Nikkor Z 85 mm f/1.2 S

Všechny dosavadní testy objektivů zde
Galerie snímků objektivů s bajonetem Z zde.

Technické parametry  Mechanické provedení  Ostrost  Bokeh   Aberace Nejkratší zaostření  Přesnost ostření
Stabilizace  Protisvětlo  Zkreslení  Vinětace Konvertor Galerie  Závěr

30.03.2023 - ohlášen 5.1.2023
Nikon last roadmap

Technický pokrok je v současné době něco nevídaného - na začátku ledna 2023 ohlásí Nikon oficiálně vývoj objektivu a začátkem února jsou již k vidění první videa, kde fotografové tento objektiv testují. To je velmi dobrý výsledek - 30 dnů od zahájení vývoje :) Mám takový dojem, že vývoj je ohlášen až poté, co se již první kusy dávno testují v reálném prostředí. Škoda, že se Nikonu nepodaří něco takového třeba i s objektivem 200-600, kde oznámení vývoje spadá do období, kdy bylo mrtvé moře ještě živé.

Od roku 1974 do roku 2012 vyrobil Nikon hezkou řádku objektivů s ohniskovou vzdáleností 85 mm a F bajonetem, většinou se světelností 1.8 a pár i s 1.4 a 2.0. Nepodařilo se mi dohledat žádný objektiv Nikon 85 mm se světelností 1.2. Doposud byla tato světelnost na ohniskové vzdálenosti 85 mm dostupná pouze u třetích výrobců - např. Mitakon 85/1.2 - ovšem pouze s ručním ostřením, často bez přenosu hodnot expozice do fotoaparátu a také optickou kvalitou, která nemusí vyhovovat každému - ale toto vše je zase vyváženo podstatně nižší cenou.

Po dlouhých debatách na internetu, zda bude mít nová pětaosmdesátka světelnost 1.4 nebo 1.2, je jasno. Nikon si řekl, že jednu 85 s světelností 1.8 na bezzrcadlovku již má - Nikkor Z 85/1.8 S a tak místo světelnosti 1.4 zvolil 1.2. Možná také proto, že Sigma má 85 v řadě Art se světelností "pouze" 1.4. - a je to velmi dobrý objektiv s pěkným podáním neostrého pozadí (dle mého názoru lepším, než Z 85/1.8 S - ale zase ten adaptér....).

Nikon již jedno zetko s touto světelností v nabídce má - Nikkor Z 50/1.2 S. Dostáváme se tak do podobné situace, jako u tohoto objektivu - také existuje verze Nikkor Z 50/1.8 S. A opět platí přibližně stejný výpočet - za světelnost 1.2 zaplatíte cca 4x více.

Přehled současné nabídky ohnisek 85 mm bez nároku na úplnost pro bajonet F (předpokládá použití FTZ adaptéru) a bajonet Z. Z 85/1.8 od Nikonu je zde uveden pro srovnání ceny. Samozřejmě se objektivy liší i svou výbavou (některé jsou pouze manuální) a také hmotností a rozměry:

Z tabulky vyplývá: Objektiv má nižší hmotnost než Sigma Art 85/1.4, ke které musíme připočítat ještě hmotnost FTZ adaptéru, což činí celých 300g. Zároveň je ovšem z celého přehledu také nejdražší. Jeho hmotnost je 3x vyšší než u objektivu Nikon Z 85/1.8 a cena 4x vyšší:

Objektiv má 15 prvků v 10 skupinách. Pyšní se STM - krokový motor s tichým chodem, N - nanokrystalickým povlakováním čoček pro zabránění odleskům uvnitř objektivu u světla s vlnovou délkou 380 - 780 nm, SIC - vrstvy zabraňující odleskům od čoček a přezáření, čím se zvyšuje kontrast obrazu, IF - vnitřní ostření, Multi FS - více krokových motorů, které zajistí rychlejší a přesnější zaostření, ED - skla s velmi nízkým rozptylem světla, což potlačuje chromatickou aberaci, AS - asférický objektiv - čočky s asférickým povrchem se starají o kontrast, zvýšení rozlišovací schopnosti objektivu a umožňuji kompaktní rozměry objektivů. Snad je tento výčet důvodem, proč již Nikon u "Z" objektivů uvádí tak málo zkratek v názvech objektivů. Každopádně patří tento objektiv do "S" řady Z objektivů - takže něco jako "Super".

Na objektivu najdete 2 prstence: široký pro ostření a úzký prstenec poblíž bajonetu, na který si můžete nastavit vybranou funkci. Ruční ostření je "elektronické", to je již tradice a je "variabilní" - pokud otáčíte prstencem rychle, je jeho dráha mezi krajními pozicemi cca 40^o, pokud otáčíte pomalu, tak cca 180^o. Na objektivu je ještě přepínač pro ruční/automatické ostření a jedno funkční tlačítko. Samozřejmě jde o "S" řadu, takže všechny "anti-" prvky jsou přítomné, snad mimo vrstvy na objektivu, která odpuzuje nečistoty. Objektiv je vybaven 2 krokovými motory pro rychlejší a přesnější zaostření, což je u světelnosti 1.2 jistě žádoucí. Co však chybí - a není to žádná škoda - je displej na objektivu. Celkově je většinou na "ho..." - i kdyby jste jej chtěli používat, tak stále po chvilce zhasíná atd. Ale mohla tam být místo toho stupnice zaostřené vzdálenosti.

Vroubkovaný úzký prstenec nejblíže ke sluneční cloně je pouze na ozdobu (nebo lepší držení), nemá žádnou funkci - stejně jako pytlík na svačinu, dodávaný jako obal na objektiv (za 630,- Kč si můžete koupit i náhradní).

Objektiv není vybaven vlastní stabilizací, ale moc se asi nepředpokládá, že by si jej hromadně pořizovali majitelé Nikonů Z50 a Zfc či Z30 - i když vyloučit to samozřejmě nemohu - přepočtený úhel záběru je poté přibližně 130 mm, hloubka ostrosti se, samozřejmě nemění.

Na úvod MTF křivky (více o MTF křivkách zde):

Nikon Z 85/1.2	Nikon Z 85/1.8
Sigma 85 mm f/1.4 DG ART HSM
	Ačkoliv to na první pohled nevypadá, ve skutečnosti k sobě mají všechny tři objektivy dost blízko - teoreticky. Akorát jsou grafy na různých clonových číslech podle světelnosti objektivu, takže jsou porovnatelné čistě teoreticky. Přesto by Z 85/1.2 měl mít výsledky v okrajových částech obrazu lepší nebo srovnatelné.

Pro další porovnání jsem si vybral Sigmu ART 85/1.4 a nakonec i Nikkor Z 85/1.8
Srovnávat jej s objektivem Nikkor Z 50/1.2 S asi moc smysl vzhledem k rozdílným ohniskových vzdálenostem nemá, takže pro většinu fotografů bude spíše na řadě otázka, zda vyměnit/koupit tento objektiv nebo nadále používat svůj stávající Sigma ART 85/1.4 či Nikkor Z 85/1.8. Sigma je asi v současné době je rozšířenější objektiv než Nikkor Z 85/1.8 a řada majitelů výše zmíněné Sigmy ART 85/1.4 (vynikající sklíčko) jej stále na své "zetko" používá i přes komplikaci s FTZ adaptérem a nechtělo se jim přejít na Nikkor Z 85/1.8 a čekali, kdy se Nikon vytasí s něčím světelnějším. Část fotografů se také může rozhodovat k přechodu z objektivu Nikkor 105 mm f/1,4 AF-S E ED (pro F bajonet). Ale nezapomínejme na majitele Sigmy 105/1.4 DG HSM ART - ti již mají možná dost posilovacích cviků a přechod na objektiv o půl kila lehčí a menší by se jim mohl hodit.

Nastavení fotoaparátu Nikon Z9 pro všechny zde publikované snímky, není-li uvedeno jinak:

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon NX-Studio.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG. Vypnutá stabilizace, stativ. Výřezy odpovídají tiskové velikosti fotografie 120 x 180 cm na mém monitoru.

85 mm
Nikkor Z 85/1.2 S
Sigma DG ART HSM 85/1.4
Nikkor Z 85/1.8 S
f	Snímek	střed	roh	roh
1.2
1.4
1.4
Na clonovém čísle 1.4 je Sigma nepatrně ostřejší v rozích, Nikkor 1.2 je mírně ostřejší ve středu obrazu.
1.8
1.8
1.8
Na clonovém čísle 1.8 je ve středu obrazu o chlup nejlepší Nikkor 1.2, v rozích je to tak nějak stejné, rozdíly jsou opravdu zanedbatelné.
2.8
2.8
2.8
Ostrost ve středu snímku je srovnatelná, v rozích je nejslabší Nikkor 1.8
4
4
4
Ostrost ve středu snímku je srovnatelná, v rozích je nejslabší Nikkor 1.8
5.6
5.6
5.6
Ostrost ve středu snímku je srovnatelná, v rozích je nejslabší Nikkor 1.8, ale rozdíly se již zmenšily.
8
8
8
Ostrost ve středu snímku i rozích je prakticky stejná u všech objektivů.
11
11
11
Ostrost ve středu snímku i rozích je prakticky stejná u všech objektivů.
16
16
16
Ostrost ve středu snímku i rozích je prakticky stejná u všech objektivů. Na clonovém čísle 11 se začíná projevovat difrakce a dochází k úbytku ostrosti, který je u clonového čísla 16 již zřetelný.

Raději ještě jednou: když si zobrazím fotografie na svém monitoru s rozlišením 2560 x 1440 bodů v poměru 1:1 a změřím velikost, kterou by v tomto měřítku zobrazení představoval tisk fotografie, dostanu se na rozměry cca 120 x 180 cm. A tomuto rozměru u mne odpovídají zde uvedené výřezy.

Ďábel spočívá v detailu - porovnání všech tří objektivů na clonovém čísle 1.8, které je nejnižší všem společné. Všimněte si struktury látky na balkonu a struktury omítky (klikněte na obrázek pro zvětšení):

Přenos kontrastu a rozlišovací schopnost objektivu (ostrost) je u tohoto objektivu nejlepší - a za to platíte. Má ještě jednu zvláštnost - pokud se podíváte na MTF křivky, tak vidíte, že ostrost a přenos kontrastu od středu obrazu nejprve stoupá a teprve poté strměji klesá. Důsledkem může být, že při světelnosti 1.2 (jinak už to nemusí být patrné) není nejostřejší ve středu obrazu, ale třeba v poloviční vzdálenosti mezi středem a okrajem - ale to už se zabýváme skutečně malichernostmi.

Závěr: Vzhledem k tomu, jak malé výřezy obrazu jsou zde porovnávány, nemyslím si, že byste na tisku rozměru 30x40 cm vůbec byli schopni objektivy z hlediska ostrosti rozlišit - tak málo se z praktického hlediska od sebe na srovnatelných clonových číslech liší. Je až zarážející, jak malý náskok má Nikkor 1.2 v porovnání se Sigmou 1.4 na stejných clonových číslech (přitom podle MTF grafů by na tom měl být Nikkor 1.8 trochu lépe. Z této trojice je z hlediska celkové ostrosti nejslabší Nikkor 1.8 a to pouze kvůli tomu, že je méně ostrý v rozích obrazu od clonového čísla 2.8 výše. Ale musíme si u tohoto ohniska a světelnosti položit otázku: "Skutečně je pro tento typ objektivu rozhodující vlastností ostrost od rohu do rohu?". Dle mého názoru - NE, není. Možná tak u fotografování krajiny - ale krajináři většinou nefotí na 1.4 ani 1.8 clony a u portrétů ostrost v celé ploše snímku je v naprosté většině případů nežádoucí.

Samozřejmě jako vždy záleží na zaostřené vzdálenosti, clonovém čísle, odstupu pozadí od popředí, kontrastu i charakteru pozadí a velikosti výsledné fotografie - čím bude fotografie větší, tím se vám bude zdát bokeh většinou lepší. Další snímky najdete v galerii na konci testu. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, tj. zobrazení na mém monitoru 1:1, není-li uvedeno jinak.

Bokeh je u tohoto objektivu patrně ten hlavní důvod, proč si jej fotografové kupují, protože kvůli zkrácení expozičního času ani snížení ISO to asi nebude. Můj fotoaparát tvrdí, že při světelnosti např. 1.2 nastaví ISO 400, při 1.4 nastaví 560 a při clonovém čísle 1.8 nastaví ISO 800. Asi by to šlo přesně vypočítat, ale řekněme, že z praktického hlediska je rozdíl mezi světelností 1.4 a 1.8 cca 1 EV. Což sice může hrát roli v rámci expozic v délce minut, může to být rozdíl mezi ISO 12000 a 24000 nebo také 400 a 800, ale to opravdu asi nebude hlavní důvod k pořízení tohoto objektivu. A právě z toho důvodu bude tato část textu obsáhlejší, než bývá obvyklé.

Nejen světelnost 1.2, ale i 11 lamelová clona by měla vykreslovat světelné zdroje v neostré části obrazu jako ideální kruh. Zkusme si nejdříve u tohoto objektivu (Z 85/1.2 S) porovnat rozdíl mezi clonovým číslem 1.2 a 1.8:

Clonové číslo 1.2	Clonové číslo 1.8

Vidíte, že rozdíl je patrný. Někdo může namítnout, že je minimální, ale např. na celkový dojem z portrétu má podstatný vliv. V pozadí výše uvedeného záběru (fotografie v plném rozlišení najdete v galerii níže) se nenachází žádné odlesky a výrazně kontrastní prvky, protože bylo krásně zataženo.

Vykreslení neostrých oblastí u snímků na krátkou vzdálenost:

Zde musím poděkovat Terce za to, že jsem ji donutil se dívat do sluníčka :) Ale je v tom záměr, protože se za ní nachází lesklé hliníkové trubky. I když je pozadí v tomto případě hodně "divoké", zvládl to objektiv na výbornou (clonové číslo 1.2).

Pozadí na minimální zaostřenou vzdálenost:

1.2	1.4
1.8	2.2
Výřezy jsou pořízeny od odlesku sluníčka na lakovaném opěradle židle. Je vidět, že směrem k okrajům se při nízkých clonových číslech bokeh deformuje do "kočičích očí". Na vyšších clonových číslech je zřetelně patrných 11 lamel clony.

Minimální zaostřovací vzdálenost s velkým množstvích malých struktur:

Výřez z popředí

Výřez z pozadí

Je evidentní, že neostré pozadí se objektivu daří vykreslovat lépe, než neostré popředí. Někdy se tam mohou objevit i na nízké clonové číslo ostřejší náznaky "kočičích očí":

A jak je na tom vzdálené popředí?

U neostrého vzdáleného popředí dochází (zde na clonovém čísle 1.2) k deformaci bokehu a z kočičích očí se stávají malé vlaštovičky - ale to co vidíte na výřezu, pochází z tiskové velikosti cca 120 x 180 cm, jinak nemáte šanci je vidět.

Ale to, co budete mít šanci vidět, je neostré vzdálené pozadí v případě reflexních bodových ploch - body nedostanou typickou strukturu "cibulových kroužků", nýbrž jakéhosi "mramorování":

U snímků v noci je struktura neostrých bodových světelných zdrojů daleko méně patrná:

Zajímavé je i porovnání charakteru bokehu všech tří objektivů na nejnižších clonových číslech:

Kliknutím na obrázek si můžete zobrazit velikost 1:1. Sigma má asi největší aberaci, ale její zobrazení neostrého pozadí je ze všech tří pro mne nejpříjemnější, byť je tam trochu úbytek kontrastu. Nikkor 1.8 již má snahu mírně obtahovat neostré části linkou a Nikkor 1.2 k tomu přidává ještě mírné zdvojení obrysů.

Z následující tabulky si můžete stáhnout porovnávací snímky v plném rozlišení, zaostřeno je na válcovitý reklamní poutač na pravé straně:

	Sigma 1.4	Nikkor Z 1.8 S	Nikkor Z 1.2 S
1.2	---	---
1.4		---
1.8	neudělal jsem :(
2.8
4
5.6

Hodnocení bokehu je vždy individuální záležitost typu líbí-nelíbí, ale zde je můj závěr.

Závěr: Bokeh objektivu Nikkor Z 85/1.2 S je velmi dobrý, ale není to až taková hitparáda, jak jsem čekal. V určitých situacích je se mohou objevit i některé nepěkné věci. Na blízké vzdálenosti v popředí a na větší vzdálenosti i v neostrém pozadí má objektiv tendenci zvýrazňovat, resp. zdvojovat obrysy neostrých částí obrazu. Neostré bodové zdroje se na některých snímcích mohou zobrazit jako kruhy nebo ovály (kočičí oči) s nikoliv cibulovou, ale mramorovou strukturou. U objektivu za čtvrtinovou cenu bych si řekl, že je to velmi, velmi dobrý výsledek, ale u objektivu za 80.000,- Kč musím konstatovat: ano, je to dobrý, ale možná bych čekal ještě trochu něco lepšího. Je ovšem opět nutné zmínit, že většinu z výše uvedených vlastností tohoto objektivu uvidíte až při hooooodně velkém zvětšení.

Aberaci, pokud je skutečně velká, nejde v editoru zcela odstranit. Projevuje se nevíce na nejnižším clonovém čísle a na rozmezí tmavých a světlých částí obrazu ve formě většinou fialových (v pozadí) nebo zelených obrysů (v popředí) - nejvíce na okrajích - učebnicovým příkladem jsou právě odlesky na tmavé vodní hladině, jemné větvičky stromů nebo odlesky na chromovaných předmětech či dlažebních kostkách. Výřezy odpovídají tiskové velikosti 180x120 cm, zobrazení na monitoru 1:1.

Následující snímky jsou již zpracovány automatickým odstraněním laterální aberace v programu Nikon Studio NX. Všechny jsou pořízeny na clonové číslo 1.2.

Následující dva snímky s liší pouze místem zaostření - na prvním snímku na hladinu rybníka - a tam je aberace opravdu velká - a na druhém snímku na násypku a většina aberace je pryč, čočky se posunuly.

Závěr:  S přihlédnutím ke světelnosti objektivu je to dobrý výsledek. Sice se mohou objevit snímky, kde může představovat problém i pro editor (viz výše), ale nebude jich mnoho. Můžete se o tom přesvědčit v galerii na konci testu.

Minimální zaostřovací vzdálenost je 85 cm.

Závěr: Není to objektiv na makro. Ale na nejnižší clonové číslo můžete pořídit snímky s pozadím jako od malíře.

Jak rychlost, tak i přesnost správného a rychlého zaostření je dána jak ostřícím mechanismem fotoaparátu, tak i schopností motorku objektivu dostat čočky co nejrychleji do správné pozice.

Rychlost: O rychlost ostření se v objektivu starají najednou hned dva motory. S přihlédnutím k velikosti a tím i hmotnosti čoček je ostření rychlé, objektiv určitě patří do té lepší kategorie.

Hlučnost: No, relativně tiché, ale při natáčení videa rozhodně doporučuji externí mikrofon.

Přesnost: Bez vážných výhrad. Ale - podívejte se na dva následující výřezy ze snímků (po kliknutí na obrázek získáte náhled 1:1):

U obou snímků je použit režim AF-C, čas 1/10000 s, takže rozmazání vlivem pohybu nepřipadá v úvahu. Ve fotoaparátu zapnutá stabilizace snímače. Mezi pořízením druhé snímku uplynulo 5 sekund a ostřící bod je přesně na hodinách vpravo. Zatímco na první fotografii jsou části obrazu před hodinami ostré, na druhém snímku jsou viditelně neostré. Přitom hodiny samotné jsou ostré relativně stejně. Pokud budeme uvažovat s poučkou, že třetina hloubky ostrosti leží před bodem zaostření a dvě třetiny za ním, potom jsou hodiny na prvním snímku v tomto pásmu někde v první třetině, zatímco na druhém snímku někde na konci pásma ostrosti. Zajímavé. Ale protože se mi to stalo (co jsem zjistil) pouze jednou, budeme se držet německého přísloví "einmal ist keinmal" - volně přeloženo "jednou je vůbec" a budu to brát jen jako zajímavost. Snímky v plném rozlišení pro vlastní bádání si můžete stáhnout zde a zde. A níže se dočtete, proč k tomu došlo, ale chvilku mi trvalo na to přijít.

Při ostření na clonové číslo 1.2, zvláště na blízké vzdálenosti, je třeba mít na paměti, že hloubka ostrosti je skutečně minimální a u portrétu se může stát, že při velkém ostřícím bodu zaostří fotoaparát na obočí nebo na řasy a samotná duhovka nebude ostrá - a to i v automatickém režimu "ostření na oko". V extrémních případech je lépe automatické ostření na oko vypnout, zvolit nejmenší ostřící bod a umístit jej na oko.

Při fotografování na clonové číslo 1.2 je důležité umístění ostřícího bodu i na objekty vzdálené 100 i více metrů:

Závěr: Einmal ist keinmal - v této oblasti nemám žádné výhrady. Nikon Z9 pracuje precizně - rychlost ostření asi na sportovní výkony nebude, ale k tomu také objektiv není určen. Výhradu mám ovšem k ostřícímu prstenci - je hodně široký, má jemný chod - to je všechno fajn. Ale pokud chcete držet objektiv stabilně, těžko se ubráníte tomu, aby na něm nespočívaly prsty. A zde je kámen úrazu - prstenec ostření klade poměrně malý odpor a není problém s ním jemně posunout jen přiložením prstů. Samozřejmě to zjistíte v hledáčku, protože jakmile se dotknete prstence ostření, zvýrazní (obarví) se zaostřená místa v hledáčku stejně, jako při ručním ostření. A při fotografování na clonové číslo 1.2 nebo 1.4 může být každý i nepatrný posun ostřícího prstence rozdíl mezi ostrým a neostrým snímkem. Jsou chvíle, kdy je dobré mít možnost ostřící prstenec zcela vypnout (v menu fotoaparátu funkce a13 u Z6,7 a a15 u Z9).

Pro natáčení videa může být trochu nepříjemné, že objektiv při ostření "dýchá" - při přeostření z "nekonečna" na 1 metr dojde ke zvětšení obrazu o 9% - ale na druhou stranu to dělá málokdo v takto dlouhé dráze a při kratším záběru si toho asi nikdo nemá moc šanci všimnout. Pokud to vadí, natáčejte s Nikonem 50/1.2, ten má jen 1.5% :).

Objektiv žádnou nemá, spoléhá na stabilizaci snímače. A pokud jsem měl možnost vyzkoušet objektiv na Z9, tak udržet i delší časy není na této ohniskové vzdálenosti velký problém.

Nicméně s fotoaparátem Nikon Z9 (s jiným jsem nezkoušel), funguje stabilizace s tímto objektivem téměř neuvěřitelně. Zkusil jsem si cvičně - ve stoje a za mírného deště - rychle cvaknout postupně 4 snímky (ostřeno automatikou na semafor):

Na výřezech výše vidíte 100% výřez ze snímku níže - to, co na zmenšenině obrazovky nevidíte, je expoziční čas: 1.6s !!! To je na ohniskovou vzdálenost 85 mm až nevídané. Ano, dá se říci, že téměř dokonale ostrý je jen jeden - ale tady se díváme na výřez z metrové zvětšeniny! Snímky pořízené na 1/8 sekundy byly ostré 10 z 10:

Závěr: Ani jsem nečekal, že objektiv bude mít stabilizaci, Z 50/1.2 S ji také nemá. Ale výsledky mne ve spojení se Z9 skutečně překvapily. Ale bude to spíš zásluha fotoaparátu, než objektivu :)

Závěr: V normě. Odolností proti odleskům a poklesu kontrastu v protisvětle patří do rodiny dobrých objektivů.

Bez automatické korekce (v programu Nikon NX Studio jde u tohoto objektivu vypnout) má objektiv mírné poduškovité zkreslení - viz snímek výše. Po korekci zkreslení již žádné nenajdete.

Závěr: Pokud by snad zkreslení vadilo, není problém jej ručně nebo automaticky opravit.

	Bez korekce	S auto korekcí Studio NX
1.2

Závěr: Na světelnost 1.2 výborný výsledek, od clonového čísla 2.0 je vinětace po korekci naprosto neznatelná.

Nejde použít. V současné době lze ZTC použít pouze pro následující objektivy:

Fotoaparát Nikon Z9, zpracování v Nikon Studio NX.
Režim fotografování: Rychlé doostření - 0, Doostření +3, Doostření ve středním rozsahu +2, Zřetelnost +1, Kontrast, Jas, Sytost a odstín 0.

NX-Studio: Picture Control STANDARD, QUCK SHARP 0, SHARPENING 3, M-RANDGE SHARP +2, CLARITY +1, D-LIGHT NORMAL, VIGNETE control ON, ostatní hodnoty 0, Lateral Color Aberration - ON, Axial Color Aberation - OFF, Auto Distortion Control - ON, RAW 14bit, Vysoká účinnost*, převod do nejvyšší kvality JPG, následné uložení do JPG 95% kvality kvůli úspoře místa na serveru. Zapnutá stabilizace, vše z ruky.

Pokud se vám nebude chtít rozklikávat jednotlivé fotografie, tak jsem je nahrál do galerie na Zonerama.

Nikkor Z 85/1.2 S

Hodnocení je vždy poplatné cenové kategorii objektivu

+ rychlé a přesné ostření
+ velmi dobrá ostrost i na clonovém čísle 1.2

+ přijatelná aberace u běžných snímků
+ utěsnění proti vlhkosti
+ dobrá odolnost v protisvětle, mohla by být lepší

+ dobrá odolnost proti odleskům, mohla by být lepší

+ bokeh (s výjimkami)

+ světelnost 1.2
+ jemné a přesné ruční ostření
+ při clonovém čísle 1.2 nádherné oddělení hlavního motivu od pozadí i na velkou zaostřenou vzdálenost
+ vynikající přenos kontrastu
+ přepínač AF/MF na objektivu a funkční tlačítko

+- cena - za luxus se platí
+- bokeh ve specifických případech
+- hlučnost ostření

- ostřící prstenec klade malý odpor, při AF si vypněte funkci ručního ostření při AF (a13 nebo a15 v menu)
- velikost a hmotnost
- jako obal je opět dodáván pytlík na svačinu - tak ani za 80 litrů nebude pouzdro jako na Sigmy :(

Hodnocení je asi podobné jako u rozdílu mezi objektivy Nikkor Z 50/1.8 S a Nikkor Z 50/1.2 S. Asi nejčastější volbou bude, zda přejít z objektivu Sigma ART 85/1.4 či Nikkor Z 85/1.8.

Přechod ze Sigmy ART 85/1.4 DG HSM znamená obejít se bez FTZ adaptéru, prodat objektiv za cca 20.000,- Kč a doplatit 60.000,- Kč. Získat rychlejší ostření a světelnost 1.2. Osobně si nemyslím, že se to v poměru cena/výkon tak zcela vyplatí. Sigma má opravdu pěkný bokeh, ale je pomalejší v ostření.

Přechod z Nikkoru Z 85/1.8 znamená prodat objektiv za cca 15.000,- Kč a doplatit 65.000,- za tohoto krasavce (asi si většina fotografů alespoň zpočátku tu 1.8 nechá).

Část fotografů bude možná uvažovat o přechodu z Nikkor 105/1.4 nebo Sigmy 105/1.4. Sigma 105 je na tom s kvalitou obrazu trochu lépe než Nikkor 105/1.4, ale je to objektiv pro mladé kluky - jeho hmotnost je pro někoho nepříjemná. Zde testovaný Nikon má při lepší světelnosti menší aberaci, lepší ostrost, lépe podané neostré popředí u snímků na krátké vzdálenosti a rychlejší ostření. V porovnání se Sigmou 105/1.4 Navíc se při zakoupení zde testovaného objektivu zbavíte nejen peněz, ale také FTZ adaptéru.

Pokud ovšem cena a hmotnost objektivu nepředstavuje žádný problém, asi není co řešit. Nic lepšího na své "zetko" si v této kategorii objektivů už koupit nemůžete.

Pokud nevlastníte fotoaparát Nikon Z9 s plně elektronickou závěrkou zvládající časy kratší než 1/8000s a budete fotografovat při vyšší hladině světla na clonové číslo 1.2, budete si patrně muset pořídit kvalitní šedý filtr. Samozřejmě můžete objektiv použít i pro natáčení videa (i v noci) s nádherně rozostřeným pozadím.

Jestli se vám zdá, že jsem objektiv za některé jeho vlastnosti trochu kritizoval, tak je třeba si uvědomit, k čemu je objektiv se světelností 1.2 s touto ohniskovou vzdáleností určen - je určen k tomu, abyste jej používali na clonovém čísle 1.2 :) A to ať již při natáčení videa nebo portrétech - separace hlavního motivu od pozadí na clonovém čísle 1.2 je silně návyková a dává obrazu nádhernou hloubku a nechává hlavnímu motivu v obrazu vyniknout. Jistě jej oceníte i ve větším ateliéru při fotografování portrétů.

Z mého porovnání mi vychází - pokud využijete vysokou světelnost objektivu 1.2, tak si jej kupte - ostatně moc na výběr v této světelnosti nemáte. Podstatné kouzlo tohoto objektivu je právě v tom nejnižším clonovém čísle. A potom je zde ještě jedna věc - ten pocit, když nastavíte clonové číslo 1.2 a jdete fotit - ale pozor, venku se vám může stát, že vám za dobrého počasí nebude stačit 1/8000 s na Z6 a Z7 a budete si k objektivu muset přikoupit i Z9 :)

Je to další z objektivů, které jsou silně návykové. A pokud si jej chcete před zakoupením vyzkoušet nebo si jen tak pohrát s vynikající optikou, potom si jej můžete, jako já, půjčit:

Na závěr pár videií (nezapomeňte, že si můžete v nastavení videa zapnout anglické titulky a jejich automatický překlad do češtiny, pokud to potřebujete - oni občas hrozně melou).

https://youtu.be/9n9SIF74hks - docela hezké povídání
https://youtu.be/Qc_hjPUIrb4 - je to trochu blázen, ale občas jsou tam zajímavé věci

https://youtu.be/WgjKtzEx-7I

https://youtu.be/mYsoTuXiHHM - více technické porovnání různých 85 mm objektivů (Z 85/1.8, F 85/1.8, Viltrox 85/1.8)

Testy probíhají na náhodně vybraných objektivech z běžné maloobchodní sítě - protekce je vyloučena.
Objektiv splňuje kritérium udržitelnosti (lze s ním fotografovat z ruky). Byl testován i na zvířatech, ovšem bezkontaktně.
Je vyroben v cizině, v ČR tedy nezanechal žádnou uhlíkovou stopu. Skladujte mimo dosah dětí!
Dbejte na správnou ekologickou likvidaci objektivů - objektiv nepatří do komunálního odpadu.
Při pohledu do hledáčku nemusíte vnímat své okolí - nechte své okolí sledovat poučenou osobou, dbejte na své bezpečí!
Nevhazujte do ohně a vody - tyto případy nejsou kryty zárukou.
Před použitím objektiv vybalte z krabice!
Pokud objektiv nejde nasadit na fotoaparát, sejměte krytku bajonetu.
Pokud vidíte po nasazení objektivu na fotoaparát pouze tmu, zapněte fotoaparát a sundejte přední krytku objektivu.
Výrobek není samostatně funkční, vyžaduje ke správné funkci fotoaparát.