Nikkor Z 400 mm/f4.5 VR S
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přehled všech testovaných objektivů
zde
Technické parametry
Mechanické provedení Ostrost
Bokeh Aberace
Nejkratší zaostření Přesnost
ostření
20.9.2022 - ohlášen 29.6.2022
Je zajímavé, že u některých objektivů uplynou od ohlášení do jejich dodání na trh 3 měsíce a u jiných to trvá roky. V době psaní tohoto testu stále nemá Nikon na Z bajonet dostatečné množství teleobjektivů, zvláště těch cenově přístupných - alespoň pro běžné "amatérské" potřeby. Sice si můžete pomoci nasazením konvertorů třeba na Z 70-200/2.8, ale není to to "pravé ořechové" - ač jsou Z konvertory zatím nejlepší, zvláště TC Z 2x kvalitě obrazu moc neprospívá. Nikon sice již má v tuto dobu k dispozici profesionální řešení této ohniskové vzdálenosti v objektivu Z 400 mm/f2.8 TC VR S - ale za českých 390 tis. Kč si jej asi pořídí opravdu málokdo. Navíc již ohlášený Nikkor Z 200-600 mm - v tuto chvíli s neznámou světelností - možná ještě ani nebyl ve výrobě počat. A tak nejdostupnějším řešením je v současné době Nikkor Z 100-400 mm f/4,5-5,6 VR S za 77 tis. Kč, pokud nechcete přes FTZ adaptér nasazovat objektivy na F bajonet.
Nechápejte mne špatně, ale v oblasti teleobjektivů
s pevným ohniskem je to při 400 mm "tele pro chudé" (ve srovnání s Z 400/2.8).
Objektiv se dostává do prodeje za cenu 95.000,- Kč, což není málo. Takže se tiše
vkrádá otázka: pro koho je určen? Asi pro ty, co: Podívejme se na malé porovnání toho, co je v tuto chvíli na trhu od Nikonu dostupné (bez nároku na úplnost):
Samozřejmě ještě existují různé Tamrony a Sigmy s rozsahem 60 nebo 150 až 600 mm, i Nikkor F 200-500/5,6 - posledně jmenovaný je opticky velmi dobrý objektiv, ale s pomalejším ostřením. Obecně FTZ adaptér mírně zpomaluje ostření u všech objektivů. Možná se do konce roku 2022 objeví ještě objektiv Z 600/??, ale jeho cena bude patrně vyšší než u zde testované čtyřstovky. O velikosti objektivu si můžete udělat představu v porovnání s Z 70-200/2.8 a Z 100-400/4.5-5.6:
Objektiv má 19 prvků ve 13 skupinách, antireflexní vrstvy Nano Crystal Coat, 4 ED prvky omezující rozptyl světla - ale k překvapení bez Fresnel prvku (používán ke zkrácení stavby objektivu - u F bajonetu jsou takové objektivy označeny zkratou PF), je utěsnění proti prachu a stříkající vodě (s malou poznámkou Nikonu, že Nelze zaručit odolnost objektivu proti prachu a kapající vodě ve všech situacích a za všech podmínek). Přední čočka je opatřena ochranným povlakem odpuzujícím nečistoty. Objektiv je kompatibilní s konvertory Z TC-1.4x a T TC-2x (s poklesem světelnosti o cca 1, potažmo 2 EV a nelze je použít s FTZ adaptérem). Vzhledem k rozložení hmotnosti objektiv "nepadá na čumák", většina hmotnosti se nachází zhruba v polovině stativové patky, což je pro manipulaci i umístění na stativu dobrá zpráva. Někoho asi trochu zamrzí, že stativová patka není Arca Swiss kompatibilní. Na objektivu najdete 2 prstence: funkční prstenec (na který si můžete nastavit některé funkce a skoro nikdo jej nepoužívá, protože nemá aretaci, takže navolí, že nebude mít funkci žádnou) a prstenec pro ruční ostření. Ruční ostření je krokovým motorkem a "elektronické", jako ostatně u všech Z objektivů - otáčíte pomalu, ostří jemně po malých krocích a naopak. U všech Nikon Z fotoaparátů od října 2020 si můžete v menu navolit směr ostření a u fotoaparátu Nikon Z9 a Z6II a Z7II (s firmware alespoň 1.4) můžete prstenec přepnout do lineárního ostření s nastavitelným krokem. Na objektivu není žádný displej (nevadí, stejně je většinou na prd). U fotoaparátů Z 7II, Z6II, Z9, Zfc a Z30 s poslední aktualizací firmware je možné na funkční tlačítko objektivu navolit návrat na předem uloženou zaostřenou vzdálenost. Pro ostatní fotoaparáty by tato funkce měla být časem dostupná též v nějaké další aktualizaci firmware.
Další ovládací prvky: Přepínač ručního a automatického ostření, omezovač rozsahu (plný/od 6 metrů do nekonečna) a dvě funkční tlačítka (z toho L-Fn2 4x), pod která si můžete ve fotoaparátu zvolit některé funkce - třeba zablokování ostření apod. Dalším bonusem je zvláštní tlačítko "Memory set" pro zablokování zaostření na určité pozici. Je překvapující, že na objektivu chybí mechanický přepínač stabilizace - pro vypnutí a zapnutí tak musíte do menu fotoaparátu, ale to asi není velký problém.
Na úvod MTF křivky (více o MTF křivkách zde):
Jak vidno, tak teoreticky je na tom kontrastem a ostrostí v celé ploše obrazu na ohnisku 400 (500) mm nejlépe PF pětistovka (F bajonet), následovaná Z 2,8 čtyřstovkou a potom hned zde testovanou Z čtyřstovkou. "Zoom" Z 100 až 400 je na tom zcela nepřekvapivě nejhůře, ale to neznamená, že špatně - je zde ve velmi vybrané společnosti :) Pokud vás zajímá porovnání laboratorních testů ostrosti, podívejte se sem. Laboratorně změřené hodnoty jsou velmi dobré - nejvyšší ostrosti dosahuje objektiv již prakticky "na plnou díru", což je velmi dobré. Nejvyšší ostrost (nepřekvapivě) získáte na clonovém čísle 5.6.
Závěr: Jak laboratorní, tak skutečné hodnoty ostrosti a kontrastu jsou vynikající. Můžete posoudit ze zde publikovaných snímků. Na clonovém čísle 4.5 je sice obraz trochu ve středu měkčí a kraje také nejsou nejostřejší, ale kraje nehrají u tohoto typu objektivu tak velkou roli - navíc stačí přiclonit na 5.6 a obraz je jako břitva.
Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh většinou lepší - tedy s výjimkou snímků, kde by se jednalo o bokeh malých odlesků. Další snímky najdete v galerii na konci testu.
Hodnocení bokehu je vždy individuální záležitost typu líbí-nelíbí. Pokud srovnám podání pozadí s objektivem Nikkor Z 100-400/4.5-5.6, tak nevidím na ohniskové vzdálenosti 400 mm zásadní posun k lepšímu. Ovšem v porovnání s objektivem Nikkor F 500/5,6 PF je rozdíl směrem k lepšímu zásadní (ale to je dáno konstrukcí PF objektivů, které za svou malou hmotnost a zkrácenou stavbu platí daň horšího bokehu). Ačkoliv se zdaleka nejedná o typický portrétní objektiv, neznamená to, že jej k tomuto účelu nelze dobře použít: Závěr: Blízké pozadí dokáže být trochu "nervózní", ale je to pořád velmi dobrý výsledek. Nedochází v neostrých částech k žádném zdvojování obrysů či jiným nepravostem. Pokud máte dalších zbytečných 300.000,- Kč na Z 400/2.8, dostanete o něco měkčí bokeh :) Mně ale tento stačí.
Aberaci, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových (v pozadí) nebo zelených obrysů (v popředí) - nejvíce na okrajích - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině, jemné větvičky stromů nebo odlesky na chromovaných předmětech či dlažebních kostkách. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1. S VYPNUTOU korekcí aberace v programu Nikon Studio NX
Věřte, že jsem vyzkoušel všechny možné druhy "trápení": protisvětlo, kovové části, jemné větvičky, odlesky ve vodě, mimo hloubku ostrosti... nic, nic, nic ani s vypnutou korekcí aberace. Podařilo se mi ji objevit pouze v rohu snímků v protisvětle na odlescích vodní hladiny a ve zcela mizivé míře na některých konturách v protisvětle, kde si s ní program při zapnutí odstraňování aberace, pokud by vadila, hravě poradí:
Závěr: Vynikající!
Objektiv dokáže nejblíže zaostřit na 2,5 m, což představuje poměr zvětšení 1:5.6, což není mnoho - např. Z 100-400 má 1:2.5. Pokud přejdete z nejbližší zaostřitelné vzdálenosti na vzdálenost podstatně větší, budete muset občas objektivu pomoci se zaostřením tím, že alespoň zhruba změníte zaostřenou vzdálenost ručně - ale to není v této kategorii ohniskových vzdáleností nic neobvyklého. Závěr: Makro to není, ale pokud máte dost bodů na snímači, pořídíte velmi ostrý výřez nebo si pomůžete přepnutím fotoaparátu do režimu DX:
Jak rychlost, tak i přesnost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice. Rychlost ostření je výborná a závislá na fotoaparátu - u Nikonu Z7 zaostří z "nekonečna" na 4 metry za 0,75s, zatímco na fotoaparátu Nikon Z9 zaostří za 0,45s (Z 100-400 ostří stejně rychle, ne-li ještě o chlup rychleji). Dokonce ostří o chlup rychleji než Z 400/2.8 (dle zahraničních testů, nejsem schopen to změřit). Při změně zaostřené vzdálenosti z "nekonečna" na 4 m dochází ke zvětšení obrazu o cca 9%, což ovšem zajímá pouze ty, co točí s tímto objektivem video - a přeostřovat při videu s tímto objektivem ze 4 metrů na "nekonečno" jistě nebudete často. Vzhledem k tomu, že na testování tohoto objektivu mám díky dobrému kamarádovi, který mi objektiv zapůjčil na více dní, mohl jsem je vyzkoušet poměrně důkladně. A když se zároveň koná ještě vhodná akce v okolí a nemusíte shánět souseda se psem, je to o výhra. Asi je hladový chrt rychlejší, ale běžci jsou také fajn - Nikon Z9, 3D ostření na oko, sériové snímání 4 snímky/s Rychlost: ostření je skutečně velmi, velmi rychlé, určitě vás zdržovat nebude ani v režimu AF-C. Hlučnost: téměř neslyšné Přesnost: vynikající, jak jinak Závěr: Není co vytknout, jen chválit - jak objektiv, tak fotoaparát.
Jak již zmíněno výše, objektiv má vlastní stabilizaci, která dovede pracovat současně se stabilizací snímače (pokud ji fotoaparát má) a Nikon uvádí až 6 EV. Je to nutné brát trochu s rezervou, ale i tak jsou výsledky práce stabilizace výborné. Trochu zamrzí chybějící "šoupátko" pro vypnutí/zapnutí stabilizace na objektivu - přepnutí by bylo rychlejší než lezení do menu fotoaparátu. U fotoaparátů Nikon Z50 a Zfc, které nemají stabilizaci snímače se bude muset stabilizace také zapnout někde v menu fotoaparátu - ale nevím, nemohu vyzkoušet. Nejen tento objektiv, ale i mnoho ostatních, např. popsáno u Z 70-200/2.8 trpí jednou takovou nepříjemnou věcí, kterou je cuknutí a odskočení ostřícího bodu po pořízení snímku při zapnuté stabilizaci. Lze tomu zabránit zapnutím některého "sledovacího" režimu (3D, detekce tváří apod.). Jinak je to trochu nepříjemné, zvláště při bodovém ostření.
Čas 1/30s ani při 10 fotografiích po sobě nepředstavuje velký problém, úspěšnost na 1/20s je tak 5 fotografie z 10. Časy pod 1/20s jsou již trochu loterie. Ale i 1/30s na ohnisku 400 mm je úžasný výsledek. Svůj podíl na tom má jistě i zcela elektronická závěrka u Z9. Závěr: Jsem nadmíru spokojen, ve spolupráci s Nikonem Z9 drží obraz v hledáčku jako přibitý a u Z7 či Z6 to bude +- stejné. Ani by jeden neřekl, že fotí se 400 mm do doby, než stabilizaci vypne. Teprve poté zjistíte, jak vynikající práci odvádí.
Úbytek kontrastu je u běžných fotografií minimální, nepodařilo se mi zničit obraz odlesky. Takto vypadají extrémní podmínky (snímky byly upraveny zesvětlením stínů, aby byly odlesky viditelné):
Závěr: Odlesky do slunce v záběru vás trápit v 99% případů nebudou, toto je vynikající výsledek.
Závěr: Je naprosto minimální a hodnotit jej u tohoto typu objektivu mi nepřipadá smysluplné.
Při převodu do JPG byla v programu Studio NX ZAPNUTA korekce vinětace. Rámeček má jas středu snímku.
Závěr: Na jednolitých plochách (např. obloha) si vinětace na clonovém čísle 4.5 všimnete. Od 5.6 začíná být neznatelná a na běžných fotografiích ji asi nebudete muset řešit vůbec - ale na těch 4.5 mohla být trochu menší :) Naštěstí ji lze, pokud vadí, odstranit lehce v každém editoru.
Na tento objektiv můžete použít konvertor Z TC 1.4x a Z TC 2.0x. V obou případech se s ním sníží světelnost i ostrost - u 1.4x méně a u 2.0x podstatně více. Určitou pomocnou berličkou je, pokud máte snímač s dostatečným rozlišením, přepnutí do režimu DX - ano, stejného výsledku dosáhnete i ořezem v počítači. Kouzlo DX režimu je ovšem v tom, že v hledáčku uvidíte zvětšený obraz DX výřezu, což je při fotografování zvířat příjemné - u fotoaparátu Nikon Z9 (Z7x) to potom vypadá následovně:
Stejného výsledku můžete dosáhnout i fotoaparáty s APS-C (DX) snímači, které budou mít úhel záběru odpovídající 600 mm. Telekonvertor samozřejmě zasahuje do optické části a proto se na rozdíl od výřezu obrazu změní hloubka ostrosti - což nemusí být vždy výhoda - a také se zhorší světelnost, co má za následek prodloužení expozičního času nebo zvýšení ISO.
Fotoaparát Nikon Z9, zpracování
v Nikon NX-Studio. NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, , RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG, následné uložení do JPG 95% kvality kvůli úspoře místa na serveru. Zapnutá stabilizace, vše z ruky. Případné výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 120 x 180 cm (na mém monitoru při zobrazení 1:1)
+ rychlé a přesné ostření +- menší poměr zvětšení pro snímky z blízka
+- bokeh - ve většině situací je dobrý, ale
najdou se i slabší místa
Asi největší problém (v rámci Z objektivů) bude se rozhodnout mezi tímto objektivem, Z 100-400/4.5-6.3 nebo počkat ještě na Z 200-600 nebo Z 600 mm, protože cenově jsou či budou relativně blízko. Každopádně tato čtyřstovka je výborný objektiv, na svou ohniskovou vzdálenost velmi lehký a skladný a za stále relativně akceptovatelnou cenu.
100-400/4.5-5.6 nebo Z 400/4.5? To je docela těžké rozhodování. Pro 100-400 hovoří flexibilita, ale má trošku horší bokeh, na 400 mm o 2/3 EV horší světelnost, je trochu těžší, má více odlesků v protisvětle, větší aberaci a má mírně horší kresbu s telekonvertorem, ale je univerzálnější a o téměř o 20.000,- Kč levnější. Jiný pohled na srovnání těchto dvou objektivů můžete najít třeba zde.
F 500/5.6 PF nebo Z 400/4.5 To také není lehké rozhodování. Pokud jste majitelem F 500/5.6 PF, tak objektiv bude sice mírně pomaleji ostřit na Z fotoaparátech díky FTZ konvertoru, nemá tak hezký bokeh jako Z 400/4.5, s FTZ konvertorem je skoro o půl kila těžší a také rozměrově výraznější, má delší ohniskovou vzdálenost - s nižší světelností - ale ostrost je vynikající, i když stabilizace není na úrovni Z 400. Pokud již ovšem již tento objektiv máte, nevidím k přechodu na zde testovanou čtyřstovku žádný zásadní důvod (pokud některá ze zmíněných nevýhod není pro vás podstatná).
Pokud si můžete dovolit ještě trochu počkat a hodilo by se vám 600 mm, tak se snad v dohledné době objeví ještě pevné ohnisko Z 600 mm (ta cena bude brutální) a také již dlouho ohlášený Z 200-600/?? - a vaše rozhodování bude možná ještě těžší. Doplnění 15.8.2023 - vyklubal se z něj Z 180-600/5.6-6.3.
K datu zveřejnění tohoto testu se objevil na trhu ještě první Tamron s bajonetem Z, který se nejmenuje Nikon (dva agenty Tamronu převlečené za Nikon již máme - Z 28-75/2.8 a Z 17-28/2.8) - Tamron 70-300/4.5-6.3 Di III RXD pro Nikon Z. Jak vidno, tak Nikon se domluvil (zatím pouze) s Tamronem, kterému dovolil dělat objektivy se Z bajonetem.
Vzkaz pro Jan Vávra, Písek: Děkuji výbornému fotografovi za zapůjčení objektivu k delšímu testování. Já ti ho, Honzo, ač nerad, vracím :)
Testy probíhají na náhodně
vybraných objektivech z běžné maloobchodní sítě - protekce je vyloučena.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|