Test Tamron SP 70-200mm F/2.8 Di VC USD G2 (model A025)

Home =titulní strana www

Autor tohoto článku není žádným způsobem povinován se zavděčit výrobcům ani dodavatelům, pokud jsou zmíněni.. I přesto, že autor nepokládá případné publikované snímky za umělecké dílo, podléhá jejich případné použití autorskému zákonu a bez svolení autora nesmí být nikde publikovány!


Vzkazy (dotazy, připomínky, náměty) pro autora článku vítány.

Jaroslav Kortus, www.makofoto.cz

Všechny dosavadní testy objektivů zde

2.4.2017

V tomto testu je jako srovnávací objektiv použít Nikon 70-200mm f/2,8 E FL ED VR. Důvod pro výběr tohoto objektivu pro porovnání je jasný - Nikon 70-200mm f/2,8 E FL ED VR je v současnosti v tomto rozsahu jednoznačně nejdražší:

Nebudu v tomto testu podrobně testovat objektiv Nikon, zaměřím se u tohoto objektivu pouze na kvalitu kresby a případně ovládací prvky objektivu a své subjektivní pocity, jinak by byl test velmi rozsáhlý a časově náročný.

Všeobecně: Objektivy rozsahu 70-200/2,8 představují skvělou volbu nejen pro reportážní fotografy všeho druhu, ale hodí se i jako univerzální portrétní objektivy. Jejich světelnost umožňuje i fotografování ve špatných světelných podmínkách. Řadí se do tzv. "svaté trojice" objektivů-zoomů (14-24 či 16-35, 24-70, 70-200). Právě proto většina velkých výrobců objektiv 70-200/2,8 vyrábí a pravidelně jej zdokonalují. Hlavní důraz je kladen u tohoto rozsahu ohnisek na ostrost, rychlost a přesnost ostření, stabilizaci, ovládání a teprve poté na ostatní vlastnosti - stabilizaci, utěsnění, bokeh atd.

***
Dne 23. února 2017 ohlásil Tamron novou verzi objektivu 70-200  - Tamron SP 70-200mm F/2.8 Di VC USD G2 (Model A025). Jedná se již o třetí verzi tohoto objektivu - první se objevila v polovině roku 2008 - test zde - stále se prodává, druhá v polovině roku 2013 - test zde a také se stále prodává. Nyní přichází na trh verze s označením G2, která již i vzhledově zapadá do nejnovější řady Tamron objektivů. Co nám výrobce slibuje na základě marketingových materiálů?

1. Vynikající rozlišení a kontrast, krásný bokeh a plná kompatibilita s telekonvertory Tamron
2. Zdokonalený systém stabilizace obrazu (5ti osá stabilizace) s 3 režimy
3. Výrazně zvýšení rychlosti ostření
4. Kratší minimální zaostřovací vzdálenost
5. Optimalizovaná povrchová úprava pro snížení odrazů
6. Konstrukce odolná proti vlhkosti a prachu
7. Fluorová povrchová úprava povrchu vnější čočky, odpuzující nečistoty
8. Elektromagnetický systém ovládání clony
9. Stativový závit kompatibilní s uchycením Arca-Swiss z lehkého hořčíku
10. Možnost seřízení ostření pomocí Tamron-konzole TAP-in z počítače
11. Objektiv je zařazen do nejvyšší kvalitativní řady Tamron SP (i když není označení součástí názvu)

V průběhu testu se jednotlivým bodům vrátím, zatím se podíváme na tabulku konkurentů s cenami platnými k 1.4.2017:

Oficiální označení objektivu
(objektivy pro plnoformátové snímače s proměnlivým ohniskem)
Hmotnost g Filtr mm Cena Kč

Tamron AF SP 70-200mm f/2,8 Di LD IF Macro

1.330

77

19.990,-

Sigma 70-200mm f/2,8 APO EX DG OS HSM 1.430 77 31.690,-

Tamron SP 70-200mm f/2,8 Di VC USD

1.470

77

38.990,-

Tamron SP 70-200mm F/2.8 Di VC USD G2

1.485 77 41.990,-

Nikon 70-200mm f/2,8 G AF-S NIKKOR ED VR II

1.540

77

68.990,-

Nikon 70-200mm f/2,8 E FL ED VR

1.430

77

81.990,-

Samozřejmě jsou v přehledu pouze objektivy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností 70-200 mm a světelností 2,8. Nový Tamron je k dispozici i pro bajonet Canon.

Cena
Jak je z tabulky vidět, nový Tamron se cenově posadil téměř přesně doprostřed závodního pole. Hmotnost všech objektivů je prakticky srovnatelná.

Technické parametry

Model

A025

Ohnisková vzdálenost

70-200mm

Maximální světelnost

F/2.8

Úhel pohledu (diagonální)

34°21' - 12°21' (pro formát full-frame)

 

22°33' - 7°59' (pro formát APS-C)

Optická konstrukce

23 členů v 17 skupinách

Minimální zaostřovací vzdálenost

0.95m

Maximální poměr zvětšení

1:6.1

Průměr filtru

φ77mm

Maximální průměr

φ88mm

Délka

pro Canon 193.8mm, pro Nikon 191.3mm

Hmotnost

pro Canon 1,500g pro Nikon 1,485g

Lamely clony

9 (kruhová clona)

Minimální světelnost

F/22

Výkon stabilizace obrazu

5 os (dle normy CIPA) Použito v režimu VC MODE 3 (Pro Canon použito na EOS-5D MKIII / Pro Nikon použito na D810)

Standardní příslušenství

Sluneční clona, přední a zadní krytka, pouzdro, odnímatelný stativový závit

Kompatibilní bajonety

Canon, Nikon

 

 Mechanické provedení a příslušenství

Zde si půjčím pár citací z tiskové zprávy s vlastním komentářem kurzívou (tak trochu předbíhám test)

1. Vynikající rozlišení a kontrast, krásný bokeh a plná kompatibilita s telekonvertory Tamron
- uvidíme dále v testu
2. Zdokonalený systém stabilizace obrazu (5ti osá stabilizace) s 3 režimy
- zkušenosti jsem popsal též níže v testu
3. Výrazné zvýšení rychlosti ostření
- ano, proti předešlému modelu zde podle mého názoru došlo k nárůstu rychlosti zaostření - objektiv je podstatně svižnější
4. Kratší minimální zaostřovací vzdálenost
- předchozí model Tamronu měl nejkratší zaostřitelnou vzdálenost 1,3 m, nová verze má 95 cm, což ovšem u tohoto typu objektivu neberu jako podstatnou výhodu
5. Optimalizovaná povrchová úprava pro snížení odrazů
- budeme tomu věřit, ale lepší bude vyzkoušet
6. Konstrukce odolná proti vlhkosti a prachu
- je odolná proti prachu a vlhkosti, nikoliv dešti - i když - už mi v minulosti pršelo na dost objektivů a nikdy se nic nestalo....
7. Fluorová povrchová úprava povrchu vnější čočky, odpuzující nečistoty
- je to fajn, ale i u objektivů bez této úpravy mám potřebu je ofouknout jednou za rok
8. Elektromagnetický systém ovládání clony
- v praxi to nepoznáte, systém by měl podávat lepší výsledky zvláště při sériovém fotografování
9. Stativový závit kompatibilní s uchycením Arca-Swiss z lehkého hořčíku
- viz dále - výhoda, pokud používáte kompatibilní stativy, ale zase se pod patku nevejdou prsty - co samozřejmě nesouvisí se systémem uchycení, ale s konstrukcí
10. Možnost seřízení ostření pomocí Tamron-konzole TAP-in z počítače
- neměl jsem možnost vyzkoušet a také jsem ani neměl potřebu

Objektiv umožňuje použití telekonvertorů Tamron (nevím, jestli i Nikon):


Nový teleobjektiv je plně kompatibilní s telekonvertory 1.4x (Model TC-X14)*2 a 2.0x (Model TC-X20)*2, které zvyšují ohniskovou vzdálenost objektivu na 1.4 a 2.0 násobek původních hodnot s úbytkem světelnosti o 1 a 2 clonová čísla. V současné době lze tyto telekonvertory použít ještě na objektiv SP 150-600mm F/5-6.3 Di VC USD G2.

Změny v rozsahu zoomu při použití s objektivem SP 70-200mm F/2.8 Di VC USD G2 (model A025)

 

Nasazeno na full-frame digitální zrcadlovce

Nasazeno na digitální zrcadlovce s APS-C senzorem

Bez telekonvertoru

70-200mm

Cca. 109-310mm

S 1.4x telekonvertorem*2

98-280mm

Cca. 152-434mm

S 2.0x telekonvertorem*2

140-400mm

Cca. 217-620mm

Změny v poměru zvětšení při použití s objektivem SP 70-200mm F/2.8 Di VC USD G2 (model A025)

 

Maximální poměr zvětšení

Bez telekonvertoru

1:6.1

S 1.4x telekonvertorem*2

1:4

S 2.0x telekonvertorem*2

1:3

Dostupný zaostřovací režim při použití s objektivem SP 70-200mm F/2.8 Di VC USD G2 (model A025)

 

Při použití hledáčku

Při použití režimu živého náhledu

S 1.4x telekonvertorem*2

AF možný

AF*3 možný

S 2.0x telekonvertorem*2

AF možný

AF*3 možný

*2. Podrobnější informace o telekonvertorech naleznete na webových stránkách Tamron.
*3. Objekty s nízkým kontrastem a/nebo jasové hodnoty mohou vést ke zkresleným snímkům.

Cena telekonvertorů není bohužel nijak lidová (kolem 13.000,- Kč), což se vyrovná cenám telekonvertorů Nikon.

 Vybalujeme

Tamron

Objektiv obdržíte v klasické lepenkové krabici, která obsahuje vlastní objektiv s látkovým pytlíčkem, přední a zadní krytku, stativovou patku nasazenou na objektivu a sluneční clonou. Nechybí návod k použití a návod na registraci pětileté záruky (bez registrace je záruka v ČR pouze dvouletá). Pětiletá záruka se vztahuje pouze na prvního majitele, který provedl registraci. U přední krytky objektivu potěší, že ji lze sejmout jak stlačením z boku, tak zevnitř (stejně, jako krytky Nikonů). To je zvláště u tohoto objektivu velice důležité, protože při nasazení hluboké sluneční clony by nebylo možné krytku sejmout - hluboké zářezy v krytce umožní její odejmutí i ve slabších rukavicích. Řada konstrukčních prvků objektivu - např. celá přední část, je plastová, což se samozřejmě kladně projeví ve hmotnosti objektivu. Bajonet je samozřejmě kovový, stejně jako celá příruba objektivu, která je navíc opatřena gumovým těsněním.

Ovládací prvky
Nejširší je prstenec pro změnu ohniskové vzdálenosti - je velmi příjemné, že v celé dráze klade přiměřený odpor (u nového objektivu jde mírně ztuha, ale to se časem dobře ochodí) je příjemně široký i pro ovládání v rukavicích Změna ohniskové vzdálenosti ze 70 na 200 mm znamená jeho pootočení o cca 70 stupňů, což je dobrá zpráva, zvládnete to bez přehmátnutí. Objektiv samozřejmě svou délku při změně ohniskové vzdálenosti nemění. Objektiv je vybaven stativovou objímkou, která je na rozdíl od předešlého modelu zapuštěná do těla objektivu a patka je v provedení Arca-Swiss. Má jenom jednu malou chybičku - je umístěna u objektivu tak těsně, že se pod ní již nevejdou prsty - oblíbený způsob držení objektivu s fotoaparátem za stativovou patku otočenou nahoru tak již není možný. Objektiv není parfokální, tj. při změně ohniska se změní mírně i rovina ostření a musíte zaostřit znovu.

Design přepínačů na objektivu se změnil. Nyní jsou ještě více zapuštěné do těla objektivu. Zde asi trochu praktičnost ustoupila estetice a v nepatrný obměnách mají stejné provedení u všech objektivů s označením G2. Najdete zde přepínač režimu stabilizace (1 normální, 2 stabilizuje pouze vertikálně - vhodné třeba pro sledování rychle se pohybujících předmětů poblíž vodorovné osy a režim 3, kdy již není vidět účinek stabilizace v hledáčku, ale měla by být v tomto režimu nejúčinnější). Dále jsou zde klasické přepínače pro vypnutí/zapnutí stabilizace, automatického ostření a přepínač pro omezení rozsahu ostření od 3 metrů do nekonečna (což zrychluje ostření u objektů nad 3 metry, protože objektiv nemusí projíždět v případě neúspěšného zaostření celý ostřící rozsah).

Nikon

Nikon má prstence pro ruční ostření a změnu ohniska o trochu širší, což je pro obsluhu, dle mého názoru, pohodlnější. Prstenec pro změnu ohniska má výrazně menší odpor než u Tamronu, ale také to může být tím, že Nikon, který jsem testoval, měl za sebou již pár měsíců používání - dokonce šel na můj vkus až příliš lehce. Objektiv má proti Tamronu navíc dva ovládací prvky, které spolu vzájemně souvisí. Prvním je přepínač AF-L - OFF - AF-ON a druhým jsou 4 tlačítka na objektivu. Pokud je tento přepínač v poloze AF-L, potom při stisknutí kulatého tlačíka na objektivu dojde k zablokování zaostřené vzdálenosti a i při namáčknutí spouště (pokud je tak fotoaparát nastaven), nedojde k opětovnému zaostření. V poloze AF-ON dojde při stisknutí tlačítka k opětovnému zaostření, i když je funkce zaostření při namáčknutí spouště vypnuta. Obojí může mít svůj užitek třeba při ateliérové, sportovní či reportážní fotografii (tlačítka již měla verze VR I, verze VR II je neměla).

V přílušenství objektivu najdete mimo obvyklých krytek celkem bytelný obal na objektiv.

 

 Kresba - ostrost objektivu

Nejprve se podíváme pouze na snímky pořízené objektivem Tamron. Fotoaparáte Nikon D810 do formátu NEF, automatické ostření, priorita clony, převod do nejvyšší kvality JPG, vzhledem k objemu snížena kvalita na 90% JPG, bez doostřování - bez stativu, zapnutá stabilizace úrovně 1. Pozor! Výřezy odpovídají velikosti fotografie 180 x 120 cm!!! Jedná se o výsledek testu konkrétního, náhodně vybraného objektivu určeného pro běžnou maloobchodní síť.

F2,8
střed
levý horní roh
F4,0
střed
levý horní roh
F5,6
střed
levý horní roh
F 8,0
střed
levý horní roh

Je mi jasné, že hodnotit ostrost objektivu bez toho, aby byl fotoaparát na stativu, je zavádějící - ale když vezeme v potaz krátký expoziční čas a ještě stabilizaci...). Tak to berte jako kombinaci ostrosti se stabilizací. Takže nyní ta dobrá zpráva - již na cloně 2,8 je ostrost vynikající a to jak ve středu snímku, tak v rozích. Ano, tyto snímky jsou pořízeny pouze na jedno ohnisko, 200 mm, ale kvůli tomuto ohnisku si tento objektiv převážně kupujeme, že :) Ostatní ohniskové vzdálenosti naleznete v tabulce porovnání s objektivem Nikkor 70-200/2,8 FL níže. Ale zde musím dát výrobci za pravdu - přenos kontrastu i ostrost objektivu jsou na špičkové úrovni.

Porovnání Tamron SP 70-200mm F/2.8 Di VC USD G2 a Nikon 70-200mm f/2,8 E FL ED VR

MTF křivky



Obecně: čím jsou křivky na grafu výše a mají menší rozptyl mezi plnou a tečkovanou čárou, tím je kvalitnější kresba objektivu. Kolmá přerušovaná čára platí pro DX snímač. Takže čistě teoreticky by podle porovnání křivek měl být Tamron ostřejší v okrajových částech obrazu jak na ohnisku 70, tak 200 mm.

Praktické porovnání Tamron vs. Nikon

Fotoaparát Nikon D810, stativ, vypnutá stabilizace, dálková spoušť, zdroj NEF, převod do JPG 100% kvality.

Pozor! Výřezy odpovídají velikosti fotografie 180 x 120 cm!!!
  Tamron Nikon Tamron Nikon
Fmm f/2.8 střed f/2,8 roh
70 mm
Zde je Nikon ve středu nepatrně ostřejší, ostrost na okrajích je také o chlup lepší.­
f/4 střed f/4 roh
Ve středu snímku je ostrost srovnatelná, na okraji mírně ostřejší Nikon.­
f/5,6 střed f/5,6 roh
Nejsou patrné rozdíly, Tamron je nepatrně ostřejší v rohu.­
f/8 střed f/8 roh
Nejsou patrné rozdíly.­
  Tamron Nikon Tamron Nikon
105 mm f/2.8 střed f/2,8 roh
Ve středu obrazu ostřejší Nikon, Tamron je zase ostřejší v rohu.­
f/4 střed f/4 roh
Ve středu ostrost srovnatelná, na okrají se jeví mírně ostřejší Tamron.­
f/5,6 střed f/5,6 roh
Výsledky jsou totožné.­
f/8 střed f/8 roh
Výsledky jsou totožné.­
  Tamron Nikon Tamron Nikon
200 mm f/2.8 střed f/2,8 roh
Ve středu snímku je ostřejší nepatrně Tamron, na okraji je ostřejší Nikon­
f/4 střed f/4 roh
Ve středu snímku se jeví nepatrně ostřejší Nikon, stejně tak v rohu­
f/5,6 střed f/5,6 roh
Ve středu snímku je ostřejší Tamron, v rohu je výrazně ostřejší Nikon­
f/8 střed f/8 roh
Ve středu snímku je nepatně ostřejší Tamron, v rohu je výrazně ostřejší Nikon­
 


Závěr: Kdyby nebylo té znatelnější neostrosti na ohnisku 200 mm v rohu obrazu, vyhlásil bych snad i remízu. Ale vzhledem k ostrosti v rohu na ohnisko 200 mm, bude mít asi mírně navrch Nikon, i když zase na stejném ohnisku byl Tamron na 3 clonách ve středu obrazu nepatrně ostřejší než Nikon.
 

A znovu musí opakovat, jako ve většině testů - díváte se na výřezy odpovídající tiskové velikosti 180x120 cm (u D810) a to BEZ JAKÉHOKOLIV DOOSTŘOVÁNÍ !!! Málokdo dělá takto velké fotografie - a u všech menších budou výsledky opticky vždy lepší.

 

 Bokeh - aneb podání neostrého pozadí

Bokeh je u objektivů s proměnlivým ohniskem taková individuální záležitost - záleží na ohnisku a odstupu objektu od pozadí. Nicméně zde je pár příkladů - Tamron:

Všechno je, zdá se v pořádku, dokud nenarazíte ve snímku
na lesklé body mimo pásmo ostrosti - typicky kapky na vodní
hladině. Potom uvidíte v neostrých částech kresbu, což
ovšem není nic mimořádného. Ovšem trochu ruší,
že směrem k okrajům obrazu se kruhové plochy mění na
čočkovité, což už tam moc hezké není. Ale je třeba si
uvědomit, že toto není typicky portrétní objektiv (i když řada
z nich si nevede o moc lépe). Takže nefoťte portréty
v protisvětle proti vodní hladině a nedělejte metrové
zvětšeniny a bude to OK :)

 

V každém případě je dobrou zprávou, že struktura uvnitř je rovnoměrná a neobjevují se v ní žádné "cibulové kroužky".

 

A jak si vede Nikon FL?

 

Závěr: Tento Tamron se v oblasti bokehu řadí k těm velmi dobrým (pokud budeme uvažovat zoom-objektivy s obdobným rozsahem ohniskových vzdáleností). Nikon je na tom prakticky stejně.

 

 Aberace

Aberace, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových nebo zelených obrysů - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině - z předcházejícím snímků odlesků na vodní hladině je vidět, že chromatická aberace je u objektivu potlačena přímo ukázkově - odlesky na vodní hladině je snad jediný případ, kdy si při velmi silném zvětšení můžete aberace u tohoto objektivu vůbec všimnout. Na následujících snímcích, kde se u většiny objektivů silně projevuje, ji nenajdete opět s výjimkou odlesků na vodní hladině, téměř vůbec (při zpracování všech snímků z formátu RAW v programu CNX-D bylo automatické odstraňování aberace vypnuto. Kdyby bylo zapnuté, asi bychom již neviděli vůbec nic).

Tamron:

A jak si vede Nikon?

Úplně stejně.

Závěr: U Tamronu je aberace je naprosto minimální, u většiny snímků neznatelná - výborný výsledek, aberace vám u tohoto objektivu snímky určitě nezkazí. Nikon je na tom srovnatelně. Takže výborný výsledek u obou.

 

 Nejkratší zaostřitelná vzdálenost

Objektiv je schopen zaostřit již na 95 cm, což vám umožní pořídit následující snímky:

Vzhledem k cílovému použití objektivu, což jistě nebudou makro snímky, nepokládám tuto vlastnost za důležitou. Nicméně je třeba podotknout, že objektiv se zkracující se vzdáleností ostření poněkud ubírá na skutečné ohniskové vzdálenosti - jinými slovy, pokud zaostříte na 95 cm, bude obraz odpovídat ohnisku cca 160 mm (odhadem). Stejně se choval ještě Nikon 70-200 VR II, verze Nikon 70-200/2,8 FL již ohniskovou vzdálenost i na nejbližší objekty dodržuje. Nicméně je třeba podotknout, že ani jeden z objektivů není pankratický, tedy při změně ohniska neudrží původní zaostření a je třeba zaostřit znovu. V režimu AF-C to udělá sám, v ostatních režimech je nutné znovu zaostřit.

 Rychlost ostření

Jak rychlost, tak i spolehlivost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu (jiná rychlost ostření bude u D3100 a jiná u D5), tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice. Objektiv jsem testoval na fotoaparátu Nikon D810, tak i na fotoaparátu Nikon D500, který používá stejný systém ostření jako vlajková loď Nikon D5 a jistě v tak v hodnocení rychlosti ostření objektiv nijak nebrzdil. A samozřejmě, zvláště u rychle se pohybujících objektů, hraje velkou roli nastavený systém ostření (jednorázové, průběžné, skupinové, bodové, na nejbližší objektiv, 3D atd.).

Nejprve snímky z D810, režim AF-C, 3d, typ stabilizace 2. Všechny snímky jsou záměrně pořízeny na clonu 2.8, aby se případná chyba zaostření neskryla do hloubky ostrosti - též také proto, že bylo nutné používat krátké časy - on ten racek je docela rychlá potvora :) Výřezy opět odpovídají zvětšeninám 120x180 cm:

Vím, že úplně dokonalé nejsou, ale na to, že nejsem žádný specialista na fotky ptáků, pokládám většinu výsledků za velmi dobrou a v režimu průběžného ostření si objektiv vedl skutečně velmi, velmi dobře.

Snímky pořízené Nikonem D500

Přepočtená ohnisková vzdálenost na menší snímač (1,5x) je tedy 105 - 300 mm. Po lovech ptáků jsem hledal jiné rychle se pohybující objekty, až jsem našel - motokros. Ostřící režim nastaven na AF-C, režim 3d, typ stabilizace 2. Po pár snímcích jsem zjistil, že lepších výsledků dosáhnu přepnutím na ostřící režim "nejbližší objekt". Vždy jsem použil nejrychlejší sekvenční snímání a sledoval objekt po celou dobu tisknutí spouště. Když odečtu svou nešikovnost, tak počet podařených snímků, tj. snesitelně ostrých, se pohyboval kolem 50%. Ale za to nemůže objektiv, ale fotograf. Pokud jsem správně zachytil první snímek, byly již všechny ostatní ostré.

Snímků jsem samozřejmě pořídil daleko více, v menším rozlišení si je můžete prohlédnout v galerii. Myslím, že objektiv byl jak pro D810, tak pro D500 skvělým parťákem (pro D500 dokonce ještě lepším, ostří rychleji a má lépe pokrytý hledáček ostřícími body). S tímto objektivem si můžete troufnout i na opravdu rychlé sportovní akce, dávám jedničku.

Závěr (Tamron): ve srovnání s předchozí Tamron verzí stejného objektivu je tento objektiv při ostření podstatně rychlejší a v tomto ohledu budete, pokud jste vybaveni fotoaparátem, jehož ostřící systém nebude objektiv zdržovat :), naprosto spokojeni - vyrovná se tomu nejlepšímu na trhu, rychlost ostření odpovídá Nikonu 70-200/2,8 VR II.

Nikon

Pokud změříme čas, který potřebuje objektiv k přeostření z nejbližší vzdálenosti na "nekonečno", potom je znatelně Nikon FL o poznání rychlejší.

 Stabilizace

Jak je uvedeno výše, objektiv má 3 režimy stabilizace - 1 pro normální fotky, 2 pro sledování vodorovně se pohybujícího objektu a 3 by mělo být nastavení pro maximální stabilizací s tím, že stabilizace se nezobrazuje v hledáčku. Zkoušet režim 2 na statických objektech nemá smysl, tak mne zajímalo především srovnání režimu 1 a 3. Pořídil jsem vždy 4 snímky na režim 1 a poté 4 snímky na režim 3, a to opakovaně. Ohnisko 200 mm, clona 2,8 a čas mezi 1/15 a 1/30s, což je vzhledem k ohnisku dosti vražedné - fotoaparát Nikon D810, AF-S, priorita clony, fotografování ve stoje bez opory - zde jsou výsledky (výřezy odpovídají tiskovému rozměru 180 x 120 cm):

Scéna 1, režim 1

Scéna 1, režim 3

Scéna 2, režim 1

Scéna 2, režim 3


 

Závěr: Při namáčknutí spouště začne být obraz stabilizován a to v naprosté tichosti a bez jakéhokoli znatelné škubnutí obrazu v hledáčku. Pořízené výřezy, které odpovídají tiskovému výřezu z fotografie 120 x 180 cm zcela jasně napovídají, jaký účinek stabilizace má, když zvážíme expoziční časy mezi 1/15 a 1/30s při ohniskové vzdálenosti 200 mm. Takže stabilizace funguje naprosto špičkově, ovšem rozdíl mezi režimem stabilizace 1 a 3 jsem nepoznal a zvolení režimu 3 rozhodně nepřispělo k většímu počtu ostřejších snímků. Ale celkově: výborně

Pokud se týká Nikonu, tak porovnávat účinek stabilizace si netroufnu. Nástup stabilizace je však u Nikonu s poněkud hlasitějším cvaknutím. Ale pocitově je její účinek, alespoň pro mne, u obou objektivů stejný.

 Odolnost na protisvětlo

Závěr k odolnosti na protisvětlo
Nepovedlo se mi zcela zničit snímek nějakými velkými "prasátky". Možná existují situace, kdy to bude horší, ale s takovými jsem se nesetkal. Na některých snímcích v protisvětle se objevuje jakýsi závoj, který vypadá jako opar, ale není to nic tragického. Hvězdičky z bodových světelných zdrojů nečekejte ani při cloně 22. V některých částech obrazu se v protisvětle objevují odlesky doprovázené zeleným nebo fialových nádechem. Takže takový průměr.

A jak je na tom Nikon?

Snažil jsem se navodit přibližně stejnou situaci - Nikon je na tom naprosto stejně - alespoň soudím podle fotografií za obdobných podmínek.
 

 Běžné snímky

Tamron: Snímky nejsou doostřované, všechny jsou pořízeny z ruky, formát RAW, zpracování v NX-D, převod do JPG 90% kvalita.

Nikon D810

Nikon D500

Běžné snímky pořízené objektivem Nikon 70-200mm f/2,8 E FL ED VR:

Jak ze snímků uvidíte, vypravil jsem se opět na motokros, tentokrát ovšem s fotoaparátem Nikon D810.

Snímků jsem pořídil samozřejmě více a najdete je zde: Two stroke race - Motokros Bělčice

Zkušenosti: Hlavním (a pokud jsem mohl posoudit, tak také jediným) rozdílem je, že Nikon ostří rychleji, což se projevilo zvláště v režimu AF-C - Nikon D810 ostří poněkud pomaleji než Nikon D500, na kterém jsem testoval při motokrosu Tamron. Přesto počet správně zaostřených snímků při sekvenčním fotografování byl větší než s Tamronem (odhadem tak o 20%). Určitou roli zde mohla sehrát i rychlost sekvence (4 u D810 proti 10 ud D500), ale přesto - Nikon je v ostření rychlejší.

 Telekonvertor

A jak s telekonvertorem? Měl jsem možnosti zkusit pouze konvertor Tamron 1,4x (TC-X14). Jak je již v tabulce výše uvedeno, u plnoformátových snímačů se po nasazení konvertoru změní ohnisko ze 70-200 na 98-280 mm,

Srovnání přiblížení konvertoru 1,4 u plnoformátových snímačů

u DX snímačů to bude odpovídat posunu ze 105 - 300 na 147 - 420 mm (přepočet 1,5 pro Nikon, pro Canon to bude nepatrně více), nejnižší nastavitelná clona je ve všech případech 4, tedy úbytek o 1 EV.

Srovnání přiblížení konvertoru 1,4 u DX snímačů

Telekonvertor si kupujeme především tehdy, když chceme ohniskovou vzdálenost prodloužit zejména na nejdelším ohnisku. Tomu jsem také přizpůsobit výše uvedené 2 obrázky - pro představu to bude jistě dobré.

Pokud uvažujete o pořízení konvertoru 1,4x, tak je třeba před investicí zvážit jejich přínos. Ano, přiblíží, ale otázkou je, o kolik. Lépe řečeno, zda stejného efektu nelze dnes dosáhnout prostým výřezem. Tuto úvahu je třeba dát do přímé souvislosti s rozlišením snímačů. Pokud máte Nikon D810 s 36 mil. bodů, a uděláte v počítači výřez odpovídající telekonvertoru, zůstane vám stále pěkných 25 mil. bodů. Když uděláte totéž u fotoaparátu s rozlišením 12 mil. bodů, zůstane vám už jenom cca 8,5 mil. bodů, což může být pro některé účely již málo. Uvádím to hlavně proto, že každý telekonvertor více či méně zhoršuje optické vlastnosti objektivu. U telekonvertoru 2x se již jedná o jiná čísla, nehledě k tomu, že v hledáčku vidíte přiblížený obraz.

Často tak může být zakoupení fotoaparátu s DX snímačem také řešením - získáte také přes 20 mil. bodů, zůstane zachována světelnost objektivu.

Nás bude ale nejvíce zajímat kvalita kresby bez a s telekonvertorem. Fotoaparát Nikon D810, konvertor Tamron 1,4x, z ruky, stabilizace na objektivu v režimu 1, NEF, převod do JPG 95% kvality:

Prozkoumáním snímků můžete dojít k závěru, že ostrost (většinou) již od clony 4, je dobrá až výborná. Ale je to výběr z pořízených snímků. A nyní ta horší zpráva - některé snímky nejsou dobře ostré - nikde. Malý příklad:

Ostrost pod místem bodového ostření

Sice se díváme na výřezy ze snímků tiskové velikosti cca 120x180 cm, ale je to nepříjemné - sestava vytváří "duchy". Tento jev o to zajímavější, že se týká i dvou snímků, pořízených těsně za sebou:

Možná by někdo řekl, že je chyba na straně fotografa - ale pokud vezmeme v úvahu časy vzhledem k ohniskové vzdálenosti a prakticky nehybné scéně, budeme muset hledat chybu jinde. A v případě, že fotografie není ostrá prakticky nikde, nebudeme hledat chybu v nesprávném zaostření, ale spíše ve spolupráci konvertoru a systému stabilizace, protože k neostrosti dochází na všech ohniskových vzdálenostech (a to jsem nechal stabilizaci "ustálit", tj. stisknul jsem spoušť až chvilku po zaostření). Možná by to bylo bez zapnuté stabilizace lepší, ale proto na objektivu stabilizace je, aby šla použít. Když se podaří, je snímek výborně ostrý i s telekonvertorem. Ale kontrolovat ostrost snímku vždy po jeho pořízení je otravné a v některých případech nemožné.

Závěr ke konvertoru Tamron 1,4: jedná se přesně o ten případ, kdy při dostatečném počtu bodů je lepší si pořídit výřez - bude mít sice méně bodů, ale bude ostřejší. K tomuto závěru jsem kdysi došel i při použití konvertoru Nikon na objektivu Nikkon 70-200/2,8. Zkrátka - konvertory fungují dobře na objektivech s pevným ohniskem. Jinak můžete být u jinak vynikajícího objektivu zklamáni. Pokud potřebujete skutečně ohnisko nad 200mm a situaci nelze již vyřešit výřezem, doporučuji (mimo drahých pevných skel) třeba Tamron 150-600 G2 nebo Nikkor 200-500/5,6.

 

 Závěrečné hodnocení

 

Objektiv Tamron jsem testoval jak na D810, tak na D500, následující závěry platí pro oba fotoaparáty:

 

+ výborná ostrost i na cloně 2,8 v celém obrazovém poli, která dokáže uspokojit i 36 mpx u D810
+ vynikající rychlost ostření
+ možnost použití telekonvertorů
+ možnost seřízení zaostření pomocí Tamron Tap-in konzole
+ výborně pracující stabilizace

+ odolnost proti prachu a vlhkosti

+ přední čočka odpuzující nečistoty

+ upínací systém na stativ Arca-Swiss (výhoda pouze pro ty, kteří jej používají)
+ po registraci nadstandardní záruka 5 let

 

- odolnost na protisvětlo mohla být lepší
- bokeh v okrajových částech obrazu mohl být trochu lepší

- fotoaparát s objektivem již nejde přenášet za stativovou patku objektivu, protože se tam nevejdou prsty
- uchycení objektivu na stativ tvoří jeden celek a nelze sejmout jenom botku, jako u Nikonu FL
- procento ostrých snímků po nasazení konvertoru povážlivě kleslo

 

Celkově ovšem tento objektiv řadím ve své kategorii ke špičce a pokud budete chtít nepatrně lepší kvalitu (v některých vlastnostech), budete si muset dost připlatit na Nikon. Cenový rozdíl proti starší verzi Tamronu (Tamron SP 70-200mm f/2,8 Di VC USD) je v současné době na českém trhu cca 3.000,- Kč a tak bych pro nákup jistě volil tuto novou verzi G2. Podle zahraničních testů překonává objektiv k 2.4.2017 ve všech parametrech i objektivy Sigma stejného rozsahu a světelnosti.

 

***

A jak dopadlo srovnání s Nikonem 70-200mm f/2,8 E FL ED VR?

 

Výbava - zde je na tom lépe Nikon, protože k objektivu dostanete docela bytelný obal, má odnímatelnou stativovou patku a další ovládací prvky na objektivu - 4 tlačítka na objektivu, kterým lze přiřadit funkci zaostření nebo blokování zaostření - pro někoho to může být výhoda, zvláště, pokud je na to zvyklý. Tamron je zase přímo připraven pro použití s telekonvertory a umožňuje seřídit ostření objektivu přes konzoli.

Ostrost -Nikon je na tom v některých případech lépe v okrajových částech obrazu a na některých clonách ohniska 200 mm, ale není to nic dramatického.

Bokeh - srovnatelný s Tamronem

Rychlost ostření - zde vede Nikon, ostří skutečně po znání rychleji než Tamron.

Odolnost na protisvětlo - stejná jako u Tamronu.

Stabilizace - srovnatelná.

 

K většině z mých závěrů naleznete v tomto testu srovnávací snímky, takže si můžete udělat závěr vlastní, zda si připlatíte na to nejlepší - tj. Nikon FL, nebo ušetříte cca 40.000,- Kč.

 

Líbil se vám test a pomohl vám v rozhodování? Považujete informace v něm obsažené za přínosné? Testy nejsou komerční záležitostí a jejich vypracování je velice časově náročné. Pokud usoudíte, že stojí za 50,- Kč, pošlete je na účet 577424123/0800 - děkuji :)

Jaroslav Kortus, 602 379 525 (po 17.00 hod.)

NAVRCHOLU.cz