Nikkor Z 100-400 mm f/4.5-5.6 VR S

Všechny dosavadní testy objektivů zde
Galerie snímků objektivů s bajonetem Z zde

Technické parametry  Mechanické provedení  Ostrost  Bokeh   Aberace Nejkratší zaostření  Přesnost ostření

Stabilizace  Protisvětlo  Zkreslení  Vinětace Konvertor Galerie  Závěr

20.10.2022 - ohlášen 10.10.2021, aktualizace 13.8.2023
Nikon last roadmap
Přehled objektivů všech výrobců s bajonetem "Z"

Tak nějak jsme si za ta léta zvykli u zrcadlovek na poměrně velký výběr objektivů různých značek, pokrývající tento nebo blízký rozsah - F 80-400, 70-300, 150-600, 60-600, 200-500 atd. V oblasti F bajonetu byl celkem dobrý výběr mezi objektivy od Nikonu, Tamronu nebo Sigmy. Mnoho majitelů po zakoupení "Zetka" nemělo doposud možnost se k objektivu tohoto rozsahu dostat jinak, než zakoupením FTZ adaptéru a použitím stávajícího objektivu s F bajonetem. Ale ne všechny F objektivy s FTZ adaptérem fungují na Z fotoaparátech a navíc dojde sice k mírnému, ale přece jen znatelnému zpomalení ostření - alespoň je většinou přesné, což se o zrcadlovkách říci mnohdy nedalo. Obecně FTZ adaptér mírně zpomaluje ostření u všech objektivů, což je případ i již tak pomalejšího objektivu Nikkor F 200-500/5.6.

Z 100-400 je tedy prvním Z "zoomem" v tomto rozsahu a v době psaní tohoto testu stále čekáme na jeho delšího ne-S bratra - 200-600/??-??. Dalo by se říci, že je nástupcem objektivu Nikkor 80-400/4.5-5.6 G ED VR z roku 2013. Nezačíná však na ohnisku 80 mm, ale 100 mm - ten rozdíl není tak nevýznamný, jak na papíru vypadá. Že by se Nikon inspiroval u Tamronu 100-400mm F4.5-6.3 Di VC USD na F bajonet? Ten stojí v roce 2022 docela příjemných 25.000,- Kč (1.114g), zatímco zde testovaný objektiv dáte minimálně 74.000,- Kč (1.440g), tedy 3x tolik. A pokud se vám stýská po lepší světelnosti podobného rozsahu, můžete stále přes FTZ adaptér použít objektiv AF-S NIKKOR 180-400mm f/4E TC1.4 FL ED VR - za 300.000,- Kč.

Rozsah ohniskových vzdáleností pro představu:

Tentokráte si odpustím tabulku s F objektivy, které by mohly být tomuto objektivu alternativou, je jich celá řada. Ovšem všechny mají jednu nevýhodu - ne všechny na Z fotoaparátech fungují dobře (zde přehled kompatibility), všechny potřebují FTZ adaptér a mohu vám zaručit, že všechny budou ostřit pomaleji, než zde testovaný objektiv. Většinou jsou ovšem podstatně levnější, než tento cvalík.

O velikosti objektivu si můžete udělat představu v porovnání s Z 70-200/2.8 a Z 400/4.5:

Objektiv má 25 prvků ve 20 skupinách, antireflexní vrstvy Nano Crystal Coat, 6 ED prvků a 2 super ED prvky omezující rozptyl světla, je utěsněn proti prachu a stříkající vodě (s malou poznámkou Nikonu, že Nelze zaručit odolnost objektivu proti prachu a kapající vodě ve všech situacích a za všech podmínek). Přední čočka je opatřena ochranným povlakem odpuzujícím nečistoty. Objektiv je kompatibilní s konvertory Z TC-1.4x a Z TC-2x (s poklesem světelnosti o cca 1, potažmo 2 EV), je tak po Z 70-200/2.8 S VR druhým objektivem v pořadí, kde najdou využití. Někoho asi trochu zamrzí, že stativová patka není Arca Swiss kompatibilní, ale to už je u Nikonu taková tradice.

Na objektivu najdete 3 prstence pro: změnu ohniskové vzdálenosti, funkční prstenec (na který si můžete nastavit některé funkce a skoro nikdo jej nepoužívá, protože nemá aretaci, takže navolí, že nebude mít funkci žádnou) a prstenec pro ruční ostření. Ruční ostření je krokovým motorkem a "elektronické", jako ostatně u všech Z objektivů - otáčíte pomalu, ostří jemně po malých krocích a naopak. Na objektivu najdete displej, který skoro nikdo nepoužívá a klidně bych jeho cenu vyměnil za dobrou brašnu na objektiv.

Další ovládací prvky: Přepínač ručního a automatického ostření, omezovač rozsahu (plný/od 3 metrů do nekonečna) a dvě funkční tlačítka (L Fn a L Fn2 - to dokonce 4x, pod která si můžete ve fotoaparátu zvolit některé funkce - třeba zablokování ostření apod. Na malém displeji objektivu si můžete nechat zobrazit clonové číslo, zaostřenou vzdálenost, ohniskovou vzdálenost a hloubku ostrosti - pro jeho rozsvícení má vlastní tlačítko.

Je překvapující, že na objektivu chybí mechanický přepínač stabilizace - pro vypnutí a zapnutí tak musíte do menu fotoaparátu, ale to asi není velký problém (nenašel jsem možnost, jak nastavit vypnutí/zapnutí stabilizace na nějaké funkční tlačítko fotoaparátu). Navíc to jistě potěší uživatele fotoaparátů Nikon Z-fc a Nikon Z 50. Čekal jsem také pojistku (šoupátko), které zajistí objektiv proti samovolnému vysouvání na 100 mm - není tam, tak snad je konstrukčně vybaven tak, aby k samovolnému vysouvání při nošení čumákem dolů nedocházelo. Jinak je to špičkově vybavený objektiv, jak se na řadu "S" sluší a patří. Stativová patka (je spolu se sluneční clonou, přední a zadní krytkou objektivu součástí balení) je stejná jako u objektivu Nikon Z 70-200/2,8 S VR - a má také skoro na chlup stejnou hmotnost.

Průběh clonového čísla: 100 mm - 4.5, od 125 mm - 4.8, od 185 mm - 5.3 a od 380 mm - 5.6 - to je velmi dobré.

Ostření je vnitřní pomocí 2 motorků. Při prodlužování ohniskové vzdálenosti se objektiv vysouvá o max. 5 cm. Objektiv není parfokální (= při změně ohniskové vzdálenosti se trochu změní i rovina zaostření), takže při změně ohniskové vzdálenosti je lepší znovu zaostřit.

Objektiv je spolu s fotoaparátem celkem dobře vyvážený (se Z9 téměř dokonale) v oblasti stativové patky, samotný samozřejmě vzhledem k hmotnosti frontálních čoček trochu "padá na čumák".

Sluneční clona, přední i zadní krytka a stativová objímka (stejná jako u Z 100-400 a Z 70-200) je standardní příslušenství objektivu, stejně jako pouzdrohadr, který je také některými fotografy nazýván jako "sorrybag".

Na úvod MTF křivky (více o MTF křivkách zde):

Nikon Z 100-400mm - f4.5 na 100 mm	Nikon Z 100-400mm - f5.6 na 400 mm
Nikon F 80-400mm - f4.5 na 80 mm	Nikon F 80-400mm - f5.6 na 400 mm

Z teoreticky vypočítaných grafů je zřetelné, že tento objektiv by na tom měl být s ostrostí v ploše obrazu podstatně lépe, než jeho předchůdce 80-400 na F bajonetu.

Nastavení fotoaparátu Nikon Z9 pro všechny zde publikované snímky, není-li uvedeno jinak:

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon NX-Studio.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, , RAW 12bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG. Zapnutá stabilizace, stativ. Výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 120 x 180 cm.

100 mm
	Originál	Roh	Střed	Roh
4.5
5.6
8
11
16
22
135 mm
4.8
5.6
8
11
16
22
200 mm
5.0
5.6
8
11
16
22
300 mm
5.3
5.6
8
11
16
22
400 mm
5.6
8
11
16
22

I na nejnižších clonových číslech je to výborný, dá se říci na zoom i vynikající výsledek - jak uprostřed, tak rozích obrazu. To se hned tak nevidí.

Opět platí, že nejostřejší snímky pořídíte do clonového čísla 11, na clonovém čísle 16 začíná být obraz neostrý vlivem difrakce, clonová čísla 32 (40) jsou již pouze teoretické hodnoty.

Závěr: Na tento typ objektivu je ostrost výborná až vynikající. Navíc u většiny scén, které budete tímto objektivem fotografovat, není zásadní podmínkou špičková ostrost až do rohů snímku (i když i tam je velmi, velmi dobrá). U snímků blízkých nejkratší zaostřitelné vzdálenosti se ostrost v okrajích trochu snižuje.

Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh většinou lepší. Další snímky najdete v galerii na konci testu. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

Hodnocení bokehu je vždy individuální záležitost typu líbí-nelíbí, ale zde je můj závěr.

Závěr: Ačkoliv se někteří autoři v zahraničních testech rozplývají na bokehem a sám Nikon jej u tohoto objektivu vyzdvihuje, skromnost bude na místě. Je to zkrátka "zoom" a nemůžeme očekávat zázraky. Podle mého názoru je to dobrý průměr v této kategorii, ale - nechte si od pozadí větší odstup a pokud to nejde, vyhýbejte se bodovým odrazům (zrcadlení vody, rosa v trávě, světlé body v pozadí apod.), pokud nejsou výrazné struktury neostrých částí obrazu váš umělecký záměr.

Samozřejmě jsou scény, kde se výše uvedené artefakty v obrazu neprojeví nebo jen velmi málo, je ale dobré o tom vědět.

Aberaci, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových (v pozadí) nebo zelených obrysů (v popředí) - nejvíce na okrajích - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině, jemné větvičky stromů nebo odlesky na chromovaných předmětech či dlažebních kostkách. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

BEZ KOREKCE aberace - v programu NX Studio vypnuté všechny korekce objektivu
S KOREKCÍ aberace - v programu NX Studio zapnuta Lateral i Axial (100) Lens Corrections

Není to taková hrůza, jak to vypadá. Pořizuji záběry vody, v protisvětle lesklé předměty - zkrátka takové, na kterých objektiv s největší pravděpodobností vždy "nachytám". Nicméně, čekal jsem ji o trochu menší. Na druhou stranu musím uznat, že jsem ji nenašel na záběrech, kde jsem předpokládal, že určitě bude výrazná a i s vypnutým odstraněním aberace se tam buď vůbec nenachází nebo jen v minimální míře (po zapnutí automatické korekce v programu NX Studio zmizí):

Závěr:  Mohou nastat situace, kdy bude aberace problém a bude třeba ji v editoru odstranit ručním zásahem. Jak si ale můžete prohlédnout v galerii snímků, na jemných větvičkách ji vůbec neobjevíte nebo je trochu viditelná až na metrových zvětšeninách. Na tuto kategorii objektivu dobré, mohlo to být trochu lepší.

Minimální zaostřovací vzdálenost je 0,71 m s pracovní vzdáleností 0,47 m při ohniskové vzdálenosti 100 mm. Při ohniskové vzdálenosti 400 mm je minimální zaostřovací vzdálenost 0,97 m, což znamená pracovní vzdálenost 0,68 m a maximální zvětšení 1:2,5 - úplné makro to není, ale je to velmi dobré. Při případném použití telekonvertorů se maximální zvětšení zvýší na 1:1,8 s TC-1,4x nebo 1:1,3 s TC-2,0x (a to už je skoro 1:1 jak se na "pravý" makroobjektiv sluší - až na to clonové číslo 11), aniž by se změnila pracovní vzdálenost. F-Nikkor 80-400/4.5-5.6 má poměr 1:4,1 při pracovní vzdálenosti 1,3 m. Z 70-200/2.8 dosahuje 1:4,6 při pracovní vzdálenosti 0,72 m.

Závěr: Pravé makro to není (což asi nikdo nečekal), ale poměr zvětšení a nejkratší zaostřitelná vzdálenost zcela jistě potěší a rozhodně to nejsou u tohoto typu objektivu obvyklé hodnoty. Ve spojení s naprosto přesným ostřením je to radost.

Jak rychlost, tak i přesnost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice. Rychlost ostření je výborná a trochu závislá na fotoaparátu - pocitově se mi zdá (a asi to není sen), že na Nikonu Z9 ostří rychleji než na Z7. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

Bohužel jsem mohl objektiv zkoušet pouze jeden den a v okolí se nekonala žádná letecká show ani závod motokár či chrtů a tak jsem rychlost průběžného ostření mohl testovat jen na padajícím listí (což není taková legrace, jak to vypadá) a na holubech.

Rychlost: ostření je skutečně díky dvěma motorkům velmi, velmi rychlé, určitě vás zdržovat nebude ani v režimu AF-C. Vypadá to, že jiný problém, který budete mít, je dostat objekt správně pod ostřící bod :) Jakmile zabírá pták alespoň 20% plochy obrazu a není v příliš rušivém prostředí a není moc velká tma, je schopen fotoaparát poměrně dobře automaticky zaostřit i na oko - jinak zaostří alespoň na ptáka :)

Hlučnost: téměř neslyšné - zvenku ostření v úplném tichu asi uslyšíte, ale ve videu slyšet není.

Přesnost: vynikající, jak jinak

Závěr: Není co vytknout, ba naopak, lze jenom chválit! Je to velmi rychlý objektiv i na sporty nebo letadla a přesnost ostření je - jak jinak - úžasná (což je hlavně záležitost těla bezzrcadlovky). A ve spojení ze Z9 nebo Z8 je to paráda.

Pořídil jsem hodně snímků s téměř nesmyslnými časy, abych konstatoval, že je to téměř neuvěřitelné. Pozvolna jsem prodlužoval čas, až jsem skončil na ohniskové vzdálenosti 400 mm a času 1/6s - z ruky!!! Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

Jak již zmíněno výše, objektiv má vlastní stabilizaci, která dovede pracovat současně se stabilizací snímače (pokud ji fotoaparát má) a Nikon uvádí až 5.5 EV v pěti osách (u bezzrcadlovek bez stabilizace snímače ve dvou osách). Je to nutné brát trochu s rezervou, ale i tak jsou výsledky práce stabilizace výborné. Trochu zamrzí chybějící "šoupátko" pro vypnutí/zapnutí stabilizace na objektivu - přepnutí by bylo rychlejší než lezení do menu fotoaparátu. Přepínač pro volbu mezi režimy stabilizace (sport, panning apod.) již nikde není, tak režim asi poznává fotoaparát automaticky?

Pořídit takto ostré snímky z ruky  na 400 mm s časy 1/6 sekundy a to opakovaně, je téměř neuvěřitelné.

Závěr: Vynikající. Obraz sebou sice po expozici trochu cukne (ale daleko méně než u Z 70-200/2.8), ale v hledáčku drží jako přibitý. To cuknutí je nepříjemné třeba při sériovém fotografování, protože ostřící bod uskakuje stranou - někdy více, někdy méně, někdy vůbec.

Při vyšších clonových číslech dělá objektiv docela dost odlesků, při nízkých dochází k úbytku kontrastu v okolí světelného zdroje. To není sice nic překvapivého, ale vzhledem k tomu, kolika optickými vrstvami, které mají těmto jevům zabránit, je objektiv vybaven, to mohlo být lepší.

Závěr: Od ohniskové vzdálenosti 100 mm výše asi nedostanete slunce do záběru každý den, vyjma západů a východů slunce. Nicméně odolnost proti odleskům a protisvětlu lze označit v současné době za průměrnou.

Závěr: U tohoto rozsahu ohniskových vzdáleností nemá smysl hodnotit, editor je umí automaticky upravit, ale snad pro úplnost - posun zelené a červené složky ukazuje posun obrazu před a po automatické korekci v programu NX Studio (klikněte na snímek pro plnou velikost):

100 mm

400 mm

Závěr: Na všech ohniskových vzdálenostech při plně otevřené cloně se vyskytuje a všimnete si jí, když vypnete korekce v editoru, jinak na běžné fotografii asi nemáte moc šanci. Stačí zaclonit o 1 clonové číslo a je prakticky pryč. Také záleží, jak vysokou kompenzaci vinětace si nastavíte ve fotoaparátu (většina programů je schopna si ji přenést do editoru) nebo v editoru.

Ano, k objektivu je možné použít oba Nikon Z konvertory - 1.4x i 2.0x. V prvním případě získáte rozsah 140 - 560 mm při světelnosti 8 na 400 mm a ve druhém 200 - 800 mm při světelnosti cca 11. Vidíte, že světelnost klesá u TC 2.0 pod únosnou míru.

V současné době lze použít Z konvertory k následujícím objektivům.

• NIKKOR Z 70-180 f/2.8 
• NIKKOR Z 70-200mm f/2.8 VR S (je nutné aktualizovat firmware fotoaparátu i objektivu na poslední verzi)
• NIKKOR Z 100–400mm f/4.5–5.6 VR S
• NIKKOR Z 180-600mm f/5.6-6.3
• NIKKOR Z 400mm f/2.8 TC VR S (je možné jej používat současně s vestavěným telekonvertorem)
• NIKKOR Z 400mm f/4.5 VR S
• NIKKOR Z 600mm f/4 TC VR S
• NIKKOR Z 800mm f/6.3 VR S

V případě tohoto objektivu sice konvertory použít můžete, ale použití TC 2.0x bych se určitě vyhnul - světelnost na nejdelší ohniskové vzdálenosti budete muset ve většině případů kompenzovat zvýšením ISO a menší spolehlivosti automatického ostření. Navíc konvertor vždy ubere na ostrosti obrazu. Jak říká klasik - "jde to, ale dře to". Pokud jste majiteli fotoaparátů Z9, Z8, Z7 či Z7II (jimž je společné rozlišení snímače 45 mil. bodů), tak bych si snad raději přepnul fotoaparát do DX režimu, abych viděl větší detail scény a spokojil se s menším rozlišením snímače. Snad lze za "normálních" podmínek ještě tolerovat konvertor 1.4x (při DX režimu či použitím DX snímačů se potom dostanete na úhel záběru odpovídající 400x1.4x1.5 = 840 mm). A pokud jste majitelem fotoaparátu Nikon Z5, Z6, tak bych místo konvertoru 1.4x uvažoval nad zakoupením Z DX fotoaparátu, protože objektiv má vlastní stabilizaci a ostrost snímků bude lepší než u konvertoru a pouze pro úplnost dodávám: při použití konvertoru se hloubka ostrosti sníží - při nastaveném clonovém čísle 8 bude hloubka ostrosti odpovídat objektivu s ohniskem 560 mm - světelnost sice klesne na 8, ale clona zůstává stále otevřená naplno na 5.6, takže hloubka ostrosti na nové ohniskové vzdálenosti bude odpovídat clonovému číslu 5.6. Při přepnutí fotoaparátu do DX režimu nebo použití fotoaparátu s DX snímačem zůstává stejná jako u plnoformátových snímačů. Ale to již určitě všichni víte. A navíc - cena těla fotoaparátu s DX snímačem není o tolik vyšší než cena konvertoru 1.4x. Nikon sice na svých stránkách uvádí, že "použitím konvertorů nedochází ke ztrátě kvality obrazu" - ale to je samozřejmě nesmysl.

Podívejte se, jaký je rozdíl v ostrosti obrazu mezi použitím konvertoru Z TC 1.4x na objektivu Z 100-400/4.5-5,6 (vlevo) a Z 400/4.5 (vpravo):

Ze snímků je jasně patrné, že ostrost snímku s konvertorem je u objektivu s pevnou ohniskovou vzdáleností vyšší. Také si můžete všimnout, že ačkoliv oba snímky tvrdí, že se jedná o ohniskovou vzdálenost 560 mm, poskytuje Z 400/4.5 trochu větší přiblížení.

Rozdíl mezi 400 a 560 mm je následující:

100-400/4.5-5.6 - bez  Z TC 1.4x = 400 mm	100-400/4.5-5.6 - s Z TC 1.4x = 560 mm

Závěr: Použití Z TC 1.4x je z hlediska světelnosti a ostrosti na nejdelší ohniskové vzdálenosti ještě snesitelné, zvláště, pokud těch 560 mm potřebujete jen občas. Pokud často, potom může být lepší volbou Z 180-600/5.6-6.3.

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon NX-Studio.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, , RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG, následné uložení do JPG 95% kvality kvůli úspoře místa na serveru. Zapnutá stabilizace, vše z ruky.

Nikkor Z 100-400/4.5-5.6 S VR

+ rychlé a přesné ostření
+ výborná ostrost

+ vynikající stabilizace
+ přijatelná aberace u běžných snímků
+ výborný poměr zvětšení pro snímky z blízka

+ možnost použít Z konvertory

+ utěsnění proti vlhkosti, funkční tlačítka na objektivu

+- odolnost v protisvětle

+- odolnost proti odleskům

+- bokeh kontrastních ploch

+- cena

- chybí vypínač stabilizace na objektivu

- stativová patka stále není ArcaSwiss kompatibilní

Koupit - nekoupit?

Tak určitě je to zatím nejlepší objektiv v tomto rozsahu, který si můžete na svého Z miláčka dát. Většinu srovnatelných objektivů zahanbí zvláště rychlostí ostření a většinu také ostrostí. Pokud peníze nejsou zásadní problém, nemůžete koupí tohoto objektivu udělat chybu. Alternativou ohniska 400 mm na Z bajonetu může být i výborný objektiv Nikon Z 400/4.5, ale přijdete o výhodu proměnlivého ohniska, zato si mírně polepšíte v ostrosti a světelnosti na 400 mm, což se nejen při případném použití telekonvertoru může hodit.

Na co čekat?

Tak mimo toho, až našetříte, třeba také na již dlooooouho oznámený objektiv Nikon Z 180-600. Protože 100-400 může být na ptáky krátká. Otázkou bude cena - snad bude pod 50. Nebude to "S" sklo, takže jej Nikon nebude považovat za top kvalitu, ale to by nemuselo tolik vadit - jistě rádi oželíme kresbu v rozích a vinětaci, hlavně když bude dostatečně ostrý kolem středu a bude také rychle ostřit.

Nedávno jsem dostal otázku, zda bude lepší si pořídit

- Nikon Z 400/4.5 + 1.4 konvertor (580 mm)

- Nikon Z 100-400/4.5-5.6 + 1.4 konvertor (580 mm)

- Nikon Z 180-600/5.6-6.3 VR

A na tuto otázku si zkusíme odpovědět v testu Z 180-600, až bude tento objektiv na trhu.

Já a konvertory

V testu jsem zmínil možnost použití konvertorů. Možná se mnou někdo nemusí souhlasit, ale mé zkušenosti mi již léta říkají:

- konvertor 1.4x bývá na většině "zoomů" snesitelný, na pevných ohniscích v pohodě,

- konvertor 2.0x je snesitelný pouze na objektivech s pevným ohniskem a světelností 2.8, byť třeba výsledky v kombinaci s Z 70-200/2.8 nejsou věru špatné,

- pokud jste vlastníky některého "Z" fotoaparátu se 45 mil. bodů na snímači (Z7, Z9), funkci konvertoru může zastat přepnutí do DX režimu - máte pořád dost bodů na velmi kvalitní snímek. Lepší ostrý snímek s méně pixely než méně ostrý s více pixely,

- pokud jste vlastníky Z5 a Z6, možná vám místo konvertoru poslouží lépe Z50 nebo Zfc

- pokud jste vlastníky Z50 nebo Zfc a budete chtít dosáhnout dále než odpovídá obrazovému úhlu 600 mm, pak holt si pořídíte konvertor 1.4, budete mít 840 mm při světelnosti 8 a to už věru stačí i na malé ptáčky. Sice budete mít objektiv a konvertor 4x dražší než fotoaparát, ale fotku dělá především fotograf a objektiv :)

- pokud děláte fotky max. velikosti 13x18, netrapte se a kupte si cokoliv - jakákoliv kombinace konvertorů a fotoaparátu bude kvalitou na tuto velikost dostačovat (stejně jako na FB a Instagram) :)

Testy probíhají na náhodně vybraných objektivech z běžné maloobchodní sítě - protekce je vyloučena.
Objektiv splňuje kritérium udržitelnosti (lze s ním fotografovat z ruky). Byl testován i na zvířatech, ovšem bezkontaktně.
Je vyroben v cizině, v ČR tedy nezanechal žádnou uhlíkovou stopu. Skladujte mimo dosah dětí!
Dbejte na správnou ekologickou likvidaci objektivů - objektiv nepatří do komunálního odpadu.
Při pohledu do hledáčku nemusíte vnímat své okolí - nechte své okolí sledovat poučenou osobou, dbejte na své bezpečí!
Nevhazujte do ohně a vody - tyto případy nejsou kryty zárukou.
Před použitím objektiv vybalte z krabice!
Pokud objektiv nejde nasadit na fotoaparát, sejměte krytku bajonetu.
Pokud vidíte po nasazení objektivu na fotoaparát pouze tmu, zapněte fotoaparát a sundejte přední krytku objektivu.
Výrobek není samostatně funkční, vyžaduje ke správné funkci fotoaparát.