Tamron Z 12-20/2.8 VXD (A084 Z)
Porovnání s objektivem Nikon Z 14-24/2.8 S
(Comparsion Tamron 12-20/2.8 - Nikon 14-24/2.8)

Přehled objektivů Nikon a Tamron s bajonetem Z do 100.000,- Kč
Přehled všech doposud testovaných objektivů
Galerie snímků testovaných objektivů s bajonetem "Z"
Přehled objektivů všech výrobců s bajonetem "Z"

Technické parametry  Mechanické provedení  Ostrost  Bokeh   Aberace Nejkratší zaostření  Přesnost ostření
Stabilizace  Protisvětlo  Zkreslení  Vinětace Konvertor Galerie  Závěr

Odprodej vybavení - použité i z testů

Test 15.07.07.2026, objektiv ohlášen 15.07.2026

Je až neuvěřitelné, jak dobře se daří výrobcům objektivů většinou do posledního okamžiku utajit nový výrobek - ještě 2. července 2026, tedy jen pár dnů před oficiálním ohlášením objektivu, není na internetu ani jedna zmínka o tomto objektivu, ani jeden obrázek. Přitom již měsíc před oficiálním ohlášením obdrželo jistě stovky dealerů a influencerů o tomto objektivu veškeré a velmi podrobné informace. Ale asi je odrazují poměrně velké pokuty a ukončení spolupráce :) První relevantní zmínka na "rumors" se objevila zhruba týden před oficiálním ohlášením objektivu.

Karel Gott vyhrál anketu Zlatý slavík celkem 42x a většinou stále pronášel při přebírání ceny větu "To jsem vážně nečekal". Takže si jeho větu vypůjčím - to, že Tamron vyrobí v současné době tento objektiv, jsem vážně nečekal. Proč? Ze dvou důvodů - tím prvním je, že tato kategorie ultraširokých zoom objektivů nemá tolik uživatelů jako objektivy středního rozsahu a tím druhým je, že na trhu je jich celkem dostatek, byť v ne až tak extrémním ohnisku. Asi nejblíže je rozsahem a světelností Nikon Z 14-24/2.8 (cca 58.000,- Kč v akci, 68.000 bez ní), následovaný Nikonem Z 14-30/4 (cca 32.000,- Kč v akci), Nikonem Z 17-28/2.8 (cca 30.000,- Kč v akci) a Tamronem 16-30/2.8 (cca 25.000,- Kč) - oficiální ceny dovozců, lze koupit trochu levněji. Na druhou stranu zase neexistuje u Nikonu ani Tamronu žádný objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností pod 20 mm. A samozřejmě existuje ještě celá řada objektivů F bajonetu, které můžete použít přes FTZ redukci a lze je v bazarech koupit za velmi slušné ceny. Takže tento objektiv si bude muset své místo na slunci (v brašně) zasloužit buď cenou nebo kvalitou - nejlépe obojím.

Sbohem bílé krabičky, nyní letí ekologie s minimem nápisů. V krabici najdete objektiv se zadní a přední násuvnou krytkou (s aretací), návod k použití a hadříkem na utírání potu. Je to skutečně pouze a jenom hadřík, patrně další vývojový stupeň po pytlíku na svačinu, který dodává ke svým objektivům Nikon. Proč japonští soudruzi, proč? Zvýšil by snad pytlík ze stejného materiálu se zdrhovací šňůrkou nějak výrazně cenu? Zatím jsem nikdy neviděl žádného fotografa, že by hodlal balit do své brašny objektiv do hadru jak mimino. Pokud jej snad hodláte používat, připravte si peníze na další nový objektiv - není otázkou, zda vám při manipulaci s tímto zázrakem spadne objektiv na zem, ale kdy. V krabici mu bude zcela jistě lépe. A to jsem si myslel, že nic horšího než pytlík na svačinu dodávaný k Nikonům již neuvidím. Ale hadr nefotí, jdeme dál.

Jistě si také povšimnete, že vnější vzhled tohoto objektivu trochu vybočuje z dosavadní rady Tamron objektivů. Možná začátek nové éry profesionálních skel?

S čím tento objektiv porovnávat? Tady je asi volba jasná - nejvhodnějším srovnatelným objektivem je z hlediska rozsahu, světelnosti a kvality zcela jistě Nikon Z 14-24/2.8 S z roku 2021 - je to poslední ze "svaté trojice", který ještě nemá svého nástupce S II a tak bychom se jej teoreticky mohli brzy dočkat. V testu objektivu Nikon 14-24 také najdete tabulku obdobných objektivů (stav k roku 2021, ale od té doby se prakticky nic nezměnilo). Já zkrátka vybírám pro porovnání objektiv, který by měl být nejlepší. Pokud by se vám ohnisková vzdálenost 12 mm zdála stále málo krátká, tak už zbývá jedině Laowa 10 mm nebo něco podobného z jiných stájí - ovšem jejich optický výkon - kontrast, ostrost atd. je o třídu níže a navíc jsou to vždy pouze pevné ohniskové vzdálenosti.

Rozsah ohniskových vzdáleností od 12 mm do 20 mm vypadá takto:

Porovnání s Nikonem

Rozdíl mezi 12 mm a 14 mm nejkratší ohniskové vzdálenosti je větší, než se z čísel zdá a může být nejen v interiéru podstatný:

Obecná poznámka na okraj - nemusí se týkat jen zde testovaného objektivu

Desetiletí u objektivů platilo, že ostrost v celé ploše obrazu je nejvyšší, pokud objektiv zacloníme o 1 až 2 clonová čísla výše, než je jejich nejnižší clonové číslo. Takže u objektivu se světelností 2.8 byla ostrost nejvyšší na clonovém čísle 5.6. Tak už to obecně neplatí - u řady objektivů zůstává ostrost až do clonového čísla 11 prakticky shodná a jsou dokonce případy, kdy je na clonovém čísle 5.6 na okrajích nižší, než na 2.8.

Desetiletí u objektivů platilo, že aberace daného objektivu je největší na nejnižším clonovém čísle. Tak to už obecně neplatí. Některé objektivy mají aberaci na clonovém čísle 5.6 vyšší, než na clonovém čísle 2.8 a u řady objektivů se v průběhu zvyšování clonových čísel vůbec nemění.

Většina objektivů, které např. před 20 nebo 10 lety obdržely hodnocení jako "vynikající" či "nejlepší ve své třídě", by dnes v porovnání s obdobnými objektivy současné produkce obdržely hodnocení "se sebezapřením vyhovující". I řada dnešních nejlevnějších objektivů překonává v parametrech kvality dřívější "profesionální" objektivy o parník. Výjimky samozřejmě existují. Objektivy nepoužíváme pouze kvůli jejich technickým parametrům - kdyby tomu tak bylo, neexistovala by komunita "starosklíčkařů", kteří používají staré objektivy právě kvůli jejich nedokonalosti, kterou se odlišují od dnešních "sterilních" objektivů. A některé objektivy mají také něco, co nelze popsat technickými parametry - mají svůj "charakter" - a najdou se i dnes - viz např. Nikon Z 35/1.8 versus Nikon Z 35/1.4 - ten sice není opticky dokonalý, ale právě proto jej mám raději. Samozřejmě jsou žánry, kde je dokonalá technická kvalita žádoucí - nejen technická fotografie, ale také architektura nebo většina fotografií krajin či hvězdné oblohy.

A na závěr: ISO už také není, co bývalo. Od pradávných dob platilo, že film s vyšší citlivostí ISO má vždy vyšší šum - když jsme se ještě pohybovali převážně ve značení filmů normou DIN, prodávaly se filmy s citlivostí 15, 20,  22 a 36 DIN, což odpovídá dnešním hodnotám 25, 80, 125 a 3200 ISO - přes všechny možné rituály s teplotami a ředěním vývojky byl šum citlivějšího filmu vždy vyšší než u filmu s nižší citlivostí. A to samé platilo i při narození digitálních snímačů CCD a zpočátku i CMOS v digitálních zrcadlovkách. Ale to u některých dnešních digitálních bezzrcadlovek vyšší třídy také neplatí, protože jsou vybaveny technologií "dual ISO". To znamená, že šum na citlivosti 800 ISO může být stejný nebo nižší než na citlivosti 320 ISO.  

* Cena objektivu s bajonetem Nikon je o něco vyšší než u bajonetu Sony vzhledem k vyráběnému množství, zvýšené pracnosti výroby (dle odůvodnění výrobce). Začátek prodeje je plánován na konec července 2026 (Sony) a srpna (Nikon). Odhaduji, že v červenci 2027 by se jeho cena mohla pohybovat již pod 40 tisíci Kč - a také budou jistě od Tamronu - ne hned - nějaké slevové akce.

Pokud se týká fyzických parametrů objektivu, tak se od Nikonu zase tak moc neliší ani rozměry, ani nějak podstatně hmotností (ano, je o 70g lehčí a v ruce je to trochu znát).

Optická konstrukce obou objektivů je odlišná, což je vidět i zvenku na první pohled - frontální čočka u Tamronu je i z důvodu širší ohniskové vzdálenosti více vypouklá než u Nikonu a neumožňuje proto přímou montáž filtru na přední čočku. Nikon tento problém vyřešil druhou sluneční clonou, do které jde filtr našroubovat. Oba objektivy jsou vybaveny možností použít filtr u bajonetu. Není to tak velké omezení, protože třeba polarizační filtr na přední čočku stojí opravdu hoooodně peněz, navíc je jeho použití na širokých ohniscích z důvodu nerovnoměrné polarizace velmi problematické. V úvahu tak připadá pouze použití zadního šedého filtru. Nevýhodou tohoto řešení je špatná manipulace v terénu, protože musíte objektiv vždy sejmout z fotoaparátu a filtry samotné jsou poněkud titěrné a tím náchylné k zapatlání. Ale pozor, tvar tohoto filtru je jiný než u Nikonu a buď si tedy zadní filtr vyrobíte sami nebo budete muset počkat, až se toho (stejně jako u Nikonu) ujme nějaký jiný výrobce a to může a bude samozřejmě chvilku trvat. Možná na tento objektiv vymyslí nějaký výrobce držák deskových filtrů, který půjde uchytit stejným způsobem, jako krytka objektivu či se najde nějaký kutil s 3D tiskárnou.

Vnejší konstrukce

Ačkoliv to po vybalení vypadá, že tubus objektivu je kovový, není tomu tak. Je plastový, přesněji se jedná o polykarbonátovou pryskyřici - tento materiál se používá i pro konstrukci plastových dílů ve formuli 1. Vlastnosti tvarové stálosti mají být srovnatelné s hliníkem.

Uspořádání prstenců - jsou celkem 3 a jejich pořadí je obdobné jako u Nikonu 14-24/2.8 S - nejblíže k fotoaparátu je funkční prstenec, uprostřed ovládáte ohniskovou vzdálenost a na samém okraji ruční ostření.

Nepamatuji si, kdy jsem naposled viděl objektiv s takovým množstvím různých přepínačů:

(8) Uživatelský přepínač Custom 1,2,3 a (6) Tlačítka nastavení ostření - nejen jejich funkcí lze nastavovat přes USB-C port (16) přes aplikaci Tamron Lens Utility. 13.7.2026 byla vydána verze 5.0. možná i v souvislosti právě s tímto objektivem.

(7) AF/MF - přepínač automatického/ručního ostření.

(12) MF-lock - vypne funkci ostřícího prstence, aby se zamezilo při dlouhých expozicích v režimu ručního ostření změně roviny ostření. Užitečné je to hlavně u dlouhých expozic, např. při fotografování hvězdné oblohy. Pokud vám nefunguje ruční ostření, pak máte aktivován MF-lock.

(11) Zoom Lock Switch - umožňuje uzamknout pozici zoomu buď na 12 nebo 20 mm. Pro odemčení stačí vyvinout pouze větší sílu při otáčení zoom prstence a přepínač se automaticky vypne. Proč tam je netuším, nestalo se mi, že by zoom sám změnil svou pozici.

(10) Click ON/OFF - přepínač volného/krokového pohybu funkčního prstence (13) - tomu lze nastavit ve fotoaparátu či aplikaci TLU různé funkce. A to je moc fajn věc.

(8) Control Lock - přepíná funkci funkčního prstence. V pozici ON ovládá funkční prstenec funkce jako clonu nebo expoziční kompenzaci fotoaparát, v pozici OFF funkční prstenec.

Takže různých "čudlíků" je tam celkem 8 - to je snad rekord. Někdo je možná využije všechny (třeba při natáčení videa), někdo jen některé. Prstence pro změnu ohniskové vzdálenosti a ruční ostření jsou těsně u sebe a zpočátku si tak asi nechtěně budete pohybovat tím nesprávným :) Prstenec ručního ostření by mohl mít na můj vkus větší odpor, aby se neotočil při každém náhodném doteku (asi i proto je tam přepínač pro vypnutí jeho funkce). Při změně ohniskové vzdálenosti objektiv svou délku nemění, posun probíhá uvnitř tubusu objektivu.

Objektiv (i jeho tlačítka a přepínače) jsou stejně jako USB-C port utěsněny proti stříkající vodě.

Clona má u tohoto objektivu 12 lamel, takže při zaclonění obdržíte 12 cípé hvězdičky.

Vnitřní konstrukce

Celou konstrukci objektivu má "na svědomí" stejný konstruktér jako u objektivu pro DSLR (F bajonet) Tamron 15-30/2.8 - a to je velmi dobrý objektiv, tak doufejme, že se překonal :)

Z materiálů firmy Tamron vyjímám: "Optický design obsahuje sofistikované uspořádání specializovaných prvků, včetně jednoho prvku XGM (eXpanded Glass Molded Aspherical) a tří prvků GM (Glass Molded Aspherical). To je dále vylepšeno jedním prvkem XLD (eXtra Low Dispersion) a třemi prvky LD (Low Dispersion), které efektivně potlačují různé aberace a minimalizují periferní rozostření a barevné vady. Zejména efektivně koriguje sagitální kómové záření, což je běžný problém v noční fotografii a astrofotografii, kde se bodové zdroje světla na okrajích snímku jeví zkreslené. Udržováním vysoké ostrosti od středu až do krajních rohů objektiv 12-20mm F2.8 zobrazuje každý jednotlivý bodový zdroj světla s křišťálově čistou jasností."

AX (Anti-reflection eXpand) Coating: Objektiv 12-20mm F2.8 je vybaven vrstvou AX Coating, která dosahuje jednotné tloušťky filmu prostřednictvím vakuového napařování na celém povrchu vysoce zakřivených konvexních prvků. Tato technologie účinně potlačuje škodlivé světlo a zajišťuje výjimečně čistý a ostrý obraz.

BBAR-G2 (Broad-Band Anti-Reflection Generation 2) Coating: Vrstva BBAR-G2 Coating druhé generace výrazně minimalizuje duchyy a odlesky, a to i v náročných podmínkách s protisvětlem. To vede k vysokému kontrastu, živému zobrazení s pozoruhodným efektem. Přední čočka je chráněna fluorovou vrstvou proti ulpívání nečistot.

Ostření - objektiv je dle sdělení výrobce primárně určen a vyladěn na fotografování vzdálenějších objektů - fotografie krajin a noční oblohy, nikoliv makrofotografii. Díky této konstrukci nemusí být ploché předlohy fotografované na minimální zaostřovací vzdálenosti v krajích ostré - je to vlastnost tohoto objektivu a proto nemá smysl hodnotit jeho plošnou ostrost na hodně krátké vzdálenosti. V objektivu je pro ostření použit lienární motor VXD - to nejlepší, co má Tamron k dispozici. Z markentingových materiálů Tamronu se zdá, že u tohoto objektivu se skutečně na ničem nešetřilo (mimo obalohadru).

Sluneční clona objektivu je pevná - při daném rozsahu ohniskových vzdálenosti je pochopitelně pouze symbolická.

Porovnání s Nikonem

Pokud porovnáme množství ovládacích prvků, tak Nikon Z 14-24/2.8 S má pouze jedno tlačítko L-Fn a přepínač ručního/automatického ostření. Displej, od kterého již Nikon naštěstí u dalších objektivů ustoupil, nepočítám. Nikon asi i sám uznal, že je zbytečný. Nikon má větší odstup a mírnou změnu průměru mezi prstenci pro změnu ohniskové vzdálenosti a ostření, zatímco Tamron je má těsně u sebe téměř se stejným průměrem a tak se občas můžete přehmátnout. Tamron má pevnou sluneční clonu s konstrukcí vylučující použití šroubovacích filtrů na přední čočce. Nikon má sluneční clony dvě, z nichž jedna umožňuje použití předního filtru s průměrem 112 mm.

Následuje první snímek, který jsem s tímto objektivem Tamron pořídil - jen tak jsem na 12 mm a clonové číslo 2.8 zaostřil na kytičku na stole, umístil prudké slunce do záběru a po prohlédnutí fotografie ve fotoaparátu jsem si pomyslel ..... a do pr... Ostrý jako břitva, výborný přenos kontrastu, žádný závoj, žádný odlesk, barvy... A hned jsem věděl, že držím od Tamronu v ruce něco, čemu se říká "pan objektiv". Objektivy testuji přes 20 let a tak již většinou po pár snímcích poznám, s čím mám tu čest pracovat. Nezažívám tento pocit výjimečnosti moc často - namátkové si vzpomínám na Plenu, Nikon Z 400/4.5, Nikon F 200/2, 500/5.6 či Tamron F 35/1.4 (výčet jistě není úplný). A ačkoliv po celou dobu testů neznám cenu objektivu, pomyslel jsem si, kamaráde, ty nebudeš objektiv za dvacku. Ale nebudu předbíhat. Co kdyby po počátečním nadšení přišlo realizační vystřízlivění :)

100% výřez - kdyby měl snímač rozlišení 100 mil. bodů, tak bych si ten nápis na popelníku i přečetl:

Na úvod MTF křivky (více o MTF křivkách zde):

Tamron Z 12-20/2,8
Nikon Z 14-24/2,8 S

Těžko lze tyto grafy přímo srovnávat, protože se jedná o různé ohniskové vzdálenosti 12/14 a 20/24 mm. Praktické výsledky při srovnání obou objektivů řeknou více.

Nastavení fotoaparátu Nikon Z9 pro všechny zde publikované snímky, není-li uvedeno jinak:

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon NX-Studio.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control OFF, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG. Vypnutá stabilizace, stativ.

U obou objektivů bylo zapnuta při převodu do JPG automatická korekce zkreslení, protože u Z 14-30/4 S nejde v programu Nikon NX Studio vypnout (u  Tamronu 12-20/2.8 vypnout jde).

Pro další porovnání jsem si vybral Nikon Z.  Protože ti, co žádný nemají, se mohou rozmýšlet právě mezi těmito dvěma objektivy. Tak se nejdříve podíváme na ostrost - výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 120 x 180 cm!

12 mm
f	12-20/2.8 střed	14-24/2.8 S střed	12-20/2.8 roh	14-24/2.8 S roh
2.8		-----		-----
4		-----		-----
5.6		-----		-----
8		-----		-----
11		-----		-----
16		-----		-----
Ostrost objektivu je na ohniskové vzdálenosti 12 mm velmi dobrá, až výborná. Zvláště překvapující je ostrost v rohu na clonovém čísle 2.8. Na clonových číslech od 11 výše nastupuje difrakce, což je normální. Ostrost na této ohniskové vzdálenosti je velmi důležitá, protože těch 12 mm je mnohdy důvodem k nákupu tohoto objektivu. V rozích je silnější vinětace, ale s tím je třeba počítat.
14 mm
f	12-20/2.8 střed	14-24/2.8 S střed	12-20/2.8 roh	14-24/2.8 S roh
2.8
4
5.6
8
11
16
Na ohniskové vzdálenosti 14 mm již máme s čím srovnávat. Na clonovém čísle 2.8 se Tamron zdá ve středu mírně ostřejší, ale na okraji má zase mírný náskok Nikon, který mu vydrží až do clonového čísla 4.  Toto jsou vzácně vyrovnané výsledky. Nikon má trochu lepší přenos kontrastu na okrajích obrazového pole, což může být dáno i mírně vyšší vinětací v rozích.
16 mm
f	12-20/2.8 střed	14-24/2.8 S střed	12-20/2.8 roh	14-24/2.8 S roh
2.8
4
5.6
8
11
16
Na ohniskové vzdálenosti 16 mm je ostrost středů vzácně vyrovnaná, v rozích obrazu má Nikon až do clonového čísla 5.6 ostrost mírně vyšší.
20 mm
f	12-20/2.8 střed	14-24/2.8 S střed	12-20/2.8 roh	14-24/2.8 S roh
2.8
4
5.6
8
11
16
Na ohniskové vzdálenosti 20 mm je ostrost středů srovnatelná, v rozích snímků je mírně ostřejší Nikon až do clonového čísla 5.6.

Raději ještě jednou - výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 120 x 180 cm.

Plné rozlišení snímků ve formátu JPG ke stažení zde (cca 1.5 GB)

Závěr: Ostrost obou objektivů je ve středové části obrazu srovnatelná. Na dalších srovnávaných ohniskových vzdálenostech má Nikon mírně lepší ostrost na nejnižších clonových číslech v rozích snímku, což je asi nejvíce patrné na ohniskových vzdálenostech 16 a 20 mm. Tamron má překvapivě výbornou ostrost i v rozích snímků na ohniskové vzdálenosti 12 mm - a to je dobře, protože také kvůli této ohniskové vzdálenosti si jej budou fotografové kupovat. Testy ostrosti se vztahují na zde porovnávané dva konkrétní kusy objektivů. Klidně se může stát, že při srovnávání jiných dvou kusů mohou být výsledky mírně odlišné (a také se to stává, vždy existuje nějaká tolerance výroby).

Jeden netradiční pohled na 12 mm - zámek jistě poznáte :)

Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh většinou lepší. Další snímky najdete v galerii na konci testu. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

K docílení neostrého pozadí či popředí u takto krátkých ohniskových vzdáleností je třeba i na nejnižší clonové číslo ostřit na hodně blízkou vzdálenost. Navíc toto rozhodně není portrétní objektiv a ani bokeh není vlastnost, kterou by výrobce zmiňoval.

U všech snímků je vypnuto automatické odstraňování aberace.

Porovnání s Nikonem - když si snímky prohlédnete, nenajdete žádný podstatný rozdíl.
 

Tamron 14 mm	Nikon 14 mm	Tamron 20 mm	Nikon 20 mm

Hodnocení bokehu je vždy individuální záležitost typu líbí-nelíbí, ale zde je můj závěr.

Závěr: Asi na něm nic vysloveně neuráží, naopak, je velmi dobrý - žádné obtahování neostrých částí, žádné výrazné zdvojování - ale není a ani to nemá být objektiv optimalizovaný na bokeh. I podaní neostrých oblastí v minimální zaostřovací vzdálenosti je velmi příjemné - viz část Nejkratší zaostřitelná vzdálenost. Nikon má snahu u některých snímků mírně zdvojovat obrysy neostrých částí, ale to je celkem zanedbatelný detail.

Aberaci, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových (v pozadí) nebo zelených obrysů (v popředí) - nejvíce na okrajích - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině, jemné větvičky stromů nebo odlesky na chromovaných předmětech či dlažebních kostkách. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

Tohle byla vážně otravná práce, někde vůbec nějakou aberaci najít - všechny snímky v galerii na konci testu jsou s vypnutou korekcí aberace, zkuste nějakou najít sami. Nakonec jsem ji našel na vyšších clonových číslech v odlescích vody proti slunci.

BEZ KOREKCE aberace

Závěr:  Na clonovém čísle 2.8 si ji ani nevšimnete, začíná se objevovat někde kolem clonového čísla 5.6, ale naprosto v minimální míře. Vynikající výsledek!

Porovnání s Nikonem:

Oběma objektivy byly pořízeny snímky na společných ohniskových vzdálenostech 14 mm a 20 mm a to na clonových číslech 2.8, 5.6 a 14, automatické odstraňování aberace v editoru vypnuto.

14 mm
Tamron
Nikon
20 mm
Tamron
Nikon

Pro vlastní bádání máte pod každým obrázkem plné rozlišení. V tomto ohledu jsou si v této, jistě náročné, scéně oba objektivy rovny a výsledky obou jsou v tomto případě nadstandardní.

Minimální zaostřovací vzdálenost je 18 cm (na ohnisku 12 mm, 1:5.8) a 28 cm (na ohnisku 20 mm, 1:9.1). Vzdálenost je udávána od roviny snímače. Po připočtení délky objektivu je asi jasné, jak daleko bude objektiv od fotografovaného předmětu = 6 nebo 16 cm. Skutečně nevím, pro koho by tento parametr u tohoto objektivu mohl být rozhodujícím hlediskem pro jeho nákup :)

Závěr: To není dle mého názoru parametr k hodnocení tohoto objektivu. Nicméně si povšimněte velmi příjemného podání neostrého pozadí - v případě, že by se za kytičkami nacházely neostré odlesky na vodní hladině, mohli byste si všimnout v bokehu trochu cibulových kroužků.

Porovnání s Nikonem:
Nebudu provádět, kvůli tomu si tuto kategorii objektivů nekupujete.

Jak rychlost, tak i přesnost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice.

Rychlost: použitý VXD motor patří k tomu nejlepšímu, co má Tamron k dispozici. Když k tomu připočtete velmi krátkou ostřící dráhu, vyjde vám rychlost ostření jako "ihned".

Hlučnost: v tichu ostřící motor uslyšíte

Přesnost: není námitek - i kdyby zcela přesné nebylo (a ono je), tak by se hloubky ostrosti v rozsahu ohniskových vzdáleností tohoto objektivu schovalo ledascos i na clonovém čísle 2.8 - samozřejmě s výjimkou snímků kolem minimální zaostřitelné vzdálenosti, kde je hloubka ostrosti na clonovém čísle 2.8 minimální - ale i tam zaostří přesně.

Závěr: Ostřící dráha je u obou objektivů tak krátká, že by se snad rozdíly daly hledat při přeostření z minimální ostřící vzdálenost na nekonečno. Já tam žádný rozdíl nejsem schopen rozlišit.

Objektiv není vybaven vlastní stabilizací, spoléhá na stabilizaci snímače. Takže majitelé Nikonů s APS-C (DX) snímači stabilizaci mít nebudou - objektiv Nikon Z 14-24/2.8 S stabilizaci také nemá.

Závěr: Objektiv nemá vlastní stabilizaci, spoléhá na stabilizaci snímače.

Těžko lze porovnat na stejných snímcích odolnost na protisvětlo u dvou objektivů s odlišnou konstrukcí - tam, kde jeden odlesky má, je druhý nemá, protože je má jinde. Nikon Z 14-24/2.8 S je na tom s potlačením nežádoucích odlesků výborně a dle mého názoru si vede zde testovaný Tamron nejméně stejně dobře. Přesto se pokusím o maximálně "objektivní" srovnání.

Nachytat Tamron při nějaké "nepřístojnosti" je poměrně těžké. Existuje ale jedna situace, se kterou si neporadí prakticky žádný objektiv - částečné zakrytí slunce ostrou hranou:

12 mm, clonové číslo 2.8:

12 mm, clonové číslo 11:

20 mm, clonové číslo 2.8:

20 mm, clonové číslo 11:

Pokud se jedná o "běžné" fotografie se sluncem v záběru, potom ani na 12 mm a clonovém čísle 13 nenajdete chybu - to je vynikající výsledek:

Snímky v plném rozlišení najdete v galerii na konci testu.

Porovnání s Nikonem

Zde si vypůjčím srovnávací snímky ze sekce aberace, které jsou pořízeny na stejných ohniskových vzdálenostech na ohniskové vzdálenosti 14 mm a clonovém čísle 14 (vlevo Nikon, vpravo Tamron):

Tamron dělá sice daleko hezčí hvězdičky, ale se sluncem v záběru trochu více odlesků než Nikon.

Pokud by někdo nevěděl, proč objektiv s 9 lamelovou clonou dělá 18 cípé hvězdičky a objektiv s 12 lamelami pouze 12 cípé hvězdičky:

Počet cípů hvězdičky u světelných zdrojů v záběru závisí na tom, zda je počet lamel clony objektivu lichý, nebo sudý.

• Lichý počet lamel: Pokud má clona lichý počet lamel (např. 9), každá lamela vytvoří dva paprsky (jeden na každou stranu, které se „protnou“ středem, protože lamely nejsou přímo naproti sobě. Výsledkem je počet cípů rovný dvojnásobku počtu lamel (9 lamel = 18 cípů).
• Sudý počet lamel: Pokud má clona sudý počet lamel (např. 12), paprsky z protilehlých lamel se překrývají a splývají v jeden. Výsledkem je počet cípů rovný počtu lamel (12 lamel = 12 cípů).

Závěr: U "normálních" snímků pracuje objektiv v protisvětle excelentně - bez ztráty kontrastu, bez odlesků. Asi jeden z nejlepších výsledků, co jsem kdy viděl a to nejen u takto širokoúhlého objektivu. Excelentní! S přímým sluncem v záběru se odlesky objevit mohou. V každém případě je vidíte již v hledáčku a na rozdíl ode mne - já je vyhledávám - se budete snažit jim vyhnout.

	Automatická korekce NX Studio	Před korekcí
12 mm
20 mm

Je potěšující, že u tohoto objektivu lze automatickou korekci v editoru (u mne NX Studio) vypnout a udělat si případnou úpravu ručně, pokud je to žádoucí. U některých objektivů ji vypnout nelze. Zkreslení před korekcí je díky rozdílu mezi 12 a 14 mm na ohniskové vzdálenosti 12 mm mírně vyšší než u objektivu Nikon Z 14-24/2,8, ale to je pochopitelné. Ovšem jak uvidíte dále, zkreslení na vzdálenosti jeden metr od objektu se jeví daleko větší než při fotografování na větší vzdálenosti. S korekcí je třeba pracovat v některých případech opatrně - třeba u hvězdné oblohy by mohlo dojít k nepříjemnému protažení světelných bodů na okraji a kulové objekty na okrajích snímků se mohou nepříjemně deformovat.

Bez korekce:

Po automatické korekci v programu NX Studio:

Korekce samozřejmě nesrovnává vertikální náklon fotoaparátu (sbíhavost, rozbíhavost) - srovnává pouze poduškovité nebo soudkovité zkreslení. Jak vidíte, zkreslení není ani na 12 mm ohniskové vzdálenosti bez korekcí není tak výrazné, jak se jevilo na cihlové zdi, což může a patrně i souvisí se zaostřenou vzdáleností.

Samozřejmě automatické korekce ve všech případech (v programu NX-Studio) mají své omezené možnosti a najdou se snímky, u kterých automatická korekce ideální výsledek nepodá - kamenný břeh řeky (19mm) je ve skutečnosti rovný - v těchto případech musí nastoupit korekce ruční. Ano, existují rektilineární objektivy (bez poduškovitého či soudkovitého zkreslení), ale to jsou vždy objektivy s pevným ohniskem. Rektilineární zoom objektiv jsem ještě neviděl.

Porovnání s Nikonem

U následujících snímků byla vypnuta automatická korekce zkreslení v editoru. Rozdíly jsou neznatelné. Nevím, proč se mi snímky pořízené Tamronem za naprosto identických podmínek a stejné expozice zdají takové "šťavnatější"

Tamron 14 mm	Nikon 14 mm

Fotografii hvězdné oblohy se mi v místních podmínkách kvůli počasí nepovedlo pořídit, tak alespoň výřez z levého horního rohu z firemního snímku Tamronu - to je velmi dobrý výsledek:

Závěr: Každá korekce vede samozřejmě k přepočítání obrazu a jeho mírnému ořezu - a také k většímu "protažení" objektů na okrajích snímku. Ale s tím je třeba počítat zvláště u kulatých objektů nebo lidí na okrajích záběru - ze štíhlé dívenky dokáže udělat hodně plnoštíhlou dámu :) Nicméně zkreslení i na 12 mm lze označit u záběrů, pro které je objektiv určen, za velmi malé!

Vše na clonové číslo 2.8
Pozn.: Pokud se skutečně chcete zbavit vinětace téměř dokonale, tak pořiďte snímek stejnoměrně osvětlené plochy, převeďte jej do černobílé podoby (pokud nemáte dokonale vyváženou bílou) a následně v editoru posouvejte korekcí vinětace do doby, kdy bude histogram co "nejštíhlejší". Následující "ostré"  snímky musíte ovšem pořizovat na stejnou vzdálenost, stejné clonové číslo, stejnou ohniskovou vzdálenost a stejné nastavení fotoaparátu (pozor na D-Lighting).

	Bez korekce	S ruční korekcí Studio NX
12 mm
20 mm
	12 mm	20 mm

Při obarvení jasových pásem s přibližně stejným jasem získáme informaci o vycentrování objektivu - z tohoto hlediska je na tom Tamron rozhodně lépe než testovaný Nikon Z 14-24/2.8 S. Ale nelze z toho dělat obecný závěr - zrovna toto je parametr, který se může kus od kusu dost lišit!

Závěr: Vinětace není většinou ten nejzásadnější parametr objektivu, protože jde velmi dobře odstranit v editoru. Mohla by vadit pouze v případech, kdy by mohlo u vysokých hodnot ISO docházet ke zvýraznění šumu v zesvětlovaných částech snímku - což je např. astrofotografie. Jak se dalo čekat, vinětace je nejvyšší na nejkratší ohniskové vzdálenosti, ale obecně to až na úplné rohy není nic brutálního.

Nelze použít, také to nemá smysl.

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon Studio NX.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0. U některých snímků provedeno srovnání horizontu nebo projasnění stínů.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - ON, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG, následné uložení do JPG 95% kvality kvůli úspoře místa na serveru. Zapnutá stabilizace, vše z ruky.

Galerii snímků s tímto objektivem se můžete pohodlně prohlédnout na zonerama zde.

Tamron Z 12-20/2.8
Firemní snímky Tamron (Daisuke Fujimura, Nikon Z8)

Hodnocení je vždy poplatné cenové kategorii objektivu.

+ výborná ostrost

+ velmi odolnost v protisvětle a přenos kontrastu

+ množství různých přepínačů na objektivu

+ minimální aberace

+ velmi dobré podání neostrých oblastí (bokeh)

+ cena odpovídá kvalitě

+ velmi svižné ostření
+ přijatelná hmotnost

+ velmi dobrá ostrost na ohniskové vzdálenosti 12 mm až do krajů snímku

+- není možné použít přední šroubovací filtr (pouze zadní v bajonetu)

+- prstenec pro změnu ohniskové vzdálenosti má stejnou šířku i průměr jako prstenec ostření v jeho těsné blízkosti a občas pohnete nesprávným
+- prstenec ručního ostření by mohl klást větší odpor

- jako obal pouze kus hadru, alespoň pytlík se zdrhovadlem by si objektiv zasloužil
- nelze použít šroubovací přední filtry, pouze filtry u bajonetu

Objektiv tohoto rozsahu si skutečně pořídí jen ten, kdo jej potřebuje a využije. Typicky se jedná o fotografování krajiny (hornaté), fotografie architektury nebo interiérů . A stranou jistě nezůstane ani při fotografování hvězd či polární záře. Můžete jím klidně i ozvláštnit nějakou reportáž nebo ohniskem 20 mm nafotit reportáž celou, pokud svůj způsob fotografování a kompozici této ohniskové vzdálenosti přizpůsobíte. Pokud máte fotoaparát s APS-C snímačem (DX), tak přepočtený úhel záběru bude odpovídat rozsahu ohniskových vzdáleností 18 - 30 mm a to také není k zahození - nejen ohniskovou vzdáleností. S APS-C snímačem se zbavíte prakticky úplně vinětace nebo případné snížené ostrosti na okrajích snímku.

Ačkoliv je dle výrobce objektiv optimalizován svou ostrostí na vzdálenější objekty, podle mých zkušeností zvládne i běžnou reportáž úplně s přehledem. Ano, může se vám zdát cena vysoká a ona zrovna nízká není, také je to v roce 2026 nejdražší Tamron objektiv - ale v tomto případě to má své opodstatnění - tento objektiv je prostě špička ve své třídě.

Bez svolení Nikonu by se tento objektiv na trh nedostal. Je proto na místě otázka, proč si tuto štiku do rybníku pustil. Možná vyslyšel nářky fotografů, že je poslední, kdo nemá na "Z" objektiv pod 14 mm ohnisko. Ale možná chystá již něco sám - jeho 14-24/2.8 je poslední ze "svaté trojice", který nemá svého nástupce SII. Nebo že by sám připravoval nějaké sklo pod 14 mm? Od doby, kdy Nikon přestal uveřejňovat své záměry, je možné skoro všechno.

Možná si někdo položí otázku, zda je lepší mít rozsah ohnisek 12-20 nebo 14-24. Odpověď na tuto otázku je celkem jednoduchá - ze 14 mm nikdy neuděláte 12 mm, ale 24 mm ze 20 mm uděláte malým výřezem. Tamron svými plnoformátovými objektivy s bajonetem Nikon Z pokrývá v současné době rozsah ohniskových vzdáleností od 12 až po 500 mm celkem 8 zoomy a jedním pevným ohniskem (na makro).

Pokud byste chtěli shrnutí v porovnání s Nikonem na srovnatelných ohniskových vzdálenostech:

Tamron je na nejnižších clonových číslech trochu méně ostrý v rozích obrazu, má u snímků se sluncem v záběru nějaký ten odlesk navíc, ostří stejně rychle jako Nikon, má stejnou (velmi mizivou) aberaci, stejné zkreslení a nejde na něj našroubovat přední kruhový filtr.
 

Co Tamron má a Nikon nemá: více ovládacích prvků na objektivu, možnost aktualizovat firmware přes USB-C port a nastavovat parametry a ovládací prvky objektivu přes mobilní telefon, nižší hmotnost - ale hlavně - má ohniskovou vzdálenost 12 mm - a věřte nebo ne, mezi 12 a 14 mm je nejen v interiéru znatelný rozdíl a Tamron je zrovna na 12 mm velmi ostrý i rozích snímku! A nakonec pro někoho docela podstatný detail - nižší cena.

Měl jsem možnost fotografovat s tímto objektivem v různém prostředí po dobu 14 dnů a fotoaparátu Nikon Z9 byl důstojným partnerem. Zkrátka focení s ním byla radost od prvního snímku. Za celou dobu jsem nebyl schopen na objektivu najít žádnou vadu, co by stála za řeč a podrobil jsem jej skutečně důkladnému zkoumání za všech možných situací. Časová náročnost tohoto testu byla skutečně mimořádná, aby test byl maximálně objektivní. Má peněženka s kreditní kartou zalezly pod postel a nevylezly dokud jsem neslíbil, že vypůjčený objektiv vrátím. Manželka, sledující mé nadšení z fotografií, povážlivě zmlkla a vrhla letmý pohled na armádu černých válečků ve skříni. Ano, chápu. 

Kam dál? Třeba nějaké video?
petapixel

Fernando Martinez

TheCameraStoreTV

Za zapůjčení objektivu Tamron děkuji dovozci a firmě FOTORI za zapůjčení objektivu Nikon Z 14-24/2.8 S.
Myslím, že Viktor bude mít objektiv v půjčovně - a za půjčení rozhodně stojí!

Testy probíhají na náhodně vybraných objektivech z běžné maloobchodní sítě - protekce je vyloučena.
Objektiv splňuje kritérium udržitelnosti (lze s ním fotografovat z ruky). Byl testován i na zvířatech, ovšem bezkontaktně.
Je vyroben v cizině, v ČR tedy nezanechal žádnou uhlíkovou stopu. Skladujte mimo dosah dětí!
Dbejte na správnou ekologickou likvidaci objektivů - objektiv nepatří do komunálního odpadu.
Při pohledu do hledáčku nemusíte vnímat své okolí - nechte své okolí sledovat poučenou osobou, dbejte na své bezpečí!
Nevhazujte do ohně a vody - tyto případy nejsou kryty zárukou.
Před použitím objektiv vybalte z krabice!
Pokud objektiv nejde nasadit na fotoaparát, sejměte krytku bajonetu.
Pokud vidíte po nasazení objektivu na fotoaparát pouze tmu, zapněte fotoaparát a sundejte přední krytku objektivu.
Výrobek není samostatně funkční, vyžaduje ke správné funkci fotoaparát.