NIKKOR 500 mm f/5,6E AF-S PF ED VR

Všechny dosavadní testy objektivů zde

Půjčil mi kamarád fotograf tento objektiv, tak jsem neodolal. Na trhu je v současné době poněkud vzácný a také jeho cena kolem 100.000,- Kč představuje dost výrazné omezení v jeho rozšíření. Vím, že většina z vás si jej nekoupí, ale alespoň si můžete v češtině přečíst recenzi - berte to jako takovou dodatečnou třešničku na dortu k mým dosavadním testům.

18.6.2021

Je tomu už více než 6 let, kdy jsem testoval objektiv Nikkor 300/4 AF-S PF ED VR - první objektiv, který se konstrukčně vymykal dosavadním objektivům Nikkor díky Fresnelovu optickému členu (Phase Fresnel) je možné snížit počet optických členů v objektivu a tím snížit jeho rozměry i hmotnost. Tento člen má ovšem jednu nepříjemnou vlastnost, kdy při snímání bodový světelných zdrojů nebo při jejich blízkosti snímané scéně dochází k tvorbě závoje. Odstranit jej můžete v editoru, který tuto funkci obsahuje - např. Capture NX-D od verz 1.1.0 nebo NX Studio - zatržítko v menu Camera and Lens Corrections s názvem PF flare control.

Snímek z materiálů Nikon

Nepodařilo se mi pořídit snímek, na které bych si mohl účinek této funkce vyzkoušet.

Zatím v pořadí druhým objektivem této konstrukce je Nikkor 500/5,6 v PF provedení, který byl oznámen 23. 8. 2018. Bohužel ve stejný den byly oznámeny i nové bezzrcadlovky Nikon Z6 a Z7, takže se této novince v tisku nedostalo moc pozornosti.

Technické parametry

Objektivy v tomto čase na trhu

Většina amatérských fotografů, kteří potřebovali dosáhnout ohniskové vzdálenosti 500 mm, řeší svou potřebu objektivy Sigma nebo Tamron 150-600 nebo velmi dobrým Nikonem 200-500/5,6. To je kategorie kolem 30.000,- Kč. V trochu vyšší cenové hladině je zde ještě Sigma 60-600 f/4,5-6,3 DG OS HSM Sport za 50.000,- Kč. V oblasti objektivů s pevnou ohniskovou vzdáleností 500 mm není konkurence pro pro toto ohnisko moc velká. Vybrat si můžete mezi Nikkor 500 mm f/4,0 AF-S E FL ED VR za 290.000,- Kč a Sigmou 500 mm f/4 DG OS HSM Sport za 160.000,- Kč. Proto vás cena za zde testovaný objektiv jistě potěší, protože činí pouhých 100.000,- Kč. Ovšem jeho hmotnost je pouze 1460 gramů a na délku má 23,7 cm  - pro srovnání - Nikkor 70-200/2,8 FL má hmotnost 1.430 g a na délku 20,25 cm - hmotnost obou těchto objektivů je stejná a pětistovka je delší pouze o 3,5 cm. Takže jedinou vadou pro amatérské fotografy zůstává cena.

Zde se pohybujeme v "top" třídě objektivů - takže v "plné palbě" - všechny dostupné nejnovější vrstvy, plné utěsnění a fůra tlačítek - má asi všechna, která jdou na objektiv této kategorie dát - přepínač automatického a manuálního ostření, omezovač rozsahu ostření, 2 režimy stabilizace, funkční tlačítka a světe div se "MADE IN CHINA". Proč ne, přistávají na Marsu, tak asi dovedou vyrobit i objektiv :)

Podrobným popisem přepínačů nebudu unavovat, můžete se podívat do návodu.

Objektiv je vybaven F bajonetem pro zrcadlovky Nikon, ale přes FTZ konvertor jej můžete samozřejmě použít i pro všechny Z bezzrcadlovky od Nikonu. Rozhodl jsem se otestovat tento objektiv jak na Nikonu D5, tak na Nikonu Z7 - uvidíme, jaké budou rozdíly.

Z mechanického hlediska trochu zaráží u této cenové kategorie plastový závit na filtr. Když budete nešikovní, můžete si kovovým závitem filtru vyrobit v plastu vlastní drážky :)

Pokud jste zvyklí otočit stativovou objímku o 180 stupňů a nosit objektiv za stativovou patku (což dělá většina fotografů), dobře si utáhněte šroub na patce. Pokud vezmete fotoaparát s objektivem za stativovou patku, téměř vždy také stisknete velice nešikovně umístěnou pojistku (viz šipka),která zabraňuje vysunutí patky z držáku. A pokud není šroub dobře utažen, skončí fotoaparát i s objektivem na zemi. Pojistka měla být umístěna z druhé strany. Bohužel to není vlastnost pouze tohoto objektivu - stejným neduhem trpí i mnoho jiných, namátkově třeba i 70-200/2,8 S i jiné.

(více o MTF křivkách zde)

Vypočítaná ostrost objektivu je skutečně impozantní od středu ke krajům nechává svého kolegu Nikkor 300 mm PF stát zahanbeně v rohu.

Ostrost objektivu je excelentní v celé ploše již od nejnižšího clonového čísla. Ani to netestuji extra snímky, protože rozdíly mezi clonovými čísly 5,8 až 11 jsou nepostřehnutelné, od clony 11 výše se již začíná projevovat nižší ostrost vlivem difrakce. Ale toto není objektiv, se kterým by mnoho fotografů pořizovalo snímky od clonového čísla 11 výše. Takže přidám je pár ukázek, další máte v galerii běžných snímků.

Následující snímek je pořízen na vzdálenost asi 4 metry - v tomto případě je nutné ostřit na oko. Při ostření na tělíčko by již oko nebylo ostré.

Vzdálenost 8 metrů

A nyní výřez z téhož snímku 1:1 - fotografováno z levého okna domu :)

Objektiv samozřejmě dokáže spolupracovat s konvertory Nikon. Tím ovšem klesne světelnost objektivu a budete muset pro zachování stejného času expozice zvednout ISO. Podle dostupných testů je asi nejlepší volbou konvertor TC14-EIII, který prodlouží ohniskovou vzdálenost na 700 mm při světelnosti 8 - a to je přesně hranice, za kterou už automatické ostření většiny fotoaparátů nechce moc fungovat - ale zároveň je to také vstupní ohnisko na fotografování malých ptáků bez nutností velkých výřezů. Majitelé Nikon "Z" - zvláště Z7 a Z7II - mají tu výhodu, že mohou přepnout fotoaparát do DX režimu, čímž dostanou na fotografiích i v hledáčku úhel záběru odpovídající ohniskové vzdálenosti 750 mm (s konvertorem 1.4x dokonce 1050 mm) a ještě jim zbude dostatečný počet bodů. Podrobně popisuji tento způsob u testu objektivu Nikon Z 70-200/2,8 S s konvertorem.

Závěr: Pokud se vám snímky, které pořídíte tímto objektivem, nebudou zdát ostré, nehledejte hned chybu v objektivu - buď se jedná o vlnění teplého vzduchu (při snímání na větší vzdálenost), o pohyb motivu nebo fotografa. Toto je opravdu hoooodně ostrý objektiv - ostatně v galerii snímků na konci tohoto testu se o tom můžete přesvědčit. Naprostou většinu snímků jsem pořídil na clonové číslo 5,6, čili plnou světelnost objektivu.

Bokeh bude u tohoto typu objektivu důležitá a právem přísně posuzovaná vlastnost. Sice to není žádné portrétní sklo, protože domluva s modelkou by byla přes vysílačku, ale je to objektiv často používaný na fotografování zvířat i krajiny. Pokud nezměníte vzdálenost od předmětu fotografie, bude samozřejmě bokeh stejný na plnoformátových snímačích i APS-C (DX), pouze úhel záběru bude jiný. Díky PF členu objektivu je bokeh objektivu trochu jiný, než je u objektivů klasické konstrukce a stejné ohniskové vzdálenosti i světelnosti obvyklé. U tohoto objektivu hodně záleží na zaostřené vzdálenosti a odstupu a charakteru pozadí.

Asi nejlépe je průběh neostrosti vidět na následujícím snímku:

a výřez 1:1 těsně za hloubkou ostrosti

a z horní části snímku:

Jak si můžete všimnout na prvním snímku i předchozích ukázkách, existují situace, kdy je ten bokeh za hloubkou ostrosti opravdu nepěkný. Ale naštěstí existuje více situací, kdy je naopak jemný, krémový a velmi příjemný. Neostré popředí je podáno objektivem vždy celkem příjemně. Je třeba to brát jako vlastnost této konstrukce objektivu a počítat s tím.

Závěr: Existují situace, kdy je bokeh opravdu nepěkný, nervózní a rušivý, což je daň za kompaktnost a hmotnost tohoto objektivu. Při focení ptáků v trní se tedy nedá očekávat luxusní rozmazání pozadí. Pokud má ovšem pozadí dostatečný odstup, je to podstatně lepší. Objektiv Nikon 500/4 je na tom s rozmazáním pozadí trochu lépe, ale zase nijak výrazně: nahoře 500/5,6 PF, dole Nikon 500/4

Při dostatečném odstupu od pozadí je snímek jak malovaný :)

Aberace, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se většinou nejvíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových nebo zelených obrysů - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině nebo lesklých kovových předmětech. U VŠECH snímků publikovaných v tomto testu bylo automatické odstranění obou typů aberace (Lateral i Axial) v programu Capture NX-D VYPNUTO:

Zkrátka - zkusil jsem všechno, kde bych aberaci měl najít - střechy proti slunci, jemné struktury v protisvětle, hliníkovou halu i plechovky, ráfky i střešní antény. I při namíření objektivu přímo do slunce se dočkáte spíše závoje než aberace.

Závěr: Dlouho jsem objektiv trápil, abych vám nějakou aberaci ukázal, ale marně.

Jsou to rovné 3 metry. To je taková normální hodnota u této ohniskové vzdálenosti.

Závěr:  Pokud máte snímač s dostatečným počtem bodů (třeba Z7, D850...), potom můžete výřezem pořídit i docela kvalitní makro :)

Jak rychlost, tak i spolehlivost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice. Objektivy jsem testoval na fotoaparátech Nikon D5 a Nikon Z7. V obou případech jsem zjistil, že naprosto přesně bylo zaostřeno v obou případech. Ovšem o chlup rychleji ostří objektiv na Nikonu D5 - ten FTZ adaptér si patrně vybírá svou daň.

Objektiv občas nechce hned přeostřit mezi krajními polohami - ze 3 metrů na nekonečno a naopak. Patrně proto, že obraz v hledáčku je při této změně naprosto rozmazaný. Pomáhá v těchto případech ruční zásah do ostření příslušným směrem. Ale málokdo asi střídá běžně s tímto objektivem tři metry s nekonečnem. Objektiv je také vybaven přepínačem 8 metrů až nekonečno, který při větších vzdálenostech ostření urychlí, resp. objektiv v případě, že se mu nepodaří zaostřit, nebude projíždět celý ostřící rozsah. Dalším pomocníkem je přepínač MEMORY RECALL ve spojení s tlačítkem MEMORY SET na objektivu. Dalšími tlačítky u vnější obruby objektivu lze vyvolat zaostření vložené do paměti a rychle se tak vrátit na uloženou hodnotu.

Pro demonstraci snímek na minimální zaostřitelnou vzdálenost - tedy na 3 metry, použit krajní ostřící bod na fotoaparátu Nikon Z7: AF-C/1/640s/5,6/ISO 100/z ruky/stabilizace normal. Ze vzdálenosti 3 metry činí hloubka ostrosti 1 cm:

a výřez 1:1

Bodovým ostřením se mi na první pokus na Z7 podařilo přesně zaostřit krávu v trávě

a výřez 1:1

Závěr: Objektiv ostří velmi svižně a jak na D5, tak i Z7 přesně - na D5 ostří trochu rychleji, ale na Z7 se mi zdá, že zase trochu přesněji - není to o moc, ale přece. Pro větší jistotu přesného zaostření doporučuji používat ten nejmenší ostřící bod, protože hloubka ostrosti skutečně není velká.

Nikon uvádí stabilizaci až o 4 EV. Osobně jsem vnímal stejnou míru stabilizace na D5 i Z7, která má navíc stabilizaci na snímači fotoaparátu. Bez stabilizace by platilo staré osvědčené pravidlo, že s objektivem ohniskové vzdálenosti 500 mm budeme fotit nejdelším časem 1/500s. Pokud přijmeme teorii o 4 EV, potom dostaneme 1/30 s. Zkoušel jsem fotografovat z ruky na 1/60s nehybný objekt, 3 snímky jednotlivě za sebou:

a výsledek?

Jak vidíte, není to zrovna ideální - perfektně ostrý není ani jeden, snad jen tomu prvnímu chybí k dokonalosti málo.

U stabilizace je třeba zmínit ještě jednu nepěknou vlastnost, která není pouze výsadou tohoto objektivu - po zaostření a expozici obraz v hledáčku poskočí a ostřící bod následujícího snímku může být někde úplně jinde - ne vždy, ale velmi často. Pokud pořídíte dva snímky rychle za sebou, může to dopadnou také takto - podívejte se, kam se přesunul ostřící bod:

Poprvé jsem si tohoto jevu všiml u objektivu Nikon Z 70-200/2,8 S. Je to velmi nepříjemné, protože po expozici obraz v hledáčku poskočí a je třeba udělat novou kompozici, aby se ostřící bod dostal na původní místo. Dost mne to nasírá :)

Závěr: Stabilizace funguje, ale u této ohniskové vzdálenosti je třeba přistupovat k expozičním časům s respektem. Projevuje se zde ovšem stejná "nepravost" jako u objektivu Nikon S 70-200/2,8 i některých dalších - při zapnuté stabilizaci obraz v hledáčku po pořízení snímku často odskočí - resp. odskočí také ostřící bod, což je zvláště v režimu AF-C poměrně nepříjemné. Dělá to více objektivů, ale v této cenové kategorii jsem to již nečekal.

Odolnost na protisvětlo bývá u PF objektivů dosti sledovaná a zmiňovaná záležitost. Zkusil jsem pár snímků v protisvětle:

U snímků v protisvětle dochází ke snížení kontrastu a pokud je bodový zdroj světla na tmavém pozadí, dochází k přezáření a závoji ve snímku. Ale jsou případy, kdy namíříte objektiv přímo do slunce (viz stožár) a výsledky jsou takřka bez připomínek. Všechny snímky jsou pořízené s nasazenou sluneční clonou. Závoj také znejistí ostření, které tak začne být méně spolehlivé - fotoaparát nechce zaostřit (více se to projevuje na Z7 než na D5).

Závěr: Ačkoliv i podle upozornění Nikonu je tento objektiv náchylný za určitých podmínek k odleskům v protisvětle, nezdá se mi, že by výsledky byly ve srovnání s jinými objektivy nějak výrazně horší.

Prakticky nulové, je uvádění pro FF cca 0,4% - pokud nebudete fotografovat čtverečkovaný papír, tak nemáte šanci si jakéhokoliv zkreslení všimnout.

Závěr: Prakticky neexistuje, neřešit.

Při převodu do JPG byla v programu Capture NX-D VYPNUTA korekce vinětace. Pokud by byla zapnutá, žádnou vinětaci byste neviděli.

	Rámeček má jas středu snímku
5,6
8
11

Závěr: Na clonovém čísle 5,6 vinětace je, ale lze ji odstranit jednoduchou korekcí v editoru.

Snímky nejsou doostřované, všechny jsou pořízeny z ruky, formát RAW, zpracování v Capture NX-D, převod do JPG 95% kvalita. Pod každým snímkem je skryto plné rozlišení JPG. Většina snímků je pořízena na nejnižší clonové číslo (5,6). Nebyl důvod jej kvůli ostrosti snímku zvyšovat. To je dobrá zpráva pro majitele starších fotoaparátů, které nedovedou ovládat u tohoto objektivu elektromagnetickou clonu - zkrátka budou fotit na 5,6 (týká se to digitálních zrcadlovek i přístrojů na kinofilm vyrobených před rokem 2007).

Nikon D5
Nikon Z7

Nikon 500/4 vlevo, Nikon PF 500/5,6 vpravo

Hlavní a zásadní výhody tohoto objektivu:

- rozměry - je menší než objektiv Nikkor 200 -500/5,6, spíše se blíží k 70-200/2,8
- hmotnost - o 860 g lehčí než objektiv 200 - 500/5,6
- cena - zde musíme srovnávat s pevnými ohnisky této ohniskové vzdálenosti - a v této kategorii je 100.000,- Kč skutečně "za hubičku" :)

Většina amatérských fotografů (tj. těch, co se focením neživí), vlastní buď Nikkor 200-500/5,6 - jeho poměr cena/výkon nemá dle mého názoru na trhu moc konkurenci - nebo některý z objektivů Tamron či Sigma 150-600. Tento objektiv je ovšem z hlediska funkcí, optiky, odolnosti proti povětrnostním vlivům a rychlosti ostření jednoznačně král. Má sice své mouchy, ale z celkového pohledu jsou to spíše mušky. A moc nerad se s ním loučím - kdybych fotografoval zvířátka a ptáčky, byla by to s konvertorem 1,4x asi jasná volba. Pro systém "Z" se sice chystá objektiv 200-600, ale není to "S" řada a tak, ač se dá očekávat dobrý optický výkon, rychlost ostření, utěsnění i ovládací prvky budou jistě na nižší úrovni než u tohoto objektivu - cena bude jistě také příznivější. V "S" řadě chystá Nikon ještě pevné ohniskové vzdálenosti 400 a 600 mm (možná v tomto, ale asi spíše v příštím roce) - ale obávám se, že jejich cena bude podstatně vyšší než 100.000,- Kč. A časem se na "zetka" jistě dočkáme i objektivu 80-400. Nedomnívám se, že by se objevily v dohledné době - pokud ještě vůbec někdy - nové objektivy na "F" bajonet. Ale tento objektiv zůstane zajímavou volbou i po uvedení "Z" teleobjektivů.

Zní to sice divně, ale je to za ty peníze opravdu dobrá koupě - profesionální, lehký, kompaktní, ostrý.

Videa

https://www.youtube.com/watch?v=5sWXqfO2th4
https://www.youtube.com/watch?v=JZ9BKjjk5Zo