Tamron 70-300 f/4.5 - 6.3 Di III RXD

pro Nikon Z (A047Z)

Přehled všech testovaných objektivů zde
Galerie snímků objektivů s bajonetem Z zde.

Technické parametry  Mechanické provedení  Ostrost  Bokeh   Aberace Nejkratší zaostření  Přesnost ostření
Stabilizace  Protisvětlo  Zkreslení  Vinětace Konvertor Galerie  Závěr

5.11.2022 - ohlášen 30.8.2022
Nikon last roadmap

Za zapůjčení objektivu děkuji

Nejen, že Nikon trochu předělal objektivy Tamron pro Sony na svůj bajonet (Z 28-75/2.8 a Z 17-28/2.8), ale domluvil se s Tamronem, že bude dělat pro bajonet Z i objektivy pod svou značkou. Od doby, kdy Tamron tento objektiv ohlásil, uplynuly necelé dva měsíce do zahájení jeho prodeje - celkem rekordní doba. I tentokrát se jedná o předělávku objektivu původně určeného pro Sony (ještě, že Sony existuje a nemusí dělat vše znovu:) - na obrázku níže vidíte, že rozdíl mezi oběma verzemi je z vnějšího pohledu minimální.

Samozřejmě si vůbec nemyslím, že si Tamron bud dělat objektivy pro Nikon Z pod vlastní značkou jak se mu zlíbí (pod značkou Nikon je dělá - 17-28/2.8 a 28-75/2.8. Patrně mu bude dovoleno (celkem pochopitelně) vyrábět jen takové, které Nikon v dohledné době vůbec neplánuje. A vypadá to, že první vlaštovkou je právě zde testovaný objektiv. S tímto rozsahem má Tamron dost zkušeností - naposled s SP 70-300mm F4-5,6 Di VC USD - ten přestal Tamron vyrábět, čert ví, proč. Byl to velmi oblíbený objektiv - kvalitní za přijatelnou cenu.

Rozsah 70-300 vyrábí Nikon pro F bajonet již dlouhé roky a za tu dobu jich vyrobil spoustu typů jak pro DX, tak pro FX snímače. Je proto docela překvapivé, že převzal tento objektiv od Tamronu, než aby upravil svůj doposud vyráběný Nikon 70-300 mm f/4,5–5,6 E AF-P ED VR. Ale nějaký důvod pro to mít musel.

Pokud tedy dnes chcete zakoupit objektiv této kategorie, můžete si jako nový koupit Nikon 70-300 mm f/4,5–5,6 E AF-P ED VR (na Nikon bezzrcadlech je přes FTZ adaptér funkční) za cca 16.000,- Kč nebo si pořídit tuto novinku za cca 19.000,- Kč - a tím to, prosím, končí. Tamron prodává ještě Tamron AF 100-400mm F/4,5-6,3 Di VC USD (na bezzrcadlech Nikon funkční přes FTZ po aktualizaci firmware) a to je asi tak vše v této kategorii.

Tamron tento objektiv prezentuje jako v současné době nejmenší a nejlehčí teleobjektiv se zoomem na světě pro full-frame bezzrcadlovky, tak mu budeme věřit. Ačkoliv má zde testovaný objektiv svého předchůdce s bajonetem Sony, jejich popis není zcela stejný - ostřící systém pro Sony je označen jako "Fast Hybrid AF", pro Nikon Z jako "Hybrid AF". Dle specifikací Tamronu by měl podporovat ve fotoaparátu korekci vinětace, aberace a zkreslení.

Obecně je v době psaní tohoto testu informací o tomto objektivu velmi málo. Asi nejméně se jich dozvíte na www českého zastoupení Tamronu, ne o moc lépe dopadnete u výrobce - žádné podrobnosti, žádné obrázky, pouze jedno nic neříkající "promo" video plné frází. Nepochopitelné. Mají štěstí, že jsem šel zrovna kolem :)
 

Mechanické provedení: na objektivu jsou pouze 2 ovládací prvky - široký prstenec pro změnu ohniskové vzdálenosti a úzký pro ruční ostření. Pokud není použit k ručnímu ostření, může sloužit pro nastavení ISO (ne u Nikonu Z fc), clonového čísla nebo korekce expozice. Objektiv je utěsněn proti prachu a stříkající vodě.

Na spodní straně objektivu se nachází USB-C konektor aktualizaci firmware, pokud by bylo třeba. Příslušný kabel k objektivu nedostanete (USB-A na USB-C) a software do počítače Tamron Lens Utility si můžete stáhnout třeba zde.

Dle materiálů firmy Tamron je objektiv vybaven ostřícím motorem RXD (Rapid eXtra-silent stepping Drive - Rychlý extra tichá krokový motor), obsahuje LD členy (omezující rozptyl světla - bez upřesnění jich počtu, někde je udáván 1) a BBAR (Broad-Brand Anti-Reflection) úpravu čoček pro redukci odlesků.

Při změně ohniskové vzdálenosti objektiv mění svoji délku, ale neotáčí se, což je v tomto segmentu objektivů běžné. Vše jde nějak tak normálně plynule s přiměřeným odporem, byt ne zcela rovnoměrným. Pro změnu ohniskové vzdálenosti ze 70 na 300 mm stačí otočit prstencem o necelých 90 stupňů. Objektiv samotný není vybaven redukcí vibrací, v tomto ohledu spoléhá na stabilizaci snímače ve fotoaparátu.

Objektiv je skutečně velmi lehký a působí hodně plastovým dojmem, skoro až příliš. Tak doufejme, že se to nepodepíše na jeho mechanické odolnosti. Sluneční clona nemá pojistku a lze ji nasadit na objektiv obráceně.

K objektivu nedostanete žádné pouzdro ani pytlík. K objektivům Nikon Z je dodáván pouzdrohadr, který je úplně k ničemu, takže je to úplně jedno.

Na úvod MTF křivky (více o MTF křivkách zde):

70 mm	300 mm

Dle teoreticky vypočítaných hodnot to vypadá, že na 70 mm to nebude na plnoformátových snímačích na okrajích žádná velká hitparáda, 300 mm vypadá podstatně lépe - což je dobrá zpráva, protože většina fotografů si tento objektiv kupuje kvůli 300 mm.

Abyste si udělali lepší představu, zkusme jenom porovnat ostrost objektivu podle jiných grafů (hodnoty změřené Imatest), které jsou trochu názornější a nejsou to již jen teoreticky vypočítané hodnoty, ale hodnoty skutečně změřené - je to ovšem trochu jiný graf, protože LW/PH = šířka čar na výšku obrazu - a poměřovat budeme s tím nejlepším v této kategorii, objektivem Nikon Z 70-200/2.8:

Nikon Z 70-200/2.8	Tamron 70-300 f/4.5 - 6.3 Di III RXD
70 mm	70 mm
200 mm	200 mm

Grafy nejsou 100% srovnatelné, protože graf pro Nikon je měřen na snímači Nikon Z5 a Tamron na snímači Sony A7RIII, ale pro základní představu jsou vypovídající dost, zvláště, pokud se jedná o rozdíl v rozlišení středu a okrajů obrazu. Vše, co je na hranici 3000 a výše, je vynikající výsledek, cokoliv kolem 2500 je slušný výsledek a hodnoty pod 2500 už není žádná sláva. Z grafů je vidět, že zvláště na nižších clonových číslech je u Tamronu zásadní rozdíl v rozlišovací schopnosti objektivu ve středu objektivu (kde je vynikající) a na okrajích, zatímco výsledky Nikonu jsou vzácně vyrovnané. Samozřejmě poměřujeme cenově úplně jiné kategorie objektivů, ale uvádím to jako srovnávací příklad s tím nejlepším, co si můžete dnes na zetko koupit.

Ale pojďme raději k reálné scéně:

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon NX-Studio.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG. Stativ, vypnutá stabilizace. Výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 120 x 180 cm.

Zkusme ve srovnání pokračovat na reálných snímcích. Ano, za normálních okolností asi nemá smysl porovnávat objektivy za 20 a 65 tisíc - smyslem je ale srovnat ostrost objektivu s nějakým etalonem - v tomto případě s objektivem, který patří v oboru objektivů s proměnlivým ohniskem ve sledovaném rozsahu mezi špičku - Nikon Z 70-200/2.8 S. Že na tom zde testovaný Tamron bude hůře, je asi jasné. Otázkou pouze je, o kolik. Na první pohled zjistíte, že Tamron má podstatně teplejší barevné podání než Nikon, ale to je pouze konstatování - skutečnost leží někde mezi.

f	Střed Tamron	Střed Nikon	Roh Tamron	Roh Nikon
70 mm
4.5
5.6
8
11
16
Ve středu obrazu vyhlašuji remízu, byť je Nikon o chlup ostřejší. To je pro Tamron velmi dobrá vizitka. V rohu obrazu je to již podstatně horší - jak s vinětací, tak s ostrostí. Ovšem tento objektiv si nekupujete kvůli ohniskové vzdálenosti 70 mm. Pro přijatelnou ostrost v celé ploše obrazu doporučuji na této ohniskové vzdálenosti clonové číslo 8 a provést větší korekci vinětace.
f	Střed Tamron	Střed Nikon	Roh Tamron	Roh Nikon
100 mm
4.8
5.6
8
11
16
Z hlediska ostrosti v celé ploše obrazu má na ohniskové vzdálenosti 100 mm ostrost Tamron excelentní - Nikon je na tom v podstatě stejně, pouze má na nízkých clonových číslech menší vinětaci.
f	Střed Tamron	Střed Nikon	Roh Tamron	Roh Nikon
200 mm
5.6
8
11
16
Na ohniskové vzdálenosti 200 mm je na tom s ostrostí Tamron o trochu hůře než Nikon, ale ten rozdíl je překvapivě malý. Vinětace je samozřejmě u Tamronu podstatně větší.
f	Střed Tamron	---	Roh Tamron	---
300 mm
6.3		---		---
8		---		---
11		---		---
16		---		---
Na ohniskové vzdálenosti 300 mm má Tamron na nejnižším clonovém čísle měkčí podání, na clonovém čísle 8 je ostrost již velmi dobrá. Ostrost v rohu obrazu je vzácně vyrovnaná a velmi dobrá. Vinětace na clonovém čísle 6.3 je citelná. Stažení testovacích fotografií (cca 1.2 GB) zde.

Závěr:  Když si odmyslím vinětaci na nejnižších clonových číslech, tak výrazně horší výsledky než Nikon Z 70-200/2.8 má Tamron u porovnatelných clonových číslech na 70 mm v okrajových částech obrazu. A to je vzhledem k cenové kategorii tohoto Tamronu velmi dobrý výsledek. A pokud se ptáte, zda se ostrostí vyrovná velmi oblíbenému objektivu Tamron SP 70-300mm F4-5,6 Di VC USD, tak vězte, že je na tom tento objektiv lépe. Jeho předchůdce na F bajonetu ale má trochu lepší světelnost a vlastní stabilizaci. Nepříjemnou vlastností odstranění vinětace v editoru je nárůst šumu v zesvětlovaných oblastech.

Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh většinou lepší - tedy s výjimkou snímků, kde by se jednalo o bokeh malých odlesků. Další snímky najdete v galerii na konci testu.

Pokud se vyskytují v obrazu malé lesklé plochy (v našem případě rosa v trávě), může mít bokeh docela výraznou strukturu s cibulovými kroužky a na okrajích "kočičí oči". Někde to vadí, někde ne. Ale jsou to dost speciální případy.
A nyní to již bude jen lepší:

Hodnocení bokehu je vždy individuální záležitost typu líbí-nelíbí.

Závěr: Za mne velmi dobré! Ne sice úplně vždy, ale na tuto třídu objektivu je podání neostrého pozadí velmi příjemným překvapením. Při dostatečném odstupu od pozadí použitelné i na portréty.

Aberaci, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových (v pozadí) nebo zelených obrysů (v popředí) - nejvíce na okrajích - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině, jemné větvičky stromů nebo odlesky na chromovaných předmětech či dlažebních kostkách. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

Bez korekce	Autokorekce Studio NX	Bez korekce	Autokorekce Studio NX

Aberace tam je, ale není to nic smrtelného, co by nešlo dobře odstranit v editoru. Na fotografování stříbrných šperků zkuste jiný objektiv.

Závěr:  Aberace vás může trochu potrápit u velkých zvětšenin, na menších formátech ji většinou nerozeznáte. Ale Studio NX si s ní poradilo velmi dobře. Asi se mohou vyskytnout případy, kdy bude vadit, ale nebude jich mnoho. Zkrátka - je tam.

Objektiv dokáže nejblíže zaostřit na 0.8 metru - ovšem na ohniskové vzdálenost 70 mm, kde je poměr zvětšení 1:9.4. Větší detail tedy pořídíte na ohniskové vzdálenosti 300 mm z metru a půl, kde je poměr zvětšení 1:5.1 - to také není žádná sláva, ale toto není makroobjektiv, tak mu to nelze vyčítat.

Závěr: Makro to není, ale pokud máte dost bodů na snímači, pořídíte velmi ostrý výřez středu obrazu nebo si pomůžete přepnutím fotoaparátu do režimu DX, alespoň si přiblížíte v hledáčku obraz :)

Jak rychlost, tak i přesnost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice.

Pro názornost jsem objevil jedno krátké video. Sice se rychlostí ostření nevyrovná některým podstatně dražším objektivům, nicméně je ostření skutečně na tuto třídu objektivu velmi rychlé.

Přesnost

Následující situace se stala výjimečně jenom párkrát za stovky fotografií, ale přesto:

Jak vidíte, místo zaostření obou snímků je uprostřed, v obou případech fotoaparát zaostření potvrdil (jinak by nefotil) Stabilizace zapnutá, měla dostatek času se uklidnit. Čas 1/800s by měl být více než dostatečný, nehledě na to, že cedule vlevo v pozadí je ostrá.

Nejsem schopen tento jev analyzovat tak, abych mohl jednoznačně potvrdit vinu objektivu, ale fotografie s neostrým středem je lépe zaostřena na pozadí. U jiných Z objektivů se mi toto nikdy nestalo.

V drtivé většině případů je zaostření samozřejmě naprosto přesné. A mohou také existovat případy, kdy je v nesprávném zaostření vina i na straně fotoaparátu, zvláště, pokud používáte některé "inteligentní" druhy ostření - na oko, na tvář, 3D, nejbližší objekt atd.

Hlučnost: téměř neslyšné

Rychlost: To si tak v klidu fotíte holuba a on se náhle rozhodne vystartovat plnou rychlostí přímo proti vám - ano, fotky v pohybu nejsou dokonale ostré, jsou zaostřené mírně za hlavu, nicméně je to od objektivu na ohniskové vzdálenosti 300 mm slušný výkon. Na sériové focení 4 snímky/s jsem stihnul od startu pořídit 3, než mi proletěl nad hlavou:

Z umístění ostřících bodů je patrně, že fotoaparát i objektiv skutečně zaostřil tam, kde je ostřící bod, takže tu mírnou neostrost hlavy nelze přičíst tomu, že by objektiv nestíhal ostřit.

Závěr: Na tuto třídu objektivu je ostření velmi rychlé. Jistě na tom nemalou měrou podílí i Nikon Z9.

Objektiv není vybaven vlastní stabilizací a tak musí všechnu práci odvést stabilizace snímače (kterou nemají Nikony Z50 a Z-fc). Nicméně - právě vzhledem k tomu, že samotný objektiv žádnou nemá - jsou účinky stabilizace ve srovnání s objektivy, které mají svou vlastní stabilizaci a ta spolupracuje se stabilizací snímače, daleko nižší a tak udržení stability obrazu na ohniskové vzdálenosti 300 mm chce klidnější ruku. A snad právě proto, že objektiv žádnou stabilizaci nemá, tak po expozici "neustřelí" ostřící bod stranou, jak se to stává o mnoha jiných objektivů - třeba i u takové Z 70-200/2.8. Vynechání stabilizace v objektivu znamená nižší složitost konstrukce, méně dílů a výsledkem by měla být (a zpravidla také je) nižší cena objektivu proti objektivu se stabilizací.

Vzhledem k tomu, že objektiv není vybaven žádným přepínačem stabilizace na objektivu, budete muset do menu fotoaparátu (pokud máte snímač se stabilizací), což může za určitých okolností zdržovat - ale tento přepínač nemají ani některé objektivy Nikon.

Závěr: Objektiv je odkázán pouze na stabilizaci snímače a tak její účinky jsou v porovnání s objektivy, které vlastní stabilizaci mají, podstatně nižší a je tomu třeba zvláště na ohniskové vzdálenosti 300 mm přizpůsobit expoziční čas!

Dosavadní Nikon "Z" objektivy - zvláště řady "S" - mají antireflexní úpravu vesměs podstatně lepší.

Závěr: Na odlesky v protisvětle si budete muset dát pozor i při nejnižších clonových číslech, pokud je nechcete výtvarně využít. Současně dochází také k úbytku kontrastu, ale to je v editoru dobře řešitelné.

Při převodu do JPG byla v programu Studio NX VYPNUTA korekce vinětace a VYPNUTA korekce zkreslení.

70 mm	100 mm
200 mm	300 mm

Po automatické korekci zkreslení v programu Studio NX:

70 mm	100 mm
200 mm	300 mm

Závěr: Bez korekcí je zkreslení objektivu velmi znatelné - velmi velké. Software od Nikonu si s tím dokázal automaticky poradit velmi dobře.

Při převodu do JPG byla v programu Studio NX VYPNUTA korekce vinětace. Rámeček má jas středu snímku.

70 mm f 4.5	100 mm f 4.8
200 mm f 5.6	300 mm f 6.3

Závěr: Na jednolitých plochách (např. obloha) si vinětace na na nejnižších clonových číslech všimnete. Od 5.6 začíná být mírná, nad 5.6 neznatelná a na běžných fotografiích ji asi nebudete muset řešit vůbec - ale na těch 4.5 mohla být trochu menší :) Naštěstí ji lze, pokud vadí, odstranit lehce v každém editoru.

Na tento objektiv nemůžete nasadit žádný konvertor.

Závěr: není co hodnotit

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon NX-Studio.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, , RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG, následné uložení do JPG 95% kvality kvůli úspoře místa na serveru. Zapnutá stabilizace, vše z ruky. Případné výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 120 x 180 cm (na mém monitoru při zobrazení 1:1)

Tamron 70-300 f/4.5 - 6.3 Di III RXD pro Nikon Z

+ rychlé a přesné ostření

+ tiché ostření

+ základní odolnost proti prachu a vodě

+ velmi dobrá ostrost (ve vztahu k cenové kategorii objektivu)
+ kompaktní, lehký

+- bokeh, ale na tento typ a cenovou kategorii objektivu je až na výjimky velmi dobrý!

+- absence vlastní stabilizace

+- cena - Nikon 70-300mm f/4,5-5,6E ED AF-P VR, který se na bajonet F stále prodává, má lepší světelnost, stabilizaci.. a je o skoro 3.000,- Kč levnější. Stejná verze Tamronu pro Sony (uveden na trh 2020) je v době psaní tohoto testu levnější o 5.000,- Kč!

- zvýšená aberace na nízkých clonových číslech

- vysoká vinětace na nejnižších clonových číslech

- nižší odolnost proti odleskům v protisvětle

Takže teplé slovo na závěr?

Konkurence? Na Z bajonetu v tomto rozsahu ohniskových vzdáleností na plnoformátové snímače nic jiného není. Nikon, který objektivy s tímto ohniskovým rozsahem vyrábí desetiletí, se tohoto rozsahu na bajonet Z vzdal ve prospěch Tamronu zcela veřejně (zatímco u Z 28-75/2.8 a Z 17-28/2.8 je přemaloval a asi i trochu vylepšil). Což ještě nevylučuje možnost, že se pod značkou Nikon neobjeví ještě někdy v budoucnu. Nikon se zjevně rozhodl věnovat v současné době vývoji a výrobě jiných typů objektivů, ale zároveň si byl vědom, že tento typ objektivu je velmi oblíbený - takže jej povolil vyrábět Tamronu. A protože to je zatím patrně jediný výrobce, který dostal na bajonet Z oficiální licenci, můžeme se dočkat i dalších objektivů se Z bajonetem pod značkou Tamron. Zároveň je to ale špatná zpráva v tom smyslu, že tuto licenci asi v dohledné době nezíská Sigma.

Když uvážím, s jakým objektivem jsem porovnával ostrost a rychlost ostření, tak si tento Tamron vůbec nevedl v tomto ohledu špatně, naopak. Dle mého názoru je v ostrosti a rychlosti ostření lepší než F verze stejného rozsahu od Tamronu i Nikonu nasazená přes FTZ adaptér. Objektiv jsem testoval na Nikonu Z9, takže rychlost ostření může být na nižších řadách "zetek" trochu nižší, ale nebude to nijak dramatické. Akorát cena by mi seděla tak někde kolem 15.000,- Kč, ale to už je asi daň za novinku. Třeba cena časem klesne - i když - pokud bude inflace pokračovat dosavadním tempem, nemusí k tomu dojít.

Pokud jste majiteli fotoaparátu bez stabilizace snímače, doporučil bych spíše objektiv Nikkor Z 24-200/4-6.3. Sice končí na 200 mm, ale dává téměř srovnatelné výsledky a má daleko širší rozsah použití, je ovšem o 5.000,- Kč dražší - je to ovšem velmi univerzální "cestovní" objektiv. A pro DX snímače zde existuje ještě Nikkor Z DX 50-250/4.5-6.3 VR - stojí 10.000,- Kč a za ty peníze rozhodně stojí. A pokud se nemůžete rozhodnout mezi objektivy, tak máte možnost si je třeba na víkend zapůjčit.

Ve své cenové a produktové kategorii si Tamron zaslouží celkové hodnocení "velmi dobrý" - s mínusem za cenu, která by opravdu mohla být trochu nižší.

Testy probíhají na náhodně vybraných objektivech z běžné maloobchodní sítě - protekce je vyloučena.
Objektiv splňuje kritérium udržitelnosti (lze s ním fotografovat z ruky). Byl testován i na zvířatech, ovšem bezkontaktně.
Je vyroben v cizině, v ČR tedy nezanechal žádnou uhlíkovou stopu. Skladujte mimo dosah dětí!
Dbejte na správnou ekologickou likvidaci objektivů - patří do tříděného elektroodpadu.
Při pohledu do hledáčku nemusíte vnímat své okolí - nechte své okolí sledovat poučenou osobou, dbejte na své bezpečí!
Nevhazujte do ohně a vody - tyto případy nejsou kryty zárukou.
Před použitím objektiv vybalte z krabice!
Pokud objektiv nejde nasadit na fotoaparát, sejměte krytku bajonetu.
Pokud vidíte po nasazení objektivu na fotoaparát pouze tmu, zapněte fotoaparát a sundejte přední krytku objektivu.
Výrobek není samostatně funkční, vyžaduje ke správné funkci fotoaparát.