Tamron 90 F/2.8 Di III MACRO VXD

pro Nikon Z (F072)

Všechny dosavadní testy objektivů zde
Galerie snímků objektivů s bajonetem Z zde

Technické parametry  Mechanické provedení  Ostrost  Bokeh   Aberace Nejkratší zaostření  Přesnost ostření
Stabilizace  Protisvětlo  Zkreslení  Vinětace Konvertor Galerie  Závěr

XX.10.2024 objektiv oznámen 26.9.2024 - ceny uvedené v testu se mohou časem i výrazně lišit.

Přehled objektivů Nikon a Tamron s bajonetem Z do 100.000,- Kč
Přehled objektivů všech výrobců s bajonetem "Z"

Tak nám ve velmi krátké době Tamron naservíroval další objektiv na Nikon Z bajonet - pevnou makro devadesátku, která se přidá k následující skupině objektivů, které jsem již měl možnost otestovat:

Model A063 28-75mm F/2.8 Di III VXD G2	Model A058 35-150mm F/2-2.8 Di III VXD	Model A047 70-300mm F/4.5-6.3 Di III RXD	Model A057 150-500mm F/5-6.7 Di III VC VXD	Model A067 50-400mm F/4.5-6.3 Di III VC VXD

Nakreslen v Japonsku, vyroben v Číně. Jedná se o první objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností na Nikon Z bajonet. Když jsem si v jednom testu posteskl, že by se docela hodila obdoba Tamronu 100-400, tak se nedávno objevil objektiv Tamron Z 50-400 - bohužel je to již větší cvalík, než byl jeho předchůdce na F bajonetu a už to není objektiv, který strčíte do kapsy jako Tamron F 100-400. Ale rozsah 100-400 na bajonetu Z již má Nikon v objektivu Nikon Z 100-400/4.5-5.6 a tak bylo vyloučené, aby stejný rozsah udělal Tamron. Navíc jsem zvědav, jestli někdy dovolí Nikon Tamronu udělat objektiv, na který by šel nasadit konvertor :)

Když jsem testoval Nikon Z MC 105/2.8 S VR v roce 2021, tak už tenkráte jsem si říkal, že by měl Tamron udělat na "zetko" svou legendární devadesátku. Legendární proto, že od doby digitálních zrcadlovek existují již 3 verze (první, druhá, třetí - první funguje celkem dobře i na Z, druhá dobře a třetí zatím ne). V každém případě byly všechny verze v režimu makro lepší než Nikkor 105mm f/2.8G VR IF-E. Tak doufejme, že se situace nebude/bude opakovat? Mimochodem je to poprvé v novodobé historii, kdy Tamron uvádí na trh objektiv pro Z bajonet zároveň s bajonetem pro Sony - doposud byl tento odstup i několik let. A tak doufejme, že mu to vydrží.

* Ve výčtu chybí ještě model F017 z roku 2016

Tamron uvádí na trh tento objektiv jako oslavu jeho 45 leté historie. Když si k podobnému výročí nadělil Tamron 35/1.4, tak to opravdu stálo za to. Doufejme, že u tohoto objektivu tomu nebude jinak a že se snad časem dočkáme i té třicetpětky s bajonetem "Z" (ona přes FTZ adaptér samozřejmě funguje výborně i ta "efková").

V tomto testu se zaměřím, jak jinak, na porovnání s objektivem Nikon Z MC 105/2.8 S VR - sice má trochu jinou ohniskovou vzdálenost, ale co naděláme - porovnávat jej s jiným objektivem nedává moc smysl - mimo objektivů Laowa s ručním ostřením a větším měřítkem zvětšení se na tuzemském trhu nic jiného nevyskytuje.

Objektiv má 15 prvků ve 12 skupinách. Obsahuje 4 LD prvky (Low Dispersion), které slouží k potlačení sférické i chromatické aberace (tj. těch nepěkných zelených a fialových obrysů na kontrastních hranách). Objektiv je také vybaven vrstvami BBAR-G2 (Broad-Band Anti-Reflection Generation 2), které potlačují závoj v protisvětle i odlesky a mají tak přispívat k větší brilanci snímků a přední čočka je opatřena fluorovou vstrvou, která odpuzuje nečistoty i vodu a zabraňuje jejich ulpívání na objektivu.

Objektiv je utěsněn proti povětrnostním vlivům, otázkou je do jaké míry - ale to netušíme ani u Nikonu a sprchovat objektiv se mi kvůli tomu nechce :) Tubus objektivu je plastový (polykarbonát), ale toho není třeba se bát a bajonet je samozřejmě kovový.

Objektiv má 12 zakulacených lamel clony, které by se měly postarat o kruhové a měkké zobrazení neostrých částí obrazu (zvláště světelných zdrojů).

Zajímavostí je sluneční clona, která obsahuje šoupátko - po jeho posunu můžete třeba pohodlně točit polarizačním filtrem na objektivu - šikovná věc, takto upravená sluneční clona by se hodila na většině objektivů.

Na objektivu najdete pouze jeden prstenec pro ruční ostření volitelným nastavením - lze jej ovládat velmi precizně i jedním prstem a jeho chování lze nastavit programem Tamron Lens Utility. Příkazový kroužek (na který jdou u Nikonu nastavit některé funkce), zde není. Na objektivu je přepínač rozsahu ostření (plný rozsah, od 0.7 m a od minimální zaostřitelné vzdálenosti do 0.7 m). Dále je na objektivu jedno tlačítko pro nastavení ostření (jeho funkci lze měnit programem Tamron Lens Utility) a tomuto tlačítku můžete přiřadit následující funkce:

• ovládání strmosti (jemnosti) ručního ostření mezi krajními polohami - dostupná nastavení jsou 450° / 540° / 630° / 720°

• přepínání mezi automatickým a ručním ostřením

• způsob chování ostřícího prstence - lineární/nelineární

• A-B zaostření - přesun ostření mezi dvěma předem nastaveným pozicemi

• přednastavení zaostřené vzdálenosti

Samozřejmě si můžete v daný okamžik zvolit vždy pouze jednu z těchto funkcí. Některé další funkce (např. automatické přeostření z bodu A do bodu B apod.) jsou dále dostupné jen přes aplikaci v mobilním telefonu - mohou se hodit zvláště při natáčení videa!

Z fotoaparátu můžete tomuto tlačítku (ve výchozím nastavení označeno jako L-fn) přiřadit 42 funkcí - na Nikonu Z9 (část g - Uživ.přiřazení ovládacích prvků). Ve fotoaparátu nemůžete nastavit právě ty funkce, které lze nastavit přes Tamron Lens Utility - např. funkce Rozsah otáčení zaostřovacího kroužku - je fotoaparátu nedostupná a způsob chování ostřícího prstence je ve výchozím nastavení nelineární.

Pro komunikaci s počítačem je zde USB-C port (utěsněný) pro nastavování funkcí objektivu a aktualizaci firmware přes program Tamron Lens Utility. Ruční ostření je krokovým motorkem a "elektronické", jako ostatně u všech Z objektivů.

V materiálech firmy Tamron je přímo zmíněno, že objektiv je vyvíjen, vyráběn a prodáván v souladu s licenčními ujednáními s firmou Nikon, takže objektiv s tělem fotoaparátu Nikon bude pracovat na nejvyšší úrovni včetně předávání informací o vinětaci, aberaci a zkreslení obrazu.

Při koupi dostanete sluneční clonu, přední a zadní krytku. Je sympatické, že Tamron se u většiny svých objektivů pro bezzrcadla drží stále stejného průměru filtru, takže je možné filtr použít na většinu objektivů.

Na úvod MTF křivky (více o MTF křivkách zde):

Tamron Z 90/2.8 Di III Macro VXD	Nikon Z MC 105/2.8 S VR

Samozřejmě se díváme na vypočítané hodnoty pro clonové číslo 2.8 a "nekonečno". Při zaostření na bližší vzdálenost může ostrost vypadat jinak a rozhodně vypadá jinak světelnost:

Průběh světelnosti v závislosti na zaostřené vzdálenosti není tak příznivý, jako u Nikonu. Pokud byste s objektivem chtěli fotit portréty, tak clonové číslo 2.8 bude u Tamronu dostupné od 2.5 m a u Nikonu od 1.4 m. Což zase tak nevadí, protože portréty budete ve většině případů s ohniskovou vzdáleností 90 mm fotografovat asi z větší dálky než je 2.5 metru. V režimu makro se zase fotografuje na vyšší clonová čísla, takže jestli má objektiv na 30 cm světelnost 5.6 nebo 4.5 je téměř jedno.

Pozn.: U verze objektivu pro bajonet Sony ukazuje fotoaparát Sony při nastavení clonového čísla 2.8 stejné clonové číslo i při zaostření na 23 cm, zatímco fotoaparáty Nikon zobrazují při zaostření na bližší vzdálenost výše uvedená reálná clonová čísla.

Nastavení fotoaparátu Nikon Z9 pro všechny zde publikované snímky, není-li uvedeno jinak:

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon NX-Studio.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG. Vypnutá stabilizace, stativ. Výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 120 x 180 cm.

Při porovnávání výřezů je nutné brát v úvahu, že objektivy nemají stejnou ohniskovou vzdálenost. Z tohoto důvodu jsou také výřezy z Tamronu dále od okraje než u Nikonu.

90/105 mm
f	Tamron střed	Nikon střed	Tamron roh	Nikon roh
2.8
3.2
4
5.6
8
11
16
22
32
Z praktického hlediska je ostrost obou objektivů stejná, byť se nemohu ubránit dojmu, že ostrost Nikonu je téměř neznatelně vyšší. Trochu překvapením je snížená ostrost Tamronu na clonových číslech 4 a 5.6 v okrajových částech obrazu, kde je ostrost nižší než na clonovém čísle 2.8. Na obou objektivech se již nad clonové číslo 11 začíná projevovat neostrost obrazu vlivem difrakce. A ačkoliv Nikon umožňuje nastavit až clonové číslo 32, tak ostrost nad clonové číslo 16 je již nedostatečná. Tamron má také velmi mírně horší přenos kontrastu - na následujícím snímku (po kliknutí plná velikost) je to vidět na anténě. Lepší přenos kontrastu má vliv i na dojem ostrosti objektivu. Ale to už je hnípání v maličkostech. Zkrátka s Nikonem drží a srovnává Tamron krok velice statečně.

Závěr: Co víc si přát.

Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh většinou lepší. Další snímky najdete v galerii na konci testu. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

Bokeh je vždy otázkou typu neostré oblasti - tj. zda obsahuje odlesky či nikoliv, zaostřené vzdálenosti, vzdálenosti neostrého pozadí a clonového čísla. U všech snímků je vypnuto automatické odstraňování aberace.

Tvar a struktura neostrých částí obrazu se nejlépe otestuje v protisvětle na odlescích. Po kliknutí na výřez se zobrazí celý snímek. Všechny výřezy jsou 1:1, odpovídající tiskové velikosti obrazu 120x180 cm.

Následující výřez je z neostré oblasti pozadí: clonové číslo 2.8:

Stejná zaostřená vzdálenost, clonové číslo 8:

Co můžeme z výše uvedených výřezů dovodit: na nejnižších clonových číslech dochází ke zploštování kulových ploch (kočičí oči) s poměrně výrazným "vzorkem". Po zaclonění již nedochází ke "kočičím očím", ale zato naroste cibulovitá struktura neostrých částí.

Při menší míře rozostření může být struktura ještě výraznější: clonové číslo 2:8

a při zaostření pod 3 metry a velké vzdálenosti pozadí začíná struktura mizet, ale je stále zřetelná: clonové číslo 3.0

V této části si Nikon vede lépe - nemá tak výraznou strukturu neostrého pozadí - viz test

Pokud se ovšem v pozadí nenachází lesklé odrazy, situace se změní a podání neostrého pozadí je velmi příjemné.

Makro rozsah

	Tamron	Nikon
5.6
11

Hodnocení bokehu je vždy individuální záležitost typu líbí-nelíbí, ale zde je můj závěr.

Závěr: Struktura neostrých částí obrazu v protisvětle - odlesky - je u Tamronu výraznější než u Nikonu. Ale v ostatních případech má méně výraznou tendenci obtahovat neostré části obrazu ostrými obrysy, jak to dělá v některých případech Nikon. Ačkoliv má Nikon 9 lamel clony a Tamron 12, na výsledku se to zase až tak výrazně u většiny snímků neprojeví. Na pořizování portrétů v normálním prostředí bych si asi raději vybral Tamron, ale rozdíly mezi oběma objektivy nejsou v naprosté většině případů nějak zásadní - a to je vlastně pro Tamron, který je o 10.000,- Kč levnější, v tomto případě dobrá zpráva.

Aberaci, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových (v pozadí) nebo zelených obrysů (v popředí) - nejvíce na okrajích - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině, jemné větvičky stromů nebo odlesky na chromovaných předmětech či dlažebních kostkách. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

BEZ KOREKCE aberace - v programu Studio NX vypnuté všechny korekce objektivu

Makro rozsah - Nikon má v makro rozsahu výraznější aberaci.

F	Tamron	Nikon
11

Závěr: Zkoušel jsem všechny osvědčené metody - odlesky na vodě, na lesklých plochách, jemnou síťku, tenké větvičky v protisvětle, chromové lišty, přímo proti slunci. Toto je úžasný výsledek! Dokonce si troufnu tvrdit, že se chová ještě o malinko lépe než Nikon 105. Něco, co by stálo za řeč, jsem objevil pouze v odlescích na vodní hladině přímo proti slunci - a tam ji lze na jedno kliknutí lehce odstranit v editoru.

Focus breathing = "dýchání ostření"
U některých objektivů se při změně zaostřené vzdálenosti mění i ohnisková vzdálenost objektivu (úhel záběru). Tento jev je velmi nepříjemný zvláště u makroobjektivů, pokud je třeba docílit větší hloubky ostrosti skládáním snímků s různou rovinou zaostření (focus stacking).

Minimální zaostřovací vzdálenost je 230 mm. Sečná vzdálenost (= od příruby bajonetu ke snímači) je 16 mm + 128.5 mm (délka objektivu) =  mm. Takže 230 mm mínus 16 mm mínus 128,5 = 85,5 mm = cca 8.5 cm. Při nejbližší zaostřitelné vzdálenosti bude objekt tedy od obruby objektivu vzdálen 8.5 cm. U Nikonu 105 to bude o 13.4 cm. Jako vždy si v menu fotoaparátu můžete zvolit rozsah (jemnost) otáčení zaostřovacího prstence v ručním ostření od 90 stupňů do "maximum", což je více než 720 stupňů nebo zda ostření bude "Nelineární", tj. čím prudčeji pohnete zaostřovacím prstencem, tím více se změní zaostřená vzdálenost. U makra je většinou výhodnější při ručním ostření mít ostření na lineární a co nejjemnější.

Z hlediska minimální zaostřené vzdálenost je na tom lépe Nikon - větší odstup při stejném měřítku zobrazení umožňuje objekt v režimu makro lépe nasvítit a také jej, v případě fotografování živých objektů, nevyplašit. Obecně pro focení hmyzáků jsou nejpraktičtější objektivy s ohniskovými vzdálenostmi 150-180 mm, ale těch je na trhu jak šafránu a jedná se o starší modely (což nemusí být v tomto případě na škodu).

Závěr: Z hlediska praktického je větší odstup od objektu při stejném zvětšení lepší - v tomto ohledu se bude lépe pracovat s Nikonem, těch 5 cm rozdílu je docela znát. Focus breathing - vyskytuje se jak u Nikonu (takže není pravdou, že "S" objektivy žádný nemají), tak u Tamronu a pokud budete skládat kvůli hloubce ostrosti více záběrů s větším posunem, mohl by se vyskytnout při zpracování těchto snímků v některých programech problém - ale nezkoušel jsem to. Pokud někdo vyzkouší, rád se o tuto zkušenost zde podělím.

Jak rychlost, tak i přesnost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice.

Fotoaparát Nikon Z9.

Rychlost: Skoro bych řekl, že Tamron ostří rychleji než Nikon.

Hlučnost: Zde je to naprosto jasné - Tamron není slyšet, pokud nedáte ucho na objektiv, Nikon je podstatně hlučnější.

Přesnost: Není rozdíl.

Závěr: Tamron ostří až neskutečně rychle, má podstatně menší hlučnost. Ovládací prvky - část "f" - u Nikonu si zde můžete nastavit jemnost ručního ostření. U Tamron je tato volba ve fotoaparátu nedostupná. Jemnost otáčení při ručním ostření můžete nastavit také, ale musíte použít Tamron Lens Utility, což není nejšikovnější, ale zase to tak často asi měnit nebudete. U Nikon je na objektivu mechanický přepínač pro ruční/automatické ostření, u Tamronu můžete přepnutí provést buď ve fotoaparátu, nebo si na tuto funkci přes program Tamron Lens Utility nastavíte tlačítko ostření na objektivu, čímž bude přepnutí také velmi rychlé.

Objektiv není vybaven stabilizací a tím se zásadně konstrukčně liší od 105 Nikonu, který stabilizaci má. Tak na větší vzdálenost je stabilizace asi dobrá (třeba na portréty), ale její účinnost v režimu "makro" je minimální. Takže majitelé fotoaparátu Z30, Z50, Z50II a Zfc mají smůlu, protože na úhlu záběru odpovídajícím 140 mm by se již někdy hodila. Majitelé plnoformátových přístrojů vybavených stabilizací snímače zase tak velkou újmu neutrpí.

Sám Tamron ve svých materiálech odůvodňuje absenci stabilizace tím, že při krátkých zaostřených vzdálenostech je účinek stabilizace velmi malý (což je pravda) a bez stabilizace může být objektiv menší a většina fotografů používá stabilizaci snímače nebo fotí blízké předměty ze stativu. Ano, ale pořád jsou zde majitelé DX snímačů, kteří by chtěli fotit na delší vzdálenost (třeba portréty) a těm by se stabilizace hodila :)

Závěr: Není tam, něčím se od Nikonu lišit musí :) Pokud je to třeba, spoléhá na stabilizaci snímače. Ale abych pravdu řekl, velký rozdíl mezi Nikon a Tamronem jsem na Z9 při zapnuté stabilizaci snímače nezaznamenal. A v režimu makro je její účinek minimální u každého objektivu.

Následující snímky jsou výběr toho nejhoršího, co jsem na objektivu objevil - takové snímky pořizuji záměrně tak, abych odlesky již viděl v hledáčku.

Závěr: Odolnost na protisvětlo, ačkoliv se to z výše uvedených snímků tak nemusí jevit, je velmi dobrá a s objektivem Nikon srovnatelná. Tamron sice má v protisvětle trochu horší přenos kontrastu, ale skutečně jen nepatrně.

	Po korekci	Před korekcí
Tamron
Nikon

Vypnuta automatické korekce vinětace.

Závěr: Žádné podstatné rozdíly.

Nekonečno: clonové číslo 2.8 u obou, minimální zastřovací vzdálenost: Nikon 4.5, Tamron 5.6
Vypnutá automatická korekce vinětace.

	Bez korekce - nekonečno	Bez korekce - min zaostřovací vzdálenost
Tamron
Nikon

Závěr: Zde si Tamron vede velmi dobře - vinětace Nikonu je na "nekonečno" i minimální zaostřovací vzdálenost výraznější. Ale nepokládám to za moc významné, v editoru to lze poměrně jednoduše zmírnit, pokud je nežádoucí.

Nelze použít - ani u Nikonu.

V současné době lze použít Z konvertory k následujícím objektivům.

• NIKKOR Z 70-180 f/2.8 
• NIKKOR Z 70-200mm f/2.8 VR S (je nutné aktualizovat firmware fotoaparátu i objektivu na poslední verzi)
• NIKKOR Z 100–400mm f/4.5–5.6 VR S
• NIKKOR Z 180-600mm f/5.6-6.3
• NIKKOR Z 400mm f/2.8 TC VR S (je možné jej používat současně s vestavěným telekonvertorem)
• NIKKOR Z 400mm f/4.5 VR S
• NIKKOR Z 600mm f/4 TC VR S
• NIKKOR Z 600mm f/6.3 VR S
• NIKKOR Z 800mm f/6.3 VR S

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon Studio NX.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG, následné uložení do JPG 95% kvality kvůli úspoře místa na serveru. Zapnutá stabilizace, vše z ruky.

Tamron Z 90/2.8 Di III MACRO VXD
Následující snímky pochází z firemních propagačních materiálů firmy Tamron Jsou sice jistě upravené, ale Tamronem vytvořené :)

Hodnocení je vždy poplatné cenové kategorii objektivu

+ cena - cca o 10.000,- Kč levnější než Nikon Z 105/2.8 MC VR

+ utěsnění proti vlhkosti

+ velmi rychlé a naprosto tiché automatické ostření

+ výborná ostrost již od nejnižšího clonového čísla
+ výborná odolnost vůči aberaci

+ chytrá konstrukce sluneční clony
+ bokeh neostrých částí obrazu (s výjimkou struktury odlesků)
+ široká možnost přizpůsobení chování objektivu přes Tamron Lens Utility

+- zrnitá nebo cibulovitá struktura neostrých odlesků

- nemá vlastní stabilizaci
 

Jistě jste si již svůj závěr udělali sami, stačí si projít jednotlivé kapitoly testu. Zde testovaný Tamron je výborný a ostrý objektiv jak na portréty, tak na makro, za přijatelnou cenu.

Chcete si na svůj Nikon koupit makroobjektiv a ušetřit 10 tisíc? Kupte si Tamron.

Již máte Nikon 105 - nechte si jej. Pokud nenatáčíte video, v ničem si výrazně nepolepšíte.

Máte fotoaparát bez stabilizace snímače a stabilizaci potřebujete? Kupte si Nikon, ten má vlastní.
Natáčíte video a naučíte se využívat program Tamron Lens Utility? Kupte si Tamron.

Zkrátka Tamron opět tímto objektivem ukázal, že bude ctít tradici kvalitních devadesátek. A protože se vyrábí i s bajonetem pro Sony, najde si spoustu uživatelů i tam. Snad jen ta chybějící stabilizace majitele DX snímačů zamrzí, Nikon Z50 II nevyjímaje (a v tomto modelu jsem stabilizovaný snímač čekal - marně).

A také zamrzí, že tyto testy čtou před nákupem stovky fotografů a ani jeden ze sta na tvorbu těchto testů nepřispěje. A tak to zase na dlouhou dobu je test poslední a udělal jsem jej jen z toho důvodu, že bude na dlouhou dobu asi poslední.

Nabídka: Zde testovaný objektiv k prodeji za 14.800,- Kč vč. DPH (více info 602 379 525).

Testy probíhají na náhodně vybraných objektivech z běžné maloobchodní sítě - protekce je vyloučena.
Objektiv splňuje kritérium udržitelnosti (lze s ním fotografovat z ruky). Byl testován i na zvířatech, ovšem bezkontaktně.
Je vyroben v cizině, v ČR tedy nezanechal žádnou uhlíkovou stopu. Skladujte mimo dosah dětí!
Dbejte na správnou ekologickou likvidaci objektivů - objektiv nepatří do komunálního odpadu.
Při pohledu do hledáčku nemusíte vnímat své okolí - nechte své okolí sledovat poučenou osobou, dbejte na své bezpečí!
Nevhazujte do ohně a vody - tyto případy nejsou kryty zárukou.
Před použitím objektiv vybalte z krabice!
Pokud objektiv nejde nasadit na fotoaparát, sejměte krytku bajonetu.
Pokud vidíte po nasazení objektivu na fotoaparát pouze tmu, zapněte fotoaparát a sundejte přední krytku objektivu.
Výrobek není samostatně funkční, vyžaduje ke správné funkci fotoaparát.