Tamron 50-400mm F/4.5-6.3 Di III VC VXD pro Nikon Z (model A067)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Všechny dosavadní testy objektivů zde. Galerie snímků objektivů s bajonetem Z zde
Technické parametry
Mechanické provedení Ostrost
Bokeh Aberace
Nejkratší zaostření Přesnost
ostření 24.9.2024 objektiv oznámen 29.8.2024 - ceny uvedené v testu se mohou časem i výrazně lišit.
Přehled objektivů
Nikon a Tamron s bajonetem Z do 100.000,- Kč V posledních srpnových dnech oznamuje Tamron vydání již v pořadí pátého objektivu s bajonetem pro Nikon Z:
Většina z výše uvedených objektivů je již k dispozici delší dobu s bajonetem pro Sony FE a tak je v současné době pouze otázkou času, kdy se objeví i s bajonetem na Nikon Z. A tak je tomu i v tomto případě - zde testovaný objektiv byl uveden na trh s bajonetem Sony FE již na podzim roku 2022. Vypadá to, že Nikon povolí Tamronu (se kterým má již desetiletí dlouhou spolupráci) uvedení nového objektivu až poté, co je k dispozici jeho ekvivalent v řadě Nikon Z objektivů - v tomto případě až po uvedení objektivu Nikon Z 28-400/4-8. A také, s jedinou výjimkou u objektivu 28-75/2.8, který existuje pod značkou Nikon a jeho vylepšená verze G2 je již Tamron, dbá na to, aby rozsah ohniskových vzdáleností nebyl shodný s objektivem pod značkou Nikon. Takovou "bílou vránou" je zde objektiv Tamron 35-150/2-2.8, který svého předchůdce ani blízkého příbuzného s obdobným rozsahem a světelností v řadě Nikon objektivů nemá. Tamron má s podobným rozsahem ohniskových vzdáleností již zkušenost na F bajonetu s objektivem Tamron 100-400mm F4.5-6.3 Di VC USD (A035). Ale ten už má Nikon, tak bylo asi nutné zvolit jiný rozsah a světelnost :) Mimochodem - k září 2024 je již k dispozici 42 objektivů Nikon Z, 2 konvertory Nikon Z a 5 objektivů Tamron na Nikon Z - tedy celkem 47 objektivů a 2 konvertory - to už opravdu je z čeho vybírat :) Také je zajímavé, že doposud se neobjevila ani spekulace o tom, že by Tamron chystal pro Nikon Z nějaký objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností - a že by např. takové objektivy jako jsou 35/1.4 nebo 90/2.8, vyhlášené svou kvalitou, docela bodly. Ale zpět k zde testovanému objektivu. Většina fotografů si teleobjektivy pořizuje vzhledem k jejich nejdelší ohniskové vzdálenosti - tj. v tomto případě 400 mm. A také vždy zvažuje poměr cena/kvalita/světelnost/hmotnost/rozměry. No, u většiny to asi cenou začíná. Tamron si zde trochu sám konkuruje objektivem 70-300, který má menší rozsah při stejné světelnosti za cca 12.000,- Kč, zatímco zde testovaný 50-400 stojí při uvedení na trh cca 33.000,- Kč. A to rozhodně není zase tak málo. Ale o tom ještě později ve srovnání s dalšími objektivy - on ten pocitový rozdíl mezi 50 a 70 mm je daleko větší než mezi 300 a 400 mm. Zkrátka mezi ohniskovými vzdálenostmi 300 až 600 mm začíná být docela husto:
Nikon Z 28-400/4-8 VR
(cca 39 tis. Kč - nejuniverzálnější, ale s nejhorší světelností) Zde testovaný Tamron 50-400/4.5-6.3 s cenou 33.000,- Kč je tedy z této čtveřice nejlevnější, byť odstup ceny od Tamronu Z 70-300/4.5-6.3 je 20.000,- Kč a to není málo - ovšem ten nemá stabilizaci. Srovnávat mezi sebou 5 objektivů je z časových důvodů nemyslitelné, musím také dělat něco jiného :). A proto se v tomto testu zaměřím na porovnání s objektivem Nikon Z 100-400/4.5-5.6 S VR, který patří ke špičce v této stáji, ovšem začíná až na 100 mm. Pro lepší představu: 50 mm
100 mm 400 mm Sice to není rozsah objektivu Nikon Z 28-400/4-8 VR, který patří k rekordmanům v rozsahu ohnisek, ale zase mimo jiné jeho světelnost na 400 mm je o 2/3 EV lepší.
* Oficiální cena dovozců (výrobců) k datu tohoto testu.
Objektiv má 24 prvků v 18 skupinách - antireflexní vrstvy, povlakování. Na objektivu najdete dva prstence pro: změnu ohniskové vzdálenosti a úzký prstenec pro ruční ostření. Ruční ostření je krokovým motorkem a "elektronické", jako ostatně u všech Z objektivů. Prstenci pro ruční ostření lze přiřadit v provedení pro Nikon ve fotoaparátu 4 funkce (ruční ostření, ISO, změna clonového čísla, korekce expozice). Chování ostřícího prstence v režimu ručního ostření můžete upravit v programu Tamron Lens Utility - směr otáčení se může řídit nastavením ve fotoaparátu nebo může být směr otáčení pro "blízko-daleko" nastaven pevně a nezávisle na nastavení ve fotoaparátu. V programu můžete navíc změnit, zda chod prstence ostření v manuálním režimu bude lineární (dynamika změny zaostření nebude závislá na rychlosti otáčení prstence) a můžete si zvolit jemnost otočení mezi krajními polohami na 90, 180, 270 či 360 stupňů) nebo nelineární (čím rychleji ostřícím prstencem pohnete, tím bude rozsah přeostření větší). Na objektivu se dále nachází jedno funkční tlačítko, kterému lze přiřadit v menu fotoaparátu (tlačíko Fn1) jednu z dostupných 42 funkcí při fotografování a 28 funkcí při prohlížení snímků a také konektor USB-C pro úpravu parametrů objektivu či aktualizaci firmware.
Přepínače - liší se od modelu pro Sony: přepínač režimu stabilizace byl nahrazen přepínačem pro ruční a automatické ostření (AF/MF) a přepínač CUSTOM 1,2,3 je oběma modelům společný - jednotlivým polohám lze přiřadit funkce v programu Tamron lens utility. Tímto programem (stáhnout např. zde) můžete mimo aktualizace firmwaru objektivu i nastavovat chování objektivu. Množství funkcí, které lze nastavit, se u objektivů liší. Některé funkce je možné nastavovat jen přes počítač, některé přes počítač i mobil a některé pouze přes mobil. Na první pohled to není moc přehledné, protože funkce se jmenují různě. Na druhý pohled to také není přehledné, ale když si to budete tak půl dne zkoušet, tak to asi pochopíte. Podíváme se blíže na přepínač CUSTOM 1 2 3. Všechny polohy tohoto přepínače se týkají tlačítka L-Fn (to kulaté, není popsané) a jeho funkcí. Ve fotoaparátu můžete tomuto tlačítku přiřadit v menu v režimu fotografování jednu ze 42 funkcí. V programu Tamron Lens Utility můžete jednotlivým polohám přepínače přiřadit různé chování tlačítka L-Fn:
- převezme funkci z nastavení
fotoaparátu Takže se vlastně jedná o rozšíření funkcí tlačítka L-Fn v závislosti na poloze přepínače Custom 1 2 3. Rozsah funkcí tlačítka L-Fn je pro polohy Custom 1 a 3 stejný. Ve výchozím nastavení objektivu z výroby je pod všemi třemi pozicemi nastaveno "převezmi nastavení z fotoaparátu". Objektiv je utěsněn proti vlhkosti v celé konstrukci, přední čočka je chráněna fluorovým povlakem, který zabraňuje ulpívání nečistot a usnadňuje její čištění a antireflexními povlaky BBAR-G2. Stativová objímka není ve standardním příslušenství objektivu - je nutné ji dokoupit zvlášť (A035TM) za 3.000,- Kč (fuj) - je stejná jako pro model Tamron 100-400 F/4.5-6.3 Di VC USD (model A035). Naštěstí existují i levnější alternativy. Již po jednom fotografování na stativu mi bylo jasné, že to bez objímky nepůjde. Zvláště po výsuvu objektivu na 400 mm se stává z objektivu, pokud je upevněn na stativu přes fotoaparát, velmi citlivý měřič otřesů a navíc vypadáte pro ostatní jako "hujer" :). Úhel otočení prstence pro změnu ohniskové vzdálenosti z 50 na 400 mm je velmi malý - 75 stupňů - a proto může být změna ohniskové vzdálenosti velmi rychlá, bez přehmatávání. Objektiv je vybaven zámkem pro zabránění výsuvu objektivu během transportu na ohniskové vzdálenosti 50 mm. Ostření - zatímco u modelu pro Sony je uvedeno "Fast hybrid AF", u modelu pro Nikon pouze "Hybrid AF". Tak uvidíme. Objektiv je vybaven ochranou proti vlhkosti - vlhkost není blíže specifikována, ale rozsah utěsnění vypadá dobře.
Objektiv má vlastní optickou stabilizaci, což je dobrá zpráva pro majitele fotoaparátů Z30, Z50 a Zfc, které nejsou vybavené stabilizací snímače. Při změně ohniskové vzdálenosti objektiv mění svou délku v rozsahu cca 7.5 cm: Sluneční clona, přední i zadní krytka je standardní příslušenství objektivu. Světelnost objektivu v závislosti na ohniskové vzdálenosti: 50-61 mm: 4.5, 62-111mm: 4.8 až 6.3, 112-190 mm: 5.6 až 6.0, 191-400 mm: 6.3. Pro překvapivý nástup světelnosti 6.3 již od cca 200 mm.
Na úvod MTF křivky (více o MTF křivkách zde):
Nastavení fotoaparátu Nikon Z9 pro všechny zde publikované snímky, není-li uvedeno jinak: Fotoaparát Nikon Z9, zpracování
v Nikon NX Studio. NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - OFF, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG. Vypnutá stabilizace, stativ. Výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 120 x 180 cm. Automatická korekce zkreslení zapnuta. Pro další porovnání jsem si vybral, jak již výše zmíněno, Nikon Z 100-400/4.5-5.6 S VR. Tak se nejdříve podíváme na ostrost:
Závěr: Rozdíl v ostrosti obou objektivů je nevýrazný a jemný náskok Nikonu můžete objevit až na skutečně velkých zvětšeninách nebo velkých výřezech. Tamron v tomto ohledu velmi příjemně překvapil a je vidět, že MTF graf odpovídá skutečnosti - tak dobrý výsledek jsem nečekal.
Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh většinou lepší. Další snímky najdete v galerii na konci testu. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.
Na většině ukázek bychom mohli říci, že bokeh je mírně odlišný kvůli clonovému číslu. Ale není to jediná příčina. Rozdíly mezi těmito dvěma objektivy nejsou dramatické a projevují se nejvíce při zaostření na bližší vzdálenost. Výše jsou dva snímky (5184 a 5183). Podívejme se na výřezy - oba snímky na ohniskové vzdálenosti 100 mm - vlevo Nikon f4.5, vpravo Tamron f5.3 (to je méně než 1/3 EV). Rozdíl je nejen v neostrosti pozadí, ale také v jeho struktuře. Tamron má trochu tendenci neostré část zobrazovat s ostřejšími "hranami".
Pokud se týká zobrazení světelných zdrojů mimo pásmo ostrosti, pak je na tom Tamron velmi podobně jako Nikon:
Výřezy jsou sice ze 100% zvětšení, ale nic hezkého to není. Pocházejí ze stejného místa záběru, pouze s různým stupněm rozostření před a za rovinou ostrosti. Informace je cenná hlavně pro fotografy přírody, až budou fotit vážky v letu proti jiskřící hladině rybníka. Nikon 100-400/4.5-5.6 S VR (výřez vlevo) sice také není žádný zázrak, ale Tamron má rozhodně výraznější "cibulové" struktury s více vrstvami.
Hodnocení bokehu je vždy individuální záležitost typu líbí-nelíbí, ale zde je můj závěr. Závěr: Nejde jen o to, že Tamron má na 400 mm o 1/3 EV horší světelnost. V rámci společného rozsahu dělá rozdíl na některých ohniskových vzdálenostech až 2/3 EV a to už může být na podání neostrého pozadí znát. Ale u většiny fotografií není tento rozdíl nijak dramatický, i když má Tamron trochu větší tendenci ohraničovat neostré oblasti ostřejšími hranami a bokeh pak působí více strukturovaně.
Aberaci, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se většinou, ale ne vždy, nejvíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových (v pozadí) nebo zelených obrysů (v popředí) - nejvíce na okrajích - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině, jemné větvičky stromů nebo odlesky na chromovaných předmětech či dlažebních kostkách. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1. Již v testu ostrosti jste si mohli všimnout, že z hlediska aberace jsou na tom oba objektivy prakticky shodně = nijak oslnivé výsledky. Ale co vás jistě praští do očí, je aberace Tamronu na ohnisku 50 mm, která je skutečně brutální: Vypnuto automatické odstranění aberace: Po automatické opravě aberace v programu NX Studio posuvníkem opravy Axial Color Aberation na hodnotu 80: Jak vidíte, tak ani velmi vysoké hodnotě není odstranění v neostrém popředí 100% - zbytek by bylo v případě potřeby nutné udělat ručně. Nebo nefotit na této ohniskové vzdálenosti odlesky na vodní hladině. Na ohniskové vzdálenosti 120 mm se již situace trochu zlepší - snímek opět bez odstranění aberace: Ale není třeba se děsit, protože Nikon 100-400/4.5-5.6 S VR na tom není lépe: Na ohniskové vzdálenosti 400 mm je na tom Nikon trochu lépe: Ohnisková vzdálenost Tamron 50 mm, F11 - bez odstraňování aberace: Ohnisková vzdálenost 330 mm F6.3 - bez odstraňování aberace - lavička i dlažba mají mírně fialový nádech: Závěr: Jak jste si mohli všimnout již u testu ostrosti, se zvyšujícím se clonovým číslem aberace nemizí - někdy právě naopak. Ale není třeba se děsit - on na tom Nikon Z 100-400/4.5-5.6 S VR není o mnoho lépe. U obou objektivů je dost velká a pokud je v pásmu ostrosti, není problém ji odstranit. Pokud je mimo pásmo ostrosti, dá to trochu práci.
Minimální zaostřovací vzdálenost na ohniskové vzdálenosti 50 mm je 25 cm při poměru 1:2 a na ohniskové vzdálenosti 400 mm 150 cm při poměru 1:4 (poměr určuje, jak velký bude předmět zobrazen na snímači v poměru ke skutečnosti - takže 1:2 znamená, že předmět bude na snímači 2x menší než je skutečnost). Za makroobjektivy bývají označovány takové, které dosahují poměru alespoň 1:1.
Takže na ohniskové vzdálenosti 50 mm je zaostřovací vzdálenost 25 cm - no jo, ale od roviny snímače - 18 cm má objektiv + ještě pár mm od bajonetu ke snímači a zjistíte, že z 5 cm šimráte hmyzáka za zádech :) a můžete si i zastínit objekt. Ale fajn, může se to snad někdy hodit. Závěr: Zvětšení 1:2 je sice dobré, možná jej někdy využijete, ale určitě to pro většinu fotografů není vlastnost, kvůli které byste si tento objektiv kupovali.
Jak rychlost, tak i přesnost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice. Rychlost: Zde nemám žádné výhrady, naopak. Přeostření např. z 1 metru na 100 metrů je u Tamronu rychlejší než u Nikonu. Oba objektivy mají stejnou tendenci při výrazné změně přeostření - třeba ze 2 metrů na 300 metrů - trochu tápat. Neměl jsem možnost testovat běžícího chrta proti objektivu, ale rychlost přeostřování mi připadá více než dobrá a i rychlejší než u Nikonu. Hlučnost: Je tišší než Nikon. V obou případech je přeostřování velmi tiché.
Přesnost: Zde jsem nezaznamenal proti Nikonu žádný rozdíl. Pokud se vám bude zdát snímek při fotografování z ruky po zaostření neostrý, tak se podívejte na expoziční čas. Vlivem slabší stabilizace si nemůžete dovolit tak dlouhé časy, jako s Nikonem. Závěr: Rychlost je dle mého mínění nadstandardní a přesnost bez námitek. Rozpoznávání různých objektů (letadel, lidí, zvířat...) bez problémů, stejně tak režim 3D.
Objektiv je vybaven vlastní stabilizací, která spolupracuje (pokud tuto funkci fotoaparát má) současně se stabilizací snímače. Vzhledem k tomu, že objektiv (jako řada jiných) nemá vypínač stabilizace na objektivu, jde vypnout a zapnout pouze ve fototoaparátu. Na fotoaparátech, které nejsou vybaveny stabilizací snímače, což je Nikonu pouze řada s APS-C (DX) snímači - Z50, Z30, Zfc - je účinek stabilizace nižší, než u fotoaparátu vybavených i stabilizací snímače. Musím přiznat, že v tomto ohledu jsem byl překvapen. Stabilizace objektivu Nikon Z 100-400/4.5-5,6 S VR, se kterým jsem tento objektiv porovnával, je příkladná a podle mého názoru nadstandardně výkonná. Stabilizace Tamronu je podle mého subjektivního dojmu a srovnávacího testu nejméně o 1 až 2 EV horší. Nejlépe to jde poznat, když umístíte na přesné místo nejmenší ostřící bod a snažíte se jej tam delší dobu udržet. Zatímco na Nikonu se tam ten bod "přilepí" a při větším pohybu se "utrhne", tak u Tamronu dá daleko větší práci jej udržet na jednom místě.
Závěr: Stabilizace stabilizuje, ale její účinek je nižší, než u objektivu Nikon Z 100-400/4.5-5.6. Jistě to bude pouze spekulace, ale není to první případ, kdy je stabilizace objektivu Tamron ve spolupráci s Nikon fotoaparátem výrazně slabší, než u objektivů Nikon obdobného rozsahu. A zároveň se mi nechce věřit, že by Tamron nedokázal udělat stejně výkonnou stabilizaci jako Nikon. Takže lze pouze spekulovat o tom, zda v tom není nějaké "kurvítko". Účinnost stabilizace je zkrátka znatelně nižší než u Nikonu 100-400/4.5-5.6 S VR, zvláště na bližších objektech. Budete si proto muset hlídat, zvláště na vyšších ohniskových vzdálenostech při fotografování bez stativu, expoziční čas. Doporučuji po zkušenostech i při zapnuté stabilizaci čas rovný 1/(ohnisková vzdálenost/2), což je např. při ohniskové vzdálenosti 400 mm 1/200s. Což vás následně přinutí zvýšit ISO mnohdy i za slunného dne, abyste dosáhli kratších časů. Stabilizace tedy není špatná, pouze nedosahuje úrovně objektivu Nikon.
Jak vidíte, v tomto ohledu si nemají oba objektivy co vyčítat. A u obou to není zrovna příkladné chování. U Tamronu dochází v protisvětle k trochu většímu poklesu kontrastu, než je tomu u Nikonu. Ale zase to není nic dramatického a jde to jemným zásahem v editoru srovnat.
Závěr: U objektivu Nikon 100-400/4.5-5.6 S VR jsem označil odolnost v protisvětle za průměrnou. Tamron na tom na srovnatelných ohniskových vzdálenostech určitě není lépe.
Závěr: Automatická korekce zkreslení si poradila se zkreslením velmi dobře, bez ní je to ovšem docela brutální zkreslení. Ale dnes je "elektronické" rovnání zkreslení zcela běžné.
Závěr: Ne, že by zrovna u teleobjektivu, kdy se nachází většinou objekt poblíž středu záběru byla vinětace extra důležitá, navíc jde v editoru na pár kliknutí myší velmi rychle odstranit či hodně potlačit. Nicméně Tamron je na tom na stejných clonových číslech trochu hůře než Nikon. Majitelé fotoaparátů s APS-C snímači si nemusí dělat s vinětací starosti.
Nelze použít.
Fotoaparát Nikon Z9, zpracování
v Nikon Studio NX. NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG, následné uložení do JPG 95% kvality kvůli úspoře místa na serveru. Zapnutá stabilizace, vše z ruky. Fotografie si ve formě galerie můžete pohodlně prohlédnout i zde.
Hodnocení je vždy poplatné cenové kategorii objektivu
+ cena ve srovnání s objektivy pokrývajícími ohniskovou vzdálenost 400 mm + hmotnost a rozměry + velmi dobrá ostrost + rychlé a přesné ostření
+ utěsnění proti vlhkosti
+ výborný poměr zvětšení 1:2 na 50 mm
+- nižší účinnost stabilizace
- není možné použít konvertor
Asi nejvíce nepříjemně překvapen jsem při testování byl z citelně slabší stabilizace a aberací v rozsahu ohniskových vzdáleností 50-100 mm. A nejvíce příjemně ostrostí objektivu, která je prakticky srovnatelná s Nikon Z 100-400/4.5-5.6 S VR. Oba zde porovnávané objektivy mají prakticky stejnou hmotnost (rozdíl cca 100g) a i přibližně stejné rozměry.
Výhodou Nikonu je lepší světelnost o 1/3 EV na ohnisku 400 mm, výkonnější stabilizace a zcela nepatrně vyšší ostrost - ale ten rozdíl je až zanedbatelný. Nikon má také na objektivu více ovládacích prvků - tlačítka L-Fn a L-Fn2, příkazový kroužek pro navolení dalších funkcí a přepínač rozsahu ostření (pomíjím zcela zbytečný displej) a také trochu rychleji ostří. Umožňuje použít konvertor a stativová patka je součástí objektivu při koupi a sluneční clona má vlastní pojistku, takže ji tak lehce neztratíte.
Výhodou Tamronu je podstatně nižší cena, větší rozsah ohniskových vzdáleností, programovatelné přepínače na objektivu (ale málokdo to využívá), menší průměr umožňující použití levnějších filtrů 67 mm, kratší minimální zaostřovací vzdálenost a lepší poměr zvětšení na "makro". Pokud si dokoupíte stativovou patku (doporučuji), tak je kompatibilní s uchycením Arca-Swiss.
Asi se mnou bude většina čtenářů souhlasit, že objektiv vybíráme podle parametrů a na svůj výběr necháme poté působit realitu - kolik za něj chci nebo mohu zaplatit. A se vzrůstajícím věkem nabývá na důležitosti další parametry - rozměry a - hlavně - hmotnost.
* Ceny jsou platné k 21.9.2024, kdy zrovna probíhají různé akce jak u Nikonu, tak Tamronu. Po ukončení akcí bývají ceny vyšší nebo počkáte na další akci.
Výběr objektivů je již skutečně dostatečný a každý si již dnes může vybrat takový, který mu bude vyhovovat. Tamron vyrábí v posledních letech velmi kvalitní objektivy za přijatelné ceny - a Tamron Z 50-400/4.5-6.3 Di III VC VXD k nim rozhodně patří.
Objektiv k testu zapůjčil dovozce www.penta.cz
Testy probíhají na náhodně
vybraných objektivech z běžné maloobchodní sítě - protekce je vyloučena.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|