Nikkor Z 180-600 f/5-6.3 VR

Všechny dosavadní testy objektivů zde
Galerie snímků objektivů s bajonetem Z zde

Technické parametry  Mechanické provedení  Ostrost  Bokeh   Aberace Nejkratší zaostření  Přesnost ostření
Stabilizace  Protisvětlo  Zkreslení  Vinětace Konvertor Galerie  Závěr

05.09.2023
Nikon last roadmap
Přehled objektivů všech výrobců s bajonetem "Z"

"Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi. "My už ten objektiv máme taky! A lepčí" pravil nikoňák soňákovi. Inu, co k tomu dodat. Tento objektiv byl jako paní Colombová - každý o něm mluvil a nikdo jej neviděl a začínal připomínat známou hru Čekání na Godota, který měl příjít vždy až zítra. Jistě jeho příchod ovlivnilo i skřípání zubů a šilhání nikonistů směrem k Sony, stejně jako pláč doufajících a jejich tiché i hlasité modlení. Ale, je tady. Po létech čekání na prvorozený pořádný teleobjektiv systému "Z", kvůli kterému nemusíte prodat obě ledviny. Vše zapomenuto, nad předprodukčními vzorky se ozývá pochvalné mručení i přísných recenzentů.

Tedy né, že by nebylo čím fotit zvířátka - v "Z" řadě existuje (ale ne dlouho) výborný Nikkor Z 100-400/4.5-5.6 (za cca 70.000,- Kč) či rozsahem o něco kratší a velmi dobrý Tamron 70-300 mm f/4,5-6,3 Di III RXD (za necelých 18.000,- Kč, což je "lidovka").

Na "F" bajonetu je od Nikonu rozhodně nejrozšířenějším objektivem Nikkor 200-500/5.6E ED VR - objektiv s výbornou kresbou, kterému je vytýkána jen mírná lenost v ostření. A samozřejmě je pár objektivů Tamron - např. doprodej Tamron SP 150-600mm f/5-6,3 Di VC USD G2 za cca 26.000,- Kč nebo Sigma 150-600 f/5-6.3 DG OS HSM Contemporary za obdobnou cenu nebo Sigma 150-600/f/5-6.3 DG OS HSM Sports za cca 46.000,- Kč. Musím zmínit i vynikající F 500/5.6 PF (současná cena cca 100.000,- Kč). Ale jejich použití na "Z" fotoaparátech přes FTZ adaptér jim na rychlosti ostření, hmotnosti a velikosti rozhodně nepřidá - právě naopak, ovšem stále mohou být dobrou volbou, pokud na "Z" fotoaparátech není prioritou rychlost ostření.

A také nesmíme zapomenout na řadu objektivů z říše pohádek pro dospělé, ačkoliv to již nejsou "zoomy" - Z 800/6.3 (ten je z nich nejlevnější - za 190.000,- Kč), Z 600/4, Z 400/2.8 TC. Jsou to špičkové profesionální objektivy vynikající kvality a cena tomu odpovídá a jsou jistě ostřejší a celkově kvalitnější než zde testovaný objektiv. Vynikající je i o jednu ledvinu levnější Z 400/4.5 VR S. 

A pak se vylíhne takováto "lidovka" - 180-600/5.6-6.3 za cca 48.000,- Kč. Ano, je dnes o cca 10 tisíc Kč dražší než objektiv F 200-500/5.6, ale to se dalo celkem čekat - stačí inflace. Další zvláštností je, že od začátku, kdy se tento objektiv objevil v materiálech Nikonu, byl prezentován jako objektiv 200-600 - proč se nakonec objevil rozsah 180-600 asi zůstane záhadou. Naštěstí je to celkem jedno, hlavně, že jsme se jej dočkali a je konec nářků "Sony jej má, proč jej nemá Nikon". Takže "pozdě, ale přece".

Jistě si můžete klást otázku - proč není světelnost 5.6 jako u F 200-500? Odpověď je celkem jednoduchá - objektiv má větší rozpětí ohnisek - by byl větší, těžší a dražší. Dokonce se již objevily i názory, že 6.3 už je moc - a přitom rozdíl mezi 5.6 a 6.3 je pouze cca 1/3 EV! Takže, klid. I všechny Tamrony a Sigmy podobného rozsahu mají na nejdelší ohniskové vzdálenosti 6.3.

Nedávno jsem dostal otázku, zda bude lepší si pořídit v případě potřeby 600 mm ohniska:

- Nikon Z 400/4.5 + 1.4 konvertor (560 mm)

- Nikon Z 100-400/4.5-5.6 + 1.4 konvertor (560 mm)

- Nikon Z 180-600/5.6-6.3 VR

U prvních dvou objektivů se dostaneme s konvertorem na 560 mm, což je proti 600 mm takřka zanedbatelný rozdíl.

Ano, i na Z 180-600 můžete nasadit konvertory - s TC 1.4 budete mít ohniskovou vzdálenost 840 mm se světelností 9 (na DX bude úhel záběru odpovídat 1.260 mm).  Ale tato světelnost vás již bude při max. ohniskové vzdálenosti nutit i přes stabilizaci k hodně krátkým časům = nutnost zvyšovat ISO. To už bude asi lepší přepnout FX snímač u Z7,8,9 do DX režimu nebo použít, s určitými kompromisy v rychlosti ostření a funkcích, přímo fotoaparát s DX snímačem (Z50, Z fc, Z30).

Všechny zmíněné objektivy jsou vybaveny vlastní stabilizací, což uvítají hlavně majitelé fotoaparátů s DX snímači.

Cena: to je celkem jasné - 180-600 vychází pro dosažení ohniskové vzdálenosti 600 mm zdaleka nejlevněji.

Hmotnost: to je také celkem jasné - 180-600 je jednoznačně nejtěžší - půl kila navíc proti Z 100-400 je již hodně znát. Objektiv 180-600 je sice o 160g lehčí než oblíbený F 200-500/5.6, ale to pořád dost. Fyziku neokecáme.

Kvalita obrazu: Nemám hotové testy, ale troufnu si na základě zkušeností odhadnout: 180-600 bude na prvním místě spolu s 400/4.5 s konvertorem a na místě druhém bude 100-400. Rozdíly nemusí být dramatické, ale budou. Pokud se mi podaří shromáždit na test všechny tři objektivy i s konvertorem Z TC 1.4, tak to otestuji.

Světelnost: Stejnou světelnost na 600 mm jako má 180-600 lze získat pouze u 400/4.5 + TC 1.4.

Rozměry: Bez TC má 180-600 přibližně 32 cm na délku a je ze všech tří nejdelší - 400/4.5 s TC 1.4 bude mít cca 26 cm a 100-400 s TC 1.4 cca 24 cm (v transportní poloze).

Závěr: Nejlepší obrazové výsledky v kombinaci se světelnosti na ohniskové vzdálenosti 600 mm získáte velmi pravděpodobně s objektivem 180-600 (pokud to nebude s kombinací 400/4.5 + TC 1.4 remíza). Zaplatíte za to zvýšenou hmotností a rozměry. Asi nejmenší smysl má TC u 100-400 vzhledem k výsledné světelnosti. U 400/4.5 při stejné světelnosti a velmi dobré obrazové kvalitě i při použití TC 1.4 přijdete o univerzálnost zoomu a vaše peněženka bude více sténat. Pokud vyjdou dobře testy ostrosti a potřebujete 600 mm (900 DX), tak mi s výjimkou hmotnosti a rozměrů vychází jako jasný vítěz 180-600. Samozřejmě existují i další parametry, které mohou být pro někoho důležité - zda se objektiv vysouvá či nikoliv, kolik má na sobě přepínačů či ovládacích prvků atd. - ale to jsou většinou již vlastnosti podružné, byť pro někoho podstatné.

A snad jen malé doplnění: stále se prodává také objektiv Nikon F 500/5.6 PF (nový cca 100.000,- Kč). Sice je na F bajonet, takže se použití FTZ nevyhnete, ale jeho výsledky jsou vynikající.

Pokud tápete v problematice konvertorů a DX snímačů, doporučuji tento článek.

Rozsah objektivu - porovnání 180 mm a 600 mm:

Asférické členy, ED členy

Objektiv má 25 prvků v 17 skupinách, 6 ED prvků, 1 asférický prvek, přední čočka je opatřena fluorinovou vrstvou odpuzující vodu a nečistoty - propagační materiály Nikonu, reklama ani technický popis se o žádných antireflexních vrstvách či jiných optických vylepšovadlech nezmiňují, ale nějaké tam patrně budou. Clona je 9 lamelová.

Na objektivu najdete 2 prstence (to, co vypadá jako prstenec nejblíže přední čočce je jen pro ozdobu) pro: změnu ohniskové vzdálenosti a úzký prstenec pro ruční ostření (nebo jinou funkcí, kterou si tam z dostupných navolíte). Ruční ostření je krokovým motorkem a "elektronické", jako ostatně u všech Z objektivů.

Další ovládací prvky: 4 funkční tlačítka L-FN se stejnou funkcí, přepínač ručního a automatického ostření (děkujeme) a přepínač ostřícího rozsahu - bez omezení a od 6 metrů do nekonečna - škoda, že chybí také přepínač na omezení do 6 metrů - mohl by se hodit. Přepínač stabilizace včetně režimů také budete hledat marně, škoda.

Ostření i změna ohniskové vzdálenosti je vnitřní, objektiv tedy při změně ohniskové vzdálenosti svou délku nemění, což je dobře - nemění se těžiště objektivu a objektiv nebude nasávat při změně ohniskové vzdálenosti prach. Velmi potěšitelný a praktický je krátký chod pro změnu ohniskové vzdálenosti ze 180 na 600 mm - stačí otočit o cca 70 stupňů - takže žádné přehmatávání jako u objetivu F 200-500/5.6.

Objektiv je utěsněn proti prachu a stříkající vodě - ale jak říká Nikon - ne vždy a za všech podmínek. Přece jenom to není "S" třída (ale čert ví, zda ta je na tom podstatně lépe).

Sluneční clona (s pojistkou - chválím), přední i zadní krytka je standardní příslušenství objektivu, hadr na bagetu do toho nepočítám.

Stativová patka je odnímatelná a stále není Arca-Swiss kompatibilní - škoda, bude třeba asi sehnat nějakou alternativní, pokud bude, jinak budete šroubovat zbytečně další mezikus. Díky její konstrukci (je pevně spojena s patkou), vzniká na objímce taková docela nepěkná "boule". Vedlejším nepříjemným důsledkem této konstrukce je, že pokud byste chtěli vyměnit patku za Arca-swiss řešení, musíte vyměnit i objímku, protože to je jeden kus. Ale jistě se časem objeví nějaká kvalitní náhrada s Arca-swiss destičkou.

Jakmile stativovou objímku otočíte nahoru nebo ji sundáte a necháte si zapnutou nějakou funkci ostřícího prstence, počítejte s tím, že si s ním v dlani budete mírně hýbat - má poměrně lehký chod a tím budete vnášet korekce do automatického ostření - což je při ostření v hledáčku viditelné. Ale když si na ostřící prstenec nastavíte jinou funkci, třeba ISO, nemuseli byste si jeho posunu vůbec všimnout - ale to je taková nepříjemná drobnost, se kterou se setkáte prakticky u všech těžších objektivů s elektronickým ostřením.

Na objektivu není displej, ale asi nikomu chybět nebude, téměř nikdo na něj nekouká a zbytečně by objektiv o pár dolarů prodražil.

Pokud by někoho zajímal průběh světelnosti objektivu při různých ohniskových vzdálenostech: 180-300 mm - 5.6, 301-500mm - 6.0, 501-600 mm - 6.3.

A ještě krátké srovnání s Nikkorem F 200-500 (ke kterému si nezapomeňte připočítat ještě hmotnost a délku FTZ adaptéru):

Na ohniskové vzdálenosti 500 mm je objektiv F 200-500/5.6 díky výsuvu delší než Z 180-600.

A srovnání s ostatními "Z" objektivy:

Na úvod MTF křivky (více o MTF křivkách zde):

Grafy jsou sice teoreticky vypočítané hodnoty, čím jsou křivky výše (vyšší kontrast) a čím blíže jsou tečkované čáry k plným, tím méně závisí kontrast na orientaci testovacího obrazce (menší astigmatismus = zvýšení ostrosti a rozlišení detailů). Zleva doprava jsou hodnoty od středu ke krajům. Teoretické hodnoty v drtivé většině případům odpovídají i praktickým zkušenostem.

Z grafů je patrné, že teoretickým vítězem ze všech výše uvedených grafů je 180-600/5.6-6.3. Ale pokud jsou na tom grafy stejně jako hvězdy (a hvězdy nnnnnelžou, Bobo), tak na 600 mm bude ostrost ve středu obrazu "na plnou díru" nižší než u 200-600. Uvidíme, zda tomu tak je i prakticky.

Pro zajímavost vlevo MTF graf objektivu Nikon Z 600/4 na clonovém čísle 5.6 - v tomto ohledu se od 180-600 na clonovém čísle 6.3 a 600mm teoreticky zase tak moc neliší, ovšem cenovkou ano.

Nastavení fotoaparátu Nikon Z9 pro všechny zde publikované snímky, není-li uvedeno jinak:

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon NX-Studio.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG. Zapnutá stabilizace, stativ. Výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 120 x 180 cm.

180 mm
f	Originální snímek	střed	roh	roh
5.6
6.3
8
11
16
Toto jsou výborné výsledky na úrovni hodně dobrých objektivů. Nárůst ostrosti směrem k vyšším clonovým číslům je téměř neznatelný, byť se na clonových číslech 6.3 a 8 ostrost velmi mírně zlepší - od clonového čísla 16 se již začíná projevovat difrakce, což je normální.
300 mm
f	Originální snímek	střed	roh	roh
6.0
6.3
8
11
16
Výborné, platí stejné jako u ohniskové vzdálenosti 180 mm.
400 mm
f	Originální snímek	střed	roh	roh
6.0
6.3
8
11
16
Výborné, platí stejné jako u ohniskové vzdálenosti 180 mm.
500 mm
f	Originální snímek	střed	roh	roh
6.3
8
11
16
Výborné, platí stejné jako u ohniskové vzdálenosti 180 mm.
600 mm
f	Originální snímek	vedle středu	střed	roh
6.3
8
11
16
Na ohniskové vzdálenosti 600 a clonovém čísle 6.3 je poprvé patrné, že obraz je celkově měkčí a mírné přiclonění znamená podstatné zlepšení. Ale díváme se zde na výřezy z tiskové velikosti 120x180 cm! Je zajímavé, že mírná neostrost je více patrná ve středu obrazu než na jeho krajích. Ovšem trochu jinak se objektiv na 600 mm (na jiných ohniskových vzdálenostech nevím) chová při zaostření na bližší objekt, než je cca 200 metrů - jeho ostrost na bližší vzdálenost je lepší - viz dále.

Závěr: Asi si nebudeme nalhávat, že u teleobjektivu tohoto rozsahu je pro většinu fotografů nějak extra důležitá ostrost v rozích obrazu - protože tam na většině fotografií není nic jiného, než neostré pozadí. Pro naprostou většinu fotografů je důležitá informace, jak je objektiv ostrý kolem středu na "plnou díru", tj. nejnižší clonové číslo a jak rychle objektiv ostří - pro fotografy akčních scén. Ostatní vlastnosti objektivu jsou již pro většinu fotografů doplňkové, i když hmotnost a rozměry (mimo ceny) také hrají důležitou roli, zvláště se vzrůstajícím věkem fotografa :)

Až do ohniskové vzdálenosti 500 mm lze výsledky i na nejnižší clonové číslo pokládat za vynikající. Pouze na ohniskové vzdálenosti 600 mm a clonovém čísle 6.3 lze výsledek označit za "dobrý" - u skutečně velkých zvětšenin nebo výřezů by bylo třeba aplikovat mírné doostření. Jakmile na 600 mm zvýšíte clonové číslo na 8, jsou opět výsledky vynikající. Při použití Z TC1.4x klesne světelnost na 9 a pro přijatelnou ostrost budete muset fotografovat na clonové číslo 11 - což je třeba v Africe mimo období dešťů možné :)

Pokud by vás na ohniskové vzdálenosti 400 mm zajímalo porovnání s pevnou Z 400/4.5, tak zde je - porovnání pouze středů obrazu na nejnižších clonových číslech:
	Z 180-600/5.6-6.3	Z 400/4.5
4.5	--
5.6	--
6.3
	Na clonovém čísle 6.3 a 400 mm je sice pevné sklo neznatelně ostřejší, ale to se o okraji říci nedá - tam je to naopak. Na této ohniskové vzdálenosti je to pro 180-600 velmi dobré vysvědčení.

Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh většinou lepší. Další snímky najdete v galerii na konci testu.

Na pár fotografiích z několika set jsem objevil v neostrých částech zvláštní "proužkování":

Zobrazení blízkých neostrých světelných bodů (odlesků) může mít výraznější "cibulovitou" strukturu:

Na okrajích obrazu dochází k deformaci na "kočičí oči":

Zbytek si jistě posoudíte sami z následujících ukázek nebo v galerii na konci testu.

Hodnocení bokehu je vždy individuální záležitost typu líbí-nelíbí, ale zde je můj závěr.

Závěr: Tak 400/2.8 to není, že. Ale trochu jsem čekal, nevím proč, že to bude horší. Bude asi jen málo případů, kdy by vám bokeh tohoto objektivu kazil snímek - já takové situace při testu záměrně vyhledávám. Bokeh odpovídá cenové hladině objektivu a jeho světelnosti. Celkově - je to dobré. Ona taková Z 100-400/4.5-5.6 na tom není lépe.

Aberaci, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových (v pozadí) nebo zelených obrysů (v popředí) - nejvíce na okrajích - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině, jemné větvičky stromů nebo odlesky na chromovaných předmětech či dlažebních kostkách.

BEZ KOREKCE aberace v programu Studio NX

Závěr:  Nic jsem nenašel, tam kde by být měla aspoň trochu, není. Tak vynikající výsledek jsem vážně nečekal. Zkuste někde najít nějakou, která stojí za zmínku, mně se to nepovedlo.

Minimální zaostřovací vzdálenost je:
Pozice zoomu 180 mm: 1,3 m
Pozice zoomu 200 mm: 1,36 m
Pozice zoomu 300 mm: 1,67 m
Pozice zoomu 400 mm: 1,94 m
Pozice zoomu 500 mm: 2,19 m
Pozice zoomu 600 mm: 2,4 m

Pro ilustraci fotografie na nejbližší zaostřitelnou vzdálenost

180 mm

600 mm

Úplné makro to sice není, ale na nějakou kytičku to stačí:

Závěr: Kvůli této vlastnosti si objektiv jistě nekupujete, ale na 600 mm není poměr zvětšení zase tak špatný.

Jak rychlost, tak i přesnost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice.

Rychlost testuji na fotoaparátu Nikon Z9, protože žádné jiné "zetko" již rychleji neostří - pouze Z8 by na tom měla být s rychlostí ostření stejně.

Rychlost

Hodnotit rychlost u "Z" objektivů od střední kategorie výše je dost ošemetné, protože všechny ostří rychle a zjistit subjektivně rozdíl je trochu problém. Následující série snímků - z nichž je zvětšen první a poslední ze série - obsahuje fotografie zhotovené při sériovém snímání za čtyři sekundy v režimu automatické detekce objektu pro zaostření, ohnisková vzdálenost 600 mm, clonové číslo 6.3, čas 1/1250s, ISO 500:

Nejdříve letí holub mírně šikmo k fotoaparátu, poté téměř souběžně s ním. Myslím, že takováto úspěšnost zaostření je nadstandardní, pokud přihlédneme k velikosti objektu ve vztahu k celkové ploše snímku.

Hlučnost

Když si dáte ucho na objektiv, tak ostřící motorek uslyšíte, ale rozhodně jím nebudete nikoho rušit ani v koncertní síni.

Přesnost

Jak jinak - není co řešit.

Závěr: Neměl jsem možnost vyzkoušet pevná nejdražší Z ohniska 400, 600 či 800 mm - ale i tam vzhledem k hmotnosti přesouvaných čoček nemusí být rychlost ostření výrazně větší. Jak v rychlosti, tak v přesnosti zaostření opravdu nevidím žádný problém, obojí je na vysoké úrovni.

Dobrou zprávou pro majitele fotoaparátů bez stabilizace snímače (Z30, 50, Z-fc) je, že objektiv je vybaven vlastní optickou stabilizací s teoretickou účinností až 5.5 EV. Pokud máte i stabilizovaný snímač, pak by měly obě dvě stabilizace fungovat současně. Pokud se vám bude zdát, že stabilizace na fotoaparátech s DX snímačem funguje hůře, může to být i tím, že se díváte na podstatně menší úhel záběru (třeba 900 versus 600 mm) - a to má na dojem stabilizace dost podstatný vliv.

Pokud je zapnutá stabilizace v režimu Normal a způsob ostření je ručním výběrem ostřícího bodu, potom s sebou ostřící bod po téměř každém snímku cukne - odskočí, jako když dostane facku. Bohužel se ostřící bod nevrátí na stejné místo a po každém snímku musíte buď pohnout objektivem nebo ostřícím bodem - zvláště viditelné je to při výběru nejmenšího ostřícího bodu. Není to jediný objektiv s touto vlastností (třeba S 70-200/2.8 to dělá také). Je to nepříjemné? Ano. Dá se ne to zvyknout? Moc ne, ale budete s tím počítat. Tomuto jevu lze zabránit zapnutím stabilizace v režimu Sport, kde ovšem účinnost stabilizace klesá. Pokud budete mít fotoaparát na stativu, tak bych snad i stabilizaci vypínal, byť Nikon doporučuje ji i v tomto případě u "zetek" nechat zapnutou. Škoda, že Nikon neumožňuje u svých "Z" objektivů vypnout optickou stabilizaci a nechat zapnutou jen tu elektronickou.

Následující série snímků vznikla po 3 hodinách fotografování z ruky s Nikonem Z9, takže jsem toho již měl docela dost - jedná se o jednotlivé snímky (nikoliv sérii) - 1/20s, ohnisková vzdálenost 600 mm, AF-C, stabilizace Normal:

Když budeme trochu shovívaví, tak na formát 30x40 cm (výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm), tak jich bude ze 14 použitelných asi 6. Což s přihlédnutím k tomu, že moje svaly na rukou volaly po masáži, je dobrý výsledek - kdo by také chtěl se zdravým rozumem fotit na ohniskovou vzdálenost 600 mm s časem 1/20 s z ruky, že?

Závěr: V režimu normal odskakuje (jako i u jiných objektivů), ale funguje dobře. Nemám srovnání s profesionálním Z 600/4 TC - stojí 450.000,- Kč - a zatím neznám nikoho, kdo jej má :). Majitelé Z50, Z30 a Zfc stabilizaci v objektivu jistě uvítají také. Pocitově se mi ale zdá, že stabilizace je u tohoto objektivu trochu méně účinná (na srovnatelných ohniskových vzdálenostech) než u Z 100-400/4.5-5.6, ale těžko se to měří :)

Jistě na objektivu budou nějaké antireflexní vrstvy - každopádně však důsledné používání sluneční clony je lepší než deset antireflexních vrstev. Následující snímky jsou upraveny zesvětlením stínů.

Pokud je slunce v záběru, chová se objektiv velmi dobře i na vyšší clonová čísla:

Pokud je těsně mimo záběr, trochu zdivočí, zvláště na vyšší clonová čísla:

Se zvyšující se vzdáleností od kraje snímku již dochází pouze k menšímu závoji:

Závěr: Odolnost na protisvětlo bych si dovolil označit jako průměrnou. Mějme na paměti - vzhledem ke svému rozsahu se stále jedná o levný objektiv a zoom.

Tento parametr si u tohoto typu objektivu rád odpustím - někoho to zajímá?

Závěr: Nemá smysl hodnotit.

Toto je skutečně ta nejméně podstatná věc, nemá smysl testovat.

Závěr: Naprosto nepodstatná vlastnost u tohoto typu objektivu

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon Studio NX.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG, následné uložení do JPG 95% kvality kvůli úspoře místa na serveru. Zapnutá stabilizace, vše z ruky.

Nikkor Z

Hodnocení je vždy poplatné cenové kategorii objektivu.

+ konečně je na trhu, co jsme se na něj načekali

+ cena - levněji se v Z řadě objektivů na 600 mm nedostanete

+ při změně ohniskové vzdálenosti nemění svou délku a téměř ani těžiště

+ rychlá změna ohniskové vzdálenosti

+ zachované 1 funkční tlačítko ve 4 vyhotoveních

+ s jednou malou výjimkou na 600 mm vynikající kvalita obrazu již na nejnižších clonových číslech

+ velmi rychlé ostření

+ téměř neexistují aberace

+ utěsnění proti prachu a stříkající vodě (při změně ohniska se nevysouvá)

+- použití konvertorů je sice možné, ale úbytek světelnosti je již dost výrazný a kvalita obrazu se zhorší

+- patka je součástí stativové objímky

+- hmotnost - někomu vadit bude, někomu ne
+- odolnost v protisvětle

+- bokeh

- stativová patka stále není Arca Swiss kompatibilní
- chybí vypínač stabilizace na objektivu, asi už je tam Nikon nebude dávat
- po odejmutí stativové objímky snadné neúmyslné posunutí zaostřovacího prstence

Mnoho majitelů "zetek", kteří toužili po teleobjektivu s proměnlivou ohniskovou vzdáleností, buď setrvala u objektivů na F bajonet + FTZ adaptéru (většinou u Nikonu F200-500/5.6, Sigmy 150-600 či hodně rozšířeného Tamronu 150-600/5.0-6.3 G2 nebo - nevydrželi čekat, zatřepali prasátkem a koupili si Z 100-400/4.5-5.6 S a případně jej doplnili konvertorem Z-TC 1.4x a skončili na světelnosti 8. Samozřejmě můžete nadále použít např. i vynikající F 500/5.6 PF či jemu podobná pevná F skla - výsledky budou obrazově stále vynikající, byť jejich ostření nejen vlivem FTZ adaptéru nebude tak rychlé jako jejich zetkových kolegů.

Samozřejmě se v této souvislosti musím zmínit i o vynikajících objektivech s pevnou ohniskovou vzdáleností - ať již jde o vynikající a asi pro většinu lidí poslední cenově dostupný teleobjektiv Z 400/4.5 VR S (cca 90.000,- Kč) nebo pro většinu amatérů již hodně cenou vzdálené objektivy Z 400/2.8 TC (390.000,- Kč), 600/4 TC (450.000,- Kč) nebo 800/6.3 (190.000,- Kč), které se mi na testy patrně nikdy do ruky nedostanou. Všechny jsou vynikající, ostré jako břitva, ale ne vždy musí být v ostření rychlejší než objektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností. Ale "zoomy" jsou mnohem univerzálnější a většinou také levnější a s menší hmotností.

Pokud jste jako majitelé fotoaparátů řady Z vydrželi s koupí teleobjektivu až do dnešní doby se svým starším F sklem, pořídili si ke své Z 70-200/2.8 S konvertor nebo zbloudili k velmi dobrému (za tu cenu) Tamronu Z 70-300/4.5-6.3, možná nyní budete uvažovat o zakoupení této 180-600. V řadě Z nemáte u "zoomu" pokrývajících ohniskovou vzdálenost kolem 400 mm moc na výběr - buď si koupíte Z 100-400/4.5-5.6 S nebo zde testovaný Z 180-600/5.6-6.3. Tak zkusím porovnat pár parametrů, které vám mohou rozhodování usnadnit:

Možná bude pro někoho zásadní nějaký další parametr (i když o tom pochybuji), jako třeba přítomnost displeje na objektivu (nikdy mi nechyběl) nebo menší počet funkčních tlačítek na objektivu (100-400 má o jedno více).

Každopádně se 100-400 může přiblížit k 600 mm opticky pouze konvertorem 1.4x (za dalších 15.000,- Kč), kdy dostanete 560 mm na cloně 8, zatímco u 180-600 máte na 600 mm 6.3. A bude s 180-600 snímek ostřejší?

A co myslíte - bude lepší si dát na Z 100-400/4.5-5.6 nebo Z 400/4.5 konvertor 1.4x nebo si koupit Z 180-600/5.6-6.3?

Já nemyslím, mohu pouze předpokládat a mohu se mýlit - nechci hádat. Tak jsem si udělal zcela jednoduchý test:

Nemáte ještě žádný teleobjektiv s rozsahem nad 300 mm a využijete rozsah až 600 mm?

- jednoznačně si kupte 180-600

Máte již Z 100-400 a potřebujete často větší přiblížení?

- kupte si 180-600 - od jeho ceny si můžete odečíst cenu konvertoru, který si nekoupíte, budete mít lepší světelnost a vyšší ostrost snímků.

Máte již Z 100-400 a potřebujete pouze občas větší přiblížení?

- kupte si konvertor Z TC 1.4

Stejně jsem nevyčerpal všechny kombinace, ale snažil jsem se vám tímto testem dát k dispozici maximum informací.

Zatím neexistuje na Z bajonetu levnější řešení, jak se dostat na 600 mm, než je tento objektiv. Kvalitnější řešení existuje - ale za statisíce korun. Pokud zvážíte poměr cena/výkon, je to velmi dobrá koupě.

Testy probíhají na náhodně vybraných objektivech z běžné maloobchodní sítě - protekce je vyloučena.
Objektiv splňuje kritérium udržitelnosti (lze s ním fotografovat z ruky). Byl testován i na zvířatech, ovšem bezkontaktně.
Je vyroben v cizině, v ČR tedy nezanechal žádnou uhlíkovou stopu. Skladujte mimo dosah dětí!
Dbejte na správnou ekologickou likvidaci objektivů - objektiv nepatří do komunálního odpadu.
Při pohledu do hledáčku nemusíte vnímat své okolí - nechte své okolí sledovat poučenou osobou, dbejte na své bezpečí!
Nevhazujte do ohně a vody - tyto případy nejsou kryty zárukou.
Před použitím objektiv vybalte z krabice!
Pokud objektiv nejde nasadit na fotoaparát, sejměte krytku bajonetu.
Pokud vidíte po nasazení objektivu na fotoaparát pouze tmu, zapněte fotoaparát a sundejte přední krytku objektivu.
Výrobek není samostatně funkční, vyžaduje ke správné funkci fotoaparát.