Test telekonvertoru Z TC 2.0x |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Všechny dosavadní testy objektivů zde Test obsahuje porovnání ostrosti s objektivem Tamron AF 100-400mm f/4,5-6,3 Di VC USD 20. 2. 2021
Přiznám se bez mučení, že můj postoj k telekonvertorům je dost rozporuplný. Telekonvertory jsou v podstatě takovou lupou, která zvětší středovou část obrazu - důsledek tohoto zvětšení jsou vzrůstající nároky na rozlišovací schopnost objektivu, na kterém je konvertor použit. To je také jeden z důvodů, proč byli fotografové celkem spokojeni s konvertory v době, kdy měly snímače rozlišení 6 milionů bodů - test z roku 2004 v kombinaci s Nikonem D100 a objektivem Nikon 70-200/2,8 VRI si můžete přečíst zde. I při 12 milionech bodů to bylo snesitelné, ale v okamžiku, kdy rozlišení snímačů dosáhlo 24 a více milionů bodů, začalo být zhoršení ostrosti obrazu viditelné a mnoho fotografů raději volilo výřez - ostatně se můžete podívat na tento test. Telekonvertor jsem zkusil ještě jednou - v roce 2013 v kombinaci s objektivem Nikon 200/2.0 G AF-S ED a fotoaparátu Nikon D800. Když jsem dělal první test na DX fotoaparátu s rozlišením 6 mil. bodů, byl jsem relativně spokojen. Když jsem dělal druhý na FF fotoaparátu Nikon D800 a objektivem 70-200/2,8 VRII, tak už jsem spojen nebyl. A při posledním testování - opět na D800, ale s objektivem Nikon 200/2.0, jsem spokojen celkem byl. Co z toho doposud vyplývá?
- čím nižší rozlišení snímače, tím více bude s
konvertorem spokojeni
Pro kompatibilitu objektivů s konvertory Nikon firma vydávala obsáhlé tabulky (třeba zde), ve které jste si museli vyhledat kombinaci konvertoru, fotoaparátu a objektivu a zjistit, zda vůbec půjde konvertor použít a jaké funkce objektivu nebo fotoaparátu zůstanou/nezůstanou zachovány. Konvertory používala většinou středně majetná populace fotografů, kteří si mohli dovolit vlastnit objektiv 300/2.8, ale třeba na 500/4 už nedosáhli. Pro ty byl konvertor často vítaným řešením. Ti méně majetní, kteří končí u 70-200/2,8 už konvertor moc nepoužívali, protože docházelo k podstatnému úbytku ostrosti. Občas se vyskytl zoom objektiv, který si konvertory podle zpráv v diskuzích docela poradil a výsledky byly dobré - třeba Nikon 200-500/5,6 (ale nemám osobní zkušenost). Nejoblíbenějším typem byl TC 1.7x - byl to takový kompromis - přibližoval více než 1.4x a nezhoršoval kvalitu obrazu tolik, jako TC 2.0. Nikon doposud vyráběl telekonvertory v trojím provedení: TC 1.4x, TC 1.7x a TC 2.0x. Vyráběl je historicky ve 3 vlnách TC, TCII a TCIII - jejich optická kvalita postupně stoupala a v průběhu let tak byla zajištěna kompatibilita s novějšími objektivy. S nástupem "bezzrcátek" a prvních "S" objektivů se drala na mozek otázka zda a jaké konvertory budou. A v roce 2020 přišla odpověď v podobě ohlášení Z TC 1.4x a Z TC 2.0x. Jak již z názvů konvertorů vyplývá, první prodlužuje ohniskovou vzdálenost použitého objektivu 1.4x a druhý 2.0x s úbytkem světelnosti v prvním případě 1 EV a ve druhém 2 EV. A nejoblíbenější konvertor TC 1.7x nikde :( A kompatibilita s novými objektivy na "Zetka"? Zatím jdou oba konvertory použít pouze s jedním jediným objektivem - Nikon Z 70-200/2.8 S - viz doplnění níže. Použití konvertorů Z TC v kombinaci s adaptérem FTZ není možné! Pro dosažení kompatibility může být nutné stáhnutí aktualizace firmware fotoaparátu. Nikon uvádí, že je nutné stáhnout i firmware objektivu. Nový firmware objektivu se nahrává přes fotoaparát při nasazeném objektivu. Doplnění k 5. 5. 2023: V současné době lze použít Z konvertory na následující objektivy:
Důvody jsou jasné - hmotnost, cena, rozměry - a to jak konvertoru (jeho výhoda), tak objektivů, které jej mohou nahradit (jejich nevýhoda). V našem případě zde máme objektiv, který pokrývá ohniska 70-200 mm na cloně 2,8 a s konvertorem rozsah 140-400 na cloně 5,6. Pokud budeme chtít zachovat rozsah ohnisek, máme dvě možnosti. Možnost 1: Použijeme jako náhradu objektiv, který pokryje sám celý rozsah cca 70-400 mm (uvažuji pouze objektivy pro plnoformátové snímače). Nebudeme potřebovat žádný konvertor. Tak těch opravdu moc není. Máme zde např. bez nároku na úplnost:
Samozřejmě je třeba ještě připočítat cenu FTZ adaptéru 7.500,- Kč (pokud jej nekoupíte v setu s fotoaparátem, kde vyjde zhruba na polovinu - je celkem neskutečné, kolik ta díra s kontakty stojí :)). ..... V úvahu ještě připadá další varianta - sice si koupíte Z 70-200/2,8 S VR, ale místo konvertoru si koupíte třeba Tamron 100-400 - když odečtete cenu konvertoru, tak pořídíte tento objektiv za 6.000,- Kč. A na focení si vezmete buď jeden nebo druhý podle charakteru akce - i tak to mnoho fotografů řeší. Možnost 2: Telekonvertor si nekoupíte a chybějící rozsah 200-400 mm (či více) pokryjete dalším objektivem. Zde ten výběr v nějaké normální cenové hladině není velký:
Ohlášen byl i objektiv Nikon Z 200-600 - i zde je termín, cena i světelnost zahalena tajemstvím - ale není označen jako "S" line, takže jej Nikon neřadí do "profi" řady. Ale uvidíme, třeba příjemně překvapí. .... Tím jsme asi vyčerpali varianty, jak pokrýt na Nikonu Z rozsah ohnisek od cca 70 do cca 400 mm. ----------------- Než budete uvažovat o náhradě: ano, objektiv Nikon Z 70-200/2.8 S je drahý jako prase, ale je vynikající a poskytne vám světelnost 2,8 v celém rozsahu a v pohodně jej budete moci používat i na portréty s krásně rozmazaným pozadím, protože již na clonové číslo 2,8 je jeho ostrost špičková. A v případě potřeby na zdvojnásobení ohniskové vzdálenosti nasadíte konvertor. Otázkou pouze zůstává, jaká bude potom kvalita obrazu - a na tuto otázku se zde pokusím odpovědět.
Z materiálů firmy Nikon: Z obrázků tygra je patrné, proč si fotografové i přes zhoršení světelnosti raději pořídí TC 2.0 - protože přiblížení je i za cenu ztráty 2 EV výrazné (kompromis Z TC 1,7 bohužel není k dispozici). Tedy pořídí, pokud bude kvalita výsledných snímků dobrá a podmínky fotografování to umožní - abyste kvůli udržitelným časům nemuseli fotografovat na ISO 2000 a výše :) Budu se proto nadále detailně věnovat pouze telekonvertoru TC 2.0 - profíci s objektivy s pevným ohniskem si možná pořídí telekonvertory oba - vypadá to, že Nikon vybaví všechny své "Z" objektivy, na které půjdou použít konvertory, optickou stabilizací, takže výhody stabilizace (alespoň v objektivu samotném) si užijí i majitelé Z30, Z fc a Z50 a případně dalších fotoaparátů s DX snímačem.
TC 2.0x
TC 1.4x
Cena obou "Z" konvertorů není zrovna lidová - pohybuje se kolem 16.000,- Kč (ony ty "F"kové nejsou o mnoho levnější). Zatím tedy máme jediný objektiv, na kterém můžeme kvalitu konvertoru otestovat - Nikon Nikon Z 70-200/2.8 S. V prvním případě tedy posunete rozsah ohnisek ze 70-200/2.8 na 98-280/4 a ve druhém na 140-400/5.6. A pokud použijete z nějakého důvodu Nikon Z50 (s APS-C) snímačem, bude rozsah odpovídat úhlem záběru objektivům 147-420/4 a 210-600/5,6 - hloubka ostrosti se při použití APS-C snímače samozřejmě nezmění, pokud nezměníte stanoviště, protože se jedná o výřez z obrazového pole objektivu. A ještě jedna malá záludnost, kterou si řada fotografů neuvědomí: při použití konvertoru sice klesne světelnost celé optické soustavy (objektiv+konvertor), ale pokles světelnosti, odpovídající vyššímu clonovému číslu, nebude odpovídat zlepšení kresby na odpovídajícím clonovém čísle bez použití konvertoru. Pokud se vám tato věta zdá hůře pochopitelná, tak malý příklad: - když bez použití konvertoru pořídíte fotografii na clonové číslo 2,8 a následně stejnou na clonové číslo 5,6, dojde ke zvýšení ostrosti obrazu, zvláště v okrajových částech snímku - to je pravidlo platné snad pro všechny objektivy, - jakmile nasadíte na fotoaparát objektiv se světelností 2,8 a konvertor TC 2.0, budete moci použít jako nejnižší clonové číslo 5.6 - ale pouze z toho důvodu, že se zhorší průchod světla optickou soustavou - clona objektivu zůstane otevřená stále na clonovém čísle 2.8! Takže sice fotografujete s expozicí odpovídající cloně 5,6, ale kresba samotného objektivu odpovídá clonovému číslu 2,8 a bude dále trochu zhoršena konvertorem. Když nastavíte na fotoaparátu clonové číslo 8, lamely clony v objektivu se nastaví do pozice odpovídající u samotného objektivu clonovému číslu 4. Proto se většinou při použití konvertoru doporučuje pro lepší ostrost obrazu fotografovat s clonovým číslem o 1 EV vyšším, než je světelnost soustavy objektiv+konvertor. Často doporučovaným řešením, jak nahradit konvertor, je použít fotoaparát s DX snímačem, ten přece "přiblíží" ve srovnání s FF snímačem obraz 1,5x. Takže vlastně funguje jako konvertor 1,5x bez ztráty světelnosti, kterou způsobuje použití konvertoru? Zní to lákavě. Ale ve skutečnosti dělá DX snímač ze scény výřez - je to stejné, jako koukat na krajinu přes větší nebo menší okno. A z toho je třeba vycházet. Pravdou je, že v některých případech může být toto řešení výhodné. Zkusme malý příklad: Příklad 1 - Z6 a Z50 Fotoaparát Nikon Z6 - rozlišení snímače 24 mil. bodů, 6048 x 4032 bodů, velikost snímače 23,9 x 35,9 mm a Nikon Z50 - rozlišení snímače 20,9 mil. bodů, 5568 x 3712, velikost snímače 23,5 x 15,7 mm. Ze stejného místa a za použití objektivu se stejnou ohniskovou vzdáleností (v našem případě 50 mm) obdržíme na fotoaparátech následující obraz - v červeném rámečku je snímek z fotoaparátu s DX snímačem: V červeném rámečku je výřez, který uvidíte v hledáčku fotoaparátu s DX snímačem (nebo na Z6 po přepnutí na DX mód) takto, úhel záběru odpovídá 75 mm: V tomto případě je rozlišení obou snímačů zhruba srovnatelné. Stejný výřez dostanete, pokud přepnete v menu fotoaparátu volbu obrazového pole na DX, ovšem rozlišení snímku se sníží na 3 936 x 2 624 bodů, což je cca 10,3 mil. bodů a to je polovina rozlišení než u DX snímače Nikonu Z50 - použití fotoaparátu s DX snímačem je v tomto případě, pokud se týká rozlišení, výhodné. Abychom získali ze snímače FX výřez se stejným rozlišením cca 21 milionů bodů, musel by mít FX snímač rozlišení 8506 x 5670 bodů = cca 48 mpx., což odpovídá zhruba počtu bodů na snímači fotoaparátu Nikon Z7. Příklad 2 - Z7 a Z50 Snímač fotoaparátu Nikon Z7 má rozlišení 8 256 x 5 504 bodů, tj. 45,4 mil. bodů. Po přepnutí volby obrazového pole na DX získáte snímky s rozlišením 5 408 x 3600 bodů, tj. 19,5 mil. bodů. V tomto případě může Nikon Z7 nahradit Z50 - v obou případech získáte prakticky stejné rozlišení snímku - a vzhledem k tomu, že po volbě obrazového pole DX se u Nikonu Z7 zvětší výřez opět na celý hledáček, uvidíte v hledáčku obou fotoaparátů prakticky totožný obraz. Pokud budete tedy budete chtít pořídit ze stejného místa záběr se stejným úhlem a počtem bodů, použijete buď fotoaparát Nikon Z7 s volbou obrazového pole "DX" (nebo necháte obrazové pole FX a uděláte výřez v počítači) nebo Nikon Z50 (v obou případech bude hloubka ostrosti při použití shodného objektivu bez změny stanoviště stejná). V případě fotoaparátu Nikon Z6 (který má přibližně stejné rozlišení snímače jako Z50) byste na stejné rozlišení snímků potřebovali použít telekonvertor 1,5x (tedy dostupný TC Z 1.4x) a musíte počítat s úbytkem světelnosti objektivu o 1EV nebo použít objektiv s 1.5x větší ohniskovou vzdáleností. Závěr? Pokud pomineme ostatní technické vlastnosti fotoaparátů (jako rychlost ostření, sekvence snímků, vyšší šum na vyšší ISO atd. - které mohou být pro některé snímky rozhodující), potom z hlediska přiblížení a světelnosti optické soustavy může být skutečně použití fotoaparátu s DX snímačem výhodné, pokud nemáte fotoaparát s FX snímačem a dostatečným počtem bodů (tj. cca 45 milionů). Toto byla pouze úvaha o souvislostech DX snímače a FX snímače v DX módu, bez zohlednění telekonvertorů. Pokud byste chtěli udělat ze snímače Nikonu Z7 výřez obrazu odpovídající použití Z TC 2.0x, zbude přibližně 11 milionů obrazových bodů. To se zdá pořád dost, ale moc prostoru na ořez obrazu již nemáte a proto mají konvertory (a samozřejmě teleobjektivy obecně), svůj význam :) V případě telekonvertorů je zásadní otázkou jejich kvalita, tj. dilema - udělat výřez z menším počtem bodů z ostrého snímku x použít telekonvertor, získat větší počet bodů, ale získat případně méně ostrý snímek? Uvidíme.
------- Ale vraťme se zpět k našemu objektivu Nikon S 70-200/2,8 a TC Z 2.0x. Proč jsem si zvolil k testování zrovna TC 2.0x? Protože Z TC 1.7x Nikon nevyrobil a Z TC 1.4x mi nepřipadá tak dobrá investice vzhledem k tomu, jaké přiblížení mi pro Z7 přináší. Zatímco, jak jsem se zmínil na začátku tohoto testu, na F 70-200/2.8 není použití konvertoru zrovna ideální řešení (ostrost obrazu dost trpí), tak Nikon deklaruje, že nové Z TC jsou pro objektiv Z 70-200/2.8 S přímo dělané - tedy již při konstrukci objektivu se v návrhu optické soustavy počítalo s použitím telekonvertoru. Pokud by vás snad napadlo použít kombinaci Z fotoaparát + Z TC + FTZ adaptér s F objektivem - tak to prosím NE! Nejde to. Vyčnívající část konvertoru se nevejde do FTZ adaptéru. Konvertor samozřejmě přenáší z objektivu do fotoaparátu všechny informace včetně nové ohniskové vzdálenosti, ukazuje i správné ohniskové vzdálenosti na displeji objektivu, je utěsněn proti prachu a vlhkosti a je funkční i účinná redukce vibrací. Při nasazování konvertoru musí směřovat vždy vyčnívající část směrem k objektivu. Na tuto skutečnost jste upozorněni i obrázkem na krytce konvertoru. Pokus o nasazení konvertoru vyčnívající částí směrem k fotoaparátu může skončit poškozením snímače!
Podívejme se na MTF křivky, které prezentuje Nikon:
Z grafů je patrné, že konvertor mírně snižuje přenos kontrastu (červené čáry), ale jeho použití se podepíše více na ostrosti objektivu - jeho rozlišovací schopnosti (modré čáry). Fotoaparát Nikon Z7, zpracování v Nikon Capture NX-D: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 4, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control high, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - ON (50), Auto Distortion Control - ON, AF-S, RAW 12bit, převod do JPG v programu Capture NX-D na 95% kvalitu. Stativ, vypnutá stabilizace, bezvětří. Abychom se dostali k nějakému porovnání, pořídil jsem ze stejného místa nejprve snímky bez telekonvertoru a potom snímky s telekonvertorem. Aby byly výsledky porovnatelné, udělal jsem výřez 4.128 x 2.752 bodů ze snímku bez telekonvertoru odpovídající úhlu záběru objektivu s telekonvertorem. Následně jsem snímek s telekonvertorem převedl na stejný počet bodů jako snímek bez telekonvertoru - pouze změna rozlišení - zmenšení - na 4.128 x 2.752 bodů - bez doostření. Výřezy ze snímků se tím staly velikostně porovnatelné. Snímky ve sloupci "Originální snímek" jsou bez těchto úprav, ty se týkají pouze porovnávaných výřezů. A porovnávat začnu na clonovém čísle, kde se obě sady snímků sejdou, tedy na světelnosti 5,6 a přidám clonové číslo 8. Jedná se tak o výřezy ze snímků, které obsahuje cca 11 mil. bodů - snímky, ze kterých byly pořizovány výřezy, si můžete stáhnout zde. Objektiv Z 70-200/2,8 S VR s telekonvertorem Z TC 2.0x a bez telekonvertoru
Přiznám se, že jsem byl zprvu překvapen a tak jsem se zamyslel nad porovnávací
metodou: Když jsem naposled testoval 70-200/2.8 VRII+TC-20 EIII, musel jsem na závěr konstatovat, že je lepší si udělat ostrý výřez z obrazu z menším rozlišením, než použít konvertor. Situace se změnila. Při zde testované sestavě budete mít na výsledném snímku při použití konvertoru ve středu obrazu vždy stejně nebo více detailů, než si pořizovat ze snímků bez použití konvertoru výřezy. Na okrajích obrazu to u některých ohnisek neplatí - v našem případě při 70 a 200 mm jsou některé kraje snímků výrazně méně ostré. Prosím, nezapomeňte, že testovací vzorky byly odebrány z obrazu při 100% zvětšení a na jaké detaily snímku se díváte. Závěr: Myslím, že konvertor v tomto porovnání vyšel velmi dobře, zvláště ve středu obrazu. Ačkoliv byl použít k testování Nikon Z7 s dostatečným počtem bodů, nepotvrdilo se, že výřez z obrazu bez použití konvertoru zajistí, až na malé výjimky v okrajových částech obrazu, ostřejší obraz než s použitím konvertoru. Je to snad poprvé, kdy jsem ochoten vzít konvertor na milost. Objektiv samotný je velmi kvalitní a snese proto zvětšení středové části obrazu 2x a konvertor obrazu zase až tak moc neublíží. Každopádně je to nejlepší výsledek s konvertorem TC 2.0, který jsem kdy na objektivu typu 70-200/2,8 viděl. Pokud si prohlédnete fotografie v sekci "běžné snímky", budou se vám tam publikované fotografie zdát v lepší kvalitě, než testovací :)
Pokud vás zajímá porovnání s objektivem Tamron AF 100-400mm f/4,5-6,3 Di VC USD, tak test najdete ZDE.
Na ohnisku 400 mm doporučuji vzhledem k hloubce ostrosti na krátké a střední vzdálenosti rozhodně ostřit přes nejmenší ostřící bod. Nepřipadalo mi, že by se rychlost ostření po nasazení konvertoru zhoršila tak, že bych si toho všiml. Ostření je každopádně poměrně rychlé a stíhá docela dobře i v řežimu AF-C, takže si dovedu představit i nějaké ty "letovky" ptáků - trénoval jsem je na holubech :). Ostření samozřejmě přesné je, nezjistil jsem žádný problém. I při nasazeném konvertoru mi ostření přijde rychlejší než u objektivu Nikon 200-500/5,6. Byl bych velmi nerad, aby někdo získal dojem, že jsem měl takto zaostřené všechny snímky ptáků v letu - to samozřejmě nikoliv. Největší úspěšnost jsem měl při nastavení AF-C a ostření na nejbližší objekt. Ale fotografování ptáků v letu chce praxi, trénoval jsem to necelou hodinu :). Ohnisková vzdálenost 400 mm na FX snímači nemusí být (a zvláště u menších ptáků nebude) dostatečná. Pokud vlastníte fotoaparát Nikon Z7, můžete si poměrně dobře udělat i větší výřez, bodů na snímači máte dost a můžete si dovolit ten luxus přepnout i na DX snímač, bodů máte dost a výřez bude odpovídat úhlem záběru 600 mm, což představuje asi následující rozdíl a stále budete mít k dispozici cca 19 mil. bodů. Majitelé Z6 si z hlediska počtu bodů polepší pořízením Z 50, jak již bylo zmíněno výše.
Závěr: Existují určitě objektivy s rychlejším ostřením, ale i ostření s nasazeným konvertorem je velmi rychlé.
Stabilizace je velmi účinná, což oceníte zejména na ohniskové vzdálenosti 400 mm. Přesto nedoporučuji na ni spoléhat a přece jen je třeba si časy hlídat, zvláště na ohnisku 400 mm a včas si zvednout ISO (nebo v režimu M dát ISO auto). Zapnutí stabilizace má ovšem nepříjemnou vlastnost - po každém snímku s sebou cukne a ostřící bod je trochu jinde, než byl, což je opravdu otravné, zvláště u sériového focení. Pokud fotografujete se stativem, tak ji rozhodně nezapomeňte vypnout. A nejen to! Dokáže vyfotit i něco jiného, než máte v hledáčku. Snímek vlevo je pořízen s vypnutou stabilizací. Stejný snímek bez pohnutí fotoaparátem, pouze zapnuta stabilizace - je vpravo, ačkoliv v hledáčku vidíte stále scénu vlevo - fotoaparát vyfotí něco jiného, než vidíte v hledáčku - nevěřil jsem vlastním očím:
Přišel jsem na to zcela náhodou, když jsem chtěl zarámovat kočku přesně do obrazu. A když jsem zjistil, že i po 8 snímcích mám stále uřízlé uši, zkusil jsem stabilizaci vypnout. Při sériovém fotografování poskakuje obraz v hledáčku nahoru a dolů. Doufám, že to nějaký nový firmware odstraní. Není to vina konvertoru, stejně se chová obraz i při fotografování samotným objektivem - ovšem u širších ohnisek si toho vůbec nevšimnete, ale na ohnisku 400 mm a při nejmenším ostřícím bodu je tento neduh dost výrazný. Závěr: Funguje výborně i s konvertorem až na to nepříjemné poskakování obrazu po expozici a poskakování ostřícího bodu při sériovém fotografování.
Mírný úbytek kontrastu v protisvětle je přítomen (viz obr. mostu, kde navíc je mírná neostrost způsobena vlněním teplého vzduchu). Pokud se vám podaří dostat slunce do záběru, tak odlesky jsou velmi dobře potlačeny. Závěr: Protisvětlo není dle mého názoru problém této kombinace objektivu a konvertoru.
Již bokeh samotného objektivu není žádný zázrak (u objektivů s proměnlivým ohniskem není takřka nikdy) a konvertor bokeh dále zhorší, je třeba s tím počítat, pokud se vám nepodaří pozadí hodně rozmazat.
Závěr: Bokeh není silnou stránkou této kombinace
Tak zde mám dobrou zprávu. U samotného objektivu Nikon Z 70-200/2.8 S jsem konstatoval, že ji prakticky nenajdete. Telekonvertor přece jenom přidá nějaké optické prvky navíc, takže ji na některých snímcích najdete, ale pokud nefotíte přímo proti slunci nebo kapky vody proti slunci, asi ji uvidíte velmi vzácně. Závěr: Lze vyrobit snímky, kde bude aberace rušivá, ale musíte se snažit :) Na "normálních" fotografiích ji budete z 99% případů hledat asi marně.
Fotoaparát Nikon Z7, zpracování v Nikon Capture NX-D: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 4, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control high, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - ON (50), Auto Distortion Control - ON, AF-S, RAW 12bit, převod do JPG v programu Capture NX-D na 95% kvalitu. Fotografováno z ruky se zapnutou stabilizací obrazu. Snímky nejsou doostřovány. Nejvíce snímků je na ohnisku 400 mm, což je celkem pochopitelné - proto si telekonvertor pořizujete. Pokud si porovnáte stejné snímky na různých clonových číslech, tak zjistíte, že u snímků fotografovaných na kratší ohniskové vzdálenosti má zvýšení clonového čísla znatelný (při 100% zvětšení) vliv na ostrost obrazu, zatímco např. na ohnisku 400 mm ke zlepšení ostrosti zvýšením clonového čísla prakticky nedochází. Na clonovém čísle 10 začíná být znát mírné rozostření obrazu vlivem difrakce.
Tímto poměrně rozsáhlým testem jsem hledal odpověď na následující otázky. Otázka 1: Vlastním objektiv Nikkor Z 70-200/2,8 S VR - má smysl si pořídit k tomuto objektivu konvertor Z TC 2.0 za skoro 17.000,- Kč a jaké bude mít obrazové výsledky? - Ano, má to smysl, pokud Otázka 2: Polepším si, když nahradím kombinaci objektivu 70-200/2,8 +
TC 2.0 jediným objektivem, který nahradí rozsah 70-400 mm? Ano, dát téměř 17.000,- Kč za konvertor není málo peněz. Ale pokud si prohlédnete zde publikované fotografie, budete se mnou asi souhlasit, že obrazové výsledky kombinace Z 70-200/2,8 S s konvertorem TC 2.0x jsou překvapivě dobré. A pokud s sebou nechcete vláčet další teleobjektiv s ohniskem nad 200 mm nebo využíváte ohniskovou vzdálenost nad 200 mm zřídka, může být konvertor dobrou volbou - malý, lehký, skladný. Bohužel není jasné, s jakými dalšími objektivy "Z" řady jej budete moci využít - ale dobrá zpráva je, že s tímto objektivem funguje konvertor velmi dobře. A je to snad poprvé, kdy konvertor odvádí dobrou práci na objektivu s proměnlivou ohniskovou vzdáleností. Věřím, že ještě lepší práci odvede na chystaných pevných sklech Nikon "Z" - např. 400 mm. Konvertor Z TC 1,4 jsem netestoval a ani nebudu - a to z toho důvodu, že jeho obrazové výsledky budou v kombinaci s tímto objektivem jistě ještě lepší, ale prodloužení ohniskové vzdálenosti 1,4x pro mne osobně nemá takový význam, ale někdo to může mít jinak. Tento konvertor by dostal ode mne 4 hvězdičky z 5.
Test se týká konkrétních objektivů
náhodně vybraných z běžné maloobchodní sítě.
Všechny dosavadní testy objektivů zde
|