Test
Tamron
70-210mm F4 Di VC USD
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Všechny dosavadní testy objektivů zde 1. 7. 2018 (objektiv oznámen v únoru 2018)
Koncem února 2018 oznamuje Tamron další novinku mezi středními teleobjektivy - objektiv s rozsahem ohnisek 70-210 mm a světelností 4. Není to nic až tak překvapivého, tento objektiv se po uvedení 70-200/2,8 G2 a 150-600 G2 dal celkem čekat - snad už jen z toho důvodu, že u Nikonu je 70-200/4 (a u Canonu asi též) velmi populární objektiv díky své nízké hmotnosti, malým rozměrům a výborné kvalitě. Ostatně podívejme se na konkurenci v tomto rozsahu a světelnosti: Pouze objektivy pro Canon a Nikon pro plnoformátové snímače se stálou světelností F4 (cca ceny k 20.2.2018)
Pokud pomineme většinou v ČR nedostupnou Tokinu, tak u bajonetu Nikon má tento Tamron pouze jedinou konkurenci v dvojnásobně drahém, byť výborném, Nikkoru 70-200/4 a u Canonu jsou to 2 objektivy stejného rozsahu, z nichž jeden je o 15.000,- Kč dražší a druhý o cca 2.000,- Kč levnější - ovšem ten nemá stabilizaci. Jak vidíte, zase tak příliš mnoho objektivů v této kategorii není. Samozřejmě existuje celá plejáda objektivů 70-300 se světelností 4,5-5,6, ale to už je jiná kategorie. U Tamronu se nejedná o první objektiv tohoto rozsahu - navazuje na modely 80-210 (03A) a 80-210 (103A) a 70-210/3,8-4 (46A). Dalším modelem v roce 1979 byl model 70-210/3,5-4 (52A) a to není výčet zcela úplný. Zkrátka Tamron má rozsah 70-210 již přes 40 let. A takto vypadal stejný objektiv v roce 1984 (model 52A - 70-210/3,5-4)
A takto zástupce modelu s motorem automatického ostření z roku 1989.
Technické parametry
Konstrukce
Z tiskové zprávy vyjímám:
Takže - uvidíme. V dalším testu budu tento objektiv srovnávat s tím nejdražším (jak jinak), tedy objektivem Nikon 70-200/4.
K objektivu dostanete v balení sluneční clonu, přední a zadní krytku. Stativová patka není součástí balení, je nutné ji dokoupit jako příslušenství za 2.990,- Kč, což je třeba vzhledem k ceně stativové patky k objektivu Nikkor 70-200/4 (5.790,- Kč), kde také není součástí objektivu, cena ještě snesitelná. Nově použitý systém uchycení Arca Swiss bude pro někoho velkou výhodou, ale většina fotografů asi této výhody nevyužije.
Konstrukce objektivu je odolná vůči vlhkosti a přední čočka má fluorovou povrchovou úpravu, která odpuzuje vodu a nečistoty. Jako příslušenství lze zakoupit
i konzoli TAP-in (1.490,- Kč), která umožňuje přizpůsobení funkcí vybraných
objektivů: Objektiv je plně kompatibilní s konvertory Tamron TC-X14 a TC-X20 (každý stojí cca 13.000,- Kč) - konvertory lze dle údajů výrobce použít ještě pro objektivy Tamron 100-400/4,5-6,3, (model A035), Tamron 70-200/2,8 Di VC USD G2 (model A022) a Tamron 200-500/5-6,3 Di VC USD G2 (model A025). Při použití konvertoru TC-X14 s tímto objektivem bychom dostali rozsah ohniskových vzdáleností cca 98-294/5,6 (na DX snímačích úhel záběru odpovídající 152 - 456 mm) a s TC-X20 140-420/8 (na DX 217 až 651 mm) - a to už u TC-X20 musí být hodně světlá scéna, aby při dodržení rozumného času nebylo nutné zvyšovat ISO, protože u telekonvertorů je třeba počítat s určitým poklesem ostrosti a tak se doporučuje alespoň o jeden stupeň přiclonit. V toto souvislosti je třeba také vzít v úvahu, že nemusí být zcela funkční automatické ostření - např. u nejnovějších fotoaparátů Nikon je uváděna pro automatické ostření jako mezní světelnost 8.
Objektiv Tamron je vybaven dvěma
přepínači (obr. vlevo: Ovládání clony je elektromagnetické, stejně jako u nejmodernějších objektivů Nikon. Nikkor 70-200/4 má o pár přepínačů více - jednak přepínač pro limit ostření s omezením od 3 metrů do nekonečna a dále dva režimy stabilizace - normálním a active (= režim stabilizace ze hřbetu pádícího velblouda). Nakolik bude absence těchto přepínačů podstatná, záleží hodně na stylu fotografování, ale přehnaný důraz bych na to nekladl - ovšem i u Tamronu si můžete měnit režimy stabilizace - ale pouze přes konzoli Tap-in. Průběh světelnosti v závislosti
na ohniskové vzdálenosti: Záruka: 5 let s opravou obvykle do 3 dnů pro objektivy zakoupené v EU a zemích Andorra, Gibraltar, Island, Norsko, Turecko nebo Ukrajina - pro získání 5 leté záruky je třeba objektiv registrovat do dvou měsíců od nákupu. Vnější vzhled objektivů můžete porovnat na následující fotografii: První, čeho si patrně všimnete, je obrácené pořadí prstenců pro ruční ostření a změnu ohniskové vzdálenosti (vzhledem k Nikonu). Teprve praxe asi ukáže, co je šikovnější, ale je to zřejmě o zvyku. Zatímco dráha pootočení pro změnu ohniskové vzdálenosti je u obou objektivů prakticky shodná (necelých 90 stupňů), tak u ručního ostření to neplatí - ruční ostření má u Tamronu podstatně jemnější chod, tj. delší dráhu, což považuji spíše za výhodu. Oba objektivy mají stejnou hmotnost a prakticky i stejné rozměry, stejný průměr závitu pro filtr, oba mají utěsněný bajonet gumovým kroužkem. Tamron je "made in Vietnam", Nikon "made in Thailand". Směr prstence pro změnu ohniskové vzdálenosti pro přiblížení/oddálení je stejný jako u objektivů Nikon, takže nikoňáci se nebudou plést, majitelé Canonů to budou mít těžší :) Nikoňáci budou mít (dle vlastní zkušenosti) trochu problém s prohozením prstenců - zvláště na prvních 200 fotkách jsem místo změny ohniska stále otáčel ostřením - opravdu je třeba si na to zvyknout.
Tamron na 70 a 200 mm Nikon na 70 a 200 mm Grafy nám říkají, že v okrajových částech obrazu by na tom měl být Tamron s ostrostí trochu hůře, než Nikon (na plnoformátových snímačích). U formátu APS-C se dají (téměř jako vždy), považovat výsledky za porovnatelné. Tolik teorie, podívejme se na praxi - zde si vypůjčím trochu laboratorních testů z cameralabs.com (snad se chlapci nebudou zlobit): 70 mm: 105 mm: 150 mm: 200 mm: Uvidíme, jak se tyto výsledky promítnou do reálných fotografií.
Pozor! Výřezy odpovídají velikosti fotografie cca 180 x 120 cm!!! Pro porovnání zvolen Nikkor 70-200/4:
Nezapomeňte, že jsem měl k dispozici od každého objektivu jeden konkrétní kus - jak je známo, v této cenové kategorii existuje kusová variabilita a nikde není psáno, že by srovnání jiných dvou objektivů nedopadlo nepatrně jinak - nicméně výsledky prakticky odpovídají i testu čárových obrazců.
Výřezy pochází ze stejného místa - stejný snímek byl pořízen oběma objektivy: Závěr: Nic, co by se vymykalo obvyklému průměru u této kategorie objektivů.
Aberace, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových nebo zelených obrysů (nejvíce na okrajích) - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině. U VŠECH snímků publikovaných v tomto testu bylo automatické odstranění obou typů aberace (Lateral i Axial) v programu Capture NX-D VYPNUTO: Závěr: Za normálních podmínek si opravdu nemusíte ani na nejnižší cloně dělat starosti - uvedené výřezy jsou opět z tiskové velikosti 180x120 cm (a to je vypnuté automatické odstraňování aberace). Na aberaci, která by stála z komentář, jsem narazil pouze u detailu bílého písma na černém pozadí, při vyšších clonách se však i tam ztratila na únosnou úroveň.
V porovnání s Nikkorem 70-200/4 je ostření o trochu pomalejší - odhadem tak o 10-15%, proto tedy i tak velmi svižné. Vyzkoušel jsem jsem i režimy AF-C na letícím ptactvu a úspěšnost správného zaostření byla poměrně velká (Nikon D850). I přesnost správného zaostření je poměrně dobrá - pokud se vám budou zdát některé fotografie při zvětšení 1:1 méně ostré, zkuste vypnout stabilizaci - viz dále. Závěr:
Rychlost velmi dobrá, přesnost také.
Na levém snímku je stabilizace zapnutá, na pravém vypnutá. Fotoaparát byl na stativu - závěr je jednoduchý - když stabilizaci nepotřebujete, tak ji vypněte. Podobný způsobem se chová většina objektivů se stabilizací - když žádný pohyb nezjistí, tak si jej vymyslí :) Stejné pravidlo platí i při fotografování z ruky - zapínejte stabilizaci jen tehdy, pokud ji skutečně potřebujete. Obecně je stabilizace u tohoto objektivu poněkud méně výrazná než u objektivu Nikkor.
Závěr: Odolnost na protisvětlo za normálních podmínek hodnotím jako velmi dobrou - nedochází k žádnému výraznému závoji ve snímku, i odlesky jsou velmi dobře redukovány a příznivci "hvězdiček" si též přijdou při vysokých clonách na své :) Pokud však namíříte objektiv pod určitým úhlem (je třeba trochu hledat) přímo proti prudkému slunci - , můžete se dočkat závoje - ale těch případů je minimum a stejně se chová naprostá většina objektivů.
U tohoto typu objektivu neřeším, žádného výrazného jsem si ve snímcích nevšiml, na ohnisku 70 mm je trochu patrné soudkovité zkreslení.
U tohoto typu objektivu neřeším, lze ji dnes poměrně snadno v editoru odstranit, pokud by vadila.
Snímky nejsou doostřované, všechny jsou pořízeny z ruky, formát RAW, zpracování v NX-D, převod do JPG 90% kvalita. U všech snímků je vypnuté automatické odstraňování aberace. Pod každým snímkem je skryto plné rozlišení JPG. Fotoaparát Nikon D850.
Vraťme se k úvodní tabulce - Tamron 70-210 je nejlevnější objektiv se stabilizací v tomto rozsahu a světelnosti. Proti stejně vybavenému objektivu od Canonu je levnější o 16.000,- Kč, vůči Nikonu dokonce o celých 20.000,- Kč. A to jistě nejsou drobné. K testování objektivu jsem si vybral Nikon D850, který disponuje velkým rozlišením a výborným ostřícím modulem. A jak si objektiv vedl? Velmi dobře, pokud srovnávám se stejným objektivem od Nikonu. Pravdou je, že Nikon 70-200/4 má trochu lepší stabilizaci, nepatrně rychleji ostří a má lepší kresbu v okrajových částech obrazu. Pokud jste ochotni zaplatit za tato drobná vylepšení o 20.000,- Kč více, máte možnost. Pro ostatní je zde objektiv, který představuje v oblasti objektivů 70-200/4 v současné době nejlepší kombinaci v poměru cena/výkon.
Řada fotografů uvažuje samozřejmě i o jiných objektivech, které tento rozsah pokryjí a neliší se až tak výrazně svými rozměry - pro plnoformátové snímače: jednak je zde stále dobrý Nikkor 70-300/4,5-5,6 ED AF-P VR (cena v červnu 2018 cca 15.000,- Kč) a dále velmi dobrý Tamron 100-400/4,5-6.3 Di VC USD (cena červen 2018 cca 21.000,- Kč). U obou budete muset trochu slevit na světelnosti a smířit se s tím, že světelnost je proměnlivá, ale zase získáte o něco větší rozsah (u Tamronu 100-400 je přece jenom nejkratší ohnisko již znatelně delší).
+ cena/výkon + možnost seřízení přes Tap-in konzoli (není součástí objektivu) + naprosto minimální chromatická aberace + dobré antireflexní vrstvy + konstrukce odolná proti vlhkosti a ochrana předního členu fluorovou vrstvou proti znečištění + hmotnost
+ rychlost ostření pouze nepatrně nižší než u
Nikkoru 70-200/4
- pro nikoňáky nezvykle prohozené prstence pro změnu ohniska a ostření - stativovou objímku si musíte v případě potřeby dokoupit (což je bohužel standard i u ostatních výrobců) - režimy stabilizace se dají přepínat pouze přes Tap-in konzoli - nepatrné "hledání" při ostření na ohnisku 210 mm (před správným zaostřením objektiv někdy přejede zaostřenou vzdálenost a pak se trochu vrátí - Nikkor 70-200/4 se chová obdobně)
Suma sumárum - 19.000,- Kč za objektiv těchto kvalit skutečně není ve srovnání s konkurencí mnoho. Při použití na fotoaparátech s DX snímači se ani neprojeví méně ostré okraje snímku a mít za tyto peníze 100-300 se světelností 4 není vůbec špatné :)
Kam dál? https://www.fotoskoda.cz/tamron-70-210-mm-f-4-di-vc-usd-pro-nikon/#/tab/review https://www.ephotozine.com/article/tamron-70-210mm-f-4-di-vc-usd-review-32256
http://www.photonews.ca/index.php/tamron-70-210mm-review/
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|