navrch Nikkor.

 

 Běžné snímky - Nikon D800

Pořízené z ruky (bez stativu) se zapnutou funkcí VR, z důvodu místa snímky uloženy s kvalitou JPG 90%:

 Běžné snímky - Nikon D7100

Nikon D7100 je ještě náročnější na rozlišovací schopnost objektivu, než Nikon D800. Již na těchto stránkách tuto informaci publikoval, ale pro zopakování: Nikon D800 má snímač o rozměrech 35,9 x 24 mm = 861,6 mm2 s rozlišením 7360× 4912 = 36152320 bodů. Na 1 mm2 tedy připadá  = 41959,51 bodů. Snímač zrcadlovky D7100 má rozměry 23,5 x 15,6 mm = 366,6 mm2 a celkem 6000x4000 = 24000000 bodů a na 1 mm2 tedy připadá 65466,49 bodů. Kolik by měla bodů D800, kdyby měla mít stejnou hustotu bodů na snímači jako D7100? Jednoduchým výpočtem 861,6 x  65466,49 = 56 405 928 bodů! Tj. 56 milionů (zatím má "jenom" 36 mil.:). Takže pozor, technologie zde již je. Z výše uvedeného školního příkladu vyplývá, že hustota bodů na snímači Nikonu D7100 je 1,56 krát vyšší, než u Nikonu D800. Pokud tedy budeme chtít tyto body skutečně využít, musí mít objektiv zcela mimořádnou rozlišovací schopnost, jinak jsou všechny body na dvě věci a pokud neponesou skutečnou informaci, tak si je můžeme dodělat v Photoshopu.

V této souvislosti si vzpomínám, že za dob kinofilmu se uváděla rozlišovací schopnost kvalitního negativního filmu 110 čar na 1 mm. Dnes připadá na 1 mm u fotoaparátu Nikon D7100 255 "čar". Výrobci objektivů dnes údaj v těchto jednotkách neuvádí, asi ví proč (možná proto, že by tomu každý rozuměl). I tak si troufnu konstatovat, že objektiv, který by měl rozlišovací schopnost 255 čar/mm, se nevyrábí. Firma DXomark to zjistila též a zavedla vlastní jednotku pro porovnání objektivů, tzv. Perceptual MPix. Tato jednotka vyjadřuje využitelnost pixelů, protože je vždy kombinací snímače daného fotoaparátu a použitého objektivu. Výše na odkazu. Můžete se tam např. dozvědět, že při nasazení objektivu Nikkor 85/1,4 na D800 obdržíte efektivně informaci odpovídající 22 mpx (vzhledem k vadám objektivu, aberaci, ztráty bodů na snímači atd.). A těch 22 mpx je nejlepší hodnota, kterou jaký objektiv Nikkor v tomto testu docílil. Tolik na okraj.

Nikon D7100 je vybaven snímačem velikosti DX, jehož plocha je 1,5x menší, než plocha snímače FX. Z toho také vychází přepočet ohniskové vzdálenosti, takže z objektivu o rozsahu 70-200 mm se stane objektiv 105 - 300 mm, ale pouze výřezem obrazu. Z hlediska hloubky ostrosti a podání neostrých oblastí se samozřejmě nic nezmění, protože z objektivu se pro tvorbu obrazu na snímači vezme pouze jeho středová část - proto také prakticky zmizí vinětace objektivu, viditelná na FX snímačích.

Následující snímky jsou opět fotografovány z ruky, tj. bez použití stativu. Slabší účinek stabilizace je na ohnisku 200 (300) mm patrnější (proti Nikkoru 70-200 VRII). Jinak ostření a ostatní funkce naprosto bez problémů, jak dále uvidíte, v režimu AF-C dokonce stíhá objektiv i kachny v letu. A jen tak mimochodem - Nikon D7100 je skutečně velmi dobrý fotoaparát s výbornou ovladatelností i výstupy.

 Závěrečné hodnocení

Klady a zápory - i v porovnání s Nikkorem 70-200/2.8 VRII

+ velmi dobrá ostrost - na ohnisku 135 mm ostřejší než Nikkor, na ohnisku 200 mm měkčí podání než Nikkor
+ vlastní ultrazvukový ostřící mechanismus (automaticky ostří i na zrcadlovkách nižší třídy - D3000,3200,5000 atd., které nejsou vybaveny ostřícím motorem)
+ rychlé ostření
+ přední člen se při ostření neotáčí ani nevysouvá
+ odolný proti stříkající vodě, utěsněný bajonet
+ precizní provedení
+ 5 let záruky
+ již od nejnižších clon ostřejší než starší verze
+ výborně zvládnutá aberace

+- stabilizace (dobý sluha, zlý pán)
+- cena (+, protože je podstatně levnější než Nikkor, -, protože na Tamrony nejsme v této cenové katagorii zvyklí)
+- jenom jeden režim stabilizace (Nikkor má navíc ještě vyšší stupeň stabilizace na použití v jedoucím autě a velbloudu - označené jako Active)

- pokud není potřeba, je pro vyšší ostrost fotografií nutné vypnout stabilizátor
- těžší a objemnější než jeho předchůdce, ale lehčí než Nikkor
- na nejnižších clonách vyšší aberace (lze úspěšně odstranit v editoru)
- menší úspěšnost precizního zaostření při ostření na krajní ostřící body než Nikkor 70-200/2,8 VR II
- menší účinek stabilizace než Nikkor 70-200/2.8 VRII

Pro koho je objektiv určen?
Pro fotografa, který potřebuje světelnost 2.8, ale nechce se mu platit o 16.000,- Kč více např. za Nikkor 70-200/2.8 VRII. U tohoto rozsahu a světelnosti máte mimo Nikkoru a zde testovaného Tamronu na výběr ještě starší verzi Tamron AF SP 70-200 mm f/2,8 Di LD IF Macro a Sigmu 70-200/2,8 APO EX DG OS HSM za 28.500,- Kč. Ze srovnatelných objektivů (světelnost, stabilizace, ultrazvukové ostření) máme tedy 3 kandidáty - Sigmu za 28.500,- Kč, Tamron USD za 39.900,- Kč a Nikkor 2,8 VR II za 55.600,- Kč (ceny duben 2013). Poskytl jsem vám v tomto testu jedny z nejpodrobnějších informací, které můžete k tomuto objektivu v souvislosti s fotoaparáty Nikon najít a velké množství fotografií v plném rozlišení - pokud se obrazové kvality týká, máte nyní stejné informace jako já a rozhodnout se budete muset již sami. Pokud budete vybírat objektiv tohoto rozsahu, jistě byste měli vzít Tamron v úvahu.

Líbil se vám test a pomohl vám v rozhodování? Považujete informace v něm obsažené za přínosné? Testy nejsou komerční záležitostí a jejich vypracování je velice časově náročné. Pokud usoudíte, že stojí za 50,- Kč, pošlete je na účet 577424123/0800 - děkuji :)

Jaroslav Kortus

NAVRCHOLU.cz