Test TAMRON 85 F/1,8 SP Di VC USD (F016)
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Všechny dosavadní testy objektivů zde 8. května 2016 (objektiv ohlášen 22.2.2016) Tamron se v loňském a letošním roce na pevná ohniska přímo specializoval. Nejen, že nám naservíroval pevnou 35/1.8, ale také 45/1.8 a makro 90/2.8 a nyní i tuto 85/1,8. Sluší se podotknout, že všechny objektivy jsou označeny jako série SP (super výkon - něco podobného jako Sigma Art) a všechny jsou vybavené optickou stabilizací. Všechny je také možné pomocí konzole Tamron Tap-in napojit k počítači, nahrát nový firmware a seřídit rovinu ostření pro svůj fotoaparát. Všechny tyto objektivy jsou vybaveny elektromagnetickým ovládáním clony (dle sdělení firmy Tamron k dispozici pouze s fotoaparáty kompatibilními s elektromagnetickou clonou (D3100, D3200, D3300, D5000, D5100, D5200, D5300, D5500, D7000, D7100 ,D7200, D300, D300s, D600, D610, D700, D750, D800, D810, D3x, D3s, D4, D4s, Df). Jinými slovy řečeno, u bajonetu není žádná páčka pro mechanický přenos nastavení clony z těla fotoaparátu. Ohnisko 85 mm je považováno mezi fotografy za portrétní sklo a řadu let zde kraloval pouze Nikon se dvěma objektivy - 85/1.4 a 85/1.8. Situace se ovšem změnila a dnes najdeme na trhu následující objektivy se shodným ohniskem:
Ačkoliv to vypadá, že tímto ohniskem je trh přímo zahlcen, při bližším zkoumání jich zase tolik nezbude. Když vyloučíme ty, které jsou plně manuální a ty, které mají manuální ostření a přesahují hranici 50.000,- Kč, tak se nám startovní pole trochu vyprázdní - vybírat budeme mezi 2 Nikony, 1 Tamronem a 1 Sigmou. Sigmu k testování nemám (škoda), takže zkusíme duel mezi e) a f). Oba mají stejnou světelnost, chlubí se ultrazvukovým ostřením a mají shodný průměr filtru. Něco jiného je ovšem velikost a hmotnost - Tamron je přesně 2x tak těžký a přece jenom je to větší cvalík: Ještě ke zkratkám v názvu objektivu: SP = touto zkratkou označuje Tamron objektivy s nejvyšší ostrostí (jako dnes již co se týká ostrosti legendární Tamron 90 makro, který patří do skupiny nejostřejších objektivů), Di = objektiv je určen pro plnoformátové snímače, VC = redukce vibrací, USD = ultrazvukové ostření. Nadále se tedy budu věnovat objektivům Nikon 85 f/1.8 AF-S G a Tamronu SP 85/1.8 Di VC USD: Cosi také napoví tzv. MTF křivky objektivu (i když neexistuje společná norma pro všechny výrobce). Pokud se nechcete zabývat podrobnostmi, tak pro nezasvěcené: čím jsou čáry v grafu výše a čím je plná blíže k tečkované, tím lépe. Čím méně čáry klesají směrem doprava, tím lépe. Čím lepší budou výsledky, tím lepší má objektiv přenos kontrastu a obraz je ostřejší. Graf zobrazuje kvalitu objektivu od středu = 0 po 21,5, což je po úhlopříčce roh obrazu. Aneb graf zobrazuje přenos kontrastu a ostrost obrazu od středu do kraje. Ale po letech praxe víme, že všechny rohy objektivů nebývají stejně ostré a také objektivy se liší kus od kusu, takže asi tak:). Papírově se tak můžeme podívat na porovnání tohoto Tamronu s Nikkorem 85 mm f1.8 zde: Podle grafů to vypadá, že by na tom měl být Tamron s kresbou znatelně lépe. Pokud nasadíte objektivy na fotoaparát s DX snímačem (v horním grafu označeno APS-C formát), zbavíte se klesající ostrosti v rozích a obdržíte úhel záběru odpovídající cca 127 mm (hloubka ostrosti bude stejná jako na plnoformátových snímačích).
Vybalujeme nový Tamron Nic nového pod sluncem - objektiv, sluneční clona, návod se záručním listem, přední a zadní krytka. Objektiv se dodává v provedení na Nikon a Canon. Mechanické provedení
Objektiv působí velmi robustním dojmem. Oba dva přepínací prvky pro automatické / ruční ostření a vypnutí / zapnutí stabilizace mají velmi přesný chod a jisté dorazy s přiměřeným odporem, takže nehrozí náhodné přepnutí. Navíc jsou na mírně vypouklé části objektivu, takže je najdete snadno i ve tmě:) Bajonet je samozřejmě kovový. Objektiv je utěsněn proti prachu a vodě. Nejbližší zaostřitelná vzdálenost je 20 cm. Chod pogumovaného ostřícího prstence je velmi jemný, jak si objektiv této světelnosti žádá s naprosto plynulým a přiměřeným odporem, takže při náhodném dotyku nehrozí nežádoucí pootočení. Jak je dnes u moderních objektivů běžné, při ostření se nic na objektivu neotáčí, ostření je vnitřní. V režim automatického ostření lze kdykoliv provést ruční korekci. Konstrukční materiály Většina venkovních konstrukčních prvků je plastová, jak je dnes obvyklý trend. Zajímavá je ta část tubusu, na které jsou umístěny přepínače - je vyrobena patrně též z plastu, ale na omak je studená. Pokud srovnáme Nikkor a Tamron, tak první dojem u Tamronu je váha spolu s pocitem bytelnosti - však má také Tamron 2x takovou hmotnost. Nikkor působí výrazněji "plastovým" dojmem, ale zase je podstatně lehčí. Uvidíme, jak se hmotnost objektivu projeví na jeho kvalitě. Nikkor ve srovnání s Tamronem má sice také gumové utěsnění bajonetu, ale není deklarován jako voděodolný (tedy odolný proti povětrnostním podmínkám - stříkající vodě).
Nikkor má znatelně větší vinětaci na cloně 1,8. Rozdíl ale od clony 4 výše mizí. Při testu vinětace byla vypnuta automatická korekce vinětace v programu Capture NX-D. Při jejím zapnutí budou rozdíly samozřejmě podstatně méně výrazné. Závěr: Na cloně 1,8 vinětace moc nevadí, protože u motivů, které se na tuto clonu fotografuje, to v 99% nehraje roli (portréty) a krajinu asi nikdo fotografovat na clonu 1,8 nebude. Nikkor má zřetelně tmavší rohy obrazu, resp. vinětace tam má strmější průběh. Od clony 4 výše se jí již ani nevšimnete. Ale musím se přiznat, že jsem očekával u Tamronu hodnoty na 1,8 trochu lepší. Naštěstí si s ní dokáže většina editorů dobře poradit, takže tuto vlastnost bych jako hlavní důvod ke koupi neviděl.
Tamron má velmi mírné poduškovité zkreslení, Nikkor i Sigma mají o něco nižší. Stále se však u všech hodnot pohybujeme téměř na hranici neznatelnosti a pokud nebudete fotografovat čtverečkovaný papír, tak si jej nevšimnete. Závěr: Tamron je na tom podle měření ze všech objektivů nejhůře, ale prostým okem není znát vůbec nic, je třeba to změřit:) Pokud jste perfekcionisté, kupte si Zeiss Otus:)
Co jsou platné všechny ostatní vlastnosti, když nemá objektiv ostrou kresbu. Testovací obrazce nemám, takže opět zkouška v terénu - fotoaparát Nikon D810 - a stejně jako v ostatních testech upozorňuji - díváte se na výřezy odpovídající metrovým zvětšeninám!!! Jako vždy fotografování ze stativu, dálková spoušť, předsklopení zrcátka, formát NEF s vypnutou korekcí optických vad, převod do nejvyšší kvality JPG programem CNX-D.
Závěr: Tento typ objektivu si kupujeme pro ostrost na nejnižších clonách, jinak bychom si nemuseli kupovat portrétní sklo se světelností 1,8. Ačkoliv oba objektivy mají na cloně 1,8 kresbu měkčí, tak Tamron je výrazně ostřejší na všech nízkých clonách. U Tamronu je potěšitelné, že kresba již na cloně 2,8 je ostrá jako břitva a zůstane tak až do clony 8. Tamron svým výkonem nijak výrazně nezaostává za tím nejostřejším objektivem, který si můžete koupit - Zeiss Otus 1.4.
Ve většině fotografických situacích se objektiv chová korektně, silný závoj jsem dokázal vyrobit při velmi nízkém slunci těsně mimo záběr objektivu, ale má jej také na svědomí opar proti tmavému pozadí. Závěr: v normě
Co k tomu uvést -
funguje, ani o ní nevíte. Příjemné je, že při zapnuté stabilizaci s
sebou obraz nijak při namáčknutí spouště necukne a je naprosto neslyšná.
Těžko odhadnout, jestli je Tamronem deklarovaných 3,5 EV, ovšem při
ohnisku 85 mm je již zapnutí stabilizace velmi znatelné.
Tamron ostří znatelně rychleji a to tak, že VELMI rychle. S přesností automatického ostření jsem neměl problém ani u jednoho objektivu. Na střední vzdálenost má objektiv Tamron (u mé D810) slabý front-focus, tj. ostří o něco blíže než by měl: Ale všimnout si toho můžete jen na clonu 1,8 na střední vzdálenost - cca 1 až 5 metrů jen v případě, že ji sledujete na monitoru 1:1. Zaostřený objekt se nachází až těsně před koncem pásma ostrosti (tedy toho, co vnímáme vzhledem k velikosti fotografie jako ostré). Správně by se měl nacházet někde na konci první třetiny hloubky ostrosti či uprostřed. Při delších zaostřených vzdálenostech to již není patrné, protože hloubka ostrosti se i na clonu 1,8 zvětší tak, že tento jev není patrný. Pokud by někdo byl opravdový perfekcionista, tak si může rovinu ostření pro tento objektiv posunout ve fotoaparátu (tak o jeden až dva stupně maximálně nebo si koupit D500 či D5 a seřídit rovinu zaostření přes live-view). Závěr: Pokud jde o rychlost ostření, vyhrává Tamron na celé čáře nad Nikonem - ten rozdíl při výměně objektivů je skutečně podstatný.
Závěr: Aberaci má Tamron zvládnutou podstatně lépe a výsledek na cloně 1,8 je u Tamronu vynikající - použítí dvou LD prvků v konstrukci objektivu je znát. Aberaci lze sice odstranit téměř v každém editoru, ale, jak vidíme výše, pouze do určité míry - tedy v místech, kde je ostře ohraničená - mimo pásmo ostrosti obvykle zůstává. Tak nefotografujte hladinu vody proti slunci a stříbrné šperky na černém podkladu:)
V galerii níže máte celou řadu snímků, pořízených s různě vzdáleným a členitým pozadím na různé clony a můžete se tak podívat sami. Tamron má 9 lamelovou clonu, Nikkor 7 lamelovou. Teoreticky by tak měla být neostrá místa zobrazená Tamronem "kruhovějsí" - osobně jsem ale nezjistil mezi Tamronem a Nikkorem z praktického hlediska nijak zásadní rozdíl. Je potěšitelné, že neostrá místa (kolečka) v sobě neobsahují žádné struktury (tzv. cibule, čili další kroužky, které tam nepatří). Takže zde jen pár snímků, zbytek v galerii.
Fotografováno opět z ruky fotoaparátem Nikon D810, formát RAW (NEF), expoziční úpravy v Capture NX-D, následný převod do JPG v nejvyšší kvalitě, zpracování v Zoneru - uložení v kvalitě 95% JPG (kvůli zmenšení datového objemu snímku bez znatelného vlivu na výsledný dojem).
Jako vždy máte k dispozici většinu snímků v plném rozlišení JPG a tak si můžete udělat své hodnocení sami. Tamron se pustil do plošné inovace i uvádění nových objektivů s pevnou ohniskovou vzdáleností v řadě SP (česky super výkon) a nejen, že dostaly nový a moderní vzhled, ale i velmi dobrou kvalitu. Tento objektiv je již 4. v této řadě po pevných ohniscích 35, 45 a 90 mm makro. Zvýšila se nejen jejich kvalita, ale i cena - vypadá to, že cestu levných a méně kvalitních objektivů Tamron postupně opouští a jde cestou Sigmy řady Art. Nákupem Tamronu SP 85/1,8 VC získáte objektiv s vynikající kresbou, bytelnou konstrukcí, velmi rychlým ostřením, příjemným podáním neostrých oblastí a vysokou světelností, výborným potlačením chromatické aberace a jako třešničku na dortu ještě navíc stabilizaci. Nevýhodou je vyšší hmotnost a velikost, hlavně ve srovnání s Nikkorem 85/1,8 - dražší objektivy stejného ohniska se v této hmotností kategorii (i vyšší) pohybují běžně. Také cena kolem 23.000,- Kč možná někoho překvapila, ale dle mého názoru je naprosto opodstatněná - když se podíváte do tabulky v úvodu tohoto testu, zjistíte, že je to nejnižší cena v kategorii profesionálních objektivů - a k těm se, rozhodně obrazovou kvalitou, tento Tamron řadí. Zvláště ostrost tohoto objektivu lze každopádně označit za vynikající a snese srovnání s tím nejlepším, co můžete v profesionální oblasti na tomto ohnisku získat. Ačkoliv jsem se celý test oháněl tím, že je to výborný portrétní objektiv, tak portrétů zde moc nenajdete (nejsou lidi), ale za to zjistíte, že s ním lze i velmi dobře fotit krajinu či střední krajinný detail. Vzhledem ke své světelnosti a stabilizaci bude velmi dobře použitelný i na fotografování různých koncertů a akcí, kde by použití blesku bylo rušivé nebo by blesk zničil atmosféru akce. Pokud se spokojíte s menší ostrostí, trochu větší vinětací a podstatně pomalejším ostřením bez stabilizace, zvýšenou aberací, ale potěší vás poloviční hmotnosti i menší rozměry, bude Nikkor také dobrou volbou - a ušetříte cca 10.000,- Kč. Pokud lze soudit podle dostupných hodnocení Sigmy 85mm f/1,4 EX DG HSM, která je v současné době ještě o cca 4.000,- Kč dražší než zde testovaný Tamron, tak za obrazovou kvalitou tohoto Tamronu zaostává. Sigma bude asi muset svůj objektiv zlevnit a vytvořit nový v řadě ART. A jak je u Tamronu již dobrým zvykem, tak pětiletá záruka s opravou objektivu do 3 dnů nemá v Čechách konkurenci. Takže pokud uvažujete o zakoupení objektivu ohniska 85 mm, rozhodně zahrňte Tamron 85 VC do svého výběru. A zkuste také zvážit, zda za cenu nižší světelnosti nezabít dvě mouchy jednou ranou a nepořídit si třeba Tamron 90/2.8 VC makro (či jeho předchůdce dokud je na trhu) - kresbu mají také vynikající a navíc získáte možnost pořizovat makrosnímky 1:1. ******* Poznámka Častým dotazem začínajících
fotografů je, zda se vyplatí investovat do objektivu s vyšší světelností.
Správná odpověď je, jak pro koho: a) ve vyšším procentu případů se vám podaří dobře automaticky zaostřit - čím více světla dopadne na senzor ostření ve fotoaparátu, tím více snímků se vám podaří zaostřit hned napoprvé a b) pokud využijete nejnižší clonové číslo, potom rozdíl mezi světelností 1,8 a 2,8 bude přibližně odpovídat např. rozdílu mezi možnosti použít čas 1/30 či 1/60s při stejném ISO nebo při dodržení srovnatelného času rozdíl např. mezi 3200 a 6400 ISO - čím starší a levnější zrcadlovku vlastníte, tím bude mít tento rozdíl větší význam. Ale rozdíl tam bude vždy a čím nižší ISO, tím menší šum a vyšší ostrost. - nefotografujete v prostředí s nedostatkem světla? Pak světelnost objektivu nehraje zrovna podstatnou roli, protože nejnižší clonová čísla nebudete tak často (zda vůbec), používat. A rozdíl mezi portrétní fotografií pořízenou na clonu 1,8 a 2,8 nebude nijak markantní (pokud nebudete fotografovat z 80 cm), navíc i na portrétní fotografii si i z důvodu vyšší ostrosti většina fotografů alespoň na 2,8 přicloní - ale je zase rozdíl přiclonit z 1,8 na 2,8 nebo z 2,8 na 4, že - ono je to rozhodování vždy složité. Závěr: pokud nejsou peníze tou rozhodující překážkou, kupte si vždy objektiv s vyšší světelností, protože zaclonit můžete vždy, ale z objektivu se světelností 2,8 světelnost 1,8 již nikdy neuděláte. Testy objektivů jsou vždy prováděny na konkrétním objektivu, většinou z běžné maloobchodní sítě. Nedá se vyloučit, že test jiného kusu stejného objektivu může dopadnout mírně odlišně a skutečně za to nenesu odpovědnost:)
|