Nikon Z 24-120 mm/f4 S
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Všechny dosavadní testy objektivů
zde
Technické parametry
Mechanické provedení Ostrost
Bokeh Aberace
Nejkratší zaostření Přesnost
ostření 15.01.2022 V prvním lednovém týdnu se nám dostaly do ČR nejen první kusy Nikonů Z9 - ty ovšem zmizely dříve, než se objevily - resp. na volném trhu se neobjevily vůbec a drtivá většina jich zmizela u fotografů Dakaru a olympiády - a také první kusy Z 100-400 mm/4.5-5.6 (zmizely také hned) a Z 24-120 mm/4 S. A právě druhému jmenovanému patří tento test. Počet "Z" objektivů se nám tak hned z počátku roku rozšířil o dva kousky - už je jich k dispozici celá řada a výhled až do roku 2023 najdete zde. Na Nikon Z existuje již od roku 2018 objektiv Z 24-70/4 S - ten se prodával a stále prodává za výhodnější cenu v setu s fotoaparáty Nikon Z a v současné době se často objevuje na bazarech (někteří si pořizují dnes již dostupná pevná ohniska, movitější přešli na Z 24-70/2,8 S a turisté na Z 24-200/4-6.3 ) a možná se tam bude objevovat v souvislosti se zde testovaným objektivem ještě častěji. Svou "lepší" řadu Z objektivů označuje Nikon písmenkem "S" - tím se nepyšní Z 24-200/4-6.3 ani Z 24-50/4-6.3. "S" objektivy by se měly vyznačovat lepším utěsněním, více ovládacími prvky, rychlejším ostřením a kvalitnějšími optickými členy - ne nutně vším dohromady. Objektiv k testu zapůjčila: Zkusíme nyní trochu předběhnout výsledky testu a zamyslet se nad tím, kdo může být cílovou skupinou fotografů, kteří by o zakoupení mohli uvažovat: a) stávající majitelé objektivu Z 24-70/4 S Ten si koupili fotografové v setu převážně s prvními fotoaparáty Z6 nebo Z7 - protože nic jiného v roce 2018 na trhu nebylo. Movitější jej nahradili v roce 2019 objektivem Z 24-70/2.8 S a původní čtyřkový stále vlastní pro jeho malé rozměry a nízkou hmotnost nebo jej již prodali. Někteří jej také vyměnili za Z 24-200/4-6.3 kvůli jeho univerzálnímu rozsahu (jeho světelnost je ale od ohniskové vzdálenosti 80 mm pouze 6.3). A malá část fotografů postupně přešla pouze na objektivy s pevným ohniskem, jak se postupně objevovaly na trhu. b) stávající majitelé Z 24-70/2.8 S Těch je podstatně méně než majitelů čtyřkové verze, nicméně i pro ně může zakoupení tohoto objektivu dávat smysl jak kvůli většímu rozsahu, tak hmotnosti. Ne všude se potřebujete tahat s objektivem světelnosti 2,8. Ovšem možná jako lepší doplněk by se jim hodil Z 24-200/4-6.3 jako cestovní univerzál. c) fotografové, kteří si pořizují svou první bezzrcadlovku Nikon. Je škoda, že zde testovaný objektiv není zatím prodáván levněji v setu s fotoaparáty jako Z 24-70/4 S. Ta stojí v lednu 2022 samostatně cca 28.000,- Kč, v setu cca 16.000,- Kč - ale hodně s tímto rozdílem hýbají různé akce - lze jej koupit samostatně i za 18.000,- Kč nový, vyjmutý ze setu. Nová Z 24-120/4 S stojí cca 30.000,- Kč, takže budu raději počítat reálný rozdíl mezi těmito objektivy 12.000,- Kč. Úvaha, že koupíte fotoaparát v setu s 24-70/4 S a následně jej prodáte se ziskem je v současné době velmi malá. d) Majitelé objektivu Z 24-50/4-6.3 (= nejlevnější zoom - cca 11.000,- Kč - pro "Z" plnoformátové snímače). Pokud zatouží po větším rozsahu ohniskových vzdáleností, asi si nebudou kupovat typ objektivu 24-70, ale sáhnou třeba hned po 24-120 a svou "palačinku" si nechají na cestování. Srovnání velikost objektivů a jejich hmotnosti: zleva doprava - 570g, 630g, 500g - rozdíly, jak vidíte, nejsou výrazné. Objektiv se sice neobjevuje zatím v žádném zvýhodněném setu s fotoaparátem (což se může změnit), ale pokud někdo potřebuje nebo chce nějaký základní zoom objektiv ke svému miláčkovi a nehodlá investovat 60.000,- Kč do Z 24-70/2.8 nebo sady objektivů s pevným ohniskem, dává pořízení tohoto objektivu velký smysl. Cena zde testovaného objektivu je v současné době cca 30.000,- Kč, objektiv Z 24-70/4 stojí samostatně cca 18.000,- Kč (v setu s fotoaparátem vychází levněji a také existuje spousta velmi zachovalých kousků na bazarech). Rozdíl mezi samostatně kupovanými novými objektivy čini zhruba 12.000,- Kč, což není zanedbatelné a pokud přihlédneme k tomu, že 24-70/4 můžete koupit v setu s fotoaparátem či na bazaru ještě levněji, tak bude cenový rozdíl v současné době ještě výraznější. Takže se vynořuje otázka - vyměnit svou stávající Z 24-70/4 za Z 24-120/4? A vůbec - kupovat tento objektiv nebo ne? A právě k vyřešení těchto otázek by měl tento test přispět. A nezapomeňte - na trh se chystá též další z rodiny - Nikkor Z 28-75/2.8 (ohlášen 14. 12. 2021) - písmenko "S" mu ovšem v názvu chybí a jedná se o jednu ze starších verzí Tamronu 28-75mm F2.8 Di II RXD vyrobenou původně pro bajonet Sony (nová verze pro Sony má označení G2, má jinou optickou stavbu a lineární ostřící motor). Jeho cena na našem trhu bude někde kolem 26.000,- Kč - v testu se s ním určitě časem setkáte. Jeho (zatím papírovou) výhodou je světelnost 2.8, nevýhodou ovšem začátek na 28 mm - a rozdíl mezi 24 a 28 mm není rozhodně zanedbatelný.
Objektiv má 16 prvků ve 13 skupinách včetně 7 prvků s nízkým rozptylem či asférických. Jedná se o "S" třídu, proto má "ARNEO" - tj. antireflexní vrsty s nanopovlakováním k redukci ztráty kontrastu a reflexů v protisvětle. Přední čočka je také s fluorovým povlakem, který zabraňuje usazování nečistot a usnadňuje čištění. Při změně ohniskové vzdálenosti na 120 mm se objektiv prodlouží dvojitým výsuvem (stejná konstrukce jako u Z 24-200) o 40 mm. "S" třídě objektivu odpovídá i odolnost proti prachu a stříkající vodě. Objektiv není vybaven vlastní stabilizací, spoléhá na stabilizaci snímače (špatná zpráva pro majitele Nikonů Z50 a Zfc - taková 24-200/4-6.3 stabilizaci má). Ostření zajišťují dva motorky, mělo by tedy být dosti svižné. Ostřící prstenec je, jak je již u Z objektivů zvykem, elektronický a má nelineární průběh, což nepotěší při ručním ostření při natáčení videa (čím pomaleji otáčíte, tím je ostření s menším krokem a naopak). Jedná se o "S" řadu, takže na objektivu najdete definovatelné tlačítko L-Fn a také přepínač ručního a automatického ostření. Je zde samozřejmě také ještě samostatný multifunkční prstenec, který jde v případě automatického ostření nastavit i na funkci změny clonového čísla, kompenzaci expozice nebo změnu ISO - nebo jej vypnout a pak nedělá nic. Jako většina objektivů má v sobě uložený profil pro vinětaci, difrakci a zkreslení - u tohoto objektivu lze v menu fotoaparátu tyto hodnoty měnit nebo korekce zcela vypnout. Na rozdíl od objektivu Z 24-70/4 není tento objektiv vybaven "transportní" polohou, tj. nevyžaduje pro svou funkci nejprve vysunutí do pracovní polohy. Není vybaven žádnou pojistkou proti samovolnému vysouvání objektivu vlivem gravitace, ale vzhledem k tomu, že chod prstence pro změnu ohniskové vzdálenosti má sice plynulý, ale tužší chod, vysouvání asi nehrozí ani po delším používání. Celkově mám pocit z konstrukce objektivu velmi dobrý, působí solidním dojmem - určitě lepším než Z 24-70/4 S. Jako příslušenství při koupi získáte přední a zadní krytku, sluneční clonu a pytlík na svačinu
Na úvod MTF křivky (více o MTF křivkách zde):
Ano, jsou to teoreticky vypočítané hodnoty, ale podívejme se alespoň zhruba, co lze z těchto grafů vyčíst: a) proti verzi na F-bajonetu by "zetková" 24-120 měla být drasticky lepší v ostrosti i přenosu kontrastu - což není žádné překvapení, protože F verze byla uvedena na trh téměř před 12 lety v období fotoaparátu Nikon D800, kterému ovšem již tenkrát kvalitou nestačila a měla být odkázána na snímače s max. 12 mil. bodů. Navíc kusová variabilita byla nadstadardní. Porovnávat jej s tímto objektivem by bylo pro něj ponižující. b) Podstatně vyrovnanější je již porovnání s Z 24-70/4 S. Ale když se bude kvalita 24-120/4 S na ohnisku 120 mm blížit kvalitě 24-70/4 S na ohnisku 70 mm, bude to dobré - praktické srovnání najdete níže. Možná si budete myslet, že objektiv Z 24-200/4-6.3 do tohoto srovnání nepatří, ale pro zajímavost: vlevo 24 mm, vpravo 200 mm. Škoda, že má objektiv Z 24-200/4-6.3 světelnost 6.3 již od 80 mm výše. Ale pojďme na srovnání Z 24-70/4 versus Z 24-120/4: Fotoaparát Nikon Z7, zpracování
v Nikon Capture NX-D: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 4, M-RANDGE
SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control auto, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - ON, Auto Distortion
Control - ON, AF-S, RAW 12bit, převod do JPG v programu Capture NX-D na 95%
kvalitu. Z ruky, zapnutá stabilizace.
Opět musím opakovat, že výřezy odpovídají tiskové velikosti 120x180 cm a je třeba to vzít vždy při hodnocení v úvahu. Závěr: Na srovnatelných ohniskových vzdálenostech je ostrost obou objektivů ve středu obrazu srovnatelná, byť, zvláště na vyšších clonových číslech, je objektiv Z 24-120 trochu ostřejší. V rozích i na okrajích obrazu je Z 24-120 ostřejší na všech ohniskových vzdálenostech - rozdíl je zvláště patrný na nejnižších clonových číslech. Od clonového čísla 11 výše se již projevuje u obou objektivů výraznější neostrost způsobená difrakcí. Poznámka: rozdíl 50 mm mezi oběma objektivy není rozhodně zanedbatelný: Sadu testovacích snímků jpg z této části si můžete stáhnout zde (cca 1,2 GB dat!).
Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh většinou lepší. Další snímky najdete v galerii na konci testu.
Hodnocení bokehu je vždy individuální záležitost typu líbí-nelíbí. Mé hodnocení je následující: tento typ neostrého pozadí je často nazýván jako "nervózní". Vzniká mimo jiné zdvojováním obrysů v neostrých částech obrazu. Ale jeví se mi jako daleko příjemnější než u Z 24-70/4 S. Ale nemám stejné srovnávací snímky, tak to berte jako kvalifikovaný odhad. Závěr: Je to objektiv s proměnlivým ohniskem a dle mého názoru je podání neostrého pozadí určitě vyhovující, nikdo asi nic lepšího nečekal. Máte k dispozici dalších 50 mm navíc (proti objektivu Z 24-70/4 S) a to už je na rozmazání pozadí hodně znát. Nikon uvádí ve svých marketingových materiálech "měkké a krémově rozostřené pozadí" a vybral si na to "makro" fotku s malinami:
Na takové fotce bude mít "krémové rozostřené pozadí" kdeco mimo starých Heliosů. Takže se raději dohodneme na tom, že je to v normě, nenadchne ani neurazí.
Aberaci, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových (v pozadí) nebo zelených obrysů (v popředí) - nejvíce na okrajích - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině, jemné větvičky stromů nebo odlesky na chromovaných předmětech či dlažebních kostkách. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1. BEZ KOREKCE aberace v program Capture NX-D - ohnisková vzdálenost 24 mm S AUTOMATICKOU KOREKCÍ v programu Capture NX-D Nedá se tvrdit, že by se aberace nějak drasticky snižovala se zvyšujícím se clonovým číslem, ovšem výrazně klesá se vzrůstající ohniskovou vzdáleností. Ale objevuje se prakticky pouze v okrajových částech obrazu a na drtivé většině snímků se jí podaří dobře odstranit. Ale na můj vkus by opravdu mohla být menší. Pro srovnání stejný záběr s objektivem Z 24-70/4 BEZ KOREKCE aberace: Skoro mi připadá, že Z 24-120/4 S má aberaci trochu větší než Z 24-70/4 S - ale je to také způsobeno tím, že snímky Z 24-70/4 byly pořízeny v okamžiku, kdy přestávalo tak intenzivně svítit slunce, takže jsou méně kontrastní (na porovnávacím výřezu je kontrast mírně přidán) a také jsou méně ostré, takže se aberace trochu "rozpila".
Závěr: V tomto ohledu jsem asi čekal trochu lepší výsledky - aberace je zhruba stejná jako u objektivu Nikon Z 24-70/4 S. Neobjevuje se naštěstí v celé ploše obrazu, nejvýraznější je v okrajových částech obrazu na ohniskové vzdálenosti 24 mm a se zvyšováním ohniskové vzdálenosti ubývá. Se zvyšujícím se clonovým číslem příliš nemizí. Naštěstí je ostrost tohoto objektivu na okrajích i v rozích obrazu výborná, aberace je tak ostře ohraničená a lze ji dobře v editoru odstranit. Řešit ji asi budete ve většině případů nad tiskový formát 30x40 cm u vysoce kontrastních fotografií. Všechny ostatní snímky v tomto testu prošly při převodu do JPG automatickým odstraněním aberace v programu Capture NX-D.
Objektiv dokáže nejblíže zaostřit na 35 cm, důležité je, že dobře. Na ohniskové vzdálenosti 120 mm docílíte tohoto poměru zvětšení:
Závěr: Nic mimořádného, ale toto zvětšení je na 120 mm ohnisku příjemné - ale nezapomeňte, že 35 cm je od roviny snímače, nikoliv od čočky objektivu. Minimální zaostřovací vzdálenost je stejná, jako u objektivu Z 24-70/4 S.
Jak rychlost, tak i přesnost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice. Rychlost: díky dvěma motorkům ostří velmi svižně. Při natáčení videa doporučuji v případě nutnosti ruční přeostření (i když ruční ostření není lienární), protože objektiv přeostřuje rychle, ale nikoliv plynule. Hlučnost: ostření sice není úplně bezhlučné, ale slyšet je opravdu jen v naprostém tichu a nemělo by rušit v normálním prostředí natáčení videa. Přesto jako vždy, externí mikrofon je lepším řešením. A vzhledem ke skutečnosti uvedené o odstavec výše doporučuji stejně ruční ostření, pokud už je potřeba přeostřit. Přesnost: Naprosto bez výhrad Dle laboratorních testů (nikoliv mých) objektiv trochu "dýchá", tj. mění úhel záběru podle zaostřené vzdálenosti, ale není to nic drastického. Objektiv také není zcela parfokální - znamená to, že po zaostření na ohniskové vzdálenosti 24 mm a její změně na 120 mm nemusí být obraz ostrý. Je nutné znovu zaostřit nebo používat režim AF-C. Závěr: Ostření je velmi rychlé a přesné na všechny vzdálenosti.
Objektiv není vybaven vlastní stabilizací - u plnoformátových přístrojů typu Z6, Z7, Z5 (na Z 9 jej asi bude kupovat málokdo) to není problém, protože mají stabilizaci snímače, u Z50 a Zfc se budete muset bez stabilizace obejít nebo si koupit Z 24-200/4-6.3, ten stabilizaci má.
Jako každý dobře vychovaný objektiv tohoto rozsahu "prasátka" udělá, zvláště na ohniskové vzdálenosti 24 mm. Potěšující je, že nedochází k devastaci zbytku obrazu žádným závojem nebo drastickým úbytkem kontrastu. Závěr: Toto je velmi dobrý výsledek.
Pokud se vám po otevření snímku v editoru zdá, že zkreslení je naprosto minimální, tak máte pravdu - ovšem pouze proto, že ve fotoaparátu proběhne automatická korekce zkreslení, kterou ani při fotografování do formátu NEF nelze v programu Capture NX-D vypnout. Zároveň je aplikována korekce vinětace, takže snímek zdi vypadá v takřka perfektním stavu. A programy od Adobe se budou chovat patrně úplně stejně. Ale je potřeba se podívat na skutečná data před korekcí - pokud snímky editoru, který korekci zkraslení ani korekci vinětace nastavenou ve fotoaparátu a uloženou do snímku nedokáže načíst, nahá pravda se objeví :) Pokud fotografujete přímo do formátu JPG, tak uvidíte vždy již jen snímek po korekcích. 24 mm/f4 bez korekcí 24 mm /f4 po korekci zkreslení a vinětace 120 mm/f4 bez korekcí 120 mm /f4 po korekci zkreslení a
vinětace Závěr: Bez korekce zkreslení má objektiv zkreslení jako prase. Software Nikonu (a nejen on), jak vidíte výše, provede korekci výborně, ale za cenu ořezu obrazu trochu ze všech stran. Ale mám takový dojem, že ty oříznuté části obrazu při fotografování v hledáčku stejně nevidíte. Ale pokud bychom fotografovali soustavu kružnic místo cihel, byly by ty krajní asi trochu elipsovité :) Ale na softwarové úpravy obrazu již při pořízení snímku si asi již budeme muset zvyknout - mnoho fotografů ani netuší, že fotoaparát nějaké úpravy provádí, protože většina programů pro úpravy fotografií tyto korekce automaticky načte. Ale stejně - není to tak trochu podvod? Šaty s vlečkou vyšívané, ale princezna to není, milý pane.... Ale neračte se nechat vyděsit, objektiv Z 24-70/4 S na tom není lépe.
Při převodu do JPG byla v programu Capture NX-D VYPNUTA korekce vinětace. Rámeček má jas středu snímku - 24mm, clonové číslo 4: Korekce vinětace v programu Capture NX-D zapnuta a ponechána automaticky nastavená hodnota 20.
Na této ohniskové vzdálenosti by asi snímek snesl větší korekci, než kterou programu Capture NX-D tomuto snímku automaticky nastavil. Nejvyšší vinětace je vždy na nejširším ohnisku a nejnižším clonovém čísle - v tomto případě 24 mm a měla by se zvyšujícím se clonovým číslem znatelně klesat - to ovšem není zcela tento případ - klesá, ale méně výrazně, než bych čekal.
Fotoaparát Nikon Z7 (Zpracování v Nikon Capture NX-D: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 4, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control auto, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - ON, Auto Distortion Control - ON, AF-S, RAW 12bit, převod do JPG v programu Capture NX-D na 95% kvalitu. Fotografováno z ruky se zapnutou stabilizací.
+ výborná ostrost v celé ploše obrazu již od clonového čísla 4
+ samostatný ostřící prstenec s jemným chodem
+- aberace by mohla být nižší, ale naštěstí je ostře ohraničená a jde tak dobře odstranit
+- bez automatické korekce softwarem dost velké
zkreslení i vinětace na nejširší ohniskové vzdálenosti
- nemá vlastní stabilizaci, spoléhá na stabilizaci
snímače (fotoaparáty Nikon Z50 a Zfc nemají stabilizovaný snímač)
Nikon mne tímto objektivem rozhodně nezklamal a kdybych už neměl Z 24-70/4 S, kupuji hned.
Když je objektivů málo, je to problém. Jiný ovšem nastává, když se začne výběr hodně rozšiřovat. Takže zde je mé doporučení na základě zatím provedených testů, se kterým můžete a také nemusíte souhlasit:
1) Pokud vlastníte objektiv Z 24-70/2.8 S, nemá asi pořízení tohoto objektivu moc velký smysl. Ale je to velký a těžký objektiv a proto dává smysl si k němu pořídit nějaký cestovní univerzál jako Z 24-200/4-6.3 - jeho kvalita je vzhledem k rozsahu velmi dobrá.
2) Pokud vlastníte Z 24-70/4 S, tak asi víte proč (malý, lehký - nebo se vám nechtělo platit za verzi 2.8). Pokud jej vyměníte za Z 24-120/4, tak si ve většině parametrů polepšíte - snad jen tu aberaci má trochu větší. Rozdíl v rozměrech a hmotnosti není nijak drastický. A těch 50 mm navíc je velmi, velmi příjemných.
3) Pokud si kupujete svou první bezzrcadlovku Nikon a chcete nějaký "záklaďák" za dostupné peníze, koupil bych si dnes Z 24-120/4 S místo Z 24-70/4 S, i když to vyjde dráž. Nebo bych koupil pro začátek Z 24-70/4 S z druhé ruky, protože se jich prodává docela dost a bude se jich prodávat patrně ještě více jak v souvislosti se začátkem prodeje zde testovaného objektivu, tak očekávaného Z 28-75/2.8. Ale vůbec bych se také nebál Z 24-200/4-6.3, pokud netrváte na světelnosti 4 v celém rozsahu - je to snad první "ultrazoom", který se vyplatí koupit.
Pokud si říkáte, že nový očekávaný hráč Z 28-75/2.8 přinese v rozhodování nějaký zásadní zvrat, tak to si nemyslím. Očekávaná cena 26.000,- Kč spolu se starší konstrukcí tohoto objektivu (starší verze Tamronu) nedává moc naděje na nějaký zázrak v poměru cena/výkon. Druhým zádrhelem může být nejkratší ohnisková vzdálenost 28 mm. Rozdíl mezi 24 a 28 mm je, zvláště v interiéru, podstatný. Asi nikon chtěl dát na trh "dvaosmičku pro chudé", tak nechal Tamron předělat bajonet ze Sony na Nikon Z, trochu pozměnil vzhled a přihodil pár tisíc za název "Nikkor". Skoro mi to připadá, že navštívil šéf Nikonu šéfa Tamronu a říká "Hele, vy ty objektivy s název Tamron na bajonet Z dělat nebudete, ale můžete je vyrábět pod značkou Nikon a oba na tom vyděláme, ostatně nebude to poprvé". Což při současné situaci na trhu dává docela smysl, protože Tamron na F bajonet dělá některé objektivy lepší a levnější než Nikon. Ale nechci být nespravedlivý, počkám na test - třeba se pletu a vyrábí je přímo Nikon v licenci Tamronu :). Fotografové by tuto spolupráci jistě uvítali - třeba Tamrony 150-500/5-6.7, 35-150/2-2.8, 70-300/4.5-6.3 by dokázaly zalepit v nabídce Z skel docela velkou díru.
K začátku roku 2022 tedy máte na výběr již 6 "základních" objektivů s proměnlivým ohniskem: Z 24-70/2.8 S, Z 24-70/4 S, Z 24-120/4 S, Z 24-200/4-6.3, Z 28-75/2.8 a Z 24-50/4-6.3 - to už si snad může vybrat úplně každý - snad nikdy v historii F bajonetu neměl Nikon k dispozici tolik základních "zoomů", jako dnes v Z systému.
Testy probíhají na náhodně
vybraných objektivech z běžné maloobchodní sítě - protekce je vyloučena.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|