Nikon Z DX 50-250 mm/f4.5-6.3 VR
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Všechny dosavadní testy objektivů zde
Technické parametry
Mechanické provedení Ostrost
Bokeh Aberace
Nejkratší zaostření Přesnost
ostření 15.02.2022 Tento objektiv byl ohlášen již v roce 2019 při uvedení fotoaparátu Nikon Z50 na trh spolu s objektivem Z DX 16-50/3.5-6.3 VR. Objektiv samotný se prodává v době tvorby tohoto testu za 9.990,- Kč - jako součást setu s fotoaparátem Nikon Z50 nebo Zfc jej lze zakoupit i levněji. To je velmi příjemná cena a je třeba se tedy podívat na to, zda nebudete muset přistoupit na mnoho kompromisů. Tím prvním je samozřejmě světelnost - daň za rozměry, hmotnost a cenu. Tím druhým může být obrazová kvalita, na kterou se v tomto testu samozřejmě podíváme také. Nikon vyráběl a vyrábí podobné DX objektivy i pro F bajonet: např. 55-300mm f/4.5-5.6G, AF-S DX VR, 55-200mm f/4-5,6G AF-S DX VR II IF-ED, 70-300mm f/4.5-6.3G ED AF-P DX VR zhruba ve stejné cenové relaci. Objektiv k testu zapůjčila: Zatím všechny Z objektivy pro DX snímače mají ve svém názvu VR - je to celkem pochopitelné, protože fotoaparáty Z50 a Zfc nemají stabilizované snímače.
Pro názornost rozsah ohniskových vzdáleností
Objektiv má 16 prvků ve 12 skupinách včetně 1 ED prvku. O utěsnění proti prachu a vodě se Nikon nezmiňuje, takže opatrně. Snad 100% vnějších součástí objektivu je z plastu a to včetně bajonetu (zase je objektiv lehčí). Má pouze dva ovládací prvky - širší prstenec pro změnu ohniskové vzdálenosti (objektiv se samozřejmě při změně ohniskové vzdálenosti vysouvá) a prstence pro ruční ostření, který v případě automatického ostření může získat jednu ze tří funkcí, které mu přiřadíte: ovládání ISO, clonového čísla nebo kompenzace expozice. Objektiv není vybaven zámkem na ohnisku 50 mm - vzhledem k nízké hmotnosti vysouvacího členu nebude docházet k jeho samovolnému pohybu. Stejně tak nenajdete přepínač ručního a automatického ostření nebo stabilizace. Při zaostřování svou délku objektiv samozřejmě nemění.
Stejně jako objektiv Z DX 16-50/3.5-6.3 VR musíte i tento objektiv pro fotografování nejdříve vysunout do pracovní polohy. Na prvním snímku vidíte objektiv v "transportní" poloze (v této poloze s ním nelze fotografovat). Na druhém snímku je vysunut do pracovní polohy na ohniskové vzdálenosti 50 mm, na třetím 250 mm. Chová se stejně jako objektivy Z 24-50 či Z 24-70/4.
Na úvod MTF křivky (více o MTF křivkách zde):
Je zřetelně patrné, že objektiv pro "zetko" by na tom měl být trochu lépe než jeho F verze. V každém případě jsou grafy teoreticky vypočítané hodnoty. Fotoaparát Nikon Z7, zpracování v Nikon Capture NX-D: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 4, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control auto, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - ON, Auto Distortion Control - ON, AF-S, RAW 12bit, převod do JPG v programu Capture NX-D na 95% kvalitu. Stativ, vypnutá stabilizace. Pro testování jsem použil Nikon Z7 (nemaje Nikon Z50 ani Zfc), takže výsledná velikost snímku je 19,5 mpx, což je srovnatelné s 20 mpx fotoaparátů Nikon Z50 či Z fc a pro tento test je to zanedbatelné. Výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 100 x 150 cm!!! V této souvislosti ještě upřesnění: průběh nejnižšího a nejvyššího clonového čísla, které lze na objektivu nastavit při různých ohniskových vzdálenostech:
Testy objektivů nad clonové číslo 16 zpravidla nedělám, protože vlivem difrakce již dochází k příliš velké neostrosti obrazu a v praxi tak vysoká clonová čísla snad nikdo nepoužívá. Opět musím opakovat, že výřezy odpovídají tiskové velikosti 100x150 cm a je třeba to vzít vždy při hodnocení v úvahu. Závěr: Ostrost objektivu klesá se vzrůstající ohniskovou vzdáleností a současně s tím se stírají celkově rozdíly v ostrosti středu a okrajů obrazu, což ostatně potvrzují i zahraniční laboratorní měření - vyjímám pouze krajní ohniskové vzdálenosti, kde je rozdíl markantní: Pro zajímavost a porovnání se můžeme podívat na 3 objektivy: Níže: Nikon Z DX 50-250/4.5-6.3 VR Níže: Nikon Z DX 18-140/3.5-6.3 VR Níže Z 24-200/4-6,3 Zkrátka musím - toto je výřez ze
snímku, který najdete v části o aberaci: 250 mm, clonové číslo 6,3 = "na plnou
díru". Vidíte tu jemnou strukturu sítě? Zatímco ostrost Z 50-250 je papírově sice o něco málo nižší na ohnisku 150 mm než u objektivu Z 18-140, tak rozdíl obou proti výbornému objektivu pro plnoformátové snímače Z 24-200 je zásadní. Možná si řeknete, co je to za blbost, porovnávat Z 50-250 se Z 18-140. Ale dost vám to pomůže v rozhodování, zda si koupit jeden objektiv Z 18-140 nebo objektivy dva - Z DX 16-50/3.5-6.3 VR a zde testovaný Z 50-250 a ještě ušetřit.
Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh většinou lepší. Další snímky najdete v galerii na konci testu. Charakter bokehu ukáže velmi dobře snímek trávy - vypovidá o tom, jak se bude chovat členité neostré popředí i pozadí. Ale nejprve zkusíme takovou portrétní vzdálenost - ohnisko 94 mm (úhel záběru 141 mm), do kterého by se vešla celá postava a vzadu za ní by byl velký bordel - clonové číslo 5.0. Vážení - toto není na tuto cenovou a konstrukční kategorii objektivu vůbec špatný výsledek! Naopak! Samozřejmě hodně záleží na ohniskové a předmětné vzdálenosti - ale toto není špatné. Samozřejmě lze docílit horšího i lepšího výsledku - zde výřez z fotografie 3165: pozadí popředí A něco z reálnějšího prostředí Hodnocení bokehu je vždy individuální záležitost typu líbí-nelíbí. Mé hodnocení je následující: vzhledem k ceně objektivu jsem velmi spokojen. Ano, popředí i pozadí s výraznou strukturou blízko roviny zaostření není do učebnic, je takové nervózní se snahou zvýrazňovat obrysy, ale když si nastavíte delší ohniskovou vzdálenost a trochu si pozadí pohlídáte, bude to OK.
A abychom nezapomněli na vykreslení odlesků - výřez
z okraje snímku mimo pásmo ostrosti - výraznější struktura (cibule), na krajích
tvoří kočičí oči - ale to se dá čekat.
Před rovinou ostření:
Závěr: Na tuto cenovou kategorii je to nadprůměrně dobrý výsledek.
Aberaci, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových (v pozadí) nebo zelených obrysů (v popředí) - nejvíce na okrajích a v rozích snímku - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině, jemné větvičky stromů nebo odlesky na chromovaných předmětech či dlažebních kostkách. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 100x150 cm, zobrazení na monitoru 1:1. BEZ/PO automatické korekci aberace v programu Capture NX-D - výřezy 1:1
Závěr: Toto je vzhledem k cenové kategorii objektivu velmi dobrý výsledek. Všechny ostatní snímky v tomto testu prošly při převodu do JPG automatickým odstraněním aberace v programu Capture NX-D.
Pozice zoomu 50 mm: 0,5 m, Pozice zoomu 70 mm: 0,52 m, Pozice zoomu 100 mm: 0,58 m, Pozice zoomu 135 mm: 0,65 m, Pozice zoomu 200 mm: 0,83 m, Pozice zoomu 250 mm: 1 m (měřeno od obrazové roviny), největší měřítko zvětšení na 250 mm 0,23x. Pokud budete chtít fotografovat "makro", potom největšího poměru zvětšení dosáhnete na ohniskové vzdálenost 250 mm za vzdálenosti 1 metr. Poměr zvětšení říká, že předmět velký ve skutečnosti 1 cm bude na snímači zobrazen ve velikosti 0,23 cm. Závěr: Nic mimořádného, ale na nějaké "pseudo-makro" to asi bude stačit. Příjemný je odstup cca 1 metr od fotografovaného objektu, ovšem je potřeba počítat s hodně malou hloubkou ostrosti i při zaclonění.
Jak rychlost, tak i přesnost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice. Rychlost: Ostří poměrně rychle a tiše. Budete si moci dovolit i ptáky v letu, pokud letí alespoň trochu předvídatelně, u motýlů by mohl být problém. Existují samozřejmě objektivy s rychlejším ostřením, ale také několikanásobně vyšší cenou. Na kategorii, ve které se objektiv nachází, ostří velmi svižně. Samozřejmě, nějaký odpad zde je, jako vždy - ale při troše cviku není velký. Problém spíše je, jak tomu u teleobjektivů s úhlem záběru 375 mm bývá, udržet objekt pod ostřícím bodem :) Přesnost: Téměř absolutní Při ostření na ptáky v křoví jsem používal režim AF-S s nejmenším ostřícím bodem. Ostření bylo vždy absolutně přesné. Závěr: Ostření je velmi rychlé a velmi přesné na všechny vzdálenosti.
Objektiv je typu Z DX a protože je určen pro DX snímače fotoaparátů Z50 a Zfc, které nemají stabilizaci snímače, tak je vybaven vlastní stabilizací. Nikon uvádí účinek stabilizace až 5 EV - těžko se to měří, budeme tomu věřit. Ovšem já zkouším objektiv na Nikonu Z7, který je vybaven ještě stabilizací snímače a nelze vypnout pouze stabilizaci snímače a stabilizaci v objektivu nechat zapnutou, takže pracují nějakým způsobem obě. Ale nemyslím si, že by to byl na základě mých zkušeností nějaký podstatný rozdíl mezi tím, když je stabilizovaný pouze objektiv. 250 mm, 1/20s, f18 - nemaje šedý filtr, musel jsem za dne sáhnout k velmi nízkému ISO a vysokému clonovému číslu, tak se na fotografii uplatnila i trochu difrakce. Ze série 5 pořízených snímků byl tento nejlepší, vždy se na této ohniskové vzdálenosti nepodaří. I když je objektiv mimo fotoaparát a lehce s ním potřesete, tak uvnitř něco cvaká - nenechte se znervóznit, je to normální. Závěr: Stabilizace funguje velmi dobře (testováno ale na Z7, na DX fotoaparátech tomu asi nebude jinak). Jak je již častým jevem, při zapnuté stabilizaci si ostřící bod po expozici občas poskočí trochu jinam - ovšem to dělají i mnohem dražší objektivy - např. Z 70-200/2,8.
Závěr: Nemohl jsem vyzkoušet přímo proti slunci, bylo stále v oparu. Ale žádná fotka v protisvětle neměla žádný závod ani odlesk - v tomto ohledu nepředpokládám u tohoto objektivu problém.
Pokud se vám po otevření snímku v editoru zdá, že zkreslení je naprosto minimální, tak máte pravdu - ovšem pouze proto, že ve fotoaparátu proběhne automatická korekce zkreslení, kterou ani při fotografování do formátu NEF nelze v programu Capture NX-D vypnout. Zároveň je aplikována korekce vinětace (ta ale vypnout jde), takže snímek zdi vypadá v takřka perfektním stavu. A programy od Adobe se budou chovat patrně úplně stejně. Ale je potřeba se podívat na skutečná data před korekcí - pokud snímky RAW otevřete editoru, který korekci zkreslení ani korekci vinětace nastavenou ve fotoaparátu a uloženou do snímku nedokáže načíst, nahá pravda se objeví :) Pokud fotografujete přímo do formátu JPG, tak uvidíte vždy již jen snímek po korekcích. 50 mm/f4,5 bez korekcí 50 mm /f4,5 po automatické korekci zkreslení a vinětace 250 mm/f6,3 bez korekcí 250 mm /f6,3 po automatické korekci zkreslení a
vinětace Závěr: I bez digitálních korekcí jsou to dobré hodnoty - i když na ohniskové vzdálenosti 50 mm by mohla být bez korekcí nižší. Software Nikonu (a nejen on), jak vidíte výše, provede korekci výborně, ale za cenu ořezu obrazu trochu ze všech stran. Ty oříznuté části obrazu při fotografování v hledáčku stejně nevidíte, protože v hledáčku vidíte již vylepšený obraz. Ale na softwarové úpravy obrazu již při pořízení snímku si asi již budeme muset zvyknout - mnoho fotografů ani netuší, že fotoaparát nějaké úpravy provádí, protože většina programů pro úpravy fotografií tyto korekce automaticky načte. U tohoto objektivu LZE automatickou korekci zkreslení v programu Capture NX-D (i v NX Studio) vypnout.
Samozřejmě tam zvláště na nejnižších clonových číslech je a bylo by hodně divné, kdyby tam v této cenové kategorii objektivů nebyla (vyskytuje se i u těch nějdražších). Ale dle výše uvedených snímků zdi, které jsou pořízeny na nejnižších clonová čísla, si můžete udělat představu. Závěr: Je tam, ale jako téměř vždy jde velmi dobře odstranit v editoru, nemá smysl to moc řešit.
Fotoaparát Nikon Z7 (Zpracování v Nikon Capture NX-D: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 4, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control auto, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - ON, Auto Distortion Control - ON, AF-S, RAW 12bit, převod do JPG v programu Capture NX-D na 95% kvalitu. Fotografováno z ruky se zapnutou stabilizací. I přesto, že autor nepokládá případné publikované snímky za umělecké dílo, podléhá jejich použití autorskému zákonu a bez svolení autora nesmí být nikde publikovány v jakékoliv úpravě. Povoleno je pouze uveřejnění snímků s odkazem na zdroj. Snímky jsou seřazeny od nejkratší po nejdelší ohniskovou vzdálenost.
+ kompaktní, relativně malý a lehký + vzhledem k ceně velmi dobrá ostrost i na delších ohniskových vzdálenostech + dobrá odolnost v protisvětle
+ na tento typ objektivu velmi přijatelný bokeh
+- utěsnění objektivu
- součástí při nákupu není sluneční clona, což se v
poslední době stává u Nikonu módou, můžete si ji dokoupit za 1.200,- Kč (pozn. -
skutečně není ten plast pozlacený) Koupit - nekoupit?
Napřed se musíme zamyslet nad cílovou skupinou uživatelů. Vzhledem k tomu, že je to Z bajonet v provedení DX, tak cílovou skupinou mohou být prakticky hlavně uživatelé fotoaparátů s DX snímači - Nikon Z50 a Zfc. Pro majitele fotoaparátů s FX snímači asi nebude tou hlavní volbou - majitelé Z6 by již po ořezu snímače získali rozlišení kolem 10 mil. bodů (což by někomu ovšem mohlo stačit), ovšem majitelé Z7 získají pořád pěkných 20 mil. bodů - viz tento test - takže si dovedu představit, že si jej koupí i majitel FX fotoaparátu, který potřebuje teleobjektiv pouze občas.
Dle mého názoru - tento objektivu má jedinečně dobrý poměr cena/výkon. Již v testu objektivu Z DX 18-140/3.5-6.3 jsem řešil, zda není lepší si koupit 2 setové objektivy - Z DX 16-50/3.5-.6.3 se zde testovaným teleobjektivem a to jsem jej ještě neměl otestovaný - takže nyní už to vím. Pokud skutečně není jedinou prioritou mít pouze jeden objektiv, kupte si ty dva setové - získáte celkově jak vyšší rozsah ohniskových vzdáleností, tak i na některých ohniskových vzdálenostech lepší světelnost a ještě ušetříte minimálně 6.000,- Kč. A v kvalitě si nepohoršíte a ještě získáte Z DX 16-50/3.5-.6.3, což je skvělá, dobrá, malá a lehká "palačinka" na street foto a běžné fotografování.
Pokud budete uvažovat o jiném teleobjektivu tohoto rozsahu se Z bajonetem a nemáte zrovna volné desítky tisíc na Z 70-200/2.8 VR S (70.000,- Kč) nebo Z 100-400/4.5-5.6 VR S (75.000,- Kč), můžete ještě sáhnout po FTZ redukci a použít nějaký objektiv s F bajonetem - ovšem F objektivy rozsahu 70-300 apod. bych moc nedoporučoval, tam si s kvalitou proti zde testovanému rozhodně nepomůžete. Za úvahu stojí třeba F 70-200/4 - s tím budete jistě spokojeni, s tím lze ještě nějak dobře cestovat.
A můžete si také pořídit v setu pouze objektiv Z DX 16-50/3.5-.6.3 a k němu přidat vynikající Z 24-200/4-6.3 VR, se kterým získáte úhel záběru odpovídající 36 - 300 mm - sice si "trochu" připlatíte a ohniskové vzdálenosti se vám budou trochu překrývat, ale za tu kvalitu to stojí. A až Nikon dá na trh DX 12-28, která je pro rok 2022 v plánu, mohla by to být s objektivem Z 24-200 skvělá kombinace ve střední cenové hladině.
Pokud nemáte profesionální nároky na teleobjektiv, tak rozhodně KOUPIT - nic lepšího za 10.000,- Kč na trhu nenajdete.
Pozn.: Vlastnosti objektivů se snažím hodnotit vždy ve vztahu k jejich ceně - např. stejná neostrost u objektivů za 70 a 10 tisíc bude samozřejmě hodnocena rozdílně - u tohoto drahého je to průšvih, u toho levného je to na pochvalu :)
Odkazy Simulátor ohniskových vzdáleností
https://nikonblog.cz/nikkor-z-dx-18-140-mm-f-35-63-vr-nebo-dilemata-dx-z-fotografa/ https://www.kenrockwell.com/nikon/z/50-250mm.htm#top https://photographylife.com/reviews/nikon-z-dx-50-250mm-f4-5-6-3-vr
https://www.photographyblog.com/reviews/nikon_z_dx_50_250mm_f4_5_6_3_vr_review
Testy probíhají na náhodně
vybraných objektivech z běžné maloobchodní sítě - protekce je vyloučena.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|