Test objektivu

Tamron Z DX 17-70 F/2.8 Di III-A VC RXD

(B070 Z)

Přehled objektivů Nikon a Tamron s bajonetem Z do 100.000,- Kč
Přehled objektivů všech výrobců s bajonetem "Z"

07/2026 - objektiv oznámen 06/2026

Technické parametry  Mechanické provedení  Ostrost  Bokeh   Aberace Nejkratší zaostření  Přesnost ostření
Stabilizace  Protisvětlo  Zkreslení  Vinětace Konvertor Galerie  Závěr

Uprostřed léta roku 2026 jsme se dočkali od Tamronu oznámení v pořadí druhého objektivu pro APS-C (DX) snímače systému Nikon Z. Tím prvním byl o rok dříve (srpen 2025) objektiv Tamron 18-300//3.5-6.3 Di III-A VC VXD. Již tehdy jste si v označení objektivu jiště všimli "III-A" - "A" značí u Tamronu objektivy pro APS-C (DX) snímače. Zajímavější je typ zaostřovacího motoru RXD, protože u o rok staršího objektivu použil modernější (a také jistě trochu dražší) motor VXD. Z tabulky níže by se dalo usuzovat, že Tamron dal přednost tiššímu ostření a hladšímu přeostřování v souvislosti s natáčením videa.

Objektiv není novinkou - již nějakou dobu existuje s bajonetem pro Sony a Fuji, (2021-2022) nyní tedy i pro Canon a Nikon. Konstrukce pro všechny typy bajonetů je v zásadě stejná, liší se elektronikou a částečně i ovládacími prvky, resp. jejich funkcemi.

Spolupráce Nikonu a Tamronu je dlouholetá a Tamron stále více "čůrá" do rybníčku objektivů Nikon. Zatímco u objektivů pro plnoformátové snímače Nikon 28-75/2.8 a Tamron 28-75/2.8 G2 či Nikon 70-180/2.8 a Tamron 70-180/2.8 G2 je ve všech případech výrobcem Tamron, tak tento objektiv svého předchůdce s názvem Nikon nemá. Jeho téměř jediným konkurentem na trhu je Nikon Z DX 16-50/2.8 - a kouzlo spočívá v tom, že tentokrát je to konkurence hodně velká - ceny obou těchto objektivů jsou prakticky shodné (cca 20.000,- Kč za Nikon a 18.000,- Kč za Tamron). Proto se v tomto testu podíváme právě na srovnání těchto dvou objektivů.

Výroba objektivů ve Vietnamu dává smysl - Tamron zde nedávno (v listopadu 2024) otevřel zcela novou továrnu na výrobu objektivů Tamron a vzhledem k tomu, že v poslední době se objevvil i objektiv s názvem Nikon vyrobený též ve Vietnamu (Z DX 35/1.7), vůbec bych se nedivil, kdyby pocházel ze stejné továrny. Výroba ve Vietnamu bude jistě levnější než v Japonsku. Mimo Japonsko má Tamron ještě jednu továrnu v Čině, která zásobuje Tamronem převážně čínský trh - ale vzhledem k tomu, že již 19 objektivů "Z" bajonetu Nikon se vyrábí v Číně a Nikon žádnou továrnu na výrobu objektivů v Čině nemá (poslední zavřel v roce 2017), musí pocházet objetkivy Nikon "Made in China" pouze od smluvních partnerů.

Pokud by vás zajímalo, které objektivy vyrábí Nikon přímo v Japonsku, tak jsou to následující (nejdražší):

Z tabulky výše vyplývá, že Tamron je o cca 2 cm delší (na nejkratší ohniskové vzdálenosti) a má o 210 gramů vyšší hmotnost. Pro někoho to může být podstatné, ale pro většinu fotografů to asi nebude hlavní hledisko pro volbu mezi Nikonem a Tamronem.

Oba objektivy mají dva prstence - pro změnu ohniskové vzdálenosti (širší) a pro ruční ostření (kterému jdou přiřadit ve fotoaparátu i jiné funkce). Žádné jiné přepínače na objektivu nejsou - Tamron má u verze pro Canon přepínač stabilizace a ručního ostření, které u verze pro Nikon nenajdete.

Tamron má USB-C port pro aktualizaci firmwaru. Oba objektivy jsou utěsněny proti stříkající vodě.

Sluneční clona, přední i zadní krytka je standardní příslušenství objektivu

Oba objektivy se při změně ohniskové vzdálenosti vysouvají, ostření je vnitřní.

Na úvod MTF křivky (více o MTF křivkách zde):

Tamron 17-70/2.8	Nikon 16-50/2.8
Porovnatelné jsou křivky akorát tak na ohniskové vzdálenosti 17/16 mm, kde by na okrajích (rozích) snímků měl být Tamron ostřejší. To samé by mělo platit v porovnání 70 mm na Tamronu a 50 mm na Nikonu - uvidíme.

Fotoaparát Nikon Z50II, zpracování v Nikon NX-Studio.
NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING +2, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT OFF, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - OFF, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG. Vypnutá stabilizace, stativ. Výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 88 x 132 cm.

U obou objektivů bylo zapnuta při převodu do JPG automatická korekce zkreslení, protože u Z 16-50/2.8 S nejde vypnout (u Tamronu 17-70/2.8 vypnout jde).

Pro další porovnání jsem si vybral Nikon Z 16-50/2.8 VR.  Protože ti, co žádný objektiv této světelnosti nemají, se mohou rozmýšlet právě mezi těmito dvěma objektivy. Tak se nejdříve podíváme na ostrost. U nejširší ohniskové vzdálenosti je zde rozdíl mezi 16 a 17 mm, který považuji osobně pro účel testu ostrosti za zanedbatelný:

16/17 mm
f	T 17-70/2.8 střed	N 17-50/2.8třed	T 17-70/2.8 roh	N 17-50/2.8 roh
2.8
4
5.6
8
11
16
S trochou nadhledu bych pro praktické použití vyhlásil ve středu obrazu remízu, na okrajích a v rozích obrazu se zdá být mírně ostřejší Nikon na nízkých clonových číslech, ale ten rozdíl není nijak dramatický. Protože je u všech snímků v testu ostrosti vypnuto automatické odstraňování aberace, můžete posoudit její míru na okrajových částech obrazu - fialovou u Tamronu vystřídá červená u Nikonu, jinak si nemají co vyčítat.
24 mm
f	T 17-70/2.8 střed	N 17-50/2.8třed	T 17-70/2.8 roh	N 17-50/2.8 roh
2.8
4
5.6
8
11
16
Na nejnižších clonových číslech je nepatrně ostřejší na okrajích obrazu Tamron, což ovšem neplatí o clonovém čísle 5.6 a 8.
35 mm
f	T 17-70/2.8 střed	N 17-50/2.8 střed	T 17-70/2.8 roh	N 17-50/2.8 roh
2.8
4
5.6
8
11
16
Ve středu obrazu je snad velmi nepatrně ostřejší Nikon, ale na okrajích obrazu je na nižších clonových číslech jednoznačně ostřejší Tamron.
50 mm
f	T 17-70/2.8 střed	N 17-50/2.8 střed	T 17-70/2.8 roh	N 17-50/2.8 roh
2.8
4
5.6
8
11
16
Rozdíly na ohniskové vzdálenosti 50 mm jsou naprosto nepodstatné.
70 mm
f	T 17-70/2.8 střed	N 17-50/2.8 střed	T 17-70/2.8 roh	N 17-50/2.8 roh
2.8		----		----
4		----		----
5.6		----		----
8		----		----
11		----		----
16		----		----
To není vůbec špatný výsledek!
Oba objektivy mají společné: - nad 28 mm prakticky mizí jakákoliv aberace, která stojí za řeč či odstraňování - jako vždy klesá výrazně ostrost snímku nad clonové číslo 11, co je normální projev tzv. difrakce. Snímky z testu ostrosti si můžete stáhnout zde (z tohoto serveru - cca 900 MB) nebo si je prohlédnout na zonerama.

A jaký je rozdíl mezi 50 mm a 70 mm ohniskovou vzdáleností? Protože se jedná o DX snímače, je to rozdíl mezi úhlem záběru odpovídajícím rozdílu mezi objektivem pro plnoformátové snímače 75 a 105 mm. A ten rozhodně není zanedbatelný:

Závěr: Pokud nehodláte dělat metrové zvětšeniny bez doostření obrazu, není mezi oběma objektivy na shodných ohniskových vzdálenostech žádný podstatný rozdíl, ačkoliv MTF křivky na nejkratší ohniskové vzdálenosti naznačovaly něco jiného. Nicméně výkon obou objektivů v ostrosti je vzácně vyrovnaný a to je pro Tamron vzhledem k jeho většímu rozsahu ohniskových vzdáleností dobrá zpráva.

Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh většinou lepší. Další snímky najdete v galerii na konci testu. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 88 x 132 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

U všech snímků v protisvětle je vypnuto automatické odstraňování aberace. Snímky v plném rozlišení najdete v galerii.

Existují samozřejmě situace, kdy při velkém zvětšení můžete objevit určité artefakty na odlescích jak v pozadí, tak popředí (F2.8, 70 mm) - zkreslení na okrajích či "cibulové kroužky":

Hodnocení bokehu je vždy individuální záležitost typu líbí-nelíbí, ale zde je můj závěr.

Závěr: Bokeh se od objektivu Nikon Z 16-50/2.8 nijak neliší, většinou je velmi příjemný, na tento typ objektivu je to velice dobrý výsledek.

Aberaci, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových (v pozadí) nebo zelených obrysů (v popředí) - nejvíce na okrajích - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině, jemné větvičky stromů nebo odlesky na chromovaných předmětech či dlažebních kostkách. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

Srovnání aberace u obou objektivů je provedeno již u testu ostrosti. Tamron se chová stejně jako Nikon - aberaci najdete pouze v rozsahu ohniskových vzdáleností 17 až cca 20 mm, na vyšších ohniskových vzdálenostech jsem přes veškerou snahu a trápení objektivu žádnou neobjevil.

17 mm/F2.8 - 100% výřez z fotografie přímo proti slunci s vypnutou korekcí aberace:

Závěr:  Velmi dobrý výsledek. Aberace je zhruba stejná jako u Nikonu 16-50/2.8, možná i mírně nižší a objevuje se jen v rozsahu 17-24 mm - stejně jako u Nikonu.

Minimální zaostřovací vzdálenost je při ohniskové vzdálenost 17 mm: 0.19 m (poměr zvětšení 1:4.8), při ohniskové vzdálenosti 70 mm je 0.39 m (poměr zvětšení 1:5.2). Nikon Z 16-50/2.8 má největší poměr zvětení 1:4.2 na ohniskové vzdálenosti 50 mm. Ani jeden z nich není makroobjektiv. Nikon má sice lepší poměr zvětšení, ale nemyslím si, že je to nějak podstatné. Vzdálenosti jsou uvedeny od roviny snímače, takže v obou případech, stejně jako u Nikonu 16-50/2.8, fotografujete z pár centimetrů od objektu a to rozhodně není pohodlné, protože již stíníte fotografovaný objekt.

Fotografie na nejkratší zaostřitelnou vzdálenost na ohniskovou vzdálenost 17 a 70 mm:

Závěr: Z praktického hlediska jsou na tom oba objektivy stejně - ani jeden z nich není makroobjektiv a ani býti nemá. Na broučky to nebude, ale v nouzi se to může hodit.

Jak rychlost, tak i přesnost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice.

Rychlost: Opravdu velmi rychlé, pocitově rychlejší než u Nikonu.

Hlučnost: Méně hlučný než Nikon - ale oba jsou slyšet jen v úplném tichu.

Přesnost: Ani u jednoho není problém.

Závěr: U obou objektivů je v reklamních materiálech uváděna minimální změna úhlu záběru při změně pozice ostření - rozdíl změřit nedokážu. Ostření Tamronu se mi zdá rychlejší a tišší, než u Nikonu.

Oba objektivy jsou vybaveny vlastní optickou stabilizací. Nedokážu přesně změřit její účinnost ani u jednoho z objektivů, ale její vypnutí poznáte ihned. Nikon uvádí účiněk až 4.5 EV, Tamron neudává nic. Nicméně pocitově pracují obě stejně dobře a to i na nejkratších zaostřitelných vzdálenostech.

Závěr: Nemám výhrady.

Kvalitu antireflexních vrstev a čoček s nízkým rozptylem světla má Tamron na velmi vysoké úrovni. Ono je to dnes všechno velmi propojené - více než 15% podíl ve firmě Tamron má Sony (proto se asi také nejdříve většinou objevují objektivy Tamron s bajonetem pro Sony) a firma Nikon sice podíl v Tamronu nemá, ale je jeho hlavním dodavatelem některých optických technologií a přístrojů.

Nejvíce odlesků dokážete vyrobit na ohniskové vzdálenosti 17 mm a vyšších clonových číslech. Nicméně je pravdou, že já odlesky cíleně vyhledávám, ale dá to práci :)

Následující extrémní snímek jsem si vypůjčil ze staršího testu na fotoaparátu Sony - toto je skutečně velmi extrémní situace, se kterou si neporadí prakticky žádný objektiv na výbornou - navíc, odlesky vidíte již v hledáčku a tak je celkem snadné se jim vyhnout:

Závěr: Vyjma naprosto extrémních situací si objektiv vede výborně. I při clonovém čísle 2.8 nedochází v protisvětle k žádné významné ztrátě kontrastu a za normálních okolností můžete s klidem fotografovat proti slunci. Vede si tedy stejně dobře, jako Nikon.

17 mm

70 mm

Po automatické korekci v editoru samozřejmě zmizí za cenu mírného ořezu:

U Nikonu nelze korekci zkreslení v programu NX Studio vypnout, u Tamronu ano. Nikon má na ohniskové vzdálenosti 16 zkreslení bez korekce vyšší než Tamron na 17 mm.

Závěr: Při úrovni automatických korekcí, které výrobci poskytují uživatelům editorů, již skoro nemá smysl tuto vlastnost u bažných snímků řešit, editory si se zkreslením poradí téměř dokonale.

Vše na clonové číslo 2.8

17 mm, 70 mm

Závěr: Platí stejné jako v případě zkreslení, editor si s tím dokonale poradí, pokud je třeba. Pouze u velmi tmavých snímků by mohlo dojít při korekci vinětace ke zvýšenému šumu zesvětlovaných částí obrazu - ale to jsou velmi speciální případy.

Nelze použít, také to nemá smysl.

Fotoaparát Nikon Z50II, zpracování v Nikon Studio NX.
NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - OFF, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG, následné uložení do JPG 95% kvality kvůli úspoře místa na serveru. Zapnutá stabilizace, vše z ruky.

Všechny snímky z tohoto testu si můžete pohodlně prohlédnout také na www.zonerama.com

Tamron 17-70/2.8

Hodnocení je vždy poplatné cenové kategorii objektivu. Prakticky musím u hodnocení objektivu použít analogicky hodnocení z Nikonu 16-50/2.8:

+ velmi dobrá ostrost

+ výborná odolnost v protisvětle

+ stabilizace

+ dobrý bokeh

+ sluneční clona v balení

+ nízká hmotnost, malé rozměry

+ utěsnění proti prachu a stříkající vodě

+ světelnost 2.8 v celém rozsahu

+ relativně rychlé ostření

+ malý až žádný pokles kontrastu v protisvětle

+ krátká minimální zaostřovací vzdálenost
+ po registraci 5 let záruky (Nikon ji v současné době poskytuje také)

+- aberace (bez odstranění v editoru v rozsahu cca 16-24 mm)
+- výsuvná konstrukce

- více ovládacích prvků než funkční kroužek by se hodilo.

Jak již jsem zmínil v úvodu tohoto testu, pokud požadujete DX objektiv světelnost 2.8 v celém rozsahu, byl doposud Nikon Z 16-50/2.8 jedinou možností. Toto prvenství mu nevydrželo ani rok a objevuje se zde testovaný Tamron se stejnou světelností, obdobnými vlastnostmi a větším rozsahem ohniskových vzdáleností. Trvalo to dost dlouho, protože pro Sony a Fuji je tento objektiv k dispozici již několik let a bylo tak již jen otázkou času, zda a kdy se tento objektiv objeví i s bajonetem na Nikon Z. Do ženské, do melounu a do uvažování marketingového oddělení Nikonu vidět nelze :)

Pro krátký přehled je zde seznam DX objektivů pro Nikon a Tamron (přehled všech testovaných objektivů na bajonet Nikon Z najdete zde.

Nikon 12-28/3.5-5.6 DX PZ VR (18-42)
Nikon 16-50/3.5-6.3 DX VR (24-75)
Nikon 16-50/2.8 DX VR (24-75)
Nikon 18-140/3.5-6.3 DX VR (27-210)
Tamron 18-300/3.5-6.3 Di III-A VC VXD  (27-450)
Nikon 24/1.7 DX (36)
Nikon 35/1.7MC DX (52.5)
Nikon 50-250/4.5-6.3 DX VR (75-375)

Opakuje se zde obdobná situace jako u plnoformátových objektivů Nikon Z 24-70/4 a Nikon Z 24-120/4 - kvalita je srovnatelná, ale vyšší rozsah ohniskových vzdáleností je praktičtější. Jako ideální nejen cestovní, ale i reportážní set se jeví Tamron 17-70/2.8 + Tamron 70-180/2.8 G2. Ještě chybí objektiv DX Tamron 10-20 (ať už 2.8 nebo 4) a byla by trojice kompletní - možná udělá Tamron i 11-20/2.8 Di III-A RXD i pro Nikon (pro Canon, Fuji a Sony již existuje). Nenašel jsem žádný důvod, proč nenahradit Nikon Z 16-50/2.8 VR zde testovaným objektivem.

Pokud hledáte zoom se světelností 2.8, pak rozhodně zde testovaný Tamron stojí za zvážení.

Děkuji za zapůjčení objektivu dovozci:

Testy probíhají na náhodně vybraných objektivech z běžné maloobchodní sítě - protekce je vyloučena.
Objektiv splňuje kritérium udržitelnosti (lze s ním fotografovat z ruky). Byl testován i na zvířatech, ovšem bezkontaktně.
Je vyroben v cizině, v ČR tedy nezanechal žádnou uhlíkovou stopu. Skladujte mimo dosah dětí!
Dbejte na správnou ekologickou likvidaci objektivů - objektiv nepatří do komunálního odpadu.
Při pohledu do hledáčku nemusíte vnímat své okolí - nechte své okolí sledovat poučenou osobou, dbejte na své bezpečí!
Nevhazujte do ohně a vody - tyto případy nejsou kryty zárukou.
Před použitím objektiv vybalte z krabice!
Pokud objektiv nejde nasadit na fotoaparát, sejměte krytku bajonetu.
Pokud vidíte po nasazení objektivu na fotoaparát pouze tmu, zapněte fotoaparát a sundejte přední krytku objektivu.
Výrobek není samostatně funkční, vyžaduje ke správné funkci fotoaparát.