Nikon Z DX 18-140 mm/f3.5-6.3 VR

Všechny dosavadní testy objektivů zde
Galerie snímků objektivů s bajonetem Z zde

Technické parametry  Mechanické provedení  Ostrost  Bokeh   Aberace Nejkratší zaostření  Přesnost ostření
Stabilizace  Protisvětlo  Zkreslení  Vinětace  Galerie  Závěr

15.02.2022

V červnu roku 2021 Nikon ohlásil další objektiv pro DX snímače systému Z bajonetu - Nikon Z DX 18-140/3.5-6.3 VR, o kterém mohou uvažovat všichni majitelé fotoaparátů Nikon Z50 a Zfc. Zatím jsou k dispozici pouze dva další DX objektivy - Z DX 16-50/3.5-6.3 VR a Z DX 50-250/4.5-6.3 VR. Do konce roku 2022 by se ještě mohly dle plánů Nikonu objevit dva další objektivy - Nikon Z DX 12-28 a objektiv s pevným ohniskem DX 24 mm (u toho lze předpokládat trochu lepší světelnost). A tím to, patrně na delší dobu, skončí. Objektivy DX mají jednu výhodu - mohou být menší než objektivy pro plnoformátové snímače, lehčí a levnější. Samozřejmě lze na fotoaparátech s DX snímači používat i objektivy pro plnoformátové snímače, kterých je již k dispozici dostatek, ale za jiné peníze. Tento typ objektivu již existoval i na F bajonetu, ovšem přiznejme si to, v ostrosti to byla druhá liga.

Objektiv k testu zapůjčila:

Zatím všechny Z objektivy pro DX snímače mají ve svém názvu VR - je to celkem pochopitelné, protože fotoaparáty Z50 a Zfc nemají stabilizované snímače.

Pro názornost rozsah ohniskových vzdáleností

Objektiv má 17 prvků ve 13 skupinách včetně 2 ED a dvou asférických prvků. Nikon se zmiňuje v popisu o utěsnění proti prachu nebo stříkající vodě s poznámkou, že ne vždy a ne za všech okolností - tak se podle toho k objektivu chovejte. Snad 100% vnějších součástí objektivu je z plastu a to včetně bajonetu (zase je objektiv lehčí). Má pouze dva ovládací prvky - širší prstenec pro změnu ohniskové vzdálenosti (objektiv se samozřejmě při změně ohniskové vzdálenosti vysouvá) a prstence pro ruční ostření, který v případě automatického ostření může získat jednu ze tří funkcí, které mu přiřadíte: ovládání ISO, clonového čísla nebo kompenzace expozice. Objektiv není vybaven zámkem na ohnisku 18 mm - vzhledem k nízké hmotnosti vysouvacího členu nebude docházet k jeho samovolnému pohybu. Stejně tak nenajdete přepínač ručního a automatického ostření nebo stabilizace. Při zaostřování svou délku objektiv samozřejmě nemění.

Na úvod MTF křivky (více o MTF křivkách zde):

Je zřetelně patrné, že objektiv pro "zetko" se vyznačuje zvláště na nejširší ohniskové vzdálenosti lepší ostrostí i přenosem kontrastu, než jeho F verze. V každém případě jsou grafy teoreticky vypočítané hodnoty. Vlastnil jsem dost dlouho F verzi tohoto objektivu na Nikon D7100 a na ohnisku 140 mm jeho ostrost podle mé zkušenosti grafu moc neodpovídala.

Fotoaparát Nikon Z7, zpracování v Nikon Capture NX-D: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 4, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control auto, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - ON, Auto Distortion Control - ON, AF-S, RAW 12bit, převod do JPG  v programu Capture NX-D na 95% kvalitu. Z ruky, zapnutá stabilizace.

Pro testování jsem použil Nikon Z7 (nemaje Nikon Z50 ani Zfc), takže výsledná velikost snímku je 19,5 mpx, což je srovnatelné s 20 mpx obou zmíněných fotoaparátu a pro tento test je to zanedbatelné.

Výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 100 x 150 cm.

Vzdálenost cca 250 metrů - čísla v závorkách jsou přepočtený úhel záběru na plnoformátové snímače
18 mm (27 mm)
Clona	Originální snímek	Střed	Levý horní roh	Pravý dolní roh
3,5
4
5,6
8
11
16
Až do clonového čísla 8 je ostrost obrazu jak ve středu, tak na okrajích obrazu výborná již od nejnižšího clonového čísla, na clonovém čísle 16 se již začíná projevovat celková nižší ostrost vlivem difrakce.
24 mm (36 mm)
Clona	Originální snímek	Střed	Levý horní roh	Pravý dolní roh
3,8
4
5,6
8
11
16
I na ohnisku 24 mm lze objektiv hodnotit z hlediska ostrosti jako výborný již od nejnižšího clonového čísla - nejlepší ostrosti docílíte v celé ploše snímku na clonových číslech 5,6 až 11, od clonového čísla 16 výše opět nastupuje difrakce.
35 mm (52,5 mm)
Clona	Originální snímek	Střed	Levý horní roh	Pravý dolní roh
4,2
5,6
8
11
16
Na ohnisku 35 mm je střed výborný prakticky na všech clonových číslech, na clonových číslech 4,2 i 5,6 je již patrná mírná neostrost v rozích obrazu - nejostřejší fotografie pořídíte na clonových číslech 8 a 11, od clonového čísla 16 výše opět nastupuje difrakce.
50 mm (75 mm)
Clona	Originální snímek	Střed	Levý horní roh	Pravý dolní roh
4,8
5,6
8
11
16
Na ohnisku  mm je střed výborný prakticky na všech clonových číslech, na clonových číslech 4,8 i 5,6 je již patrná mírná neostrost v rozích obrazu - nejostřejší fotografie pořídíte na clonových číslech 8 a 11, od clonového čísla 16 výše opět nastupuje difrakce - čili platí to samé, jako u ohniskové vzdálenosti 35 mm.
70 mm (105 mm)
Clona	Originální snímek	Střed	Levý horní roh	Pravý dolní roh
5,3
5,6
8
11
16
Na ohniskové vzdálenosti 70 mm jsou rozdíly v ostrosti na na všech clonových číslech skutečně téměř z praktického hlediska zanedbatelné, ale ve porovnání s kratšími ohniskovými vzdálenostmi začíná jít ostrost objektivu celkově trochu dolů.
100 mm (150 mm)
Clona	Originální snímek	Střed	Levý horní roh	Pravý dolní roh
6,3
8
11
16
Platí to samé, jako u ohniskové vzdálenosti 70 mm.
140 mm (210 mm)
Clona	Originální snímek	Střed	Levý horní roh	Pravý dolní roh
6,3
8
11
16
Závěr na ohniskové vzdálenosti 140 mm je stejný jako u 100 mm. Velmi dobrou ostrost ve středu obrazu získáte na clonovém čísle 11.

V této souvislosti ještě upřesnění: průběh nejnižšího a nejvyššího clonového čísla, které lze na objektivu nastavit při různých ohniskových vzdálenostech:

Opět musím opakovat, že výřezy odpovídají tiskové velikosti 100x150 cm a je třeba to vzít vždy při hodnocení v úvahu.

Závěr: Ostrost objektivu klesá se vzrůstající ohniskovou vzdáleností a současně s tím se stírají celkově rozdíly v ostrosti středu a okrajů obrazu, což ostatně potvrzují i zahraniční laboratorní měření - vyjímám pouze krajní ohniskové vzdálenosti, kde je rozdíl markantní:

Pro zajímavost a porovnání se můžeme podívat na ostrost objektivu Nikon Z 24-200/4-6,3 na ohnisku 150 mm, což je výborný univerzální objektiv pro plnoformátové snímače - rozdíl v ostrosti obrazu 2500 a 4000 je skutečně významný.

Zatímco ostrost objektivu na kratších ohniskových vzdálenostech (do cca 50 mm) lze označit za výbornou, tak se zvyšujícím se ohniskem se posouvá přes velmi dobrou do průměrné na 140 mm.

Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh většinou lepší. Další snímky najdete v galerii na konci testu.

Charakter bokehu ukáže velmi dobře snímek trávy - vypovidá o tom, jak se bude chovat neostré popředí i pozadí.

67 mm

Pozadí

Popředí

Odlesky před a za hloubkou ostrosti - 83 mm

Hodnocení bokehu je vždy individuální záležitost typu líbí-nelíbí. Mé hodnocení je následující: pokud vezmu v potaz, že se jedná o zoom objektiv s poměrně velkým rozsahem, tak je to dobrý výsledek, čekal jsem to mnohem horší. V odlescích se objevuje dosti výrazná "cibulovitá" struktura a blízké pozadí s výraznou strukturou je podáno hodně nervózně. Ale pokud si necháte od pozadí dostatečný odstup, bude to dobré.

Závěr: Nenadchne a rozhodně není zklamáním. V této kategorii objektivů se dějí u jiných mnohem horší věci :)

Aberaci, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových (v pozadí) nebo zelených obrysů (v popředí) - nejvíce na okrajích - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině, jemné větvičky stromů nebo odlesky na chromovaných předmětech či dlažebních kostkách. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

BEZ KOREKCE aberace v programu Capture NX-D - ohnisková vzdálenost 25 mm - výřezy 1:1

f 5	f 10	f 16
PO KOREKCI aberace v programu Capture NX-D (Axial 50)

Ohnisková vzdálenost 140 mm, clonové číslo 6.3 (po kliknutí celý snímek) - bez a po odstranění aberace

Nedá se tvrdit, že by se aberace nějak drasticky snižovala či dokonce zcela zmizela u všech snímků se zvyšujícím se clonovým číslem, ovšem výrazně klesá se vzrůstající ohniskovou vzdáleností. Zde uvedené snímky jsou skutečně extrém - to nejhorší, co jsem našel. A skutečně musí jít o snímky přímo proti slunci nebo proti jasné obloze, jinak se neobjeví.

Závěr:  Vzhledem k charakteru objektivu to není špatný výsledek.

Všechny ostatní snímky v tomto testu prošly při převodu do JPG automatickým odstraněním aberace v programu Capture NX-D.

Ohnisková vzdálenost 18 mm: 0,2 m, ohnisková vzdálenost 24 mm: 0,22 m, ohnisková vzdálenost 35 mm: 0,25 m, ohnisková vzdálenost 50 mm: 0,3 m, ohnisková vzdálenost 70 mm: 0,36 m, ohnisková vzdálenost 100 mm: 0,4 m, ohnisková vzdálenost 140 mm: 0,4 m při zvětšení 0.33x  (měřeno od obrazové roviny = snímače).

Pokud budete chtít fotografovat "makro", potom největšího poměru zvětšení dosáhnete na ohniskové vzdálenost 140 mm za vzdálenosti 40 cm. Ve skutečnosti ovšem musíme od této vzdálenosti odečíst ještě 16 cm, které připadají na vzdálenost rovina snímače + délka objektivu, takže ve skutečnosti bude přední čočka objektivu vzdálena od předmětu 34 cm. Poměr zvětšení říká, že předmět velký ve skutečnosti 1 cm bude na snímači zobrazen ve velikosti 0,33 cm.

Snímky pořízené na ohniskovou vzdálenost 140 mm a minimální zaostřovací vzdálenost:

Závěr: Nic mimořádného, ale na nějaké "pseudo-makro" to asi bude stačit.

Jak rychlost, tak i přesnost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice.

Rychlost:  Ostří velmi svižně. Při natáčení videa doporučuji v případě nutnosti ruční přeostření (i když ruční ostření není lienární), protože objektiv přeostřuje rychle, ale nikoliv plynule.

Hlučnost: ostření sice není úplně bezhlučné, ale slyšet je opravdu jen v naprostém tichu a nemělo by rušit v normálním prostředí natáčení videa. Přesto jako vždy, externí mikrofon je lepším řešením. A vzhledem ke skutečnosti uvedené o odstavec výše doporučuji stejně ruční ostření, pokud už je potřeba přeostřit.

Přesnost: Bez stabilizace bez výhrad, se stabilizací viz následující oddíl.

Dle laboratorních testů (nikoliv mých) objektiv trochu "dýchá", tj. mění úhel záběru podle zaostřené vzdálenosti, ale není to nic drastického.

Objektiv také není zcela parfokální - znamená to, že po zaostření na ohniskové vzdálenosti 18 mm a její změně na 140 mm nebude obraz ostrý. Je nutné znovu zaostřit nebo používat režim AF-C:

Závěr: Ostření je velmi rychlé a přesné (s výhradou dále) na všechny vzdálenosti.

Objektiv je typu Z DX a protože je určen pro DX snímače fotoaparátů Z50 a Zfc, které nemají stabilizaci snímače, tak je vybaven vlastní stabilizací. Nikon uvádí účinek stabilizace až 5 EV - těžko se to měří, budeme tomu věřit. Ovšem já zkouším objektiv na Nikonu Z7, který je vybaven ještě stabilizací snímače a nelze vypnout pouze stabilizaci snímače a stabilizaci v objektivu nechat zapnutou, takže pracují nějakým způsobem obě. Ale nemyslím si, že by to byl na základě mých zkušeností nějaký podstatný rozdíl mezi tím, když je stabilizovaný pouze objektiv.

Pokud budete fotografovat na ohniskové vzdálenosti 140 mm se zapnutou stabilizací, bude dle mých zjištění účinek stabilizace podstatně méně patrný než při zaostření na větší vzdálenost. To by až tak nevadilo - takto se chová i většina skutečných makro objektivů vybavených stabilizací. Nepříjemné je, že stabilizace dokáže v našem ukázkovém případě snímek i hezky rozostřit. Následující snímky jsou pořízené na ohniskovou vzdálenost 140 mm, clonové číslo 11, ISO 500 s časem 1/800 s, snímky z ruky - červený rámeček ukazuje umístění ostřícího bodu.

Zapnutá stabilizace

Vypnutá stabilizace

Ke zde uvedenému testu stabilizace mne vyprovokovalo větší množství snímků na krátké vzdálenosti a dlouhé ohnisko, které nebyly ostré. V rámci objektivity musím znovu zmínit, že objektiv byl používán na Nikonu Z7, který má stabilizovaný snímač. Nevím, zda se objektiv bude chovat stejně na Z50 nebo Zfc. U některých snímků se zapnutou stabilizací sebou ostřící bod "cukne" a pro další snímek se umístí trošku mimo původní bod zaostření (stejně se chová např. objektiv Z 70-200/2,8 S) - proč někdy ano a někdy ne se mi nepodařilo zjistit (možná to na Z50 či Zfc dělat nebude).

Při delších expozicích a větší vzdálenosti se choval objektiv vzorně - následující snímky jsou pořízeny s časem 1/10s, ohnisková vzdálenost 140 mm, předmětná vzdálenost cc 1 metr:

bez zapnuté stabilizace

se zapnutou stabilizací

Závěr: Stabilizace funguje velmi dobře s výjimkou snímků, které jsou pořízeny na velmi krátké vzdálenosti a ohniskovou vzdálenost od cca 100 do 140 mm a snad krátké časy? V těchto případech doporučuji spíše stabilizaci vypnout (a vzít si nejlépe stativ).

Závěr: Naprosté minimum odlesků, naprosto minimální úbytek kontrastu v protisvětle - výborný výsledek.

Pokud se vám po otevření snímku v editoru zdá, že zkreslení je naprosto minimální, tak máte pravdu - ovšem pouze proto, že ve fotoaparátu proběhne automatická korekce zkreslení, kterou ani při fotografování do formátu NEF nelze v programu Capture NX-D vypnout. Zároveň je aplikována korekce vinětace (ta ale vypnout jde), takže snímek zdi vypadá v takřka perfektním stavu. A programy od Adobe se budou chovat patrně úplně stejně.

Ale je potřeba se podívat na skutečná data před korekcí - pokud snímky RAW otevřete editoru, který korekci zkreslení ani korekci vinětace nastavenou ve fotoaparátu a uloženou do snímku nedokáže načíst, nahá pravda se objeví :) Pokud fotografujete přímo do formátu JPG, tak uvidíte vždy již jen snímek po korekcích.

18 mm/f3,5 bez korekcí

18 mm /f3,5 po automatické korekci zkreslení a vinětace

140 mm/f6,3 bez korekcí

140 mm /f6,3 po automatické korekci zkreslení a vinětace

Závěr: Bez korekcí je zkreslení, zvláště na 18 mm, značné. Software Nikonu (a nejen on), jak vidíte výše, provede korekci výborně, ale za cenu ořezu obrazu trochu ze všech stran. Ty oříznuté části obrazu při fotografování v hledáčku stejně nevidíte, protože v hledáčku vidíte již vylepšený obraz. Ale na softwarové úpravy obrazu již při pořízení snímku si asi již budeme muset zvyknout - mnoho fotografů ani netuší, že fotoaparát nějaké úpravy provádí, protože většina programů pro úpravy fotografií tyto korekce automaticky načte. U tohoto objektivu NELZE korekci zkreslení v programu Capture NX-D (ani v NX Studio) vypnout - abyste mohli vidět snímek bez korekcí, musíte jej otevřít v rawu nějakém (starém) programu, který korekce není schopen načíst.

Při převodu do JPG byla v programu Capture NX-D VYPNUTA korekce vinětace. Rámeček má jas středu snímku.

18 mm, clonové číslo 3,5

Korekce vinětace v programu Capture NX-D zapnuta a ponechána automaticky nastavená hodnota 15.

Korekce vinětace v programu Capture NX-D zapnuta a nastavena ručně hodnota 65.

V programu Capture NX-D (NX studio) se korekce nastavuje automaticky v závislosti na nastaveném clonovém čísle a ohniskové vzdálenosti - předpokládám, že tyto údaje jsou uložené ve firmware objektivu, ale asi by hodnoty chtěly trochu doladit, protože program Capture NX-D se zvyšujícím se clonovým číslem korekce automaticky přidává, což nedává moc smysl.

140 mm, clonové číslo 6,3

bez automatické korekce

s automatickou korekcí 41

Závěr: Vinětace je znatelná a poměrně velká až do clonového čísla 5,6, poté začíná být snesitelná. Ale je to něco, co lze v editoru velmi lehce prakticky zcela odstranit. Navíc je velmi dobře viditelná na malých snímcích a v reálném životě si jí nemusíte vůbec na větších fotografiích všimnout, takže to neberu nijak tragicky.

Fotoaparát Nikon Z7 (Zpracování v Nikon Capture NX-D: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 4, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control auto, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - ON, Auto Distortion Control - ON, AF-S, RAW 12bit, převod do JPG  v programu Capture NX-D na 95% kvalitu. Fotografováno z ruky se zapnutou stabilizací.

I přesto, že autor nepokládá případné publikované snímky za umělecké dílo, podléhá jejich použití autorskému zákonu a bez svolení autora nesmí být nikde publikovány v jakékoliv úpravě. Povoleno je pouze uveřejnění snímků s odkazem na zdroj.

Snímky jsou seřazeny od nejkratší po nejdelší ohniskovou vzdálenost.

Nikkor Z DX 18-140/3.5-6.3 VR

+ kompaktní, relativně malý a lehký
+ výborná ostrost na kratších ohniskových vzdálenostech

+ výborná odolnost v protisvětle

+ na 140 mm možnost pořizovat snímky blízké "makru"
+ na tento typ objektivu velmi přijatelný bokeh
+ dobrá stabilizace (s výjimkou uvedenou v testu)

+- utěsnění objektivu
+- plastový bajonet
 

- občas nečekané chování stabilizace u snímků z blízka
- ostrost na vyšších ohniskových vzdálenostech nedosahuje standardu dosavadních Z objektivů
- součástí při nákupu není sluneční clona, což se v poslední době stává u Nikonu módou, můžete si ji dokoupit za 1.200,- Kč (pozn. - skutečně není ten plast pozlacený)
 

Tak nějak váhám nad cílovou skupinou tohoto objektivu. Velmi dobře to popsal Petr Lindner na nikonblog.cz, se svolením autora cituji:

To, že Nikon Z 50 je oproti Nikonu Z fc o 1 000 až 1 500 korun levnější, příznivci Nikonu myslím ví. Pořizovací cena tak bude hrát největší roli při rozhodování mezi doublezoom kitem s objektivy Nikkor Z DX 16–50 mm + Nikkor Z DX 50–250 mm a jedním sklem Nikkor Z DX 18–140 mm. To se bohužel v kitu neprodává, takže sestavy s ním vychází nejdráž.

Sestavy s Nikonem Z 50 (ceny 02/2022)
Nikon Z 50 + Nikkor Z DX 16–50 mm (kit): 28 490 Kč
Nikon Z 50 + Nikkor Z DX 18–140 mm: 23 990 + 16 990 = 40 980 Kč
Nikon Z 50 + Nikkor Z DX 16–50 mm + Nikkor Z DX 50–250 mm (kit): 34 990 Kč

Sestavy s Nikonem Z fc (ceny 02/2022)
Nikon Z fc + Nikkor Z DX 16–50 mm (kit): 29 490 Kč
Nikon Z fc + Nikkor Z DX 18–140 mm: 25 490 + 16 990 = 42 480 Kč
Nikon Z fc + Nikkor Z DX 16–50 mm + Nikkor Z DX 50–250 mm (kit): 36 490 Kč

V příkladu jsou použity ceníkové ceny, takže ve skutečnosti můžete pořídit výbavu o pár tisícovek levněji, ale poměr cen zůstane v podstatě zachován - rozdíl proti kitu se 2 výše uvedenými objektivy je pořád nezanedbatelných 6.000,- Kč

Koupit - nekoupit?

- Být majitelem objektivu Z DX 16-50 co si hodlá pořídit delší sklo, asi bych si Z DX 18-140 nekoupil a raději pořídil Z DX 50-250 nebo (za větší peníze) a vyšší kvalitě objektiv pro plnoformátové snímače Z 24-200/4-6,3 - získáte tím na DX snímači úhel záběru odpovídající rozsahu ohnisek 36-300 ve výborné kvalitě.

- Být majitelem obou objektivů - tedy Z DX 16-50 a Z DX 50-250, též bych si jej asi nekoupil, pokud bych netrval na tom, že budu používat pouze jeden objektiv.

- Pokud nemám nic a chci si pořídit Z50 či Zfc a mít pouze jeden "univerzální" objektiv, tak bych o koupi uvažoval, i když by mne poměr cena/výkon trochu odrazoval. Navíc začátek na 16 mm (úhel 24 mm) u Z DX 16-50 je docela rozdíl proti 18 mm (úhel 27 mm), zvláště v interiéru. A z hlediska teleobjektivu je rozdíl mezi 250 mm (úhel 375 mm) a 140 mm (úhel 210 mm) též podstatný.  A pro mnohé nebude vůbec zanedbatelné, že Z DX 16-50 je neuvěřitelně malý objektiv vhodný pro street foto a strčíte s ním fotoaparát i do větší kapsy. Ale pokud opravdu chcete jen jeden objektiv a nemáte výstavní ambice, tak na takové běžné fotografování dětí, dovolených a podobných akcí - proč ne.

Nejlepší základní zoom objektiv pro zrcadlovky s DX snímačem byl a stále je Nikkor 16-80/2,8-4 E AF-S DX ED VR. Jeho cena se i po letech stále drží na cca 30.000,- Kč a očekával jsem, že stejný objektiv bude k dispozici i na Z bajonet. Bohužel se tak nestalo a v dohledné době asi ani nestane. Zde testovaný objektiv jej nahradit nedokáže a možná ani nechce - ale je to škoda. A tak musím snad poprvé za dobu, co testuji výborné objektivy na Z bajonet od Nikonu prohlásit, že bych si jej koupil pouze v případě, že bych trval na použití pouze jednoho objektivu. Nechci být špatně pochopen či prohlášen za pitvače pixelů, ale snad největší výhradu mám k ostrosti objektivu na delších ohniskových vzdálenostech - ale každý má tuto hranici nastavenou jinak a též ostrost snímku nemusí být vždy to hlavní, na čem záleží. To platí zvláště v případech, kdy nehodláte dělat velké výřezy a zvětšovat fotky na výstavu - ovšem i v tomto případě jsou fotografie pořízené na delší ohniskové vzdálenosti po mírném doostření použitelné. Ale ostrostí ostatních Z skel nás Nikon trochu zhýčkal. V galerii máte snímky v plném rozlišení, tak se můžete rozhodnout sami.

Odkazy

Simulátor ohniskových vzdáleností

https://nikonblog.cz/nikkor-z-dx-18-140-mm-f-35-63-vr-nebo-dilemata-dx-z-fotografa/
https://www.ephotozine.com/article/nikon-nikkor-z-dx-18-140mm-f-3-5-6-3-vr-lens-review-35823

https://www.digitalcameraworld.com/reviews/nikon-z-dx-18-140mm-f35-63-vr-review

Testy probíhají na náhodně vybraných objektivech z běžné maloobchodní sítě - protekce je vyloučena.
Objektiv splňuje kritérium udržitelnosti (lze s ním fotografovat z ruky). Byl testován i na zvířatech, ovšem bezkontaktně.
Je vyroben v cizině, v ČR tedy nezanechal žádnou uhlíkovou stopu. Skladujte mimo dosah dětí!
Dbejte na správnou ekologickou likvidaci objektivů - objektiv nepatří do komunálního odpadu.
Při pohledu do hledáčku nemusíte vnímat své okolí - nechte své okolí sledovat poučenou osobou, dbejte na své bezpečí!
Nevhazujte do ohně a vody - tyto případy nejsou kryty zárukou.
Před použitím objektiv vybalte z krabice!
Pokud objektiv nejde nasadit na fotoaparát, sejměte krytku bajonetu.
Pokud vidíte po nasazení objektivu na fotoaparát pouze tmu, zapněte fotoaparát a sundejte přední krytku objektivu.
Výrobek není samostatně funkční, vyžaduje ke správné funkci fotoaparát.